468/2024 Sb.
ZÁKON
ze dne 18. prosince 2024
o integračním sociálním podniku
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
INTEGRAČNÍ SOCIÁLNÍ PODNIK
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje podmínky, za kterých má zaměstnavatel právo na přiznání
statusu integračního sociálního podniku (dále jen „status“), práva a povinnosti zaměstnavatele
spojené s přiznáním statusu, registr zaměstnavatelů s přiznaným statusem (dále jen
„registr“) a příspěvky a podmínky pro jejich přiznání poskytované zaměstnavateli,
kterému byl přiznán status (dále jen „integrační sociální podnik“).
(2) Integrační sociální podnik vykonává svou činnost v souladu s hodnotami
sociální a enviromentální udržitelnosti, solidarity, důvěry, vzájemnosti, místního
rozvoje, sociální soudržnosti a začleňování.
§ 2
Zaměstnávání osob se specifickými potřebami
(1) Integrační sociální podnik musí zaměstnávat v průměrném čtvrtletním přepočteném
počtu nejméně 30 % osob se specifickými potřebami podle § 3 z celkového počtu svých
zaměstnanců. Maximální délka doby, po kterou je zaměstnanec pro účely plnění této
povinnosti hodnocen jako osoba se specifickými potřebami, činí 2 roky od vzniku pracovního
poměru, s výjimkou osob podle § 3 písm. a) bodu 6 a písm. b).
(2) Integrační sociální podnik poskytuje zaměstnancům podle § 3 podporu odpovídající
jejich specifickým potřebám. Tato podpora spočívá zejména v pomoci se začleněním
na trh práce a do společnosti formou poskytování informací o aktuální situaci na
trhu práce, poradenství a doprovázení při vyřizování záležitostí nezbytných pro začlenění
na trh práce a integraci do společnosti.
(3) Integrační sociální podnik provádí pro zaměstnance podle § 3, s výjimkou
zaměstnanců podle § 3 písm. a) bodu 1, vstupní diagnostiku bariér bránících těmto
zaměstnancům získat zaměstnání u zaměstnavatele, který není zaměstnavatelem uznaným
za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti nebo
integračním sociálním podnikem, na základě které zpracuje individuální plán zaměstnance
s hodnotitelným cílem a způsobem jeho naplňování. Kontrolu plnění individuálního
plánu provede integrační sociální podnik jednou ročně.
(4) Integrační sociální podnik zajistí prostřednictvím sociálního pracovníka
podporu podle § 35 odst. 1 zákona o sociálních službách svým zaměstnancům, jejichž
situace to vyžaduje a kteří jsou osobami se specifickými potřebami podle § 3 písm.
a) bodu 2, 4 a 5 a písm. c) až e).
§ 3
Osoba se specifickými potřebami
Osobou se specifickými potřebami je fyzická osoba,
a) která byla ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku pracovního poměru u integračního
sociálního podniku vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce České republiky
(dále jen „Úřad práce“), v posledních 24 měsících před vznikem pracovního poměru
u integračního sociálního podniku byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu
práce v součtu alespoň 12 měsíců a ke dni vzniku pracovního poměru u integračního
sociálního podniku byla současně
1. osobou osobně pečující o fyzickou osobu, která
se podle zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické
osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud
s touto osobou trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby, nebo jde-li
o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
2. osobou,
která nedosáhla žádného ze stupňů středního vzdělání,
3. osobou do 2 let po ukončení
soustavné přípravy na budoucí povolání; soustavná příprava na budoucí povolání se
posuzuje podle § 5 písm. d) zákona o zaměstnanosti,
4. osobou, které byl udělen azyl
nebo doplňková ochrana,
5. osobou, proti které je veden výkon rozhodnutí nebo exekuce
na peněžité plnění, nebo
6. osobou, která dosáhla alespoň 60 let,
b) která je osobou se zdravotním postižením podle § 67 zákona o zaměstnanosti,
c) které byla v posledních 12 měsících před vznikem pracovního poměru u integračního
podniku poskytnuta služba sociální prevence podle zákona o sociálních službách,
d) která byla ke dni vzniku pracovního poměru u integračního podniku osobou bez přístřeší,
e) která je osobou po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z
výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, nebo
f) která je osobou do 10 let po ukončení nařízené ústavní výchovy nebo uložené ochranné
výchovy v diagnostickém ústavu, dětském domově, dětském domově se školou nebo výchovném
ústavu anebo po ukončení poskytování služeb ve středisku výchovné péče v internátní
formě podle zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních
a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních.
ČÁST DRUHÁ
STATUS
§ 4
Podmínky pro přiznání statusu
(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) status
přizná zaměstnavateli,
a) který vykonává soustavnou hospodářskou činnost,
b) který zaměstnává osoby se specifickými potřebami v počtu stanoveném tímto zákonem
za účelem jejich začlenění na trh práce u zaměstnavatele, který není zaměstnavatelem
uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti
nebo integračním sociálním podnikem, podpory jejich pracovních a sociálních kompetencí
a zmírnění jejich nepříznivé sociální situace nebo za účelem jejich stabilního pracovního
uplatnění,
c) který je bezúhonný,
d) který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, nebo zaměstnavateli, který
má sídlo nebo bydliště na území jiného členského státu Evropské unie, státu, který
je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, Spojeného království
Velké Británie a Severního Irska anebo Švýcarské konfederace, pokud svou činnost
vykonává na území České republiky prostřednictvím své pobočky,
e) který nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání
jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
1. u orgánů Finanční správy České
republiky,
2. u orgánů Celní správy České republiky,
3. na pojistném a na penále na
veřejné zdravotní pojištění a
4. na pojistném a na penále na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
f) který není na základě pravomocného rozhodnutí insolvenčního soudu v úpadku, ledaže
insolvenční soud schválil reorganizační plán nebo schválil oddlužení a nerozhodl
o přeměně v konkurs,
g) jehož úpadek nebyl v posledních 3 letech přede dnem podání žádosti řešen konkursem,
h) který není v likvidaci nebo není v obdobné situaci podle právního řádu země jeho
sídla nebo bydliště,
i) který nebyl v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti pravomocně uznán vinným
za přestupek podle zákona o zaměstnanosti nebo zákona o inspekci práce, jde-li o
přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 200
000 Kč,
j) který nebyl v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti pravomocně uznán vinným
za přestupek podle zákona o evidenci skutečných majitelů nebo zákona o některých
opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
k) jehož projekt činnosti splňuje náležitosti podle § 7 a
l) jehož předmětem činnosti není provozování hazardních her podle zákona o hazardních
hrách.
(2) Je-li osobou podle odstavce 1 právnická osoba, musí podmínky podle odstavce
1 písm. c), i) a j) splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen jejího statutárního
orgánu.
(3) Je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, musí podmínku podle
odstavce 1 písm. c) splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen jejího statutárního
orgánu.
§ 5
Žádost o přiznání statusu
(1) Žádost o přiznání statusu podává žadatel ministerstvu na formuláři, který
stanoví ministerstvo vyhláškou. O přiznání statusu rozhoduje ministerstvo.
(2) Žádost o přiznání statusu kromě obecných náležitostí obsahuje informaci
o splnění povinnosti podle § 2 odst. 1 a projekt činnosti podle § 7.
(3) Orgány veřejné moci sdělují na výzvu ministerstva bezodkladně a bezplatně
údaje za účelem získání informací o splnění podmínky podle § 4 odst. 1 písm. j).
§ 6
Bezúhonnost
(1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla
pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jakoby nebyla
odsouzena, nebo pro trestný čin z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem
činnosti integračního sociálního podniku, pokud se na ni nehledí, jakoby nebyla odsouzena.
(2) Za účelem ověření bezúhonnosti žadatele si ministerstvo vyžádá výpis
z rejstříku trestů týkající se žadatele a dalších dotčených osob. Žádost o vydání
výpisu z rejstříku trestů a výpis z rejstříku trestů se předávají v elektronické
podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Fyzická osoba, která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po
dobu delší než 6 měsíců v cizím státě, bezúhonnost dokládá mimo výpisu z rejstříku
trestů také výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným
soudním nebo správním orgánem tohoto státu, nebo výpisem z rejstříku trestů, v jehož
příloze jsou tyto informace obsaženy.
(4) Za účelem doložení bezúhonnosti předloží osoba, která je cizincem nebo
zahraniční právnickou osobou, také výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad
vydaný cizím státem,
a) jehož je fyzická osoba občanem; za účelem doložení bezúhonnosti fyzické osoby,
která je nebo byla občanem jiného členského státu Evropské unie, postačí doložit
výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních
za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci
tohoto státu,
b) v němž má nebo v posledních 3 letech měla zahraniční právnická osoba sídlo, jakož
i cizím státem, ve kterém zahraniční právnická osoba má nebo v posledních 3 letech
měla organizační složku obchodního závodu, pokud právní řád tohoto státu upravuje
trestní odpovědnost právnických osob.
(5) Nevydává-li cizí stát podle odstavce 3 nebo 4 výpis z evidence trestů
nebo rovnocenný doklad nebo existují-li právní nebo jiné překážky pro předložení
výpisu z evidence trestů, doloží osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti.
§ 7
Projekt činnosti
Projekt činnosti obsahuje alespoň
a) plánovaný počet všech zaměstnanců integračního sociálního podniku, z toho počet
zaměstnanců, kteří budou osobami se specifickými potřebami, včetně vymezení cílových
skupin,
b) popis způsobu posilování sociálních kompetencí zaměstnanců, kteří jsou osobami
se specifickými potřebami, a způsobu poskytování podpory podle § 2 odst. 2 až 4.
§ 9
Změna projektu činnosti
(1) Integrační sociální podnik může požádat ministerstvo o schválení změny
projektu činnosti.
(2) Žádost o schválení změny projektu činnosti se podává na formuláři, který
stanoví ministerstvo vyhláškou. Žádost o schválení změny projektu činnosti kromě
obecných náležitostí obsahuje odůvodnění změny projektu činnosti a nový projekt činnosti.
(3) Zjistí-li ministerstvo, že projekt činnosti splňuje podmínky podle §
7, zapíše projekt činnosti do registru; rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje.
V opačném případě žádost o schválení změny projektu činnosti zamítne.
Zánik a zrušení statusu
§ 10
Status zaniká
a) smrtí fyzické osoby, která má status, nebo jejím prohlášením za mrtvou,
b) zánikem právnické osoby, která má status.
§ 11
(1) Ministerstvo status zruší
a) na žádost integračního sociálního podniku, nebo
b) z moci úřední, jestliže integrační sociální podnik
1. v kalendářním čtvrtletí
nezaměstná předepsaný počet osob podle § 2 odst. 1,
2. ve zprávě o činnosti opakovaně
uvede nepravdivé nebo neúplné údaje, ledaže šlo o údaje, u nichž po něm nelze spravedlivě
požadovat, aby věděl, že jsou nepravdivé nebo neúplné,
3. neplní podmínky podle §
4 odst. 1 písm. a) až f), h) a l),
4. byl pravomocně uznán vinným za přestupek podle
zákona o zaměstnanosti nebo zákona o inspekci práce, jde-li o přestupek, za který
zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 200 000 Kč,
5. byl pravomocně
uznán vinným za přestupek podle zákona o evidenci skutečných majitelů nebo zákona
o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
nebo
6. poruší povinnost podle § 17 nebo 18.
(2) Ministerstvo může status zrušit z moci úřední, jestliže integrační
sociální podnik
a) nezašle zprávu o činnosti nebo v ní neuvede povinné náležitosti podle tohoto zákona
a nedoplní ji ani po výzvě ministerstva,
b) neposkytuje podporu podle § 2 odst. 2 a 3 nebo nezajistí podporu podle § 2 odst.
4, nebo
c) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky podle § 34 odst. 2.
§ 12
(1) Řízení o zrušení statusu z moci úřední nelze zahájit, pokud uplynuly
více než 3 roky od vzniku právní skutečnosti, která by byla jinak důvodem k jeho
zrušení. To neplatí, pokud integrační sociální podnik nebo osoba podle § 4 odst.
2 nebo 3 přestaly splňovat podmínku bezúhonnosti.
(2) Řízení o zrušení statusu z moci úřední ministerstvo zastaví, pokud
uplynulo více jak 5 let od vzniku právní skutečnosti, která by byla jinak důvodem
k jeho zrušení. To neplatí, pokud integrační sociální podnik nebo osoba podle § 4
odst. 2 nebo 3 přestaly splňovat podmínku bezúhonnosti.
(3) Zahájí-li ministerstvo řízení o zrušení statusu z moci úřední, zároveň
přeruší řízení o dříve podané žádosti o zrušení statusu integračního sociálního podniku.
(4) Osoba, které byl status zrušen z moci úřední, může znovu požádat o
přiznání statusu nejdříve po uplynutí 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí
o jeho zrušení.
(5) Osoba, která byla členem statutárního orgánu integračního sociální
podniku v době, kdy u něj nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení
statusu tohoto integračního sociálního podniku z moci úřední, může žádat o přiznání
statusu nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení
statusu.
(6) Právnická osoba, jejímž členem statutárního orgánu nebo zástupcem právnické
osoby v takovém orgánu je osoba podle odstavce 5, může žádat o přiznání statusu nejdříve
po uplynutí doby podle odstavce 5.
(7) Pokud je osoba podle odstavce 5 členem statutárního orgánu integračního
sociálního podniku nebo zástupcem právnické osoby v takovém orgánu, jedná se o důvod
pro zrušení statusu z moci úřední.
ČÁST TŘETÍ
REGISTR
§ 14
Zápis do registru
Ministerstvo zapíše integrační sociální podnik do registru bezodkladně, nejpozději
do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání statusu.
§ 15
Obsah registru
(1) Veřejně přístupná část registru obsahuje
a) jméno integračního sociálního podniku,
b) identifikační číslo osoby integračního sociálního podniku, bylo-li přiděleno,
c) sídlo nebo bydliště a předmět činnosti integračního sociálního podniku,
d) identifikátor datové schránky integračního sociálního podniku, jde-li o podnikatele,
e) datum nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání statusu a
f) sbírku listin, která obsahuje
1. projekt činnosti a
2. zprávy o činnosti.
(2) Neveřejná část registru obsahuje
a) datum zániku nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení statusu s uvedením
údaje, zda ke zrušení statusu došlo na žádost integračního sociálního podniku nebo
z moci úřední a z jakého důvodu,
b) údaje podle odstavce 1 po výmazu integračního sociálního podniku z registru a
c) sbírku listin, která obsahuje
1. žádost o přiznání nebo zrušení statusu,
2. rozhodnutí
o přiznání nebo zrušení statusu a
3. listiny podle odstavce 1 písm. f) po výmazu integračního
sociálního podniku z registru.
(3) Ministerstvo uveřejňuje údaje obsažené ve veřejně přístupné části registru
na svých internetových stránkách.
(4) K údajům, které jsou obsaženy v neveřejné části registru, má přístup
ministerstvo. Ministerstvo na základě odůvodněné žádosti udělí v nezbytném rozsahu
přístup do neveřejné části registru rovněž jinému orgánu veřejné moci.
§ 16
Výmaz z registru
(1) Ministerstvo provede výmaz údajů z veřejné části registru bezodkladně,
nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení statusu
nebo ode dne, v němž se dozví o zániku tohoto statusu.
(2) Údaje o integračním sociálním podniku jsou v neveřejné části registru
uchovávány po dobu 10 let ode dne zániku statusu nebo nabytí právní moci rozhodnutí
o zrušení statusu.
ČÁST ČTVRTÁ
INTEGRAČNÍ FOND
§ 17
Vytváření integračního fondu
(1) Integrační sociální podnik vytváří integrační fond, který odpovídá
alespoň
a) 5 % vlastního kapitálu v období jednoho roku od okamžiku získání statusu,
b) 10 % vlastního kapitálu v období od okamžiku uplynutí jednoho roku od získání
statusu do okamžiku uplynutí dvou let od získání statusu,
c) 15 % vlastního kapitálu v období od okamžiku uplynutí dvou let od získání statusu.
(2) Do integračního fondu se přiděluje alespoň 50 % zisku běžného účetního
období.
(3) Integrační fond může být vytvářen také
a) převzetím aktiv odpovídajících integračnímu fondu od jiného integračního sociálního
podniku,
b) vkladem, nebo
c) z jiné části vlastního kapitálu.
(4) Integrační fond nelze zrušit či snížit jinak než za podmínek určených
tímto zákonem; to neplatí pro části integračního fondu vytvořené podle odstavce 3
písm. b) a c).
(5) Pro účely určení navýšení integračního fondu se nepřihlíží k jednáním,
jejichž účelem je snížit příděl do integračního fondu.
§ 18
Udržování aktiv ve výši integračního fondu
(1) Integrační sociální podnik udržuje aktiva určená pro činnost posilování
sociálních kompetencí zaměstnanců, kteří jsou osobami se specifickými potřebami,
a způsobu poskytování podpory podle § 2 odst. 2 až 4 alespoň v hodnotě, která odpovídá
integračnímu fondu.
(2) Za splnění povinnosti podle odstavce 1 ručí statutární orgán.
§ 19
Integrační fond při zrušení statusu
(1) Při zrušení statusu integračního sociálního podniku musí být aktiva ve
výši, která odpovídá integračnímu fondu, bezodkladně převedena jinému integračnímu
sociálnímu podniku, který není spojenou osobou podle zákona o daních z příjmů.
(2) Nejsou-li aktiva převedena podle odstavce 1, musí být převedena státu.
(3) Částka podle odstavce 1 se snižuje o část integračního fondu vytvořenou
a) vkladem nebo
b) z jiné části vlastního kapitálu než zisku běžného účetního období.
(4) Integrační sociální podnik, který obdrží aktiva podle odstavce 1, zvýší
integrační fond o odpovídající část výše integračního fondu původního integračního
sociálního podniku.
(5) Předáním aktiv podle odstavců 1 a 2 se výše integračního fondu o tyto
částky snižuje.
§ 20
Integrační fond u subjektů, které nejsou účetní jednotkou
(1) Právnické osoby účtující v soustavě jednoduchého účetnictví pro účely
určení zisku podle tohoto zákona vycházejí z rozdílu mezi příjmy a výdaji.
