Předávání informací mezi institucemi a zdravotní pojištění

Vydáno: 9 minut čtení

Základním úkolem zdravotních pojišťoven je především zajistit od plátců dostatek zdrojů do systému veřejného zdravotního pojištění na úhradu smluvními poskytovateli poskytnutých a vykázaných hrazených služeb. Za tímto účelem disponují zdravotní pojišťovny příslušnými mechanismy, kterými jsou především možnost výkonu kontrolní, vyměřovací a v součinnosti s jinými institucemi a subjekty i vymáhací činnosti, povinné uplatňování nároků na dlužné pojistné a penále, ukládání pokut za porušení zákonných povinností, stanovování pravděpodobné výše pojistného apod.

Vzhledem k tomu, že řádné provádění povinných plateb jednotlivým institucím je takříkajíc v „celospolečenském zájmu“, začlenil zákonodárce do právní úpravy (nejen) zdravotního pojištění i ustanovení o vzájemné součinnosti mezi konkrétně vyjmenovanými orgány, jehož záměrem je v konečném důsledku minimalizovat počet těch plátců, tedy samoplátců či zaměstnavatelů, kteří v rámci své činnosti podle zákona nepostupují.

Součinnost zdravotních pojišťoven s jinými institucemi

Pokud si zdravotní pojišťovny nevystačí s daty a údaji, které mají ve vlastním informačním systému, případně které nezískaly při výkonu své činnosti z moci úřední, mohou se obrátit na jiné orgány a instituce, od kterých mohou potřebné informace obdržet.

Zákonnou oporu pro použití tohoto postupu představuje ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém je definována problematika vzájemného poskytování informací mezi rozhodujícími institucemi spravujícími oblast daní a veřejnoprávních pojistných. Porušením povinnosti mlčenlivosti není vzájemné poskytování informací mezi správci daní z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců a použití informací ve vztahu k třetím osobám při uplatňování a vymáhání dlužného pojistného. Základním smyslem naplnění tohoto ustanovení je tedy vzájemné předávání a poskytování příslušných údajů a informací mezi dotčenými úřady, jakož je i vcelku běžnou praxí spolupráce zdravotních pojišťoven s úřady práce, živnostenskými úřady, obecními úřady apod.

Nepochybně bude i do budoucna snahou takovou spolupráci stále více zintenzivňovat a prohlubovat, neboť bezvýhradné respektování práva by mělo být v právním státě prioritní výsadou každého subjektu, pohybujícího se ve zdejším podnikatelském prostředí. Zefektivněním evidence závazků plátců pojistného tak budou vytvořeny předpoklady pro jejich následné vymáhání, jestliže nejsou uhrazeny, kdy konečným cílem všech těchto opatření je permanentní udržování bilanční vyrovnanosti příjmů a výdajů v systému veřejného zdravotního pojištění.

Postup zdravotních pojišťoven vůči zaměstnavatelům

Zdravotní pojišťovny důsledně prověřují, zda si všechny skupiny plátců pojistného (tedy zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné i osoby bez zdanitelných příjmů) plní ve zdravotním pojištění svoje povinnosti, nicméně je logické, že obzvláštní pozornost bude vždy zaměřena na zaměstnavatele - hromadné plátce, kteří se rozhodující měrou podílejí na naplňování příjmové stránky celého systému. Mezi nejdůležitější povinnosti zaměstnavatele patří především řádné placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti.

Sdělování rozhodných údajů zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě zaměstnavatelem představuje nezastupitelnou roli. Zejména bych chtěl na tomto místě zdůraznit povinnost zaměstnavatele oznamovat nástup zaměstnanců do zaměstnání a ukončení zaměstnání ve vazbě na vznik nebo zánik účasti zaměstnance na zdravotním pojištění a dále pak zařazení (resp. vyřazení) zaměstnance do (z) kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát - například se jedná nástup ženy na mateřskou dovolenou, přiznání nebo odejmutí důchodu, zahájení nebo ukončení studia apod. Neoznámením skutečnosti, že se za zaměstnance stal plátcem pojistného i stát, přichází zdravotní pojišťovna nenávratně o pravidelné platby pojistného od státu, což aktuálně představuje částku 870 Kč měsíčně za každou takovou osobu, od 1. 1. 2017 se tato platba zvyšuje na 920 Kč. Proto zaměstnavatelům v jejich vlastním zájmu rozhodně doporučuji průběžně zaměstnance poučovat o jejich povinnosti oznamovat tyto důležité skutečnosti zaměstnavateli.

K uložení pokuty za porušení zákonných povinností zdravotní pojišťovna přistoupit může, ale také nemusí, vždy bude individuálně posuzován rozsah zavinění, zejména pak se zřetelem na škodu, která zdravotní pojišťovně v této přímé souvislosti vznikne. Naproti tomu jsou zdravotní pojišťovny ze zákona povinny plošně uplatňovat (vyměřovat) vůči všem plátcům evidované dlužné pojistné a penále a v případě nezaplacení takové pohledávky vymáhat.

Kontrola u plátce pojistného

Zdravotní pojišťovny jsou oprávněny kontrolovat, zda plátci pojistného (zaměstnavatelé či samoplátci) odvádějí pojistné nebo zálohy na pojistné včas a ve správné výši včetně plnění dalších souvisejících povinností. K uplatnění zákonných nároků mají zdravotní pojišťovny k dispozici od 1. 12. 2011 desetiletou promlčecí dobu (předtím pětiletou), což je poměrně dlouhé časové období k tomu, aby žádný plátce jako dlužník systému již neunikl.

Zaměstnavatel si musí být vědom skutečnosti, že nepředložením dokladů ke kontrole není dotčen nárok zdravotní pojišťovny na případné dlužné pojistné včetně penále. Za nepředložení dokladů ke kontrole může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 50 000 Kč, a to i opakovaně.

OSVČ nepodávající Přehled

Jednou ze základních povinností každé OSVČ je předat zdravotní pojišťovně (v případě změny zdravotní pojišťovny v průběhu kalendářního roku pak zdravotním pojišťovnám) Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné v zákonem stanoveném termínu. Zdravotní pojišťovny evidují určité procento těch osob samostatně výdělečně činných, které tuto povinnost (někdy i soustavně) porušují. V rámci předávání údajů mezi finančními úřady a zdravotními pojišťovnami zjistí zdravotní pojišťovna velmi snadno, zda OSVČ uvedla na podaném Přehledu správné údaje, tedy údaje, které se shodují s výší příjmů a výdajů uvedených v daňovém přiznání. Tuto skutečnost si může zdravotní pojišťovna dále ověřit rovněž i fyzickým provedením kontroly, to znamená, že oklamání zdravotní pojišťovny je za této situace (nehledě na již výše zmíněnou dlouhou promlčecí dobu) prakticky vyloučeno.

V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že v případě opravného nebo dodatečného daňového přiznání, podávaného správci daně, musí OSVČ předložit zdravotní pojišťovně opravný Přehled do osmi dnů ode dne, kdy se o změně údajů dozvěděla, a ve třicetidenní lhůtě provést úhradu případného doplatku pojistného. Jestliže finanční úřad na základě žádosti odůvodněně povolí prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, promítá se tato okolnost i do termínu pro podání Přehledu zdravotní pojišťovně, které však musí být tato skutečnost oznámena.

Zdravotní pojišťovna sama o sobě sice podnikateli živnostenské oprávnění zrušit nemůže, ale může k tomu dát podnět podle § 40 odst. 11 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

K tomuto kroku se přistupuje až jako k poslednímu, pokud dotyčná OSVČ neplní svoje povinnosti ohledně placení pojistného. Živnostenský úřad jí pak může na základě podnětu zdravotní pojišťovny zrušit ve správním řízení živnostenské oprávnění z důvodu neplnění závazků podnikatele platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Povinnosti zdravotních pojišťoven

Podle aktuálně platné právní úpravy jsou zdravotní pojišťovny povinny na žádost bezplatně poskytnout:

  • například informace získané při výběru pojistného jiné zdravotní pojišťovně, pokud se týkají jejích pojištěnců a doby, kdy byli u ní pojištěni,
  • informace získané při výběru pojistného odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve věci tohoto pojistného, dědictví po plátci tohoto pojistného nebo vedou-li trestní řízení v souvislosti s placením pojistného nebo projednávají-li návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném nebo vedou-li tyto orgány insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek plátce pojistného,
  • informace získané při výběru pojistného Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra pro potřeby provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona,
  • správám sociálního zabezpečení seznam plátců pojistného a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých OSVČ, které tyto osoby uvedly v Přehledu a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného jednotlivých zaměstnavatelů,
  • Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu zobecněné informace a souhrnné údaje, které získaly při své činnosti, bez jmenných údajů,
  • informace orgánům oprávněným ke kontrole činnosti zdravotních pojišťoven, například podle zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů,
  • veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona.

Každý plátce si totiž musí být vědom té skutečnosti, že porušuje-li zákonné normy v jedné oblasti, pak je velmi pravděpodobné, že jen stěží unikne pozornosti a odpovídajícímu postupu jiných institucí, pokud i tam postupuje v rozporu se zákonem.

Závěr

Povinnost zachovávat mlčenlivost se ve zdravotním pojištění nevztahuje na údaje týkající se dluhu na pojistném, včetně výše dlužného penále, o nichž bylo rozhodnuto pravomocnými platebními výměry, nebo jedná-li se o pohledávku na pojistném a penále, kterou zdravotní pojišťovna uplatňuje ve veřejné dražbě nebo která byla zjištěna v insolvenčním řízení. To znamená, že takové pohledávky mohou zdravotní pojišťovny zveřejnit.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské

Související články

Promlčení pohledávek ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - ať máte vše v pořádku
Když OSVČ nepodá ve zdravotním pojištění Přehled za rok 2015
Lze utéct před dluhy u zdravotní pojišťovny?
OSVČ a zdravotní pojišťovny v roce 2019
Kontrola jako důležitá součást činnosti zdravotních pojišťoven
Zdravotní pojištění v době koronavirové
Chyby zaměstnavatele při plnění oznamovací povinnosti ve zdravotním pojištění a jejich náprava
Co je ve zdravotním pojištění vyloučeno
OSVČ a zdravotní pojištění v roce 2020
Zaměstnavatelé a postupy ve zdravotním pojištění v roce 2020
Zaměstnanci a příjmy zdravotní pojišťovny
Kdy OSVČ neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Dluhy a přeplatky ve zdravotním pojištění
Zahájení a ukončení podnikání a zdravotní pojištění v roce 2021
Jak na vyúčtování zaslané OSVČ zdravotní pojišťovnou
Povinnosti pojištěnce ve zdravotním pojištění
OSVČ ve zdravotním pojištění
Pohledávky nevymáhané zdravotními pojišťovnami
Zdravotní pojištění a zúčtování OSVČ za rok 2018
Evropský průkaz zdravotního pojištění a "nové kartičky" VZP ČR
Jak se tvoří příjmy zdravotních pojišťoven

Související otázky a odpovědi

Výkon vazby a vztah ke zdravotnímu pojištění
OSVČ a přehled ZP za rok 2021 v prodlouženém termínu
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Odměna pěstouna a výkon SVČ
Přehled OSSZ a ZP
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Paušální daň
Opravné přehledy na zdravotní a sociální pojištění u OSVČ
Účast na zdravotním pojištění
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Zdravotní pojištění OSVČ
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Přehledy OSVČ - volba mezi vedlejší a hlavní činnosti z pohledu výhodnosti rok 2020 COVID
OSVČ - starobní důchodce
Souběh OSVČ + zaměstnání - zálohy zdravotní pojištění
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Zálohy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění při snížení zdanitelných příjmů
Zaměstnávání občanů EU s místem výkonu práce v Rusku

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
166/1993 Sb. o Nejvyšším kontrolním úřadu