V době přezaměstnanosti mohou osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody znamenat řešení pro zaměstnavatele s nedostatkem pracovníků. Jejich zaměstnávání se často jeví jako problematické, avšak ve spolupráci zaměstnavatelů s příslušnými odborníky se zvyšuje šance, že konkrétní osoby při návratu do pracovního prostředí uspějí.
Výzkum, z kterého autorky článku čerpají data, se vztahuje k situaci osob propuštěných z výkonu trestu v roce 2015, proto jsou používány i údaje související s tímto rokem. Byť uplynuly další čtyři roky, v oblasti zaměstnávání osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody žádná zásadní změna nenastala.
Nevyužitá skupina na pracovním trhu?
V současné době mnohým zaměstnavatelům chybí pracovníci, u nichž se nevyžaduje žádná zvláštní kvalifikace, a z výkonu trestu odnětí svobody jsou propouštěny osoby, které práci nutně potřebují, aby nerecidivovaly. Je problém řešitelný tím, že se náboráři zaměstnanců zahledí k vězeňským branám? Odpověď zní ano, ale…
Jedná se totiž o specifickou skupinu osob, která se v mnohém může od běžného uchazeče o zaměstnání lišit. Odsouzení jsou zbaveni řady svých práv a svobod, které jsou jim deklarovány Listinou základních práv a svobod a Ústavou České republiky. Mezi ně patří dle ustanovení § 27 odst. 1 a 2 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, i právo svobodné volby povolání či právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Osoby, které nastupují do výkonu trestu odnětí svobody, přicházejí nejen o svoji svobodu, dosavadní kontakty a vztahy s rodinou, ale i o svoji roli zaměstnance. Řada z nich ztrácí zažité pracovní návyky, někteří je naopak získávají (včetně kvalifikačních kurzů a vzdělání v učebních oborech), a pokud jsou ve věznici zaměstnáni, tak často vykonávají spíše podřadnější manuální práce.
Jedním z dlouhodobě uplatňovaných kritérií hodnocení Vězeňské služby České republiky (Vězeňská služba, VS ČR) je míra zaměstnanosti vězňů. Pokud bychom se pak na jejich práci podívali pohledem podnikatele, jedná se o levnou pracovní sílu. Nevztahuje se na ně totiž ustanovení zákoníku práce o minimální mzdě, ale výše jejich odměny za práci upravuje nařízení vlády o výši a podmínkách odměňování odsouzených zařazených do práce ve výkonu trestu odnětí svobody.
Porovnáme-li rozdíly mezi minimální mzdou a minimální pracovní odměnou odsouzených v roce 2015, zjistíme, že nařízením vlády č. 204/2014 Sb. byla od 1. ledna 2015 pro první skupinu stanovena minimální mzda 9 200 Kč za měsíc, zatímco pracovní odměna odsouzených upravená tehdy platným nařízením vlády (nařízení vlády č.