Když OSVČ nepodá ve zdravotním pojištění Přehled za rok 2015

Jednou ze základních zákonných povinností osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) ve zdravotním pojištění v roce 2016 je podání Přehledu za rozhodné období kalendářního roku 2015. Tento Přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Povinnost podat Přehled platí i v případě, kdy pojištěnec v roce 2015 podnikal třeba jen jeden (i necelý) kalendářní měsíc. I když většina OSVČ tuto svoji důležitou zákonnou povinnost ve stanoveném termínu řádně plní, stále je ještě nemálo těch, kteří tento formulář (a mnohdy i opakovaně) nepředkládají. Takové osoby se pak nemohou divit, když se toto jejich počínání celkem logicky stává předmětem zájmu té zdravotní pojišťovny, u které jsou pojištěni.

Možnosti zdravotních pojišťoven

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje možné postupy i v situaci, kdy OSVČ povinnost podat Přehled nesplní. Zdravotní pojišťovny totiž disponují zákonnými mechanismy, na jejichž základě mohou pohledávky vůči OSVČ jak vyčíslit, tak následně uplatňovat. Nesplnění povinnosti podat Přehled je pod sankcí, kdy zdravotní pojišťovna může takto se provinivší osobě:

• stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného a
• uložit pokutu až do výše 50 000 Kč, přičemž takto uplatněný postup zdravotní pojišťovny nezbavuje OSVČ povinnosti Přehled podat.

Lhůty pro podání Přehledu

Obecně platí, že za rozhodné období kalendářního roku je OSVČ povinna podat Přehled zdravotní pojišťovně (eventuálně zdravotním pojišťovnám v případě změny – například při vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace) do jednoho měsíce ode dne, ke kterému měla podat daňové přiznání. Vzhledem k účinnosti daňového řádu mohla OSVČ podat Přehled za rok 2015 ještě dne 2.5.2016. Zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, měla OSVČ doložit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do 2.5.2016 a Přehled za rok 2015 tak lze fakticky podat až do 1.8.2016. Lze tedy konstatovat, že stanovenou právní úpravou měla, resp. má OSVČ poměrně dlouhé časové období na splnění této povinnosti. Přehled se podává i v případě, kdy má OSVČ stanovenou daň paušální částkou nebo není povinna (například z důvodu nízkých příjmů) daňové přiznání podat. OSVČ, které daňové přiznání nepodávají, byly povinny dodat Přehled do 8.4.2016.

Reakce zdravotní pojišťovny

Jestliže OSVČ nepodala Přehled v termínech výše uvedených, bude se zdravotní pojišťovna domáhat svého zákonného nároku neboli bude po OSVČ předložení Přehledu požadovat. Nejprve zřejmě osloví všechny OSVČ dlužící Přehled s tím, aby tento ve stanovené lhůtě dodaly, v této prvotní fázi zpravidla ještě bez sankčního postihu. Pokud se tento krok nesetká s adekvátní odezvou (to znamená, že Přehled není v určené lhůtě předložen), může zdravotní pojišťovna – opírajíc se o příslušnou legislativu – začít v předmětné záležitosti spolupracovat s jinými institucemi, jejichž prostřednictvím lze potřebné údaje (tedy výši příjmů a výdajů OSVČ za rok 2015) získat.

Spolupráce se státními organizacemi

Možnost kontaktování správy sociálního zabezpečení vyplývá:

• z ustanovení § 14 odst. 3 písm. c) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, spočívající v povinnosti orgánů sociálního zabezpečení poskytnout zdravotním pojišťovnám na jejich žádost údaje o výši příjmů a výdajů podle podaného Přehledu včetně dalších informací potřebných k doplnění údajů v informačních systémech zdravotních pojišťoven,
• z ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., podle kterého není porušením mlčenlivosti vzájemné poskytování informací mezi správci daní z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců.

Další možností zdravotní pojišťovny k získání potřebných údajů o OSVČ je obrátit se na místně příslušný finanční úřad, kde jsou příjmy a výdaje uvedeny v daňovém přiznání za předpokladu, že toto bylo podáno.

Pravděpodobné pojistné

Pokud zdravotní pojišťovna po vyčerpání těchto možností (když jich využije) nedospěje u OSVČ ke kýženému výsledku, to znamená, že údaje o jejích příjmech a výdajích nezíská, může podle ustanovení § 25a zákona č. 592/1992 Sb., stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného, pokud byla OSVČ v dříve zaslané písemné výzvě k předložení Přehledu na tento následek upozorněna.

Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Těmito podklady tedy mohou být například údaje získané od státních institucí (viz výše). Pokud zdravotní pojišťovna takové údaje neobdrží, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše příjmů OSVČ za to, že jejím měsíčním příjmem (pro daný účel vyměřovacím základem) je částka odpovídající 50% z 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného. Uplatní-li zdravotní pojišťovna tento postup, bude po takové OSVČ požadovat zaplacení pojistného za každý měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti v roce 2015 ve výši 2 623 Kč včetně penále (viz dále).

Podnikatelé však musejí vzít na vědomí, že stanovením pravděpodobné výše pojistného není ve zdravotním pojištění nijak dotčena jejich povinnost podat Přehled včetně možnosti zdravotní pojišťovny uložit výše zmíněnou pokutu za porušení zákona. Pokud OSVČ následně požadovaný Přehled předloží, zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší.

Penále

Z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného jsou OSVČ povinny platit i penále, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného do dne, ve kterém byl Přehled předložen – penále se platí i za tento den. Tento postup je uplatněn i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále podle podaného Přehledu. Je-li naopak penále z titulu pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného na základě Přehledu, doplácí OSVČ ještě tento rozdíl.

Dlouhodobá záležitost

Při analýze výše uvedeného lze dospět k závěru, že pokud OSVČ nepodá Přehled (a to ani v prodlouženém termínu, zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, případně pokud odklad podání daňového přiznání povolí finanční úřad), začne zdravotní pojišťovna vyzývat OSVČ ke splnění její zákonné povinnosti. Vzhledem ke složitosti procesního postupu tak může komunikace mezi zdravotní pojišťovnou a OSVČ ve věci podání Přehledu za rok 2015 probíhat třeba i po zbytek letošního roku.

Přerušení podnikání

Na základě poznatků z praxe doplňuji, že poměrně častým případem určitého „nedorozumění“ bývá skutečnost, kdy OSVČ přeruší svoji samostatnou výdělečnou činnost a tuto skutečnost zdravotní pojišťovně neoznámí. Rozhodne-li se OSVČ pouze přerušit samostatnou výdělečnou činnost, měla by ve vlastním zájmu tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně, třebaže to není ve zdravotním pojištění její povinností. Tento fakt (přerušení samostatné výdělečné činnosti) má pro pojištěnce především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné (jedná-li se o samostatnou výdělečnou činnost, která je hlavním zdrojem jeho příjmů), jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Přerušením podnikání je kategorie OSVČ tímto (dočasně) ukončena. Logicky vzato, pokud zdravotní pojišťovna nemá například informaci o přerušení podnikatelské činnosti v roce 2014, požaduje po OSVČ předložení Přehledu i za rok 2015, neboť pojištěnec je jako OSVČ v jejím informačním systému i v roce 2015 registrován.

Závěr

Pojištěnec jako podnikatel si musí být vědom skutečnosti, že svým zákonným povinnostem neunikne ani tehdy, když přestoupí k jiné zdravotní pojišťovně. A spoléhat na to, že zdravotní pojišťovna svoje pohledávky neuplatní v rámci promlčecí doby, je v době vysoké odborné úrovně zaměstnanců zdravotních pojišťoven a vskutku kvalitního technického i programového vybavení včetně vzájemného propojení jednotlivých institucí naprosto neuvážené.