Vyhlášené předpisy
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 220/2019 Sb., o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a žádostí o zaměstnaneckou kartu, které lze podat na zastupitelském úřadu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno dne 25. 6. 2026 pod číslem 109/2026 Sb.
Nařízení vlády upravuje roční kvóty pro podávání žádostí o zaměstnanecké karty na jednotlivých zastupitelských úřadech. Pro zaměstnavatele a agentury práce je významné tím, že ovlivňuje možnosti náboru pracovníků ze třetích zemí. Nemění však pracovněprávní podmínky ani pravidla agenturního zaměstnávání. Účinné je od
1. 7. 2026
.Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně
Vyhlášeno dne 16. 7. 2026 pod číslem 124/2026 Sb.
Sdělení oznamuje, že byla u MPSV uložena kolektivní smlouva vyššího stupně pro odvětví lesního hospodářství. Smlouva byla uzavřena mezi příslušným odborovým svazem a dvěma asociacemi zaměstnavatelů; její část A platí pro období 2026–2028 a část B pro rok 2026.
Zákon, kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno dne 23.7. 2026 pod číslem 128/2026 Sb.
Zákon č. 128/2026 Sb. upravuje doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění tak, aby někteří účastníci se smlouvou uzavřenou do 29. 12. 2023 mohli získat jednorázové vyrovnání i bez splnění některých dosavadních podmínek. Vyrovnání se musí týkat všech naspořených prostředků.
Osoby, kterým spoření zaniklo od 1. 1. 2024, mohou za stanovených podmínek do šesti měsíců požádat o doplacení dříve vráceného státního příspěvku. Zákon současně upravuje daňový režim těchto plnění.
Přehled stavu projednávaných předpisů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 417/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Stav projednávání: 1. čtení
Sněmovní tisk: 50
Navrhovaná účinnost: 1. 1. 2025 (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 468/2024 Sb., o integračním sociálním podniku
Stav projednávání: 1. čtení
Sněmovní tisk: 59
Navrhovaná účinnost: 1. 1. 2027
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: 1. čtení
Sněmovní tisk: 109
Navrhovaná účinnost: 1. 1. 2027
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: 1. čtení
Sněmovní tisk: 110
Navrhovaná účinnost: 1. 1. 2027
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: 1. čtení
Sněmovní tisk: 112
Navrhovaná účinnost: 1. 1. 2027
Návrh zákona, kterým se mění zákon c. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve zneni pozdejsich predpisu
Stav projednávání: 1. čtení
Sněmovní tisk: 120
Navrhovaná účinnost: 1. 1. 2027
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: 1. čtení
Sněmovní tisk: 121
Navrhovaná účinnost: 1. 7. 2026 (s výjimkami)
Návrh zákona o vstupu a pobytu cizinců (cizinecký zákon)
Stav projednávání: 3. čtení
Sněmovní tisk: 144
Navrhovaná účinnost: 1. 1. 2029 (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se s cílem dále posílit bezpečnost České republiky mění zákony upravující opatření přijatá v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a další související zákony
Stav projednávání: 2. čtení
Sněmovní tisk: 213
Navrhovaná účinnost: 1. 1. 2027 (s výjimkami)
Návrh zákona o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních zaměstnancích)
Stav projednávání: Senát
Senátní tisk: 266
Navrhovaná účinnost: 1. 11. 2026
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních zaměstnancích)
Stav projednávání: Senát
Senátní tisk: 267
Navrhovaná účinnost: 1. 11. 2026 (s výjimkami)
Návrh zákona o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů
Stav projednávání: Senát
Senátní tisk: 270
Navrhovaná účinnost: 1. 1. 2027 (s výjimkami)
Poslanecká sněmovna již návrh zákona schválila dne 15. 7. 2026. Návrh nyní míří do Senátu, který se jím má zabývat na srpnové schůzi; zatím tedy nejde o definitivně přijatý zákon.
Hlavním obsahem je znovuzavedení evidence tržeb v podobě EET 2.0 od roku 2027. Součástí schváleného návrhu jsou však také významné změny v oblasti zaměstnanců, zaměstnaneckých benefitů a daně z příjmů.
U zaměstnaneckých benefitů se zavádí samostatné osvobození nepeněžních rekreací a zájezdů do výše 20 000 Kč ročně. Účast na firemních společenských akcích a příspěvky na kulturní či sportovní akce mají být osvobozeny, pokud jsou u zaměstnavatele obvyklé a přiměřené. Nově se počítá také s daňovým zvýhodněním příspěvků na vybrané sociální služby. Přesně vymezená zdravotní plnění, například některé preventivní prohlídky, screeningy a očkování, se nemají vůbec považovat za příjem zaměstnance.
Významnou změnou je osvobození dobrovolného spropitného zaměstnanců ve stravovacích provozech. Osvobození bude omezeno celkovým měsíčním limitem ve výši 7 % příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb. Zaměstnavatel bude pro daňové účely považován za plátce tohoto příjmu, takže bude muset evidovat jeho rozdělení mezi zaměstnance a dodržení limitu.
Pro zaměstnance se dále obnovuje sleva na studenta ve výši 4 020 Kč ročně a sleva za umístění dítěte, tedy školkovné, maximálně do výše minimální mzdy. Návrh počítá s obecnou účinností od 1. 1. 2027.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: Senát
Senátní tisk: 262
Navrhovaná účinnost: 1. 1. 2027
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Stav projednávání: vláda – připomínkové řízení ukončeno
Navrhovaná účinnost: 1. 1. 2027 (s výjimkami)
Český transpoziční návrh k transparentnosti odměňování byl po vypořádání připomínek upraven. Níže shrnujeme hlavní změny oproti původnímu návrhu, o kterém jsme vás již informovali.
Zaměstnavatel bude povinen informovat uchazeče o minimální výši nástupní mzdy nejpozději před uzavřením pracovní smlouvy, nikoli již před zahájením jednání o ní. U agenturních zaměstnanců bude agentura před sjednáním nebo stanovením odměny po dobu dočasného přidělení potřebovat souhlas uživatele. Uživatel jí současně poskytne informace o systému odměňování vztahujícím se ke skupině prací, do níž spadá práce agenturního zaměstnance.
Pokud by sdělením průměrné výše odměny ve skupině prací došlo k odhalení mzdy konkrétního zaměstnance, zaměstnavatel místo veřejného ochránce práv informuje odborovou organizaci, pokud u něj působí.
Návrh dále zavádí příplatek za zátěž třídního učitele ve výši 1 500 Kč měsíčně, upravuje přechod pracovněprávních práv a povinností mezi organizačními složkami státu a vypouští navrhovanou úpravu nepřímé diskriminace spočívající v neposkytnutí informací o zásadě stejné odměny v přístupném formátu.
Návrh zákona o platformové práci a o změně souvisejících zákonů (zákon o platformové práci)
Stav projednávání: vláda
Navrhovaná účinnost: 1. 12. 2026 (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda – v připomínkovém řízení
Navrhovaná účinnost: 1. 7. 2026
Novela se z pohledu zaměstnavatelů a zaměstnanců zaměřuje především na
posuzování zdravotní způsobilosti při praktickém vyučování a na úpravu pracovnělékařských služeb
.U žáků a studentů se má zjednodušit posuzování zdravotní způsobilosti k praxi. U prací
kategorie první
bez profesních rizik se samostatná prohlídka nebude vyžadovat a u prací
kategorie druhé nerizikové
bude možné posouzení k praxi spojit s posouzením ke vzdělávání. U rizikových prací nebo prací s profesním rizikem zůstane samostatná prohlídka zachována. Zaměstnavatel, u něhož praxe probíhá, bude moci studenta vyslat na prohlídku, vzniknou-li pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti.Ve vztahu k běžným zaměstnancům novela zpřesňuje,
kdy musí mít zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb
. Přechod práce z kategorie první do kategorie druhé nerizikové bez profesního rizika již sám o sobě nebude vyžadovat uzavření nebo změnu takové smlouvy. Také u těchto prací bude možné vyslat zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání na prohlídku k jeho registrujícímu praktickému lékaři. U prací kategorie druhé však bude na praktickém lékaři, zda prohlídku provede; případné odmítnutí bude muset písemně zaznamenat na žádosti.Administrativu má dále zjednodušit možnost spojit žádost zaměstnavatele o provedení pracovnělékařské prohlídky a následný lékařský posudek do
jednoho formuláře
. Návrh počítá s účinností od
1. 7. 2027
.Nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2027 a 2028
Stav projednávání: vláda – připomínkové řízení ukončeno
Navrhovaná účinnost: 1. dnem po vyhlášení
Toto nařízení vlády určuje koeficient pro výpočet minimální mzdy, pro dva následující roky. Koeficient pro rok 2027 činí 0,446 a koeficient pro rok 2028 činí 0,458.
Minimální mzda by se tak v roce 2027 měla přiblížit k 25 000 Kč.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 468/2024 Sb., o integračním sociálním podniku
Stav projednávání: vláda – v připomínkovém řízení
Navrhovaná účinnost: 1. 1. 2027
Cílem tohoto návrhu je změnit a zpřesnit pravidla podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) na volném i chráněném trhu práce. Úprava má zvýšit předvídatelnost podpory pro zaměstnavatele, snížit část administrativy a současně posílit kontrolu účelného čerpání příspěvků.
Pro zaměstnavatele je podstatné zejména zkrácení doby, po kterou musí být pracovní místo zřízené pro OZP obsazeno, ze tří let na
12 až 24 měsíců
. Současně se výrazně snižuje maximální výše příspěvku a před uzavřením dohody bude Úřad práce provádět kontrolu pracoviště.Příspěvek na provozní náklady bude možné čerpat pouze na skutečně zvýšené a nezbytné náklady spojené se zaměstnáváním OZP, zejména na provozního asistenta, dopravu a přizpůsobení provozovny. Na chráněném trhu práce se má část administrativy zjednodušit čestným prohlášením, avšak při zachování následné kontroly. Zároveň se snižuje limit zvýšení příspěvku, zavádí jeho automatická valorizace podle minimální mzdy a omezuje souběžné čerpání více příspěvků na stejného zaměstnance.
U integračních sociálních podniků se navrhuje nahradit dosavadní integrační fond novým fondem reinvestice zisku, do něhož by se odvádělo více než 50 % dosaženého zisku. Prostředky mají být využívány zejména na podporu zaměstnávání a začleňování osob se specifickými potřebami. Návrh současně zpřesňuje pravidla nakládání s fondem při zrušení nebo zániku statusu podniku a zavádí možnost sankce za porušení těchto povinností.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů
Stav projednávání: vláda
Navrhovaná účinnost: 1. 1. 2027
Tento poslanecký návrh zákona má za cíl změnit pravidla spoření na stáří, zejména zvýšit flexibilitu mezi doplňkovým penzijním spořením a dlouhodobým investičním produktem, podpořit spoření mladých osob do 30 let a upravit investiční strategie a poplatky.
Z pracovněprávního hlediska je nejvýznamnější návrh, aby zaměstnanec v pracovním poměru s úvazkem alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby mohl požádat zaměstnavatele o příspěvek nejméně 500 Kč měsíčně na doplňkové penzijní spoření nebo DIP, pokud na stejný produkt sám přispívá alespoň 500 Kč. Již poskytovaný příspěvek zaměstnavatele by se do této částky započítal.
Pro zaměstnance by tedy šlo o nový zákonný benefit; nevztahoval by se však na DPP, DPČ ani na pracovní poměry s úvazkem kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby. Pro zaměstnavatele by znamenal nový finanční náklad, informační povinnost a zvýšení administrativy. Pokud by měl zaměstnanec současně nárok na povinný příspěvek za rizikovou práci, zaměstnavatel by platil pouze vyšší z obou příspěvků.