(2) U fyzických osob, které nejsou účetní jednotkou, se za zisk podle tohoto
zákona považuje dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o
daních z příjmů s tím, že u poplatníků uplatňujících paušální výdaje nebo majících
daň rovnu paušální dani se vychází z rozdílu mezi příjmy a skutečnými výdaji.
ČÁST PÁTÁ
DALŠÍ PRÁVA A POVINNOSTI INTEGRAČNÍHO SOCIÁLNÍHO PODNIKU
§ 21
Evidenční povinnost
Integrační sociální podnik je povinen
a) průběžně evidovat celkový počet všech zaměstnanců a počet zaměstnanců, kteří jsou
osobami se specifickými potřebami, a to v členění podle § 3 spolu s dobou jejich
předešlého vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce, a
b) vést informace o průměrných čtvrtletních přepočtených počtech zaměstnanců a zaměstnanců,
kteří jsou osobami se specifickými potřebami.
§ 22
Zpráva o činnosti
(1) Zpráva o činnosti integračního sociálního podniku (dále jen „zpráva
o činnosti“) obsahuje údaje o činnosti integračního sociálního podniku vztahující
se k období, za které je zpráva o činnosti zpracována. Ve zprávě o činnosti integrační
sociální podnik uvede alespoň
a) počet všech zaměstnanců integračního sociálního podniku, z toho průměrné čtvrtletní
přepočtené počty zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se specifickými potřebami,
b) seznam cílových skupin zaměstnanců, kteří jsou osobami se specifickými potřebami,
c) počet bývalých zaměstnanců, za které může náležet motivační příspěvek podle §
29 až 33,
d) způsob posilování sociálních kompetencí zaměstnanců, kteří jsou osobami se specifickými
potřebami, a způsob poskytování podpory.
(2) Integrační sociální podnik zpracovává zprávu o činnosti
a) v prvních 3 letech od přiznání statusu za období 1 kalendářního roku,
b) po 3 letech od přiznání statusu za období 2 kalendářních let.
(3) Zprávu o činnosti předkládá integrační sociální podnik ministerstvu prostřednictvím
datové schránky do 1. července následujícího kalendářního roku po uplynutí období,
za které je zpráva o činnosti zpracována.
(4) Ministerstvo vyzve integrační sociální podnik k odstranění nedostatků,
pokud zpráva o činnosti neobsahuje povinné náležitosti nebo obsahuje chyby, a to
do 60 dnů od jejího doručení. Integrační sociální podnik musí nedostatky odstranit
ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy.
ČÁST ŠESTÁ
PŘÍSPĚVKY
HLAVA I
Příspěvek na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami
§ 24
Příspěvek na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami
(1) Nárok na příspěvek na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými
potřebami (dále jen „příspěvek na náklady“) za kalendářní měsíc vznikne integračnímu
sociálnímu podniku na osobu se specifickými potřebami podle § 3 písm. a) bodů 1 až
5 nebo písm. c) až f), pokud
a) zaměstnává tuto osobu v rozsahu alespoň 0,3 stanovené týdenní pracovní doby podle
§ 79 zákoníku práce,
b) tato osoba není v daném kalendářním měsíci osobou se zdravotním postižením podle
§ 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti a zároveň není v pracovním poměru k zaměstnavateli,
který je uznán za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti,
c) není na tuto osobu za daný kalendářní měsíc poskytován Úřadem práce jiný příspěvek,
jehož výše se stanoví na základě skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy
na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za
sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, a
d) integrační sociální podnik neuplatňuje na tuto osobu za daný kalendářní měsíc
slevu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
(2) Maximální délka doby, po kterou je zaměstnanec podle odstavce 1 pro
účely poskytování příspěvku na náklady hodnocen jako osoba se specifickými potřebami,
činí 2 roky od vzniku pracovního poměru u integračního sociálního podniku.
(3) Příspěvek na náklady je výdajem státního rozpočtu. Příspěvek na náklady
se nepovažuje za dotaci podle zákona o rozpočtových pravidlech.
§ 25
Výše příspěvku na náklady a podmínky jeho poskytování
(1) Příspěvek na náklady se poskytuje ve výši
a) 1000 Kč za kalendářní měsíc na zaměstnance podle § 24 odst. 1, který je osobou
se specifickými potřebami podle § 3 písm. a) bodů 1 až 5, nebo
b) 2 500 Kč za kalendářní měsíc na zaměstnance podle § 24 odst. 1, který je osobou
se specifickými potřebami podle § 3 písm. c) až f).
