Právo na dovolenou za kalendářní rok 2021 (a nadcházející roky) je nově vyjádřeno jako „X“ hodin dovolené. Pro výši práva na dovolenou je přitom určující zaměstnancova výměra dovolené za příslušný kalendářní rok, délka jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen „TPD“) a počet celých násobků TPD odpracovaných zaměstnancem v příslušném kalendářním roce. Při výpočtu dovolené lze postupovat podle následujícího univerzálního vzorce: počet celých odpracovaných TPD/52 × TPD × výměra dovolené (výsledek vždy zaokrouhlíme na celé hodiny nahoru). Počet celých odpracovaných TPD za příslušný kalendářní rok se zjistí tak, že se celkový počet hodin odpracovaných zaměstnancem pro účely dovolené vydělí jeho TPD a výsledek se zaokrouhlí na celé číslo dolů (tj. za odpracování jen části TPD právo na dovolenou nevznikne). Zaměstnavatel tedy musí mít jasno v tom, co do odpracované doby pro účely dovolené započíst, a co nikoliv.
Do odpracované doby pro účely dovolené se pochopitelně započte veškerá doba odpracovaná zaměstnancem v rámci rozvržených směn. Naopak práce přesčas se, stejně jako tomu bylo do 31. 12. 2020, nezapočte, protože se jedná o práci konanou nad stanovenou TPD a mimo rámec rozvrhu směn [viz § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce]. To platí i v případě tzv. skrytých přesčasů, kdy zaměstnavatel v rámci vyrovnávacího období rozvrhne do směn více hodin, než kolik v průměru odpovídá stanovené TPD zaměstnance (např. v rámci 26týdenního vyrovnávacího období zaměstnanci se stanovenou TPD v délce 37,5 hodin týdně chybně rozvrhne do směn 1 050 hodin místo 975 hodin). Upozorňujeme, že takovýto postup je v rozporu se zákoníkem práce, a zaměstnavateli hrozí postih za přestupek od oblastního inspektorátu práce. Do odpracované doby pro účely dovolené se rovněž nezapočte doba, po kterou zaměstnanec držel pracovní pohotovost, ledaže v této době konal práci (viz § 95 odst. 3 zákoníku práce). Mnohdy však půjde o výkon přesčasové práce, tudíž se tato doba do odpracované doby pro účely dovolené beztak nezapočte. Stejně tak se nezapočte doba přestávek v práci na jídlo a oddech, která není součástí pracovní doby zaměstnance (viz § 88 odst. 4 zákoníku práce).
Pokud zaměstnanec směnu nebo její část neomluveně zameškal (měl tzv. áčko), do odpracované doby pro účely dovolené se takto zameškaná doba samozřejmě nezapočte. Zaměstnanci tak v některých případech vznikne právo na méně hodin dovolené z důvodu odpracování menšího množství celých násobků jeho TPD. Nadto může zaměstnavatel přistoupit ke krácení dovolené, pokud zaměstnanec neomluveně zameškal celou směnu, případně v příslušném kalendářním roce neomluveně zameškal části směn, které v součtu dosahují celé směny (viz § 223 zákoníku práce).
Zápočet náhradních dob do odpracované doby pro účely dovolené
Do odpracované doby pro účely dovolené se, stejně jako tomu bylo do 31. 12. 2020, započtou i některé tzv. náhradní doby, kdy zaměstnanec sice fakticky nepracuje, avšak zákon u nich stanoví fikci, že se za výkon práce považují. Zásadní je přitom obecná úprava obsažená v § 348 odst. 1 zákoníku práce v kombinaci s § 216 odst. 2 a 3 zákoníku práce, což je speciální ustanovení, které výhradně pro účely dovolené odchylně upravuje zápočet tzv. limitovaných překážek v práci [pozn.: takto zameškaná doba se tedy za výkon práce považuje a zaměstnanec ji tzv. nenapracovává, avšak zápočet do odpracované doby pro účely dovolené je upraven odlišně – viz níže bod 4) II.]
