Kde ve světě stoupají mzdy nejvíce

Na příznivé ekonomické situaci v Česku profitují i zaměstnanci. Mzdy stoupají celoplošně v celé ekonomice. V Česku je aktuálně nejnižší míra nezaměstnanosti z členských zemí Evropské unie a na trhu práce je dostatek pracovních příležitostí, zaměstnavatelé jsou tlačeni zvyšovat svým zaměstnancům mzdy. Nejvíce samozřejmě stoupají mzdy odborníkům a kvalifikovaným zaměstnancům. Pro všechny firmy jsou jejich největším aktivem právě jejich zaměstnanci, kteří přináší potřebné kreativní nápady a inovace, které zajistí firmě odbyt i v budoucnu.

Nejvyšší průměrná mzda je ve Švýcarsku

V přiložené tabulce máme uvedenu průměrnou hrubou měsíční mzdu v členských zemích OECD v letech 2011 a 2017, a to vždy v národní měně. Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2017 z členských zemí OECD byla při přepočtu na koruny (dle aktuálního kurzu ze dne 6. 10. 2018) nejvyšší ve Švýcarsku (161 598 Kč), na Islandu (145 563 Kč), v Norsku (130 319 Kč), v Lucembursku (125 701 Kč), v Dánsku (118 982 Kč), v Austrálii (109 994 Kč), v Nizozemí (109 267 Kč), v Německu (106 151 Kč), v Belgii (101 591 Kč), v USA (98 807 Kč), v Rakousku (98 681 Kč), ve Finsku (94 431 Kč), ve Velké Británii (93 052 Kč), ve Švédsku (89 366 Kč) a v Japonsku (85 200 Kč). Nižší průměrná hrubá měsíční mzda než v Česku (29 596 Kč) byla pouze v Chile (25 813 Kč), v Polsku (24 681 Kč), na Slovensku (24 552 Kč), v Maďarsku (23 641 Kč), v Lotyšsku (23 414 Kč), v Turecku (12 192 Kč) a v Mexiku (11 599 Kč).

Tři výše mezd

V tabulce je uvedena hrubá mzda, která je zpravidla sjednána v pracovní smlouvě. Pro zaměstnavatele jsou však nejdůležitějším údajem mzdové náklady. Mzdové náklady jsou ve všech členských zemích OECD vyšší než hrubá mzda, neboť zaměstnavatelé odvádí za své zaměstnance povinné pojistné. Platby na povinném pojistném za zaměstnance jsou přitom citelně vyšší v evropských zemích než v mimoevropských zemích. V Česku odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance 9 % z hrubé mzdy na zdravotním pojištění a 25 % z hrubé mzdy na sociálním pojištění, v souhrnu tedy 34 %. Pro zaměstnance je zase nejdůležitějším údajem čistá mzda, kterou od zaměstnavatele obdrží na bankovní účet. Čistá mzda je nižší oproti hrubé mzdě o daň z příjmu a povinné pojistné placené zaměstnancem. Z důvodu rozdílného uplatnění daňových slev mohou mít v praxi dva zaměstnanci se stejně vysokou hrubou mzdou odlišně vysokou čistou mzdu.

Pracující penzisté

Zkušení zaměstnanci jsou v úspěšných firmách ceněni, proto ve světě pracuje aktuálně více zaměstnanců v důchodovém věku než v minulosti. V moderních firmách si velmi cení pracovního nadhledu a životních zkušeností. Zaměstnanci, kteří na sobě neustále pracují a mají dostatečné znalosti a dovednosti, nemají problém s uplatněním na trhu práce ani v důchodovém věku. V Česku nejsou žádná pracovní omezení pro starobní důchodce a lze pobírat mzdu a důchod současně.

Kde nejvíce stoupla průměrná mzda

Mezi roky 2011 až 2017 nejvíce stoupla průměrná nominální hrubá mzda z členských zemí OECD v Turecku (o 104,5 %), na Islandu (o 58,2 %), v Chile (o 43,5 %), v Lotyšsku (o 42,9 %), v Estonsku (o 42,8 %), v Maďarsku (o 35,3 %), v Mexiku (o 29,3 %), v Polsku (28,0 %), v Koreji (o 25,3 %) a v Česku (o 20,3 %). V nominální hodnotě byla v roce 2017 průměrná hrubá mzda nižší než v roce 2011 pouze v Řecku, kde vlivem ekonomické krize poklesla o 12,7 %.

V Evropě jsou mzdové rozdíly nižší

Na průměrnou mzdu většina zaměstnanců nedosáhne, neboť průměrná mzda je nadhodnocena výší mezd desetiny nejlépe placených zaměstnanců, kterým rostou mzdy nejvíce. Mzdové rozdíly jsou přitom nejvyšší v mimoevropských zemích světa. Česko spolu se zeměmi Skandinávie patří mezi země s nejnižšími mzdovými náklady. Přesto je medián mezd nižší než průměrná mzda o 17 %. Medián mezd je hodnota mzdy přesně uprostřed při seřazení všech mezd od nejvyšší po nejnižší.

Minimální mzda stoupla více

V nominální hodnotě mezi roky 2011 až 2017 stoupla v Česku více než průměrná hrubá mzda minimální mzda. V roce 2011 činila minimální mzda v Česku 8 000 Kč a v roce 2017 potom 11 000 Kč, v nominální hodnotě se tedy minimální mzda zvýšila o 37,5 %. Minimální mzda v Česku se totiž od 1. ledna 2007 do 1. 8. 2013 nezvyšovala a činila stále 8 000 Kč, proto následně došlo k rychlejšímu každoročnímu růstu minimální mzdy, aby stále dostatečně plnila motivační a ochranářskou funkci. Ve většině západoevropských zemí se minimální mzda zvyšuje každoročně. V roce 2017 byla měsíční minimální mzda z členských zemí Evropské unie nejvyšší v Lucembursku (1 950 EUR), v Irsku (1 563 EUR), v Nizozemí (1 552 EUR), v Belgii (1 532 EUR), ve Francii (1 480 EUR) a v Německu (1 458 EUR).

Nabídka benefitů stoupá

Z důvodů nízké nezaměstnanosti a příznivých ekonomických podmínek mají schopní zaměstnanci dobré podmínky pro změnu zaměstnání a získání lépe placeného místa. Zaměstnanci, kteří touží po změně, mají aktuálně velmi dobré podmínky. Zaměstnavatelé se snaží nové zaměstnance přilákat nejenom zajímavým finančním ohodnocením, ale nabízí i jiné benefity. Moderní zaměstnavatelé nabízejí ve větším měřítku práci z domova nebo zkrácené úvazky. Pro maminky a tatínky s malými dětmi nebo pro zkušené zaměstnance v předdůchodovém věku je zkrácený úvazek vyhledávanou pracovní variantou. Možnost pracovat z domova je lákavá nejenom pro mladé lidi, kteří vítají vysokou míru pracovní svobody, ale i např. pro zaměstnance bydlícího dále od sídla firmy, kterého by každodenní dojíždění do zaměstnání odradilo. Umožnění homeoffice v určitém pro firmu přínosném režimu je mimo jiné možností, jak přilákat do firmy odborníky se vzdálenějším místem bydliště.