Dlouhodobý pobyt v cizině a zdravotní pojištění

Vydáno: 9 minut čtení

Naši občané jsou různými důvody motivováni k cestám do zahraničí, přičemž ne vždy se musí jednat o výkon výdělečné činnosti. Důvodem k vycestování může být třeba studium v zahraničí, rekreace, návštěva známých nebo příbuzných anebo také jen vznešená touha „objevovat svět“. Při všech těchto záměrech však nikdy nesmí být opomenuto řešení zdravotního pojištění, neboť nedůslednost v tomto může jedinci způsobit vážný problém, a to i finanční povahy. Právě jednou ze zákonných možností, deklarovaných v právní úpravě českého systému veřejného zdravotního pojištění, je možnost odhlášení z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině.

Institut dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině dává našemu občanovi možnost vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění na straně jedné, a současně jej tak legální cestou zbavuje povinnosti platit po tuto dobu pojistné na straně druhé. V počáteční fázi fungování systému však ještě nebyla v České republice řešena účast v systémech sociálního zabezpečení (a tedy i zdravotního pojištění) podle koordinačních pravidel Evropské unie, v této oblasti došlo ke změně až vstupem ČR do Evropské unie dne 1. 5. 2004.

Základní podmínky

Pokud si zaměstnanec vyřídí na zdravotní pojišťovně takzvaný dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, musí být splněny tyto tři podmínky:

  1. nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než šest měsíců,
  2. zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,
  3. písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně přede dnem ukončení platby pojistného.

Vyplnit formulář

Osoba, splňující uvedené podmínky, vyplní před odjezdem u zdravotní pojišťovny formulář Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, čímž je vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí a pojistné neplatí ani zaměstnavatel, který v daných souvislostech osobu jako zaměstnance odhlašuje. Současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na úhradu hrazených služeb, případně poskytnutých českým systémem veřejného zdravotního pojištění.

Potvrzení o zdravotním pojištění v cizině

V souvislosti s ukončením účasti ve veřejném zdravotním pojištění zaniká povinnost platit pojistné dnem uvedeným v písemném prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo toto prohlášení doručeno zdravotní pojišťovně. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem návratu z ciziny. Povinností navrátivší se osoby je dodatečně doložit zdravotní pojišťovně uzavřené zdravotní pojištění v cizině a jeho délku. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; penále se v takovém případě nevymáhá.

Protože v této souvislosti docházelo v uplynulém období k určitým interpretačním potížím a různým výkladům, byla s účinností od 1. 9. 2015 přijata novela zmíněného ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., která stanovuje uznání období zdravotního pojištění v cizině pouze tehdy, trvá-li celý kalendářní měsíc. Pokud doklad o zdravotním pojištění v cizině nekryje celou dobu pobytu v cizině, je pojištěnec povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc. Na rozdíl od právní úpravy platné do 31. 8. 2015 je v takové situaci pojištěnec zvýhodněn v tom smyslu, že zdravotní pojišťovna u něj nebude za toto pojištěním nepokryté období vymáhat penále.

Příklad č. 1:

Pojištěnec předložil zdravotní pojišťovně doklad o zdravotním pojištění v cizině, pokrývající období do 30. 9. 2016 včetně.

Problém ve zdravotním pojištění nevznikne, pokud pojištěnec po návratu do České republiky kdykoli v průběhu měsíce října:

  • nastoupí do zaměstnání zakládajícího účast na zdravotním pojištění nebo
  • začne podnikat jako OSVČ anebo
  • bude mít nárok na zařazení do některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.

Nebude-li využita ani jedna z těchto tří alternativ, bude pojištěnec od října 2016 osobou bez zdanitelných příjmů s měsíční povinností placení pojistného v částce 1 337 Kč.

Zpřísnění podmínek pro opětovné odhlášení

Na základě praktických poznatků a zkušeností bývá jedním ze záměrů legislativních úprav (nejen ve zdravotním pojištění) snaha odstranit, či alespoň minimalizovat dopady počínání ryze spekulativní povahy.

V minulosti docházelo k případům, kdy se osoba po dlouhodobém pobytu v zahraničí účelově, tudíž zcela záměrně, přihlásila do našeho systému veřejného zdravotního pojištění, aby mohla po uvedenou dobu čerpat relativně levnou péči v ČR, a po jejím poskytnutí se opět odhlásila z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině. Za účelem předejít takovým nežádoucím postupům, v konečné fázi zneužívajícím nastavené principy systému, je stanovena dvouměsíční lhůta, během které se pojištěnec nebude moci po návratu z dlouhodobého pobytu v cizině odhlásit. Neboli další prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině lze zdravotní pojišťovně podat nejdříve po uplynutí 2 celých kalendářních měsíců následujících po dni opětovného přihlášení.

Příklad č. 2:

Pojištěnec oznámil zdravotní pojišťovně ukončení dlouhodobého pobytu v cizině ke dni 20. 9. 2016. Podle novelizované právní úpravy může opětovné oznámení o dlouhodobém pobytu v cizině učinit nejdříve dne 1. 12. 2016.

Odlišné podmínky v souvislosti se členstvím ČR v Evropské unii

V předcházejícím textu jsem se zabýval aktuálně platnými podmínkami při uplatňování institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině. Současné mezinárodní poměry však umožňují našemu občanovi vyčlenit se z českého systému i jiným způsobem. V takovém případě se nejčastěji jedná o výkon výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání) ve státech Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009. V dalším textu budu u všech těchto států uvádět souhrnný pojem „členský stát“. Nicméně, podívejme se na tyto okolnosti nejprve trochu jinak.