Do odpracované doby pro účely dovolené se započte:
- doba zameškaná z důvodu čerpání dovolené,
- doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že si vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,
- doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí (placený svátek),
- doba zameškaná pro některé překážky v práci, které lze pak dělit podle toho, zda se z jejich důvodu zameškaná doba:
- započítá do odpracované doby pro účely dovolené vždy a v plném rozsahu,
- započítá do odpracované doby pro účely dovolené pouze podmíněně a v omezeném rozsahu (viz níže podmínka odpracování 12násobku TPD a zápočet nejvýše v rozsahu 20násobku TPD u „limitovaných“ překážek v práci taxativně vypočtených v § 216 odst. 2 zákoníku práce).
|
I. ZAPOČÍTÁ SE VŽDY A V PLNÉM ROZSAHU |
II. ZAPOČÍTÁ SE PODMÍNĚNĚ A V OMEZENÉM ROZSAHU |
|
Dočasná pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání |
Dočasná pracovní neschopnost vzniklá z obecné příčiny – např. mimopracovní úraz, chřipka, onkologické onemocnění |
|
Mateřská dovolená a část rodičovské dovolené čerpané zaměstnancem do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou |
Rodičovská dovolená (kromě doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou – viz sloupec I.) |
|
Jiné důležité osobní překážky v práci podle přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb. – např. vyšetření nebo ošetření, pracovnělékařská prohlídka, svatba, narození dítěte, pohřeb, doprovod k lékaři, přestěhování, vyhledání nového zaměstnání |
Jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 ZP (kromě překážek podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. – viz sloupec I.) – např. neplacené volno, „sick days“, vazba a výkon trestu odnětí svobody |
|
Ošetřování dítěte nebo jiného člena domácnosti a péče o dítě podle § 191 zákoníku práce |
Nařízená karanténa (§ 191 a § 347 odst. 4 zákoníku práce) |
|
Poskytování dlouhodobé péče (§ 191a zákoníku práce) |
|
|
Překážky v práci z důvodu obecného zájmu – např. výkon občanské povinnosti (svědek u soudu, první pomoc), výkon veřejné funkce (NE případy dlouhodobého plného uvolnění – viz níže), darování krve, činnost na dětských táborech a sportovních soustředěních |
|
|
Překážky v práci na straně zaměstnavatele – např. prostoj, živelní událost, jiná překážka v práci na straně zaměstnavatele, částečná nezaměstnanost (NE přerušení práce pro nepříznivé povětrnostní vlivy) |
|
|
Překážky v práci podle zvláštních právních předpisů, ledaže je lze podřadit pod jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 zákoníku práce – např. stávka a výluka podle zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání |
Naopak do odpracované doby pro účely dovolené se nikdy nezapočte doba zameškaná v důsledku přerušení práce pro nepříznivé povětrnostní vlivy [viz § 207 písm. b) zákoníku práce], což vychází z toho, že se takto zameškaná doba vůbec nezapočte do odpracované doby, takže ji zaměstnanec musí tzv. napracovat. Stejně tak se logicky nezapočte pracovní volno čerpané na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování [viz § 348 odst. 1 písm. a) zákoníku práce].
Zápočet „limitovaných“ překážek v práci
Oproti úpravě účinné do 31. 12. 2021 spočívá zásadní změna v tom, že doba zameškaná pro překážky v práci, které se nepovažovaly pro účely dovolené za výkon práce, což při zameškání 100 a více směn z tohoto důvodu vedlo ke krácení dovolené, se od 1. 1. 2021 započítá do odpracované doby pro účely dovolené, avšak jen za splnění podmínek stanovených zákonem a navíc v limitovaném rozsahu (viz § 216 odst. 2 a 3 zákoníku práce). Došlo tak k obrácení dosavadního principu, kdy dlouhodobější nepřítomnost zaměstnance v práci pro tyto „limitované“ překážky vypočtené v § 216 odst. 2 zákoníku práce mnohdy povede k odpracování menšího počtu celých násobků TPD a přímo se tak promítne do celkového počtu hodin dovolené.
Zápočet zameškané doby z důvodu těchto „limitovaných“ překážek v práci do odpracované doby pro účely dovolené je podmíněn tím, že zaměstnanec v příslušném kalendářním roce mimo dobu, kterou pro ně zameškal, odpracoval alespoň 12násobek své TPD. Nemusí jít přitom jen o výkon práce v rámci rozvržených směn, ale zaměstnanci k odpracování 12násobku TPD mohou „dopomoci“ i ostatní náhradní doby, tj. placené svátky, čerpání dovolené, čerpání náhradního volna za práci přesčas a ve svátek a doba zameškaná pro překážky v práci, které se započtou vždy a v plném rozsahu. Je-li podmínka odpracování 12násobku TPD splněna, zameškaná doba pro tyto „limitované“ překážky v práci se zaměstnanci do odpracované doby pro účely dovolené započte, avšak nejvýše v rozsahu 20násobku jeho TPD. Je namístě vypíchnout, že se jedná o společný limit pro dobu zameškanou dohromady z důvodu všech „limitovaných“ překážek v práci v příslušném kalendářním roce. Došlo-li v průběhu příslušného kalendářní roku ke změně délky TPD, lze se klonit k tomu, že se 12násobek a 20násobek TPD odvíjí od průměrné délky TPD za příslušný kalendářní rok, tj. váženého průměru TPD, pro který je určující počet kalendářních dní trvání té které TPD v příslušném kalendářním roce (viz blíže článek Mgr. Schmieda na téma Změna délky týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku a právo na dovolenou).
Zaměstnanec s výměrou dovolené v délce 5 týdnů a sjednanou kratší 20hodinovou TPD, který pravidelně pracuje v pondělí a v úterý v desetihodinových směnách,
- 4. 1. čerpal dovolenou (1 směna),
- od 5. 1. do 7. 3. odpracoval 17 směn,
- od 8. 3. do 31. 5. na základě žádosti, které zaměstnavatel vyhověl, čerpal neplacené volno (25 směn),
- od 1. 6. do 7. 6. odpracoval 2 směny,
- od 8. 6. do 31. 12. byl pro mimopracovní úraz uznán dočasně práce neschopným (59 směn).
Předně je třeba určit, kolik hodin zaměstnanec odpracoval v roce 2021 pro účely dovolené. V rámci 19 směn odpracoval 190 hodin. Směna zameškaná z důvodu čerpání dovolené, tj. 10 hodin, se též započte do odpracované doby pro účely dovolené. Čerpání neplaceného volna, které je jinou důležitou osobní překážkou v práci ve smyslu § 199 zákoníku práce, a dočasná pracovní neschopnost vzniklá z obecné příčiny představují „limitované“ překážky v práci. Zaměstnanci se tedy pro ně zameškaná doba, respektive její část (max. 20násobek TPD – 400 hodin) započte do odpracované doby pro účely dovolené pouze v případě, že mimo dobu, kterou pro tyto „limitované“ překážky zameškal, odpracoval v tomto roce pro účely dovolené alespoň 12násobek své TPD, tedy 240 hodin (12 × 20). Zaměstnanec ale takto odpracoval jen 200 hodin (190 hodin výkonu práce + 10 hodin čerpání dovolené), doba zameškaná z důvodu čerpání neplaceného volna a dočasné pracovní neschopnosti se mu tudíž do odpracované doby pro účely dovolené v žádném rozsahu nezapočte. K tomu je vhodné upozornit, že ačkoliv do doby čerpání neplaceného volna připadl na směnu zaměstnance dne 5. 4. 2021 svátek, vyhodnotí se takto zameškaná doba nadále jako doba čerpání neplaceného volna (nikoliv svátek). Totéž platí o svátcích, které připadly na směny zaměstnance ve dnech 5. 7., 6. 7. a 28. 9. 2021 do doby trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Za odpracování 10 celých násobků TPD (200 : 20 = 10) zaměstnanci vznikne za kalendářní rok 2021 právo na 20 hodin dovolené (10/52 × 20 × 5 = 19,231, zaokr. 20).
Pozn. č. 1: Pokud by zaměstnanec odpracoval pro účely dovolené o pouhých 40 hodin více, tj. 240 hodin, a splnil tak podmínku odpracování alespoň 12násobku své TPD, rázem by se mu započetlo do odpracované doby pro účely dovolené dalších 400 hodin (20násobek TPD) zameškaných z důvodu čerpání neplaceného volna a dočasné pracovní neschopnosti. Za odpracování 32násobku TPD [(240 + 400) : 20 = 32] by mu pak vzniklo právo na 62 hodin dovolené (32/52 × 20 × 5 = 61,538, zaokr. 62).
Pozn. č. 2: Podle úpravy účinné do 31. 12. 2020 by zaměstnanci právo na dovolenou za tento kalendářní rok vůbec nevzniklo, neboť by neodpracoval pro účely dovolené alespoň 21 dní (směn). Tento rozdíl je dán tím, že minimum, které bylo nutné v kalendářním roce pro vznik práva na dovolenou odpracovat, nikterak nereflektovalo TPD zaměstnance ani jeho průměrný počet směn za týden.
Zaměstnankyně s výměrou dovolené v délce 4 týdnů a stanovenou 40hodinovou TPD, která pravidelně pracuje od pondělí do pátku v osmihodinových směnách, v kalendářním roce 2021:
- odpracovala 55 směn (440 hodin),
- 4 směny jí odpadly z důvodu placeného svátku (32 hodin),
- čerpala 160 hodin dovolené,
- čerpala 5 dní „sick days“ (40 hodin),
- 120 směn zameškala z důvodu čerpání rodičovské dovolené (960 hodin),
- 10 směn zameškala z důvodu nařízené karantény (80 hodin),
- 15 směn zameškala z důvodu dočasné pracovní neschopnosti vyvolané obecnou příčinou (120 hodin),
- 31 směn zameškala z důvodu péče o dítě mladší 10 let (248 hodin),
- 1 směnu zameškala z důvodu účasti na pohřbu rodiče (8 hodin),
- vykonala 80 hodin přesčasové práce.
Nejprve je nutné určit, kolik hodin zaměstnankyně odpracovala v kalendářním roce 2021 pro účely dovolené. Skutečně odpracovaná doba pro účely dovolené činí 440 hodin, kdy vykonaná práce přesčas v rozsahu 80 hodin se do ní nezapočte. Dále je nutné připočíst náhradní doby, které se též považují pro účely dovolené za výkon práce: 32 hodin za placené svátky, 160 hodin za dobu čerpání dovolené, a doba zameškaná pro překážky v práci, které se započtou vždy a v plném rozsahu, tj. 248 hodin zameškaných z důvodu péče o dítě mladší 10 let a 8 hodin zameškaných pro jinou důležitou osobní překážku v práci podle přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb. – účast na pohřbu. Takto odpracovaná doba činí celkem 888 hodin (440 + 32 + 160 + 248 + 8).
Dále je nutné posoudit možný zápočet 1 200 hodin zameškaných pro „limitované“ překážky v práci, tj. rodičovskou dovolenou, karanténu, dočasnou pracovní neschopnost a „sick days“. Poněvadž zaměstnankyně mimo dobu trvání těchto překážek v práci odpracovala pro účely dovolené 888 hodin, tedy více než 12násobek její TPD (480 hodin), započte se jí do odpracované doby pro účely dovolené rovněž zameškaná doba pro tyto překážky v práci, avšak jen do 20násobku TPD zaměstnankyně, tedy v rozsahu 800 hodin (zbývajících 400 hodin jdoucích nad tento limit se nezapočte).
Zaměstnankyně v kalendářním roce 2021 celkem odpracovala pro účely dovolené 1 688 hodin (888 + 800), tj. 42 celých násobků její TPD (1 688 : 40 = 42,2), a vznikne jí tedy právo na 130 hodin dovolené (42/52 × 40 × 4 = 129,231, zaokr. 130).
Dále je namístě upozornit, že právo na dovolenou nově již není předmětem krácení za pracovní dny zameškané pro výkon trestu odnětí svobody nebo vazbu, jako tomu bylo podle předchozí úpravy (blíže viz § 223 odst. 4 zákoníku práce ve znění účinném do 31. 12. 2020). Lze se klonit k tomu, že se jedná o „nepojmenovanou“ jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 199 zákoníku práce, tudíž se takto zameškaná doba započítá do odpracované doby pro účely dovolené jen podmíněně a jen v omezeném rozsahu. V rámci odborné veřejnosti se nicméně objevuje i názor, že se o překážku v práci vůbec nejedná, nýbrž jde o dobu zcela zvláštní povahy, kdy zaměstnanec nepracuje, a právo na dovolenou za ni nevzniká (tj. nezapočítá se do odpracované doby pro účely dovolené). Pro takovýto výklad vycházející z existence další kategorie dob ovšem nelze najít v zákoníku práce přímou oporu. Do budoucna by každopádně bylo vhodné tuto problematiku výslovně legislativně upravit.
Do kategorie jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 zákoníku práce, které jsou pro účely dovolené „limitovanými“ překážkami v práci, lze rovněž dle názoru autora článku zahrnout případy čerpání neplaceného volna na žádost zaměstnance (ledaže předem bylo sjednáno jeho napracování, pak se vůbec takto zameškaná doba nezapočte) a čerpání indispozičního volna, tzv. „sick days“ (ledaže např. vnitřní předpis či kolektivní smlouva, kde jsou zpravidla zakotveny, výslovně stanoví, že se takto zameškaná doba započte vždy a v plném rozsahu). Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom v rámci nezávazných výkladů pod tuto „zbytkovou kategorii“ podřadilo i některé nově vzniklé situace, na které stávající úprava výslovně nepamatuje. Pokud se např. zaměstnanec odmítne podrobit povinnému testování na přítomnost viru SARS-CoV-2 a zaměstnavatel mu tak s ohledem na předmětné mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví neumožní vstup na pracoviště, jedná se podle nezávazného stanoviska MPSV o zameškanou dobu z titulu jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 199 odst. 1 zákoníku práce (ledaže se např. zaměstnavatel dohodne se zaměstnancem na výkonu práce z domova). V loňském roce pak takto byla kupříkladu posouzena situace, kdy zaměstnanec nepracoval, neboť z důvodu uzavření školy pečoval o dítě ve věku od 10 let, které nedovršilo 13 let věku. Nešlo totiž o překážku v práci podle § 191 zákoníku práce, kde se výslovně hovoří o péči o dítě mladší 10 let, byť měl zaměstnanec v těchto případech mimořádně s ohledem na pandemii koronaviru nárok na ošetřovné (viz blíže zákon č. 133/2020 Sb.), a bylo tudíž logické, že by mělo jít o omluvenou nepřítomnost v práci. K překvapení mnohých zaměstnanců pak takto zameškaná doba mohla vést ke krácení dovolené za rok 2020 z důvodu zameškání 100 a více směn, neboť nepojmenovaná jiná důležitá osobní překážka v práci podle § 199 zákoníku práce se jako výkon práce pro účely dovolené nepovažovala (viz § 216 odst. 2 zákoníku práce ve znění účinném do 31. 12. 2020). Je však třeba upozornit, že vzhledem k absenci výslovné a jednoznačné právní úpravy se názory odborné veřejnosti na tyto otázky značně rozchází.
Zápočet zameškané doby pro výkon veřejné funkce
Mezi překážky v práci z důvodu obecného zájmu rovněž patří překážka v práci spojená s výkonem veřejné funkce (viz § 201 zákoníku práce). Pokud je zaměstnanec jen krátkodobě uvolňován k výkonu veřejné funkce, kterou vykonává vedle plnění povinností vyplývajících z pracovního poměru (např. přísedící u soudu, neuvolněný člen zastupitelstva), takto zameškaná doba se mu započte do odpracované doby pro účely dovolené vždy a v plném rozsahu. Pokud je ale zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn k výkonu veřejné funkce (např. senátor, poslanec, člen vlády, prezident, uvolněný obecní zastupitel, veřejný ochránce atd.), lze se klonit k tomu, že za dobu dlouhodobého plného uvolnění mu právo na dovolenou z pracovního poměru u uvolňujícího zaměstnavatele nevzniká, tj. takto zameškaná doba se do odpracované doby pro účely dovolené nezapočte (pozn.: toto lze nepřímo dovodit z § 216 odst. 4 zákoníku práce, kdy dovolenou uvolněnému zaměstnanci poskytuje subjekt, pro něhož je uvolněn, nikoliv tedy uvolňující zaměstnavatel). U uvolněných členů zastupitelstev územních samosprávných celků přitom platí zvláštní úprava dovolené, která jim od obce (kraje) náleží za dobu výkonu veřejné funkce, jež je obsažena v § 81a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 56a zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, a § 58e zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. V případě např. poslance či člena vlády pak právo na dovolenou za dobu výkonu veřejné funkce vůbec nevzniká, neboť zde zvláštní úprava dovolené chybí a rovněž se na tyto vztahy neuplatní obecná úprava dovolené podle zákoníku práce.