Následující informace mohou přispět studentům, jejich rodičům, pedagogickým pracovníkům nebo i jejich zaměstnavatelům v základní orientaci v této oblasti. Odbornou pomoc a podrobné informace ke konkrétní osobě pak poskytnou pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ).
Kdo je z pohledu sociálního zabezpečení studentem
Úplné informace o tom, co je považováno za přípravu na budoucí povolání, uvádí zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zda má osoba tzv. statut studenta, sdělí příslušné osobě škola samotná nebo lze tuto skutečnost ověřit u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Studentem se rozumí osoba, která se studiem soustavně připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do 26 let věku. Za zmíněnou přípravu se považuje zejména:
- studium na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice s výjimkou dálkového, distančního, večerního a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil;
- studium na jazykových školách, které jsou uvedeny v seznamu vedeném MŠMT;
- studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí MŠMT je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice;
- teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti.
Důchodové pojištění z hlediska studentů
Podle platné právní úpravy není doba studia v období od 1. 1. 2010 dobou důchodového pojištění ani dobou tzv. náhradní, což znamená, že se nezapočítává do doby potřebné pro nárok na starobní důchod. Studenti pojistné na důchodové pojištění povinně platit nemusí. Pokud student chce, aby se mu doba studia pro budoucí nárok na starobní důchod počítala, má možnost přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění.
Pokud student při studiu vykonává výdělečnou činnost, která zakládá účast na pojištění, je povinen odvádět pojistné a v těchto situacích se mu tato doba započítá do důchodu. Pro úplnost: doba studia v období do 31. 12. 2009 se do důchodu započítává nejvýše v rozsahu prvních 6 let po 18. roce věku.
Pokud studenti chtějí, aby se jim doba studia započítávala do doby pojištění pro nárok na budoucí starobní důchod, můžou se přihlásit k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění. Přihláška se podává prostřednictvím OSSZ podle místa trvalého pobytu. Pro účast je však nutné uhradit pojistné na dobrovolné důchodové pojištění alespoň v minimální výši, která se každoročně mění. Tuto možnost mají studenti, resp. občané starší 18 let, a jedná se o účast na dobrovolném důchodovém pojištění z důvodu soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice. Tato účast je možná i zpětně před podáním přihlášky, avšak nejdříve od 1. 1. 2002. Student si tedy může, až po ukončení studia, kdy už má vlastní příjem, touto formou doplatit důchodové pojištění za takovou dobu svého studia, která by se mu jinak nezapočítala do doby pojištění pro budoucí důchodové nároky.
Základní podmínkou pro nárok na invalidní důchod je uznání invalidity posudkovým lékařem příslušné OSSZ a také získání zákonem stanovené potřebné doby pojištění. Podmínka doby pojištění pro přiznání invalidního důchodu je závislá na věku žadatele. Pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se za dobu pojištění považuje též doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole v ČR, a to před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky, a také prvních šest let studia po 18. roku věku. Je-li studentovi přiznán invalidní důchod, může i při jeho pobírání, pokud mu to zdravotní stav umožní, pokračovat ve studiu.
Na sirotčí důchod má nárok osiřelé nezaopatřené dítě po zesnulém rodiči (osvojiteli) nebo po osobě, která ho převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy. Pokud dítě přijde o oba rodiče, pobírá sirotčí důchod po každém z nich. Student je nezaopatřeným dítětem, pokud studuje, tj. soustavně se připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do dovršení věku 26 let. Nárok na sirotčí důchod vznikne, pokud zesnulá osoba pobírala starobní či invalidní důchod nebo ke dni úmrtí získala stanovenou dobu důchodového pojištění. Žádost o sirotčí důchod podává za nezletilého sirotka jeho zákonný zástupce (případně opatrovník), zletilý sirotek podává žádost osobně, a to na OSSZ podle místa trvalého bydliště.
Nemocenské pojištění z hlediska studentů
Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky činné osoby v situaci, kdy kvůli nemoci, mateřství, rodičovství či ošetřování přijdou o výdělek. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Osoby samostatně výdělečně činné si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně. Dokud student není výdělečně činný, není účasten nemocenského pojištění a nemá tedy ani povinnost odvádět pojistné. To znamená, že během studia nemá nárok na žádné dávky nemocenského pojištění. Je-li student při studiu zaměstnaný a má uzavřenou pracovní smlouvu, je zpravidla nemocensky pojištěn z této činnosti a má na dávky nemocenského pojištění nárok. I student, který vykonává samostatnou výdělečnou činnost a dobrovolně si platí nemocenské pojištění, má při splnění stanovených zákonných podmínek na dávky nemocenského pojištění nárok.
Mateřství a rodičovství
Studium není pojištěnou činností, a proto pokud studentka (event. student) nastupuje na tzv. mateřskou v době studia a nepracovala, nesplňuje podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM). Pro nárok na PPM je totiž nutné splnit dvě podmínky. Jednak žadatelka musí být v době nástupu na ni nemocensky pojištěna, případně musí u těhotné studentky trvat ochranná lhůta, která činí 180 dnů nebo pouze tolik dnů, kolik dnů trvalo ukončené pojištění. Dále musí být nemocensky pojištěna minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na PPM. Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele, ale v období stanovených dvou let lze sčítat dny z různých pojištění (zaměstnání), pouze však doby, které se nepřekrývají. Studenti, kteří jsou účastni nemocenského pojištění jako OSVČ, musí být z uvedených 270 dnů trvání pojištění účastni nemocenského pojištění alespoň 180 dnů jako OSVČ, a to v posledním roce přede dnem nástupu na PPM.
Doba studia se může započítat pro splnění uvedené podmínky potřebné doby účasti na pojištění jen v případě, že studenti úspěšně školu dokončí a poté nastoupí do zaměstnání nebo se dobrovolně přihlásí k nemocenskému pojištění OSVČ při výkonu samostatné výdělečné činnosti. Věk 26 let v tomto případě není určující. Dobu dokončeného studia je třeba prokázat ověřenou kopií dokladu o jeho ukončení, např. maturitním vysvědčením, diplomem, výučním listem apod., a také potvrzením o době studia.
Pokud studentka nesplňuje zákonem dané podmínky pro nárok na PPM, má ode dne porodu nárok na rodičovský příspěvek. Jde o dávku státní sociální podpory, kterou vyplácí Úřad práce ČR (dále jen ÚP ČR). Proto je nutné obrátit se s žádostí na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR podle místa trvalého bydliště.
Pokud student (otec dítěte) je z titulu výdělečné činnosti nemocensky pojištěn, má nárok na dávku otcovské poporodní péče, tzv. otcovskou. Jedná se o týdenní dávku, kterou lze čerpat v období do 6 týdnů od narození dítěte.
Zaměstnání a podnikání
Studenti si mohou během studia přivydělávat, a to jak dlouhodobě, tak formou krátkodobých zaměstnání. Zda jsou z této pracovní činnosti účastni nemocenského a důchodového pojištění, záleží na tom, na základě jaké smlouvy či dohody (přesně řečeno pracovněprávního vztahu) pracují. Studenti, kteří při studiu pracují na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti (bez ohledu na to, zda v průběhu školního roku nebo o prázdninách), jsou z titulu zaměstnání důchodově i nemocensky pojištěni, jestliže jejich měsíční příjem sjednaný ve smlouvě nebo skutečně dosažený z pracovní činnosti dosáhne alespoň částky 3 000 Kč. Zaměstnavatel je povinen za ně odvádět pojistné na sociální zabezpečení.
Účast na pojištění nevzniká ze zaměstnání, kdy rozhodný příjem (sjednaný i skutečně dosažený) nedosahuje 3 000 Kč za kalendářní měsíc. Činnost vykonávaná na základě dohody o provedení práce zakládá účast na pojištění, pokud výše zúčtovaného příjmu v měsíci přesahuje částku 10 000 Kč.
Student, který začne podnikat, tzn. vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, musí zahájení činnosti oznámit OSSZ příslušné podle místa trvalého pobytu (u cizinců povoleného pobytu). Studenti do 26 let, kteří podnikají, mohou být považováni za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávající tzv. vedlejší činnost. Studium jako důvod pro výkon vedlejší samostatné činnosti však musí písemně oznámit a doložit příslušné OSSZ potvrzením vydaným školou. Při výkonu tzv. vedlejší činnosti platí pojistné na důchodové pojištění pouze v případě, kdy jejich daňový základ dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění nebo se k účasti na něm sami přihlásí. Rozhodná částka, jejímž dosažením vznikne povinnost doplatit pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok a současně povinnost platit měsíční zálohy v roce následujícím, se každý rok mění.
Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné a účast na něm vznikne, pokud se k němu OSVČ sama přihlásí. K hlavním povinnostem OSVČ v rámci sociálního zabezpečení patří placení pojistného a záloh na pojistné, pokud je samostatná výdělečná činnost vykonávána v rozsahu zakládajícím účast na pojištění, každoroční podávání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ a také oznamování rozhodných skutečností, např. ukončení činnosti nebo zánik oprávnění vykonávat činnost či ukončení studia.
Studenti a dlouhodobý pobyt v zahraničí
Pokud studenti plánují vycestovat do zahraničí za účelem výdělečné činnosti, nemusí tuto skutečnost oznamovat OSSZ. Pokud však ukončují odjezdem výkon samostatné výdělečné činnosti, jsou povinni tuto skutečnost oznámit. V České republice v tomto případě nevzniká ani povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení.
V zemích Evropské unie podléhají zaměstnané či podnikající osoby zpravidla právním předpisům toho členského státu, na jehož území pracují. Na práva a povinnosti související se sociálním zabezpečením v dané zemi je třeba se informovat u příslušné instituce v konkrétním státě (to platí i pro země mimo EU). Kontakty na tyto instituce v zemích EU lze najít na internetových stránkách www.cssz.cz.
Také v případě, že student nebude v zahraničí vykonávat výdělečnou činnost (vycestuje za účelem studijní stáže, na jazykový kurz apod.), nevzniká mu vůči OSSZ žádná, ani ohlašovací povinnost. V případě dlouhodobějšího setrvání v zahraničí je možné se ještě před plánovaným odjezdem přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění, má-li student zájem, aby se mu tato doba započítala pro účely budoucích důchodových nároků.
Povinnosti po ukončení studia
Pokud absolventi po ukončení studia nezahájí výdělečnou činnost, nemají povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Pojistné neodvádí, ani když jsou vedeni v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je náhradní dobou pro účely důchodového pojištění, její zápočet do doby potřebné pro nárok na důchod je omezen. Od nástupu do zaměstnání vzniká ze zákona účast na nemocenském a důchodovém pojištění, pojistné na sociální zabezpečení odvádí za zaměstnance zaměstnavatel. V případě zahájení podnikání, které je hlavní samostatnou výdělečnou činností, je OSVČ povinna zaregistrovat se u příslušné OSSZ a sama odvádět pojistné.
Použité zdroje: