Právo na dovolenou za kalendářní rok 2021 (a nadcházející roky) je nově vyjádřeno jako „X“ hodin dovolené. Pro výši práva na dovolenou je přitom určující zaměstnancova výměra dovolené za příslušný kalendářní rok, délka jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen „TPD“) a počet celých násobků TPD odpracovaných zaměstnancem v příslušném kalendářním roce. Při výpočtu dovolené lze postupovat podle následujícího univerzálního vzorce: počet celých odpracovaných TPD/52 × TPD × výměra dovolené (výsledek vždy zaokrouhlíme na celé hodiny nahoru). Počet celých odpracovaných TPD za příslušný kalendářní rok se zjistí tak, že se celkový počet hodin odpracovaných zaměstnancem pro účely dovolené vydělí jeho TPD a výsledek se zaokrouhlí na celé číslo dolů (tj. za odpracování jen části TPD právo na dovolenou nevznikne). Zaměstnavatel tedy musí mít jasno v tom, co do odpracované doby pro účely dovolené započíst, a co nikoliv.
Do odpracované doby pro účely dovolené se pochopitelně započte veškerá doba odpracovaná zaměstnancem v rámci rozvržených směn. Naopak práce přesčas se, stejně jako tomu bylo do 31. 12. 2020, nezapočte, protože se jedná o práci konanou nad stanovenou TPD a mimo rámec rozvrhu směn [viz § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce]. To platí i v případě tzv. skrytých přesčasů, kdy zaměstnavatel v rámci vyrovnávacího období rozvrhne do směn více hodin, než kolik v průměru odpovídá stanovené TPD zaměstnance (např. v rámci 26týdenního vyrovnávacího období zaměstnanci se stanovenou TPD v délce 37,5 hodin týdně chybně rozvrhne do směn 1 050 hodin místo 975 hodin). Upozorňujeme, že takovýto postup je v rozporu se zákoníkem práce, a zaměstnavateli hrozí postih za přestupek od oblastního inspektorátu práce. Do odpracované doby pro účely dovolené se rovněž nezapočte doba, po kterou zaměstnanec držel pracovní pohotovost, ledaže v této době konal práci (viz § 95 odst. 3 zákoníku práce). Mnohdy však půjde o výkon přesčasové práce, tudíž se tato doba do odpracované doby pro účely dovolené beztak nezapočte. Stejně tak se nezapočte doba přestávek v práci na jídlo a oddech, která není součástí pracovní doby zaměstnance (viz § 88 odst. 4 zákoníku práce).
Pokud zaměstnanec směnu nebo její část neomluveně zameškal (měl tzv. áčko), do odpracované doby pro účely dovolené se takto zameškaná doba samozřejmě nezapočte. Zaměstnanci tak v některých případech vznikne právo na méně hodin dovolené z důvodu odpracování menšího množství celých násobků jeho TPD. Nadto může zaměstnavatel přistoupit ke krácení dovolené, pokud zaměstnanec neomluveně zameškal celou směnu, případně v příslušném kalendářním roce neomluveně zameškal části směn, které v součtu dosahují celé směny (viz § 223 zákoníku práce).
Zápočet náhradních dob do odpracované doby pro účely dovolené
Do odpracované doby pro účely dovolené se, stejně jako tomu bylo do 31. 12. 2020, započt