(2) Požádá-li o poskytnutí příspěvku na náklady na téhož zaměstnance více
integračních sociálních podniků, poskytne se příspěvek tomu integračnímu sociálnímu
podniku, u něhož vznikl zaměstnanci pracovní poměr nejdříve. Vznikne-li zaměstnanci
ve stejný den pracovní poměr u více integračních sociálních podniků, kteří o poskytnutí
příspěvku žádají, nelze příspěvek na tohoto zaměstnance poskytnout žádnému z nich.
(3) Příspěvek na náklady se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni
příslušného kalendářního čtvrtletí integrační sociální podnik nemá evidován nedoplatek,
s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení
jeho úhrady na splátky,
a) u orgánů Finanční správy České republiky,
b) u orgánů Celní správy České republiky,
c) na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a
d) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti.
§ 26
Místní příslušnost pro řízení o příspěvku na náklady
Pro řízení o příspěvku na náklady a pro řízení o vrácení příspěvku na náklady
je příslušná krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má integrační sociální
podnik sídlo nebo bydliště.
§ 27
Žádost o příspěvek na náklady
(1) Příspěvek na náklady se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné
žádosti integračního sociálního podniku, která musí být krajské pobočce Úřadu práce
doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného
kalendářního čtvrtletí.
(2) Žádost o příspěvek na náklady kromě obecných náležitostí obsahuje
a) seznam zaměstnanců, na které integrační sociální podnik v daném čtvrtletí žádá
o příspěvek na náklady s uvedením identifikačních údajů zaměstnance, informace o
typu jeho specifických potřeb podle § 3 a data vzniku a skončení pracovního poměru,
a
b) doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou
se specifickými potřebami podle § 3 písm. a) bodů 1 až 5 nebo písm. c) až f), nemá-li
krajská pobočka Úřadu práce tuto informaci již k dispozici; tuto skutečnost dokládá
integrační sociální podnik při první žádosti o příspěvek na náklady a dále v případě,
že došlo ke změně oproti již doloženým skutečnostem.
(3) Skutečnosti podle odstavce 2 písm. b) integrační sociální podnik
dokládá
a) čestným prohlášením o nejvyšším dosaženém vzdělání, jde-li o zaměstnance, který
je osobou se specifickými potřebami podle § 3 písm. a) bodu 2,
b) dokladem o povolení k pobytu azylanta nebo dokladem o oprávnění k pobytu osoby
požívající doplňkové ochrany, jde-li o zaměstnance podle § 3 písm. a) bodu 4,
c) pravomocným rozhodnutím o nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, jde-li o zaměstnance,
který je osobou se specifickými potřebami podle § 3 písm. a) bodu 5,
d) dokladem vydaným obecním úřadem nebo zařízením, které této osobě v posledních
12 měsících před vznikem pracovního poměru u integračního sociálního podniku poskytlo
službu sociální prevence podle zákona o sociálních službách, jde-li o zaměstnance,
který je osobou se specifickými potřebami podle § 3 písm. c),
e) dokladem vydaným obecním úřadem nebo zařízením, které poskytuje sociální službu
osobě bez přístřeší podle zákona o sociálních službách, jde-li o zaměstnance, který
je osobou se specifickými potřebami podle § 3 písm. d),
f) dokladem vydaným příslušným zařízením o ukončení výkonu trestu odnětí svobody
nebo o propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, jde-li o zaměstnance,
který je osobou se specifickými potřebami podle § 3 písm. e), nebo
g) dokladem vydaným příslušným zařízením o ukončení pobytu v tomto zařízení, jde-li
o zaměstnance, který je osobou se specifickými potřebami podle § 3 písm. f).
§ 28
Rozhodnutí o příspěvku na náklady, splatnost a vrácení
(1) Platba příspěvku na náklady je splatná nejpozději do 14 kalendářních
dnů po skončení měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí.
(2) Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku na náklady krajská pobočka Úřadu
práce písemně nevyhotovuje.
(3) Krajská pobočka Úřadu práce zamítne žádost o poskytnutí příspěvku na
náklady, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho poskytnutí nebo jsou dány důvody
pro jeho neposkytnutí. Krajská pobočka Úřadu práce částečně zamítne žádost o poskytnutí
příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky pro poskytnutí příspěvku na konkrétního
zaměstnance nebo nejsou splněny podmínky pro poskytnutí příspěvku za konkrétní měsíc
příslušného kalendářního čtvrtletí.
(4) Integrační sociální podnik vrátí příspěvek na náklady nebo jeho část,
jestliže byl vyplacen neprávem. O povinnosti vrátit příspěvek na náklady rozhodne
krajská pobočka Úřadu práce.
HLAVA II
Motivační příspěvek
§ 29
Motivační příspěvek
(1) Nárok na motivační příspěvek vznikne integračnímu sociálnímu podniku
za úspěšnou pracovní integraci osob se specifickými potřebami podle § 3 písm. a)
bodů 2 až 5 a písm. b) až f) (dále jen „integrovaná osoba“), pokud
a) integrovaná osoba byla zaměstnána nejméně po dobu 1 roku u integračního sociálního
podniku, přičemž maximální délka doby, po kterou je určitý zaměstnanec pro účely
poskytování motivačního příspěvku hodnocen jako integrovaná osoba činí 4 roky od
vzniku pracovního poměru u integračního sociálního podniku,
b) pracovní poměr integrované osoby u integračního sociálního podniku skončil,
c) na integrovanou osobu nebyl Úřadem práce poskytnut v posledních 10 letech před
skončením jejího pracovního poměru u integračního sociálního podniku motivační příspěvek
a
d) nejpozději v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém došlo ke skončení pracovního
poměru integrované osoby u integračního sociálního podniku, uzavřela tato osoba pracovní
smlouvu se zaměstnavatelem, který není integračním sociálním podnikem nebo zaměstnavatelem
uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti
(dále jen „nový zaměstnavatel“), a to v rozsahu alespoň poloviny stanovené týdenní
pracovní doby podle § 79 zákoníku práce.
(2) U osoby podle § 3 písm. e) po ukončení výkonu trestu odnětí svobody,
jejíž pracovní poměr u integračního sociálního podniku trval alespoň 3 měsíce po
ukončení výkonu trestu odnětí svobody, se do minimální doby, po kterou musí být tato
osoba nepřetržitě zaměstnána podle odstavce 1 písm. a), započítává i doba zaměstnání
odsouzeného u integračního sociálního podniku podle zákona o výkonu trestu odnětí
svobody.
(3) Motivační příspěvek je výdajem státního rozpočtu. Motivační příspěvek
se nepovažuje za dotaci podle zákona o rozpočtových pravidlech.
§ 30
Výše motivačního příspěvku a podmínky jeho poskytnutí
(1) Motivační příspěvek se poskytuje integračnímu sociálnímu podniku za
období 24 měsíců od uzavření pracovní smlouvy integrované osoby s novým zaměstnavatelem,
a to zpětně vždy za uplynulý kalendářní rok.
(2) Výše motivačního příspěvku za integrovanou osobu činí 17 % z ročního
vyměřovacího základu. Ročním vyměřovacím základem je úhrn vyměřovacích základů integrované
osoby podle § 5 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti za jednotlivé kalendářní měsíce kalendářního roku, za který
se motivační příspěvek poskytuje, a kterých tato osoba dosáhla u nového zaměstnavatele
nebo u více nových zaměstnavatelů, je-li alespoň u jednoho nového zaměstnavatele
splněna podmínka rozsahu pracovní doby podle § 29 odst. 1 písm. d) po celé období,
na které se o příspěvek žádá. Podmínka rozsahu podle věty druhé se považuje za splněnou
v případě, že integrovaná osoba nebyla zaměstnána u nového zaměstnavatele ve stanoveném
rozsahu nebo nebyla zaměstnána vůbec po dobu maximálně 30 kalendářních dní v daném
kalendářním roce.
(3) Trvá-li pracovní poměr u nového zaměstnavatele nebo u více nových zaměstnavatelů
po celý kalendářní rok, činí minimální výše motivačního příspěvku za kalendářní rok
120 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního
roku, za který je motivační příspěvek poskytován. Netrvá-li pracovní poměr u nového
zaměstnavatele nebo více nových zaměstnavatelů po celý kalendářní rok, odpovídá minimální
výše motivačního příspěvku násobku počtu kalendářních měsíců u nového zaměstnavatele
nebo více nových zaměstnavatelů a jedné dvanáctiny ze 120 % průměrné měsíční mzdy
v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, za který je
příspěvek poskytován.
(4) Pro účely stanovení výše motivačního příspěvku podle odstavce 2 se
do vyměřovacího základu nezahrnují vyměřovací základy od
a) zaměstnavatele, který se nepovažuje za nového zaměstnavatele podle § 29 odst.
1 písm. d), nebo
b) zaměstnavatele, kterému byl poskytován na tuto osobu Úřadem práce příspěvek, jehož
výše se stanoví na základě skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy, včetně
pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího
základu tohoto zaměstnance, nebo peněžní prostředky z programů Evropského sociálního
fondu.
(5) Pokud o motivační příspěvek na tutéž integrovanou osobu požádá více
integračních sociálních podniků a vznikne-li žádajícím integračním sociálním podnikům
na poskytnutí příspěvku nárok, motivační příspěvek se poskytne tomu žadateli, který
o něj požádal nejdříve.
(6) Za výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí
je považována výše průměrné mzdy, která je vyhlašována sdělením ministerstva pro
účely zákona o zaměstnanosti.
§ 31
Místní příslušnost pro řízení o motivačním příspěvku
Pro řízení o motivačním příspěvku a pro řízení o vrácení motivačního příspěvku
je příslušná krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má integrační sociální
podnik sídlo nebo bydliště.
§ 32
Žádost o motivační příspěvek
(1) Motivační příspěvek se poskytuje na základě žádosti integračního sociálního
podniku. Žádost o motivační příspěvek lze podat krajské pobočce Úřadu práce nejpozději
do 30. dubna následujícího kalendářního roku, za který se o motivační příspěvek žádá.
(2) Žádost o motivační příspěvek za kalendářní rok kromě obecných náležitostí
obsahuje
a) identifikační údaje integračního sociálního podniku,
b) identifikační údaje integrované osoby, a
c) informace o splnění podmínek podle § 29 odst. 1 písm. a), b) a d).
(3) Součástí žádosti o motivační příspěvek je
a) pracovní smlouva uzavřená mezi integrovanou osobou a integračním sociálním podnikem,
b) dokument prokazující skončení pracovního poměru integrované osoby u integračního
sociálního podniku,
c) doklad o zřízení účtu integračního sociálního podniku u banky se sídlem v Evropské
unii.
(4) Pro ověření skutečností podle § 30 odst. 2 a 3 je Úřad práce oprávněn
získávat od nového zaměstnavatele nebo od České správy sociálního zabezpečení způsobem
umožňujícím dálkový přístup
a) údaje o zaměstnání integrované osoby,
b) jméno zaměstnavatele včetně adresy jeho sídla nebo bydliště, u kterého byla integrovaná
osoba zaměstnána po skončení jejího pracovního poměru u integračního sociálního podniku,
c) údaje o vyměřovacích základech integrované osoby pro určení sazby pojistného podle
zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na stání politiku zaměstnanosti.
§ 33
Rozhodnutí o poskytnutí motivačního příspěvku za kalendářní rok, splatnost
a vrácení
(1) Motivační příspěvek za kalendářní rok je splatný nejpozději do 31.
května následujícího roku, za který se o motivační příspěvek žádá, v případě doručení
žádosti o motivační příspěvek s náležitostmi podle § 32 odst. 2 a 3.
(2) Rozhodnutí o poskytnutí motivačního příspěvku krajská pobočka Úřadu
práce písemně nevyhotovuje.
(3) Krajská pobočka Úřadu práce zamítne žádost o poskytnutí motivačního
příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky podle § 29 odst. 1, § 30 odst. 2 nebo 3,
anebo jsou dány důvody pro její neposkytnutí podle § 30 odst. 5.
(4) Integrační sociální podnik vrátí motivační příspěvek, jestliže byl
vyplacen neprávem. O povinnosti vrátit motivační příspěvek rozhodne krajská pobočka
Úřadu práce.
ČÁST SEDMÁ
KONTROLA A PŘESTUPKY
HLAVA II
Přestupky
§ 35
Neoprávněné použití označení integrační sociální podnik
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo v rozporu s § 23 použije v názvu, na
svém výrobku, v reklamě nebo v popisu své činnosti označení integrační sociální podnik
anebo jeho odvozeniny.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 38
(1) Příspěvek na náklady a motivační příspěvek lze poskytnout pouze za podmínky
jejich poskytnutí v režimu podpory malého rozsahu podle přímo použitelných předpisů
Evropské unie1).
(2) Ve vztahu k příspěvku na náklady a motivačnímu příspěvku platí, že je
status zrušen ke dni podání žádosti o jeho zrušení.
§ 39
Výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců
se specifickými potřebami
(1) Do průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají
pouze zaměstnanci v pracovním poměru.
(2) Pro účely tohoto zákona se průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců
zjišťuje jako podíl
a) celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním
čtvrtletí, zvýšený o neodpracované hodiny
1. v důsledku dočasné pracovní neschopnosti,
za kterou je poskytováno nemocenské,
2. v důsledku čerpání dovolené,
3. v důsledku
ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které
náleží ošetřovné,
4. z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele, nebo
5. z
důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých
má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu, a
b) celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním
čtvrtletí na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.
(3) Provozuje-li integrační sociální podnik jako zaměstnavatel svou činnost
pouze po část kalendářního čtvrtletí, použije se při zjišťování průměrného přepočteného
počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho
zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých
zaměstnavatel činnost vykonával.
(4) Průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet
průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.
1) Nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107
a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis.
Nařízení Komise (EU)
č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování
Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108
Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury,
v platném znění.