Zahájení a ukončení podnikání a zdravotní pojištění v roce 2021

Zahájení podnikání

Občan, který má v úmyslu začít podnikat jako OSVČ, musí splnit spoustu administrativních i jiných podmínek, oblast zdravotního pojištění nevyjímaje. V prvé řadě je zapotřebí si uvědomit, že nedodržení některé z povinností je ve zdravotním pojištění důvodem k uplatnění sankčního postihu, i když je nutno objektivně říci, že ne každé provinění zdravotní pojišťovny trestají. Nicméně je obecně platnou poučkou, že nikdy není vhodné zavdávat (nejenom) zdravotní pojišťovně důvod k použití sankce. Na co tedy nesmí začínající podnikatel ve zdravotním pojištění zapomenout?

Přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako OSVČ

Nejpozději do 8 dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti je pojištěnec povinen oznámit své zdravotní pojišťovně její zahájení (totéž platí i pro ukončení). Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne provozovat činnost s cílem „mít příjem“ (uzavření nájemní smlouvy, vystavení objednávky, fakturace apod.). Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se tedy nepovažuje pouhé získání živnostenského listu nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni odvádí zaměstnavatel. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

Režim paušální daně

Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Na písemnost předanou správcem daně správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění se hledí jako na podání, které učinila osoba samostatně výdělečně činná tomuto správci registru, přestože jej fakticky zaslala správci daně. Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje okamžik podání správci centrálního registru pojištěnců, tj. předáním údajů správce daně tomuto registru. Správce registru pak předá údaje příslušné zdravotní pojišťovně.

Kdo se považuje ve zdravotním pojištění za OSVČ

Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy zdaňované podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, považuje se z tohoto titulu ve zdravotním pojištění za OSVČ. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u OSVČ sazba 50 % daňového základu, přičemž v ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, jsou vyjmenovány osoby, které nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ. Výjimka z minima neplatí, pokud pojištěnec podniká v režimu paušální daně - v takovém případě je v platbě 5 469 Kč zahrnuta i minimální měsíční platba na zdravotní pojištění ve výši 2 393 Kč.

Osoby považované ve zdravotním pojištění za OSVČ, tedy s povinností placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby patří nejen osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, ale například i:

• osoby podnikající v zemědělství,
• osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů,
• osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, anebo
• spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud na ně lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Placení záloh

Osoby samostatně výdělečně činné jako jediná ze skupin plátců pojistného ve zdravotním pojištění platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného anebo pouze formou doplatku tehdy, nejsou-li zálohy placeny. Výši měsíčně placených záloh na pojistné přímo ovlivňují především tyto skutečnosti:

1. charakter samostatné výdělečné činnosti, kdy je při souběhu se zaměstnáním tato činnost buď hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů podnikající osoby,
2. pojištěnec nemusí jako OSVČ dodržet minimální vyměřovací základ, a tudíž se na něho nevztahuje povinnost placení (alespoň minimálních) záloh. To znamená, že v roce 2021 může platit zálohy nižší než 2 393 Kč (anebo neplatí žádné zálohy) za situace, kdy pro něj neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.

Pokud je totiž pro OSVČ samostatná výdělečná činnost jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem jejích příjmů, je její povinností platit zálohy na pojistné, a to v roce 2021 nejméně v částce 2 393 Kč.

Za účelem zvýšení příjmů do systému veřejného zdravotního pojištění došlo od roku 2013 k faktickému zrušení maximálního vyměřovacího základu, což znamená, že:

• pojistné se za rozhodné období kalendářního roku počítá a odvádí sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu a
• ve zdravotním pojištění není výše zálohy (a tedy ani ročního pojistného) OSVČ omezena horní hranicí.

Neplacení záloh

Zálohy na pojistné není povinna platit:

• OSVČ, pro kterou je při souběhu se zaměstnáním její samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů,
• v prvním kalendářním roce své podnikatelské činnosti OSVČ, za kterou je plátcem pojistného i stát,
• OSVČ, pro kterou neplatí ustanovení o povinnosti placení pojistného alespoň ze zákonného minima v situaci, kdy je za předcházející kalendářní rok „v minusu“,
• OSVČ za kalendářní měsíc, ve kterém byla po celý tento měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Souběžné příjmy

Při souběhu výkonu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti se musí OSVČ rozhodnout, která její činnost bude v daném kalendářním roce (měsíci) hlavním zdrojem jejích příjmů. Pro účely placení pojistného nelze v takových případech sčítat pojistné placené z titulu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, jinými slovy buď musí být:

• v zaměstnání odváděno v roce 2021 pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč (zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc), nebo
• v rámci samostatné výdělečné činnosti musejí být placeny alespoň minimální zálohy, tedy v roce 2021 nejméně v částce 2 393 Kč.

Jestliže v případě souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností nedosahují příjmy v zaměstnání minimální mzdy, musí zaměstnanec zaměstnavateli doložit čestným prohlášením, že ve své samostatné výdělečné činnosti (hlavní zdroj příjmů) platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ - v tomto případě pak odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu. Pokud tato podmínka splněna není, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Oznámení některých skutečností

V souvislosti se svojí samostatnou výdělečnou činností oznamuje podnikatel zdravotní pojišťovně kromě dalšího:

1. do 8 dnů: skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem, například přiznání důchodu, pobírání rodičovského příspěvku, zahájení nebo ukončení studia aj. (blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.),
2. do 30 dnů: změnu příjmení nebo trvalého bydliště.

Zejména na oznámení skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem by neměl podnikatel (i ve vlastním zájmu) zapomenout, neboť takovým opomenutím přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou měsíční platbu pojistného od státu, od ledna 2021 ve výši 1 767 Kč. Za nesplnění této povinnosti v zákonné osmidenní lhůtě může zdravotní pojišťovna uložit provinilci pokutu až do výše 10 000 Kč, protože tyto platby nemůže zdravotní pojišťovna nárokovat se zpětnou platností.

Ukončení podnikání

Z hlediska placení pojistného a souvisejícího řešení pojistného vztahu je ve zdravotním pojištění při ukončení podnikání důležité, zda je samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů pojištěnce, anebo je při souběhu se zaměstnáním hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Je-li zaměstnání hlavním zdrojem příjmů, pak ukončení podnikání nepředstavuje pro pojištěnce ve zdravotním pojištění zásadní změnu, neboť zaměstnanecký poměr nadále řeší jeho řádnou registraci (pojištění) u zdravotní pojišťovny. Bez ohledu na to, zda je podnikání hlavním, či vedlejším zdrojem příjmů, musí OSVČ při ukončení své samostatné výdělečné činnosti splnit zejména následující podmínky.

Oznámit ukončení samostatné výdělečné činnosti

Nejpozději do 8 dnů musí OSVČ oznámit příslušné zdravotní pojišťovně ukončení samostatné výdělečné činnosti. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně ukončení samostatné výdělečné činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni odvádí zaměstnavatel. Pojištěnec podnikající na základě živnostenského oprávnění může splnit tuto povinnost stanovenou zákonem i tehdy, učiní-li v předmětné záležitosti oznámení příslušnému Centrálnímu registračnímu místu obecního živnostenského úřadu prostřednictvím tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Za neoznámení zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci ve správním řízení pokutu až do výše 10 000 Kč.

Ukončit placení záloh na pojistné

Pokud OSVČ nevstoupí do režimu paušální daně, je povinna pravidelně odvádět na účet zdravotní pojišťovny zálohy na pojistné, není-li od placení těchto záloh zákonem osvobozena (viz výše). Jestliže OSVČ zálohy neplatí, pak pojistné za rok 2021 doplatí do 8 dnů po podání Přehledu za tento rok, tedy v roce 2022. V případě souběhu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti nemusí být samostatná výdělečná činnost automaticky vedlejším zdrojem příjmů. Pro posouzení hlavního a vedlejšího zdroje příjmů je podstatné, které příjmy pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů, což si určuje sám. Buď to mohou být příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Tuto rozhodnou skutečnost uvádí OSVČ na Přehledu předkládaném zdravotní pojišťovně zatržením těch kalendářních měsíců (s uvedením důvodu), ve kterých pro ni neplatil minimální vyměřovací základ.

Předložit Přehled

Z obecného pohledu platí, že OSVČ je povinna podat zdravotní pojišťovně (pojišťovnám v případě změny zdravotní pojišťovny) formulář Přehled nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok.

Novelou zákona č. 592/1992 Sb. (zákon č. 161/2021 Sb.), danou ustanovením § 28d, se však pro podání Přehledu OSVČ za rok 2020 nepoužijí lhůty dané ustanovením § 24 odst. 2 tohoto zákona. To znamená, že Přehled za rok 2020 mohou OSVČ předložit zdravotní pojišťovně (zdravotním pojišťovnám v případě změny) nejpozději dne 2. srpna 2021.

Řešení pojistného vztahu

Podnikání řeší pojistný vztah ještě v tom kalendářním měsíci, ve kterém samostatná výdělečná činnost trvala, přičemž postačí podnikání pouze po část daného měsíce včetně zaplacení příslušné zálohy, je-li její úhrada povinností OSVČ. Při ukončení nebo přerušení samostatné výdělečné činnosti jako jediného zdroje příjmů se pojištěnci pro další období nabízejí ve zdravotním pojištění tyto varianty řešení pojistného vztahu:

1. Zaměstnání: Chce-li být pojištěnec evidován ve zdravotním pojištění jako zaměstnaná osoba, musí být považován za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. To znamená, že v takovém případě není pro zdravotní pojišťovnu akceptovatelnou například dohoda o pracovní činnosti s příjmem nižším než 3 500 Kč nebo dohoda o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč. Od 1. 1. 2015 platí, že pro účel vzniku zaměstnání se ve zdravotním pojištění sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
2. Osoba, za kterou platí pojistné stát: Pokud OSVČ ukončí nebo přeruší svoji samostatnou výdělečnou činnost, je jednou z možností registrace v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát, a to například jako uchazeč o zaměstnání. Pro doplnění uvádím, že s účinností od 1. 10. 2004 evidenci na úřadě práce nebrání výkon zaměstnání za situace, kdy dosažený hrubý příjem není vyšší než polovina aktuální výše minimální mzdy (s výjimkou dohody o provedení práce). Další možností, jak získat evidenci ve „státní kategorii“, je například zahájení studia, přiznání důchodu, nástup ženy na mateřskou dovolenou, celodenní osobní a řádná péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku (za podmínky, že taková osoba nemá žádný příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti), péče o závislou osobu za podmínek stanovených zákonem o sociálních službách a další.
3. Vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění: V souvislosti se stále frekventovanějším pohybem osob v rámci Evropské unie i mimo ni není výjimečnou situace, kdy pojištěnec přestane být účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění. V takových případech přicházejí z pohledu zdravotního pojištění v úvahu výdělečná činnost v rámci EU nebo dlouhodobý pobyt v zahraničí.

Z hlediska vynětí z účasti v českém systému veřejného zdravotního pojištění je zapotřebí důsledně rozlišovat mezi výkonem výdělečné činnosti ve státech podléhajících režimu koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009a mezi dlouhodobým pobytem v zahraničí, který nemusí být motivován výkonem výdělečné činnosti. Aby mohl být u pojištěnce uplatněn institut dlouhodobého pobytu v zahraničí, musí být splněny tyto základní podmínky:

• nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než šest měsíců,
• zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,
• písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného.

Osoba splňující uvedené podmínky je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí, současně však tato osoba přestává být účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění. Dnem návratu z dlouhodobého pobytu v zahraničí se osoba opět stává pojištěncem českého systému veřejného zdravotního pojištění.

Osoba bez zdanitelných příjmů

Není-li pojištěnec po ukončení nebo přerušení podnikání veden u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec nebo jako osoba, za kterou platí pojistné stát, a ani není vyňat z českého systému veřejného zdravotního pojištění za podmínek výše uvedených, stává se ve zdravotním pojištění tzv. osobou bez zdanitelných příjmů. V takovém případě je povinností pojištěnce přihlásit se na zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě k placení pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů s měsíční úhradou pojistného v roce 2021 v částce 2 052 Kč. Jako osoba bez zdanitelných příjmů může být pojištěnec registrován pouze po dobu celého kalendářního měsíce. Neplacení pojistného osobou bez zdanitelných příjmů způsobuje vznik dluhu na pojistném včetně penále.

Přerušení podnikání

Rozhodne-li se OSVČ pouze přerušit samostatnou výdělečnou činnost, měla by ve vlastním zájmu oznámit tuto skutečnost své zdravotní pojišťovně, třebaže to není její zákonnou povinností. Tato skutečnost (přerušení samostatné výdělečné činnosti) má pro pojištěnce především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné (jedná-li se o samostatnou výdělečnou činnost, která je jediným nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem jeho příjmů), jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Přerušením podnikání je kategorie OSVČ tímto (dočasně) ukončena.