Pobyt bez výkonu výdělečné činnosti v členském státě

Nejedná-li se o výkon výdělečné činnosti podle zmíněných koordinačních nařízení Evropské unie, pak platí především tyto podmínky:

  • nejčastěji jde o turisty nebo studenty;
  • dokladem, na základě kterého čerpá český pojištěnec zdravotní péči v členském státě, tedy ve státě s působností výše zmíněných koordinačních nařízení EU, je Evropský průkaz zdravotního pojištění (European Health Insurance Card – EHIC). Tento průkaz, případně náhradní doklad – papírové Potvrzení dočasně nahrazující EHIC, vystavuje česká zdravotní pojišťovna;
  • na základě tohoto dokladu má český pojištěnec v členském státě nárok na nezbytnou zdravotní péči, tedy na zdravotní péči, která je za stejných podmínek poskytována místním pojištěncům, to znamená i včetně placení případné spoluúčasti – z tohoto důvodu doporučuji při takovém výjezdu sjednání komerčního zdravotního pojištění. Nezbytná zdravotní péče je péče poskytnutá s přihlédnutím k povaze dávek a předpokládané délce trvání pobytu, tedy z lékařského hlediska nezbytná a poskytovaná tak, aby český pojištěnec nebyl nucen odcestovat z členského státu dříve, než zamýšlel, nebo dříve, než je toho schopen. Současně však platí, že se nejedná o cílené vycestování do členského státu za touto péčí;
  • pojištěnec zůstává nadále účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění s případnou povinností platit pojistné v České republice.

Pobyt za účelem výkonu výdělečné činnosti

Jinak přistupuje zaměstnavatel k řešení situace, kdy mu zaměstnanec oznámí, že bude pracovat v rámci Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku, kde bude z titulu této své výdělečné činnosti i pojištěn ve smyslu uvedených koordinačních nařízení. V takovém případě musí zaměstnavatel na základě principu jednoho pojištění (tj. pojištění ve státě, ve kterém je vykonávána výdělečná činnost) přechodně ukončit pojištění tohoto svého zaměstnance u zdravotní pojišťovny v České republice.

Po dobu výkonu výdělečné činnosti v členském státě je český občan pojištěn v tomto státě, kde jsou společně s ním pojištěni i jeho případní nezaopatření rodinní příslušníci (manželka splňující stanovené podmínky, nezaopatřené děti, registrovaný partner).

Výkon výdělečné činnosti jako rozhodující faktor

Z hlediska povahy a délky pobytu v členském státě upozorňuji na následující: mnozí čeští občané se mylně domnívají, že při krátkodobém pobytu v členském státě (souvisejícím s výkonem výdělečné činnosti) vždy zůstávají pojištěni v českém systému veřejného zdravotního pojištění s povinností placení pojistného a možnost odhlášení ze zdravotního pojištění v ČR existuje pouze při delším „pracovním“ pobytu v tomto státě. Zde musíme rozlišit institut tzv. dlouhodobého pobytu v cizině (viz výše) a pojištění z titulu výkonu výdělečné činnosti. V zásadě platí, že pokud se jedná o dlouhodobý pobyt v cizině (nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců), je český pojištěnec po příslušnou dobu vyňat z českého systému veřejného zdravotního pojištění, není povinen platit pojistné, odevzdává EHIC. Výše uvedená koordinační nařízení Evropské unie však mají v jednotlivých členských státech platnost před zákonem, z čehož vyplývá povinnost pojištění v jiném členském státě z důvodu výkonu výdělečné činnosti i po velmi krátkou dobu, tedy i po dobu kratší šesti měsíců.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Určení daňové rezidence
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Ošetřovné
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Snížení základu daně: úvěr
Dovolená po mateřské dovolené
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské

Související články

Evropská unie a určení příslušnosti k právním předpisům
Zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele z pohledu zdravotního pojištění
Přerušení pobytu v cizině a zdravotní pojištění
Evropská unie a zdravotní pojištění - zvláštní případy výdělečné činnosti
Skončení zaměstnání - jak dál ve zdravotním pojištění
Neplacené volno ve zdravotním pojištění
Pojištěnec v českém systému veřejného zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění - neplacené volno zaměstnance a postupy zaměstnavatele ve specifických situacích
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 2. část
Některá ustanovení § 6 zákona o daních z příjmů z pohledu zdravotního pojištění
Příjmy, ze kterých se v roce 2017 zdravotní pojištění neplatí
Platby OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2022
Změny v čerpání rodičovského příspěvku v kontextu zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Zdravotní pojištění v době koronavirové
Zdravotní pojištění - plátci pojistného a návrat "k normálu"
Výše záloh OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2021
OSVČ a zdravotní pojišťovny v roce 2019
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění v roce 2022
Přehledy a nová výše záloh OSVČ v roce 2022

Související otázky a odpovědi

Zdanění mzdy u DPP u cizinců
Zaměstnání občana EU s místem výkonu práce mimo ČR
Zdanění příjmu z USA
Daňová uznatelnost pojistného u vyslaného pracovníka
Sleva na poplatníka u zaměstnance ze Slovenska
Příjem na základě pracovní smlouvy
Cizinec smlouva ČR, IČO v Chorvatsku
Dohoda o práci na dálku se zaměstnancem žijícím na Slovensku
Příjmy fyzické osoby z působení na Maltě
Zahraniční zaměstnavatel - sociální a zdravotní pojištění
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Paušální daň
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
OSVČ - starobní důchodce
Odchodné - strážník městské policie
SVJ a odměna členům výboru
Příjem za poskytnutí receptur
Doúčtování doplatku (přeplatku) pojistného za podnikatele na SP a ZP u FO vedoucích účetnictví
Odměny členů statutárních orgánů
Student nad 26 let

Související předpisy

48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů