Naši občané jsou různými důvody motivováni k cestám do zahraničí, přičemž ne vždy se musí jednat o výkon výdělečné činnosti. Důvodem k vycestování může být třeba studium v zahraničí, rekreace, návštěva známých nebo příbuzných anebo také jen vznešená touha "objevovat svět". Při všech těchto záměrech však nikdy nesmí být opomenuto řešení zdravotního pojištění, neboť nedůslednost v tomto může jedinci způsobit vážný problém, a to i finanční povahy. Jednou ze zákonných možností, deklarovaných v právní úpravě českého systému veřejného zdravotního pojištění, je možnost odhlášení z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině.
Institut dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině dává našemu občanovi možnost vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění na straně jedné a současně jej tak legální cestou zbavuje povinnosti platit po tuto dobu pojistné na straně druhé. V počáteční fázi fungování systému však ještě nebyla v České republice řešena účast v systémech sociálního zabezpečení (a tedy i zdravotního pojištění) podle koordinačních pravidel Evropské unie, v této oblasti došlo ke změně až vstupem ČR do Evropské unie dne 1. 5. 2004.
Základní podmínky
Pokud si zaměstnanec vyřídí u zdravotní pojišťovny tzv. dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, musí být splněny tyto tři podmínky:
- nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než šest měsíců,
- zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině (dokládá se zdravotní pojišťovně po návratu),
- písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně přede dnem ukončení platby pojistného.
Vynětí ze systému zdravotního pojištění
Osoba splňující uvedené podmínky vyplní před odjezdem u zdravotní pojišťovny formulář Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, čímž je vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz české zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí a pojistné neplatí ani zaměstnavatel, který v daných souvislostech osobu jako zaměstnance odhlašuje (i když pracovněprávní vztah trvá). Současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.
Potvrzení o zdravotním pojištění v cizině
V souvislosti s ukončením účasti ve veřejném zdravotním pojištění zaniká povinnost platit pojistné dnem uvedeným v písemném prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo toto prohlášení doručeno zdravotní pojišťovně. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem návratu z ciziny. Povinností navrátivší se osoby je dodatečně doložit zdravotní pojišťovně uzavřené zdravotní pojištění v cizině a jeho délku. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; penále se v takovém případě nevymáhá. Pokud doklad o zdravotním pojištění v cizině nekryje celou dobu pobytu v cizině, je pojištěnec povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc.
Dlouhodobý pobyt v cizině a předčasný návrat
V důsledku složitých situací, souvisejících i s pandemií, byli v uplynulých měsících mnozí naši občané donuceni předčasně ukončit svůj pobyt v zahraničí a vrátit se (urychleně) do České republiky. Popravdě řečeno, na možné či reálné komplikace, způsobené mimořádnou situací, právní úprava zdravotního pojištění nepamatuje, takže při řešení nastalé situace postupují občané standardně podle zákona č. 48/1997 Sb. a č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů. Nicméně určitou úlevu přinesl zákon č. 134/2020 Sb., který novelizoval znění zákona č. 592/1992 Sb.
Při pobytu v zahraničí může nastat například tato situace. Pojištěnec si vyřídil u zdravotní pojišťovny dlouhodobý pobyt v cizině za podmínek uvedených v § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., nicméně byl v důsledku neočekávaných událostí nucen vrátit se dříve, než uplynula zákonem daná doba šesti měsíců nepřetržitého pobytu v zahraničí. Musí si zaplatit pojistné, nebo bude mít v takové situaci nějakou úlevu?
Zákon č. 134/2020 Sb. upravil podmínky pro placení pojistného (resp. záloh na pojistné) u OSVČ i zaměstnavatelů a částečně se dotýká i osob bez zdanitelných příjmů, což může být i tato situace. Podmínky se nezměnily ani v důsledku vyhlášení nouzového stavu a různých krizových situací, tyto eventuality právní úprava zdravotního pojištění neupravuje.
Pokud se tedy pojištěnec vrátí z dlouhodobého pobytu v cizině před uplynutím doby šesti měsíců, pak se v podstatě má za to, že k odhlášení z uvedeného důvodu nedošlo. Pojištěnec si tak například bude muset zpětně doplatit za každý celý kalendářní měsíc neoprávněného odhlášení pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. Úleva daná novelou č. 134/2020 Sb. umožňovala zaplatit pojistné za měsíce březen-srpen 2020 (za každý kalendářní měsíc evidence v této kategorii v částce 1 971 Kč) bez penále až do 21. 9. 2020.
Avšak za jiné měsíce, tj. do února 2020 a pak od září 2020 již žádná úleva nebyla a pojistné musela osoba bez zdanitelných příjmů zaplatit podle zákona, tedy do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Při opožděné úhradě uplatňuje zdravotní pojišťovna penále (za podmínky že toto penále převýší 100 Kč), pojištěnec však může požádat o jeho prominutí cestou odstranění tvrdosti.
Smysl dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině
Když si občan vyřídí na zdravotní pojišťovně dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., pak například může cestovat po světě anebo také může pracovat v tzv. třetí zemi, to znamená mimo:
- státy Evropské unie,
- státy Evropského hospodářského prostoru, což je Norsko, Island, Lichtenštejnsko,
- Švýcarsko a Velkou Británii a Severní Irsko,
- státy, se kterými ČR uzavřela dvoustrannou mezistátní smlouvu o sociálním zabezpečení. Tyto smlouvy byly v uplynulých letech uzavřeny kupříkladu s USA, Albánií, Tuniskem nebo Sýrií - seznam těchto smluv naleznete například na stránkách Kanceláře zdravotního pojištění z. s. (www. kancelarzp.cz) v sekci Právní předpisy.
Osoba bez zdanitelných příjmů
Právní úprava zdravotního pojištění nabízí pojištěnci ještě tuto možnost. Aby si při cestách po světě nebo při práci mimo státy výše uvedené nemusel vyřizovat dlouhodobý pobyt v cizině a po návratu pak dokladovat, že po celou dobu pobytu byl v cizině zdravotně pojištěn, může svoji situaci vyřešit tím způsobem, že si bude pravidelně měsíčně platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. V roce 2021 si za každý celý kalendářní měsíc evidence v této kategorii zaplatí 2 052 Kč, kdykoli se může do ČR vrátit a při ošetření či návštěvě lékaře bude mít standardní nárok na plnou péči.
Výkon výdělečné činnosti podle koordinačních pravidel Evropské unie
Další situací může být výkon výdělečné činnosti, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost podle koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009. Tato nařízení se vztahují na občany a instituce států výše uvedených pod body 1 až 3. Pokud je tedy český občan zaměstnán nebo podniká na území některého z těchto států, je v tomto státě i pojištěn, to znamená účasten všech systémů sociálního zabezpečení. Zde mohou typicky nastat dvě situace, kdy český občan:
- svoji výdělečnou činnost v některém z těchto států neukončí, pouze bude přechodně pobývat v České republice, anebo naopak
- svoji výdělečnou činnost ukončí a vrátí se zpět do České republiky, což znamená, že se dnem návratu stává účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění.
ad a)
Státem pojištění zůstává i nadále stát, ve kterém je český občan výdělečně činný. Z hlediska nároku na zdravotní péči (hrazené služby) v České republice platí, že pojištěnec je držitelem Evropského průkazu zdravotního pojištění, vystaveného mu institucí provádějící zdravotní pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti. V takovém případě má pojištěnec primárně nárok na plnou péči ve státě, ve kterém mu byl průkaz vystaven, v České republice pak má během svého pobytu nárok na nezbytnou péči. Avšak prostřednictvím formuláře S 1 zaregistruje česká zdravotní pojišťovna tuto osobu (včetně jeho případných nezaopatřených rodinných příslušníků) jako cizího pojištěnce. Všechny osoby pak budou mít v České republice nárok na plnou péči na základě žlutého průkazu pojištěnce, vystaveného výpomocnou českou zdravotní pojišťovnou.
ad b)
Pokud je český občan výdělečně činný ve státech podléhajících režimu koordinačních nařízení Evropské unie, pak je na tuto dobu v České republice odhlášen ze zdravotního pojištění. Po návratu pak musí zdravotní pojišťovně doložit dobu pojištění, zpravidla prostřednictvím formuláře E 104. Tento formulář je vydáván po skončení výkonu výdělečné činnosti a potvrzuje dobu pojištění, zaměstnání nebo bydlení v příslušném státě. Předložením tohoto formuláře pojištěnec v podstatě deklaruje svůj návrat do ČR natrvalo, to znamená, že tento formulář nemůže pojištěnec mít, pokud je nadále výdělečně činný ve smyslu výše uvedených nařízení EU.
Nicméně již při odjezdu do zahraničí je v souvislosti s dočasným vynětím z českého systému zapotřebí myslet na to, aby pojištěnci po návratu nevznikl ve zdravotním pojištění problém. Jinými slovy, při vynětí ze systému musí český občan po ukončení pobytu v zahraničí (ať už je jeho důvod jakýkoliv) průkazně doložit své české zdravotní pojišťovně dobu výkonu výdělečné činnosti, pojištění nebo bydlení ve smyslu koordinačních nařízení EU, případně období zdravotního pojištění při dlouhodobém pobytu v cizině. Pokud tuto zásadní podmínku nesplní, dojde k situaci, že česká zdravotní pojišťovna neuzná z hlediska řešení pojištění pobyt v zahraničí nebo jeho část. Na příslušnou dobu pak zařadí pojištěnce jako osobu bez zdanitelných příjmů a bude uplatňovat pohledávky podle zákona.
Řešení pojistného vztahu
Po návratu ze zahraničí musí mít pojištěnec řešen svůj pojistný vztah některou z těchto možností:
- zaměstnanec v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy) nebo
- osoba samostatně výdělečně činná nebo
- osoba, za kterou platí pojistné stát,
přičemž postačí registrace v některé z těchto skupin osob třeba jen po část daného měsíce nebo dokonce postačí i jen jeden den evidence v tomto měsíci.
Není-li v rámci kalendářního měsíce využita ani jedna z těchto tří možností, stává se pojištěnec osobou bez zdanitelných příjmů s měsíční platbou pojistného v roce 2021 v částce 2 052 Kč.