417/2024 Sb.
ZÁKON
ze dne 4. prosince 2024,
kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl.I
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997
Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona
č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001
Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona
č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003
Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona
č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005
Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona
č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006
Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007
Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona
č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008
Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona
č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod
č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011
Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona
č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012
Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona
č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření
Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č.
250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015
Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona
č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017
Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona
č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018
Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona
č. 469/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021
Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 71/2023 Sb., zákona
č. 270/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 28/2024 Sb., zákona č. 29/2024
Sb. a zákona č. 89/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
i), které zní:
„i) osoby studující po roce 2009 poprvé v doktorském studijním programu
uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě
studia, pokud toto studium bylo úspěšně ukončeno, přičemž toto studium zakládá účast
na pojištění v rozsahu nejvýše 4 let, s tím, že tato doba se zjišťuje od zahájení
tohoto studia; za tuto dobu studia se považuje také studium v doktorském studijním
programu uskutečňované v cizině, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy postaveno na roveň tomuto studiu na vysoké škole v České republice.“.
2. V § 6 odst. 1 písm. g) se slova „nebo registrovaného partnera“ a slova
„nebo registrovaní partneři“ zrušují.
3. V § 11 odst. 2 větě druhé se za slova „pro pojistné 17c) ,“ vkládají
slova „v případě, kdy pojistné nebylo zaplaceno proto, že osoba uvedená v odstavci
1 písm. a) měla nárok na slevu na pojistném z důvodu nároku na výplatu starobního
důchodu v plné výši,“.
4. V § 11 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Dobou pojištění pro účely vzniku nároku na starobní a invalidní důchod,
stanovení výše procentní výměry těchto důchodů a dopočtené doby podle § 41 odst.
4 není doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 a 4, za kterou tato
osoba měla nárok na slevu na pojistném z důvodu nároku na výplatu starobního důchodu
v plné výši.“.
5. V § 11 odst. 4 se slova „podle § 41 odst. 4“ nahrazují slovy „podle
§ 41 odst. 5“.
6. V § 15 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „po roce 2014“ nahrazují
slovy „od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2025“.
7. V § 15 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) V období po roce 2025 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího
základu (§ 16) tak, že
a) do částky první redukční hranice se počítá
1. v roce 2026 99 %,
2. v roce 2027
98 %,
3. v roce 2028 97 %,
4. v roce 2029 96 %,
5. v roce 2030 95 %,
6. v roce 2031 94
%,
7. v roce 2032 93 %,
8. v roce 2033 92 %,
9. v roce 2034 91 %,
10. po roce 2034 90
%,
b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26 %,
c) k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
8. V § 15 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
9. V § 16 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při stanovení výše starobního
důchodu pojištěnce, který učinil podle § 18b odst. 1 společné prohlášení o sdílení
vyměřovacích základů, se úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok,
jehož se toto společné prohlášení týká, stanoví podle § 18a jako sdílený vyměřovací
základ za kalendářní rok.“.
10. V § 16 odst. 4 písm. g) se slova „a h)“ nahrazují slovy „ , h) a i)“.
11. V § 16 odst. 5 se za slova „a h)“ vkládají slova „a v § 5 odst. 2 písm.
i)“.
12. V § 16 odst. 7 větě první se slova „písm. a) až k)“ nahrazují slovy
„písm. a) až d) a f) až k) a odstavci 4 písm. e), jde-li o dobu osobní péče o dítě,
u níž se nepoužije postup podle § 19a,“.
13. V § 16 odst. 7 se za větu třetí vkládá věta „Věta první se nepoužije,
pokud se vzájemně kryjí doby uvedené v odstavci 4 větě třetí písm. a) až k) s náhradními
dobami uvedenými v § 19a odst. 1.“.
14. Za § 18 se vkládají nové § 18a a 18b, které znějí:
„§ 18a
(1) Sdílený vyměřovací základ se stanoví za kalendářní rok, pokud v kalendářním
roce oba manželé získali vyměřovací základ pojištěnce.
