Zaměstnavatelé sjednávají se zaměstnanci hrubou mzdu, na bankovní účet však obdrží zaměstnanci zpravidla nižší částku, tedy čistou mzdu. V Česku je zaměstnanci mzdovou účetní sraženo sociální pojištění, zdravotní pojištění a většinou i daň z příjmu fyzických osob. Jak se liší hrubá mzda a čistá mzda zaměstnance v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD?
Všechny členské země OECD jsou ekonomicky vyspělé, přesto však mají rozdílný přístup k daňové problematice, což dokládá mimo jiné právě i rozdílné zdanění mzdy na straně zaměstnance, které se mezi jednotlivými členskými zeměmi liší až o desítky procent. Pokud je zdanění mzdy na straně zaměstnance nižší, potom obdrží zaměstnanci na bankovní účet ze sjednané hrubé mzdy vyšší částku, mají tedy vyšší čistou mzdu, se kterou mohou volně disponovat a nakupovat zboží a služby.
Daně ze mzdy v Česku v roce 2021
V Česku je zaměstnancům z hrubé mzdy jejich zaměstnavatelem sraženo sociální pojištění (6,5 % z hrubé mzdy), zdravotní pojištění (4,5 % z hrubé mzdy) a většině zaměstnanců i daň z příjmu fyzických osob. V roce 2021 činí v Česku sazba daně z příjmu do hrubé měsíční mzdy 141 764 Kč 15 %, pro hrubou mzdu nad první daňové pásmo potom 23 %.
Výpočet zdanění u průměrné mzdy v Česku
V textu budeme porovnávat daňové odvody v členských zemích OECD u průměrné mzdy a uplatnění pouze základní daňové slevy nebo základní nezdanitelné položky (v závislosti na příslušné legislativě v dané zemi), proto ani u Česka nebudeme zohledňovat možnost uplatnění dalších daňových slev (např. na studenta, na invaliditu) nebo daňového zvýhodnění na děti.
Pokud je v Česku uplatňované daňové zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená daň z příjmu, tak zaměstnanec nejenom, že nezaplatí nic na dani z příjmu fyzických osob, ale ještě obdrží od státu peníze formou daňového bonusu. Proto může být v Česku při nízké hrubé mzdě obdržená čistá mzda zaměstnance na bankovní účet dokonce vyšší než právě sjednaná hrubá mzda.
Průměrná hrubá měsíční mzda za rok 2020 činila v Česku 35 611 Kč, po zaokrouhlení tedy 35 600 Kč. Právě u průměrné mzdy si vypočítáme zdanění na straně zaměstnance při uplatnění pouze základní daňové slevy na poplatníka, a to dle legislativy roku 2021.
| strong>Text | Částka |
| Hrubá mzda | 35 600 Kč |
| Zdravotní pojištění | 1 602 Kč (35 600 x 4,5 %) |
| Sociální pojištění | 2 314 Kč (35 600 x 6,5 %) |
| Daň z příjmu | 5 340 Kč (35 600 x 15 %) |
| Sleva na poplatníka | 2 320 Kč |
| Daň z příjmu po slevě | 3 020 Kč (5 340 – 2 320 Kč) |
| Čistá mzda zaměstnance | 28 664 Kč (35 600 – 1 602 – 2 314 – 3 020) |
| Daně sražené zaměstnanci z hrubé mzdy |
6 936 Kč (1 602 + 2 314 + 3 020) |
| Zdanění zaměstnance (v %) |
19,5 % (6 936 : 35 600) |
vlastní výpočet autora
Hrubá a čistá mzda zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu, který uplatňuje při výpočtu daně z příjmu pouze slevu na poplatníka, se liší o 19,5 %. V rámci členských zemí OECD se přitom jedná o osmou nejnižší hodnotu. U všech ostatních členských zemí OECD jsou však dále v textu uvedeny hodnoty za rok 2020.
Zdanění mzdy v Česku meziročně kleslo
Při stejné hrubé mzdě mají zaměstnanci v roce 2021 vyšší čistou mzdu než v roce 2020, neboť v letošním roce se daň z příjmu fyzických osob počítá přímo z hrubé mzdy, a nikoliv ze superhrubé mzdy, a současně došlo ke zvýšení slevy na poplatníka o 250 Kč (z 2 070 Kč na 2 320 Kč). V předcházejících letech se daň z příjmu počítala ze superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o sociální pojištění a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance. V souhrnu odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance 33,8 % na povinném pojištění (9 % z hrubé mzdy na zdravotním pojištění a 24,8 % z hrubé mzdy na sociálním pojištění). U průměrné mzdy ve výši 35 600 Kč tedy meziročně pokleslo zdanění na straně zaměstnance o 5,8 %.
Nejvyšší hrubá mzda je ve Švýcarsku
V členských zemích OECD se mzdové nůžky také neustále mírně rozevírají a na průměrnou mzdu tak dosahuje méně zaměstnanců a lehce se zvyšuje rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem mezd (střední hodnotou mezd), protože nejvíce stoupají mzdy právě nejlépe hodnoceným odborníkům a kvalitním zaměstnancům, což má právě za následek růst průměrné mzdy. Dlouhodobě je průměrná hrubá měsíční mzda z členských zemí OECD nejvyšší ve Švýcarsku, kde je vyšší než 170 tisíc korun. Dalšími zeměmi, kde je vyšší než 120 tisíc korun, jsou Norsko, Austrálie, Island, Dánsko a Lucembursko.
Nejnižší zdanění je v Chile
Členské země OECD můžeme dle výše rozdílu mezi hrubou mzdou a čistou mzdou u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu, který uplatňuje pouze základní daňovou slevu na poplatníka nebo základní daňový odpočet (v závislosti na příslušné národní legislativě), rozdělit do čtyř skupin:
- V první skupině jsou země, kde zdanění na straně zaměstnance nedosahuje 20 %, tedy Chile (7,0 %), Mexiko (10,8 %), Korea (15,0 %), Estonsko (15,6 %), Švýcarsko (17,1 %), Izrael (18,0 %), Nový Zéland (19,1 %) a právě Česko (19,5 %).
- Ve druhé skupině jsou státy, kde se zdanění pohybuje od 20 % do 25 %, a sice Španělsko (21,1 %), Japonsko (22,3 %), Kanada (23,2 %), Velká Británie (23,3 %), Slovensko (23,5 %), Austrálie (24,1 %), Polsko (24,1 %), USA (24,4 %), Švédsko (24,7 %) a Irsko (24,8 %).
- Ve třetí skupině jsou země, ve kterých se zdanění pohybuje od 25 % do 30 %, jedná se o Řecko (25,4 %), Francii (27,3 %), Portugalsko (27,4 %), Norsko (27,5 %), Lotyšsko (27,8 %), Island (28,0 %), Nizozemí (28,7 %), Lucembursko (28,9 %), Itálii (29,0 %) a Turecko (29,1 %).
- Ve čtvrté skupině jsou potom země, kde zdanění dosahuje více než 30 %, takto vysoké zdanění je přitom hned v osmi členských zemích OECD – ve Finsku (30,2 %), v Rakousku (32,6 %), v Maďarsku (33,5 %), ve Slovinsku (33,7 %), v Dánsku (35,3 %), v Litvě (35,8 %), v Belgii (38,4 %) a v Německu (38,9 %).
Pramen: OECD Tax Database, Table I.5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income