V souvislosti s novelou zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), nabyla od 1. 1. 2021 účinnosti významná a pro někoho možná i kontroverzní novinka s podstatným dopadem na praxi. Touto novinkou je výslovné zakotvení možnosti čerpat při splnění určitých podmínek dovolenou i v den svátku. Došlo ke změně, resp. doplnění pravidla obsaženého v § 219 odst. 2 ZP, které ve znění do 31. 12. 2020 stanovilo, že „připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené.“ Účelem tohoto příspěvku je vyložit dopady nové právní úpravy a ilustrovat je na praktických příkladech.
Jak tomu bylo do konce roku 2020
Výše citované pravidlo stanovené v § 219 odst. 2 ZP nečinilo žádné větší problémy ve vztahu k běžnému pracovnímu týdnu od pondělí do pátku. V těchto případech byl dopad svátku na případné čerpání dovolené v daném týdnu jednoduše takový, že zaměstnanec nemohl za den svátku přijít o žádný den dovolené, byť dovolenou i v den svátku fakticky čerpal. Složitější situace však vyvstávaly u zaměstnanců, u nichž ZP umožňuje nařídit práci i na den svátku [§ 91 odst. 4 ZP]. Problém se týkal zejména zaměstnanců v nepřetržitých provozech, neboť pokud namísto práce rozvržené na den svátku chtěli čerpat dovolenou, nezbývalo zpravidla než tento požadavek řešit změnou rozvrhu a „prohozením směn“ mezi zaměstnanci. Některé názory připouštěly v těchto případech čerpání dovolené v den svátku, nebyly však v aplikační praxi jednoznačně přijímány.
V čem spočívá změna právní úpravy od 1. 1. 2021
Ve snaze přiblížit právní úpravu požadavkům praxe došlo k doplnění výše citovaného § 219 odst. 2 ZP o novou část věty za středníkem, která stanoví, že pravidlo o nezapočítávání dne svátku do dovolené „neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost.“
Důvodová zpráva uvedenou změnu vysvětluje tak, že není důvodné, aby dovolená poskytnutá na žádost zaměstnance pouze v den svátku nebyla započítána do dovolené. Lze považovat za určitou nedůslednost zákonodárce, že klíčové slovo „pouze“ se objevuje jen v důvodové zprávě a v konečném znění textu zákona bylo vynecháno, když v předchozích verzích návrhu na změnu § 219 odst. 2 ZP obsaženo bylo. Zdůrazněním, že se jedná o dovolenou čerpanou „pouze“ v den svátku by totiž přímo v textu zákona bývalo výstižněji vyjádřeno omezené použití této výjimky. Ani absence slova „pouze“ v dikci zákona však nic nemění na tom, že započítat příslušný počet hodin do dovolené a zaplatit zaměstnanci odpovídající náhradu mzdy (platu) za čerpání dovolené lze právě a jen v případě, že zaměstnanec požádal o čerpání dovolené izolovaně na den svátku.
Sestra vykonávající práce nutné se zřetelem na uspokojování zdravotních potřeb obyvatel a zařazená na covidovém oddělení má zájem čerpat souvisle volno 3 dny v řadě v 14. kalendářním týdnu od 5. do 7. dubna 2021, přičemž v rozvrhu směn má v uvedené dny vypsány dvě směny, a to na 5. dubna 2021 (Velikonoční pondělí) a dále na středu 7. dubna 2021.
V daném případě se den svátku do dovolené nezapočte, tzn. nové pravidlo o možnosti čerpání dovolené v den svátku se neuplatní. Je přitom nerozhodné, zda zaměstnanec požádal o čerpání dovolené rovnou na tři kalendářní dny od pondělí do středy, nebo zda žádost o čerpání dovolené byla – formálně vzato – rozdělena tak, že samostatně bylo požádáno o čerpání dovolené na 5. dubna 2021 (Velikonoční pondělí) a současně nebo následně byla tato žádost rozšířena o čerpání dovolené také na středu 7. dubna 2021. Výsledek je totiž v obou případech stejný, a sice čerpání souvislé dovolené i v jiný den než pouze v den svátku.
Smysl a účel právní úpravy totiž spočívá v tom, aby dovolená čerpaná v den svátku byla „spotřebována“ jen tehdy, pokud se jedná o čerpání dovolené právě a jen v den svátku. Je proto vyloučeno, aby možnost čerpání dovolené v den svátku byla uplatňována i v případech, kdy čerpání dovolené v den svátku je zároveň „obestavěno“ čerpáním dovolené i v jiné (další) dny, které bezprostředně předcházejí nebo navazují na dovolenou čerpanou zaměstnancem na jeho žádost v den svátku. Opačný výklad by odporoval smyslu a účelu právní úpravy obsažené v § 219 odst. 2 ZP i zásadě zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance [§ 1a odst. 1 písm. a) ZP], neboť by ve vztahu k zaměstnanci prakticky vylučoval pracovněprávní důsledky svátku, a to navíc jen pro některé skupiny zaměstnanců, konkrétně zaměstnance pracující v nepřetržitých režimech a další kategorie uvedené v § 91 odst. 4 ZP. Fakticky by si tak uvedení zaměstnanci museli všechny svátky, na které by jim připadla dovolená, tzv. napracovat v jiné dny. Tzv. napracováním se zde myslí, že zmínění zaměstnanci by i za tyto dny nedůvodně přišli o odpovídající počet hodin dovolené, které by tím pádem nemohli čerpat jindy (v jiné dny). V konečném důsledku by tak museli odpracovat více než ostatní kategorie zaměstnanců, které nemají tu „smůlu“, že by jejich práce byla uvedena v § 91 odst. 4 ZP. Takovéto krácení práv zaměstnanců právní úprava nepřipouští.
Řidič vykonávající práce v mezinárodní kamionové dopravě má zájem prodloužit si víkend a čerpat dovolenou 5. dubna 2021 (Velikonoční pondělí), když na tento den má nařízenu směnu. Zároveň má v rozvrhu směn vypsánu poslední předchozí směnu na čtvrtek 1. dubna 2021 a nejblíže následující směna mu připadá na středu 7. dubna 2021. Na základě § 219 odst. 2 ZP požádá svého nadřízeného o čerpání dovolené pouze na den 5. dubna 2021 (Velikonoční pondělí).
V daném případě je uplatnění nového pravidla o možnosti čerpání dovolené v den svátku zcela v pořádku, neboť čerpání dovolené v den svátku není „obestavěno“ čerpáním souvislé dovolené i v jiné (další) dny, které bezprostředně předcházejí nebo navazují na dovolenou čerpanou zaměstnancem na jeho žádost v den svátku. Zaměstnanci se tedy za čerpání dovolené v den svátku jeho celkové právo na dovolenou poníží o odpovídající počet hodin dovolené.
Tzv. vícečetné svátky
Dvakrát za kalendářní rok nastává situace, kdy v řadě za sebou následuje několik dnů svátků. Jedná se konkrétně o dva dny svátků ve dnech 5. a 6. 7. (5. 7. – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6. 7. – Den upálení mistra Jana Husa), a dále o tři dny vánočních svátků (24. 12. – Štědrý den, 25. 12. –1. svátek vánoční, 26. 12. – 2. svátek vánoční). V souvislosti s těmito tzv. vícečetnými svátky se objevila výkladová otázka, zda se výše uvedenému pravidlu o čerpání dovolené izolovaně jen v den svátku příčí případné čerpání dovolené dva, event. tři dny v řadě za sebou.
Důvodová zpráva k zákonu na tuto otázku nedává odpověď, nicméně z nové dikce, resp. doplnění ustanovení § 219 odst. 2 ZP nelze dovodit, že by se možnost čerpání dovolené v den svátku měla vztahovat výhradně jen na čerpání dovolené pouze v jediný den svátku. Při dodržení ostatních zákonem stanovených podmínek tak není vyloučeno, aby byla nová výjimka o možnosti čerpání dovolené v den svátku vztažena i na oba případy tzv. vícečetných svátků.
Zaměstnanec ostrahy zařazený na práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele má zájem prodloužit si víkend a čerpat dovolenou 5. a 6. července 2021, když na oba tyto dny má nařízenu směnu. Zároveň má v rozvrhu směn vypsánu poslední předchozí směnu na pátek 2. července a nejblíže následující směna mu připadá na středu 7. července 2021. Na základě § 219 odst. 2 ZP požádá svého nadřízeného o čerpání dovolené pouze na dny 5. a 6. července 2021.
V daném případě je uplatnění nového pravidla o možnosti čerpání dovolené v den dvou svátků za sebou možné, neboť se nejedná o čerpání souvislé dovolené i v jiné (další) dny, které bezprostředně předcházejí nebo navazují na dovolenou čerpanou zaměstnancem na jeho žádost v den svátku.
Kteří zaměstnanci mohou čerpat dovolenou v den svátku
Dle znění § 219 odst. 2 část věty za středníkem je možnost čerpání dovolené v den svátku omezena na zaměstnance, kteří by jinak byli povinni v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 ZP. Přímý odkaz na § 91 odst. 4 ZP tak limituje možnost požádat o čerpání dovolené na den svátku pouze na zaměstnance vykonávající tyto práce:
- práce v nepřetržitém provozu,
- práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele,
- výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, jimiž jsou:
- naléhavé opravné práce,
- nakládací a vykládací práce,
- inventurní a závěrkové práce,
- práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,
- při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,
- práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,
- práce v dopravě,
- krmení a ošetřování zvířat.
Skupině tří prodavačů e-shopu orientovaného na prodej sportovních doplňků byly zaměstnavatelem nařízeny inventurní práce na celkem 4 dny od pátku 2. dubna do pondělí 5. dubna 2021, tedy včetně dvou dnů velikonočních svátků. Nejedná se o nařízenou práci přesčas, nýbrž inventurní práce předem naplánované do směn. Jeden z uvedených zaměstnanců má po rozvodu omezenou možnost trávit volný čas s nezletilým synem a z uvedených důvodů požádá nadřízeného o možnost čerpání dovolené v první den inventury, tj. na 2. dubna 2021 (Velký pátek). Zaměstnavatel má za to, že ve dvou zaměstnancích lze první den inventury zvládnout a žádosti o čerpání dovolené vyhoví.
