Jak na vyúčtování zaslané OSVČ zdravotní pojišťovnou

Vydáno: 11 minut čtení

Základní povinností podnikatelské sféry ve zdravotním pojištění je řádné placení záloh na pojistné (je-li placení těchto záloh pro OSVČ povinností danou zákonem) a úhrada případného doplatku pojistného podle výsledků samostatné výdělečné činnosti za předcházející kalendářní rok, včetně plnění souvisejících zákonných povinností.

Platby záloh OSVČ

OSVČ platí zálohy na pojistné:

  1. včas (tj. za příslušný kalendářní měsíc nejpozději 8. dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním platby na příslušný účet zdravotní pojišťovny). Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den;
  2. ve správné výši (buď v minimální částce 2 393 Kč, nebo ve vyšší, resp. nižší hodnotě - standardně podle výsledků podnikatelské činnosti za rok 2020, případně při zahájení podnikání v letošním roce);
  3. na správný účet (určený zdravotní pojišťovnou pro platby pojistného individuálními plátci);
  4. pod správným variabilním symbolem, což je u OSVČ typicky rodné číslo.

Z výše uvedeného tak plyne, že dluh může u OSVČ vzniknout jednak neplacením nebo opožděným placením záloh na pojistné, případně placením záloh v nižší částce, než jak je stanoveno, jednak neprovedením úhrady doplatku pojistného, případně jeho opožděným zaplacením anebo zaplacením v nižší částce. Pokud jsou současně splněny všechny čtyři uvedené podmínky, pak OSVČ postupuje v souladu se zákonem a nemusí mít obavy, když jí zdravotní pojišťovna zašle vyúčtování pohledávek a plateb (viz dále).

V souvislosti s pandemií koronaviru došlo ke změně v placení záloh OSVČ v tom smyslu, že za období od března 2020 do srpna 2020 byly OSVČ v podstatě plošně odpuštěny zálohy až do minimální výše. Za toto období byly OSVČ povinny platit pouze zálohy z rozdílu mezi zálohou vyšší než minimální a minimální zálohou - tento rozdíl však mohly OSVČ uhradit kdykoli, nejpozději pak do osmi dnů po dni, ve kterém v roce 2021 bude (byl), nebo měl být, podán Přehled za rok 2020. Nejzazším termínem pro podání Přehledu za rok 2020 je 2. srpen 2021.

Podání Přehledu OSVČ za rok 2020

Od ledna 2021 do 2. srpna 2021 tedy podávají OSVČ zdravotní pojišťovně (zdravotním pojišťovnám v případě změny zdravotní pojišťovny v průběhu roku 2020) formulář "Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné" (dále jen Přehled). Tento formulář jsou v letošním roce povinni podat za rok 2020 ti pojištěnci, kteří byli v průběhu roku 2020, byť jen po jeho část, evidováni u zdravotní pojišťovny jako OSVČ. Není přitom rozhodující, zda byla jejich samostatná výdělečná činnost jediným, nebo při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností hlavním či vedlejším, zdrojem příjmů.

Oznamování "státních kategorií"

V souvislosti se svojí samostatnou výdělečnou činností oznamuje podnikatel zdravotní pojišťovně kromě dalšího:

  1. do 8 dnů: skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem, například přiznání nebo odejmutí důchodu, pobírání rodičovského příspěvku, zahájení nebo ukončení studia aj. (blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů);
  2. do 30 dnů: změnu příjmení nebo trvalého bydliště.

Uvedené skutečnosti je OSVČ povinna zdravotní pojišťovně doložit.

Zejména na oznámení skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem by neměl podnikatel (i ve vlastním zájmu) zapomenout, neboť takovým opomenutím přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou platbu pojistného od státu, od ledna 2021 ve výši 1 767 Kč měsíčně. Za nesplnění této povinnosti v zákonné osmidenní lhůtě může zdravotní pojišťovna uložit provinilci pokutu až do výše 10 000 Kč, protože tyto platby nemůže zdravotní pojišťovna nárokovat se zpětnou platností.

Změna trvalého příkazu

V praxi dochází k tomu, že OSVČ si neuvědomí, resp. si uvědomí opožděně, že platí-li zálohy na pojistné formou trvalého příkazu a změní-li se částka zálohy v návaznosti na podaný Přehled či příslušnou legislativní úpravu, pak musí neprodleně změnit trvalý příkaz v peněžním ústavu.

Změnit trvalý příkaz na přelomu let musejí ty OSVČ, které platí minimální zálohy. Totiž, pravidelně k datu 1. 1. dochází ke změně (zvýšení) minimální výše zálohy pro OSVČ, na což musejí adekvátně reagovat právě ty OSVČ, které minimální zálohy platí. Není-li OSVČ povinna zálohy platit, pak doplatek pojistného uhradí do osmi dnů po podání Přehledu.

Vyúčtování ze zdravotní pojišťovny

Je pravdou, že podnikatelé mají poměrně dlouhé časové období pro podání Přehledu zdravotní pojišťovně. Každý podaný Přehled je pracovníky zdravotní pojišťovny zpracován, tedy pořízen do informačního systému zdravotní pojišťovny jakožto prvotní doklad pro další postup. Zpravidla po podání Přehledu zdravotní pojišťovna následně zasílá podnikateli vyúčtování pohledávek a plateb za uplynulé období, čímž OSVČ informuje o tom, zda má platby na zdravotní pojištění v pořádku. Ze zaslaného vyúčtování vyplývají nejčastěji tyto závěry:

  1. OSVČ řádně platí zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného, takže žádná ze stran neeviduje pohledávky, resp. závazky, eventuálně jsou tyto v zanedbatelné výši;
  2. OSVČ neplatí pojistné podle zákona (má dluh), což zdravotní pojišťovna určitě nenechá bez povšimnutí;
  3. OSVČ má "přeplaceno" a je na jejím uvážení, jak s těmito prostředky naloží.

Jestliže jsou platby OSVČ provedeny v souladu se zákonem, pak nemá zdravotní pojišťovna důvod k dalšímu postupu. Avšak pokud z vyúčtování vyplyne pro OSVČ dluh na pojistném (a na penále), pak taková situace zdravotní pojišťovnu výsostně zajímá, neboť tyto své pohledávky musí řešit, jelikož je to její důležitou úřední povinností.

OSVČ jako dlužník

Jestliže však OSVČ platí zálohy na pojistné opožděně nebo je dokonce neplatí vůbec, případně neuhradí doplatek pojistného, pak je zřejmé, že se z tohoto důvodu stává středem pozornosti zdravotní pojišťovny, která se ve svém vlastním zájmu primárně věnuje právě dlužícím subjektům. Tlak na OSVČ jako samoplátce vychází mj. i z povinnosti plošně nárokovat jak dlužné pojistné, tak penále, k čemuž sloužila do 30. 11. 2011 pětiletá promlčecí doba, která se od 1. 12. 2011 prodloužila na deset let, čímž se pro zdravotní pojišťovny výrazně rozšířil prostor pro legitimní "ošetření" jejích pohledávek.

Řešení situace neodkládejte

Prvním upozorněním OSVČ na problém s placením pojistného může být právě zaslané vyúčtování nebo také i telefonické upozornění, zpráva formou sms, do datové schránky nebo na e-mailovou adresu apod., což můžeme současně chápat i jako cílené upozornění na existenci nežádoucího stavu. Tímto zdravotní pojišťovna vyzývá dlužníka k dobrovolné úhradě jeho dluhu.

Jakmile se OSVČ dostane do situace, kdy dluží, pak rozhodně doporučuji nečekat na příslušné kroky zdravotní pojišťovny (které ostatně na sebe určitě nedají dlouho čekat), ale v rámci svých možností přijmout odpovídající opatření. Tento "konstruktivní" přístup je pro zdravotní pojišťovnu signálem, že podnikatel hodlá svoji problémovou situaci řešit. V této souvislosti bych však chtěl upozornit, že na rozdíl od možnosti prominutí penále nebo jeho části v rámci institutu odstranění tvrdosti není zdravotní pojišťovna oprávněna odpustit OSVČ (a ani jinému plátci) jakoukoli platbu pojistného. Doposud jedinou výjimkou bylo v tomto směru odpuštění záloh OSVČ až do výše minimální zálohy za měsíce březen až srpen 2020 (viz výše).

Pokud OSVČ uznává dlužné pojistné co do důvodu a výše, měla by toto ve svém vlastním zájmu urychleně zaplatit, popřípadě se domluvit se zdravotní pojišťovnou na splátkovém kalendáři, jestliže zdravotní pojišťovna na tuto formu vyrovnání závazků OSVČ přistoupí. Je-li taková dohoda uzavřena, musí OSVČ řádně hradit jak jednotlivé splátky, tak běžné měsíční zálohy. Když se podnikateli podaří zajistit určité finanční prostředky, pak by měl ve svém vlastním zájmu platit i více, než jak ukládá sjednaná splátková dohoda, protože tímto okamžitě snižuje svoje zatížení z titulu trvale běžícího penále.

Zaplacení dlužné částky pojistného v plné výši má totiž dvě výhody - dnem úhrady dluhu přestává běžet penále a zároveň je zaplacení dlužné částky pojistného nezbytným předpokladem pro rozhodování o odstranění tvrdosti (prominutí dlužného penále), pokud si OSVČ tuto žádost podá. Pro úplnost je zapotřebí uvést, že v žádném případě nelze podat žádost o odstranění tvrdosti u dlužného pojistného.

Dluhy aktuální nebo i dřívější

V relativně příznivější situaci se ocitá ten podnikatel, který dosud u zdravotní pojišťovny žádné dluhy neměl, a tudíž se dostává do tohoto stavu poprvé. Jestliže však má již vyměřené dluhy z dřívějšího období a nadále mu narůstají nové závazky, pak mimo jiné nastupuje pravidlo, podle kterého je podnikatel jako plátce pojistného povinen platit své dluhy vůči zdravotní pojišťovně v tomto pořadí:

  1. pokuty,
  2. přirážka k pojistnému,
  3. nejstarší nedoplatky pojistného,
  4. běžné platby pojistného,
  5. penále.

Podotýkám, že pokud není dluh uhrazen dobrovolně, vyměřují zdravotní pojišťovny v další fázi svoje pohledávky buď vystavením platebního výměru, nebo výkazem nedoplatků.

Nevymáhané pohledávky

Jestliže OSVČ obdrží vyúčtování, ze kterého nevyplývají žádné dluhy vůči zdravotní pojišťovně, pak může být v klidu, který mu nemusí narušit ani drobné či nepatrné dlužné částky. Ve zdravotním pojištění totiž platí, že zdravotní pojišťovna neuplatňuje aktuální dlužné pojistné do 50 Kč a rovněž nepředepíše penále, pokud jeho výše nepřesáhne 100 Kč za kalendářní rok.

Řešení přeplatku

Je-li pro OSVČ samostatná výdělečná činnost jediným (v případě souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, je její povinností pravidelné měsíční placení záloh na pojistné. Naopak v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů není povinností OSVČ zálohy platit. Jestliže nejsou zálohy placeny, nemůže ani dojít k přeplatku na pojistném - výjimkou by mohla být existence nevyrovnaného (a nepromlčeného) přeplatku z dřívějších období.

Při řešení přeplatku, vzniklého při podání Přehledu, jsou v praxi na základě požadavku OSVČ aplikovány tyto dvě varianty:

  1. vrácení přeplatku ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne, kdy zdravotní pojišťovna přeplatek zjistila (podáním Přehledu), a to buď bezhotovostním převodem na účet nebo poštovní poukázkou,
  2. použití přeplatku pojistného na úhradu záloh (zálohy) na pojistné na další období.

Za žádost o vrácení přeplatku pojistného se vždy považuje podání Přehledu zdravotní pojišťovně. Přeplatek se vrací za podmínky, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně jiný splatný závazek.

Povinnost podat opravný Přehled

V případě dodatečné změny údajů o příjmech a výdajích, rozhodných pro placení daně a pojistného na zdravotní pojištění, je povinností OSVČ předložit opravné hlášení jak finančnímu úřadu, tak zdravotní pojišťovně. Podání opravného Přehledu je v právní úpravě zdravotního pojištění řešeno v ustanovení § 24, v odstavcích 2 a 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jestliže dojde ke změně údajů o příjmech a výdajích OSVČ, je OSVČ povinna ohlásit tyto změny zdravotní pojišťovně do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, a do 30 dnů pak doplatit dlužné pojistné - taktéž ode dne, kdy se o změně dozvěděla.

Paušální daň

Pokud se OSVČ rozhodla vstoupit v roce 2021 do režimu paušální daně, pak má jednou měsíční platbou 5 469 Kč uhrazenu daň i obě veřejnoprávní pojistná. Jestliže tedy podnikatel splní podmínky dané zákonem, pak za rok 2021 nemůže od své zdravotní pojišťovny obdržet vyúčtování pohledávek a plateb.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Určení daňové rezidence
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Dovolená za kalendářní rok
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny
Výměra dovolené
Výkon práce pro účely dovolené

Související články

Zahájení a ukončení podnikání a zdravotní pojištění v roce 2021
Pojištěnec v českém systému veřejného zdravotního pojištění
OSVČ a roční zúčtování ve zdravotním pojištění
OSVČ a zdravotní pojištění v roce 2020
OSVČ a zdravotní pojišťovny v roce 2019
Když OSVČ nepodá ve zdravotním pojištění Přehled za rok 2015
Předávání informací mezi institucemi a zdravotní pojištění
OSVČ ve zdravotním pojištění
Kdy OSVČ neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění a zúčtování OSVČ za rok 2018
Skončení zaměstnání - jak dál ve zdravotním pojištění
Platby OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2022
Změny v čerpání rodičovského příspěvku v kontextu zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění a zúčtování OSVČ za rok 2019
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Zdravotní pojištění v době koronavirové
Zdravotní pojištění - plátci pojistného a návrat "k normálu"
Zahájení a ukončení činnosti zaměstnavatele a zdravotní pojištění
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění v roce 2022
Přehledy a nová výše záloh OSVČ v roce 2022

Související otázky a odpovědi

Opravné přehledy na zdravotní a sociální pojištění u OSVČ
Přehled OSSZ a ZP
OSVČ a přehled ZP za rok 2021 v prodlouženém termínu
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Zálohy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění při snížení zdanitelných příjmů
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Zdravotní pojištění OSVČ
Přehledy OSVČ - volba mezi vedlejší a hlavní činnosti z pohledu výhodnosti rok 2020 COVID
OSVČ - starobní důchodce
Souběh OSVČ + zaměstnání - zálohy zdravotní pojištění
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Paušální daň
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Odměna pěstouna a výkon SVČ
Fyzická osoba - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Účast na zdravotním pojištění
Zaměstnávání občanů EU s místem výkonu práce v Rusku

Související předpisy

48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění