Čerpání dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou - "limitní počet"

Nová úprava dovolené ponechala zaměstnankyním právo, aby mohly dovolenou čerpat bezprostředně poté, co jim skončí mateřská dovolená. Bylo však zrušeno krácení dovolené za překážky v práci, a to včetně rodičovské dovolené. To neznamená, že by nárok na dovolenou vznikal plně i za dobu rodičovské dovolené. Původní krácení dovolené za rodičovskou dovolenou do nové úpravy dovolené proniklo jakýmisi zadními vrátky. Rodičovská dovolená je nově zařazena mezi doby, které se jako odpracované počítají jen někdy, a ne vždy v plném rozsahu.

Posouzení jednotlivých dob

Nárok na dovolenou nově závisí od skutečně odpracovaných hodin, přesněji celých odpracovaných týdenních pracovních dob zaměstnance v daném kalendářním roce. Za odpracovanou dobu pro účely dovolené se však počítají i některé doby, kdy zaměstnanec nepracuje. Zaměřme se teď na ty, které nastávají při čerpání dovolené zaměstnankyně mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou:

• mateřská dovolená – považuje se plně za výkon práce,
• čerpání dovolené – považuje se plně za výkon práce,
• rodičovská dovolená – považuje se za výkon práce jen v určitém případě a v omezeném rozsahu.

Jak je vidět, jediná „problematická“ překážka je rodičovská dovolená. Tu lze započíst do odpracované doby zaměstnankyně za podmínky, že odpracuje v daném roce alespoň 12násobek své týdenní pracovní doby (při 40hodinové pracovní době to je 12 x 40 hodin = 480 hodin práce, při 20hodinové pracovní době 12 x 20 = 240 hodin apod.). Odpracuje-li zaměstnankyně méně, k rodičovské dovolené se vůbec nepřihlíží a dovolená se spočítá pouze z odpracované doby. Odpracuje-li zaměstnankyně alespoň nebo více než 12násobek, započte se jí rodičovská dovolená do odpracované doby, ovšem ne neomezeně. Strop při započtení je stanoven na 20násobek týdenní pracovní doby. To znamená, že když rodičovská dovolená bude v daném roce trvat 0 až 20týdenních pracovních dob (včetně), započte se plně jako odpracovaná doba. Bude-li rodičovská dovolená trvat déle než 20 týdenních pracovních dob, započte se jí do odpracované doby přesně 20 týdenních pracovních dob. Při 40hodinové týdenní pracovní době tedy až 800 hodin, při 20hodinové týdenní pracovní době až 400 hodin apod.

Na otázku, proč zrovna 12násobek a 20násobek, lze odpovědět, že jsou to vlastně jinak vyjádřené podmínky krácení dovolené podle dřívější úpravy. Ke krácení dovolené docházelo pouze u dovolené za kalendářní rok nebo její poměrné části. Nárok na dovolenou v těchto případech vznikal až po 60 odpracovaných dnech, to je při 5denním pracovním týdnu 12 týdnů neboli 12násobek týdenní pracovní doby (5 x 12 = 60). Ke krácení docházelo po 100 zameškaných pracovních dnech, to je při 5denním pracovním týdnu 20 týdnů (5 x 20 = 100) neboli 20násobek týdenní pracovní doby. Dovolená za odpracované dny, když zaměstnanec neodpracoval alespoň 60 dní, se z důvodu překážek v práci nekrátila ani se při jejím počítání nezohledňovaly některé zameškané doby, např. rodičovská dovolená. Stejně tak se nově rodičovská dovolená nezohledňuje, pokud zaměstnanec odpracuje méně než 12násobek týdenní pracovní doby (odpovídá dřívějším 60 dnům).

Příklady výpočtu nároku na dovolenou

Pro snadné pochopení si vše vysvětlíme na 4 typových příkladech, které pokrývají různé početní případy, které mohou v průběhu roku při čerpání dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou nastat. Příklady si spočítáme pro aktuální rok 2021 jak postaru, tak nově, aby vynikl případný rozdíl. Vzorem nám bude „jednoduchý zaměstnanec“, ne duchem, ale svým rozvržením pracovní doby: 40 hodin týdně, 8 hodin denně od pondělí do pátku. Výměra dovolené za kalendářní rok činí 5 týdnů.

Ve všech případech vyjdeme z toho, že zaměstnankyně v daném roce nejprve čerpala mateřskou dovolenou (případně před jejím začátkem ještě pracovala), následně požádala o čerpání dovolené a nakonec ihned nastoupila na rodičovskou dovolenou, která trvala minimálně do konce příslušného roku.

Kdyby zaměstnankyně na rodičovskou dovolenou vůbec nenastoupila, po mateřské dovolené nebo čerpání dovolené ihned nastoupila zpět do práce a pracovala až do konce roku, ulehčila by nám velice počítání, protože by se veškeré doby počítaly jako odpracované (práce, mateřská dovolená a čerpání dovolené). Zaměstnankyně by tak měla svůj „plný“ nárok na dovolenou.

Různé přístupy a „limitní počet“

Mezi odbornou veřejností se už objevují různé názory, jak k výpočtu přistoupit. Jeden názor říká, že se má nárok na dovolenou vypočítat k okamžiku žádosti, tedy ke konci mateřské dovolené. Takto vypočtená dovolená se nechá zaměstnankyni vyčerpat, ovšem samotné čerpání dovolené ani následná rodičovská dovolená se ve vyhovění žádosti nijak nezohlední. To v mnohých případech povede k tomu, že zaměstnankyně vyčerpá jen část své dovolené za daný rok. Na konci roku bude nutné nárok vypočíst znovu, nevyčerpanou část převést do následujícího roku a tuto nevyčerpanou část bude moci zaměstnankyně čerpat až po skončení rodičovské dovolené.

Druhý názor, který preferuje a zastává i autor tohoto článku, spočívá v tom, že je nutné dovolenou spočítat i s ohledem na samotné čerpání dovolené a následnou rodičovskou dovolenou. Pokud se tedy díky čerpání dovolené zvýší počet celých odpracovaných týdenních pracovních dob, je třeba toto zohlednit a výpočet provést znovu. Dosáhne-li délka mateřské dovolené a čerpání dovolené společně alespoň 12násobku týdenní pracovní doby, připočte se k odpracované době i rodičovská dovolená, a to až v rozsahu 20násobku týdenní pracovní doby. Díky tomu se ihned vypočte nárok na dovolenou do konce roku a nechá se zaměstnankyni celý vyčerpat. Nejenže je tento výklad často výhodnější pro zaměstnankyni (vznikne jí nárok ve větším rozsahu), ale též lépe ctí zásadu, že dovolená se má čerpat v daném roce a převádět do jiných let se má jen výjimečně. Obdobně se taktéž postupovalo za dřívější právní úpravy – pokud zaměstnankyně splnila podmínku pro vznik dovolené za kalendářní rok, nechala se jí vyčerpat celá dovolená za rok, nejenom poměrná část ke dni skončení mateřské dovolené. Dále se tedy bude pracovat pouze s tímto výkladem.

Jak je vidět, čerpání dovolené bude často hrát důležitou úlohu jazýčku na vahách. V čím delším rozsahu bude zaměstnankyně dovolenou čerpat, tím jí vznikne více dovolené. Výsledek příkladu je zároveň proměnnou potřebnou k jeho výpočtu. I když se může na první pohled zdát, že se jedná o neřešitelný příklad, matematika ho řešit umí. Autor článku mu říká „limitní počet“. Je totiž zřejmé, že nárok na dovolenou neporoste do nekonečna, ale musí se někde zastavit. Teoreticky by bylo potřeba výpočet vždy s novou hodnotou zopakovat a takto stále dokola. Při nekonečném počtu opakování bychom získali zcela přesný výsledek. Naštěstí nárok na dovolenou se počítá jen z celých týdenních pracovních dob. Díky tomuto zaokrouhlení dolů není nutné provádět nekonečný počet výpočtů (či studovat výpočet limit funkcí), ale stačí výpočet jen několikrát zopakovat.

Čerpání dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou

Jak bylo uvedeno v úvodu článku, zaměstnankyně může požádat o čerpání dovolené, která bezprostředně navazuje na skončení její mateřské dovolené, a zaměstnavatel musí takové žádosti vyhovět. Pokud zaměstnankyně neuvede jinak, domnívá se autor článku, že je nutné takovou žádost vnímat jako žádost o čerpání veškeré dovolené. Jak je vidět na příkladech, často bude docházet k situaci, že počet hodin dovolené nebude odpovídat celým směnám.

Zákoník práce nově umožňuje čerpání dovolené i po kratších částech směn, a to se souhlasem zaměstnance. Jedná-li se o zbývající část dovolené, může být dovolená dokonce čerpána v délce kratší než polovina směny. Pokud předpokládáme, že zaměstnankyně požádala o čerpání veškeré dovolené, dovoluji si dovodit, že zároveň souhlasí s čerpáním dovolené po část směny. V našich vzorových případech to znamená, že v poslední den dovolené bude zaměstnankyně nejprve čerpat příslušný počet hodin dovolené a následně plynule v tomtéž dni nastoupí na rodičovskou dovolenou. I když je to pro nás všechny velký nezvyk, že rodičovská dovolená bude čerpána jen po část dne, z pohledu pracovního práva tomu nic nebrání.