V daném případě je uplatnění nového pravidla o možnosti čerpání dovolené v den svátku možné, neboť zaměstnavatelem byly na dny svátků nařízeny inventurní práce, s nimiž právní úprava spojuje možnost nařízení práce i na den svátku.
Žádost zaměstnance jako podmínka
Dle znění § 219 odst. 2 část věty za středníkem je možnost čerpání dovolené v den svátku dále podmíněna žádostí zaměstnance. Tato žádost nemusí být nutně písemná, postačí žádost podaná např. e-mailem či formou SMS zprávy. V krajním případě může dostačovat i jen ústní nebo konkludentní projev vůle, ten ovšem není zcela bez rizika vzhledem k obtížné prokazatelnosti v případě pozdějších pochybností o tom, zda byla dovolená zaměstnanci určena řádně v souladu se zákonem. V každém případě nová právní úprava vylučuje možnost jednostranného nařízení dovolené na den svátku ze strany zaměstnavatele, stejně tak je vyloučena možnost čerpání dovolené, aniž by zaměstnavatel žádosti o čerpání dovolené vyhověl.
Zaměstnankyně zemědělského družstva pracující při krmení a ošetřování zvířat požádala v pátek 30. dubna ráno svou nadřízenou formou SMS zprávy o čerpání dovolené následující den 1. května (Svátek práce). Na uvedenou SMS zprávu nadřízená ani nikdo jiný za zaměstnavatele do večera nijak nereagoval.
V daném případě nelze dospět k závěru, že by zaměstnavatel žádosti zaměstnankyně o čerpání dovolené vyhověl. Mlčení, respektive absentující telefonát či SMS odpověď nelze vyložit jako souhlas zaměstnavatele s čerpáním dovolené. Zaměstnankyni tak nezbývá než se dne 1. května dostavit na směnu a konat práci.
Pozor na fiktivní nařízení práce v den svátku
Konečně, dle dikce § 219 odst. 2 část věty za středníkem je možnost čerpání dovolené v den svátku dále podmíněna tím, že „zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat“. Ve vztahu k novému pravidlu o možnosti čerpání dovolené v den svátku je tedy třeba posuzovat i další souvislosti, zejména sledovat, zda nedochází ke zneužití práva ze strany zaměstnavatele formou fiktivního nařizování práce na dny svátků.
Nelze totiž zcela vyloučit, že změna právní úpravy může některé zaměstnavatele (jejich vedoucí zaměstnance) motivovat k tomu, aby zaměstnancům byla směna rozvržena pouze formálně, tedy nikoliv s cílem, aby zaměstnanec směnu ve svátek skutečně odpracoval, ale proto, aby zaměstnavatel mohl zaměstnanci na svátek následně určit čerpání dovolené. Takové právní jednání by představovalo zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany (§ 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů). Dříve, než tedy zaměstnanec uplatní případnou žádost o čerpání dovolené v den svátku, měl by si ověřit, že práce naplánovaná mu jako „směna“ na daný den je fakticky potřeba a provoz pracoviště není v důsledku svátku přerušen či omezen.
Pracovník v sociálních službách zařazený v nepřetržitém provozu má dle rozvrhu směn nařízeny směny na oba dny státních svátků 5. a 6. července 2021. Oba dny má zájem mít volno a čerpat dovolenou. Na základě § 219 odst. 2 ZP požádá svého nadřízeného o čerpání dovolené na oba uvedené dny 5. a 6. července 2021.
Po podání žádosti o čerpání dovolené vyjde najevo, že v obou dnech státních svátků je provoz pracoviště omezen na „víkendový režim“ a namísto obvyklých 5 zaměstnanců budou na daném pracovišti fakticky potřeba pouze 2 zaměstnanci, tak jak je při víkendovém režimu běžné. Pokud by se zaměstnanec v uvedené dny namísto dovolené skutečně dostavil do zaměstnání, nebude pro něj práce a bude poslán domů. V daném případě je zřejmé, že směna byla v rozvrhu směn vypsána pouze fiktivně, když skutečná potřeba práce žadatele o dovolenou není dána. Za této situace jednání zaměstnavatele nepožívá právní ochrany a zaměstnanci nelze na dny svátků určit dovolenou, a to ani na základě jeho žádosti.
Skutečným důvodem odpadnutí práce není čerpání dovolené, nýbrž slabší personální obsazení směny v důsledku svátku. Na tuto situaci tak v případě zaměstnance odměňovaného tzv. tabulkovým platem dopadá § 135 odst. 1 ZP, dle něhož zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí. V případě zaměstnance odměňovaného mzdou se uplatní obdobné pravidlo obsažené v § 115 odst. 3 ZP, dle něhož zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.