(2) Sdílený vyměřovací základ se u každého manžela stanoví jako úhrn
vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok upravený o částku stanovenou jako
součin počtu kalendářních dnů, za které v tomto kalendářním roce dochází ke sdílení
vyměřovacích základů, a rozdílu mezi sdíleným denním vyměřovacím základem a skutečně
dosaženým denním vyměřovacím základem.
(3) Počet kalendářních dnů, za které dochází ke sdílení vyměřovacích
základů, se stanoví ve výši počtu kalendářních dnů, za které v kalendářním roce náleží
vyměřovací základ pojištěnce, pokud je tento počet dnů u obou manželů stejný, nebo
ve výši počtu kalendářních dnů, za které náleží vyměřovací základ pojištěnce u toho
z manželů, který v kalendářním roce získal nižší počet těchto dnů. Sdílený denní
vyměřovací základ se stanoví ve výši poloviny součtu skutečně dosažených denních
vyměřovacích základů obou manželů. Skutečně dosažený denní vyměřovací základ u každého
z manželů se stanoví jako podíl úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní
rok a počtu dnů, za které tento úhrn náleží.
(4) Sdílený vyměřovací základ se stanoví za kalendářní rok následující
po kalendářním roce, ve kterém došlo k uzavření manželství, a za další kalendářní
roky. Sdílený vyměřovací základ se nestanoví za období od 1. ledna kalendářního roku,
do něhož spadá den, od něhož byl přiznán invalidní důchod některému z manželů, do
31. prosince kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, v němž ani jeden
z manželů nemá nárok na výplatu invalidního důchodu. Sdílený vyměřovací základ se
naposledy stanoví za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, do kterého
spadá den,
a) od něhož byl přiznán starobní důchod některému z manželů,
b) v němž zaniklo manželství,
c) v němž orgánu sociálního zabezpečení podle § 18b odst. 3 došlo společné prohlášení
o zrušení sdílení vyměřovacích základů nebo prohlášení manžela o zrušení sdílení
vyměřovacích základů.
(5) Sdílený vyměřovací základ za kalendářní rok se stanoví jen, pokud
den, od něhož se starobní důchod přiznává každému z manželů, spadá do období po roce
2026.
§ 18b
(1) Společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů mohou učinit jen
manželé v době trvání manželství, nejpozději však v den, kdy některý z manželů jako
první podal žádost o přiznání starobního důchodu. Společné prohlášení o sdílení vyměřovacích
základů lze učinit jen na předepsaném tiskopise, který obsahuje též poučení o důsledcích
tohoto sdílení a o možnostech jeho zrušení a důsledcích tohoto zrušení.
(2) Sdílení vyměřovacích základů zaniká, učiní-li manželé společné prohlášení
o zrušení sdílení vyměřovacích základů nebo některý z manželů prohlášení manžela
o zrušení sdílení vyměřovacích základů. Sdílení vyměřovacích základů lze zrušit jen
v době trvání manželství, a to nejpozději v den, kdy některý z manželů jako první
podal žádost o přiznání starobního důchodu. Zrušení sdílení vyměřovacích základů
lze učinit jen na předepsaném tiskopise, který obsahuje též poučení o důsledcích
zrušení sdílení vyměřovacích základů. Orgán sociálního zabezpečení, který obdržel
prohlášení manžela o zrušení sdílení vyměřovacích základů, je povinen oznámit tuto
skutečnost bez zbytečného odkladu druhému z manželů. Zrušení sdílení vyměřovacích
základů nebrání tomu, aby manželé učinili nové společné prohlášení o sdílení vyměřovacích
základů.
(3) Podpisy na společném prohlášení o sdílení vyměřovacích základů nebo
na společném prohlášení o zrušení sdílení vyměřovacích základů anebo podpis manžela
na prohlášení manžela o zrušení sdílení vyměřovacích základů musí být úředně ověřeny
nebo ověřeny územní správou sociálního zabezpečení; ověření územní správou sociálního
zabezpečení předpokládá, že společná prohlášení nebo prohlášení manžela jsou před
ověřující osobou vlastnoručně podepsána nebo je podpis na listině uznán za vlastní.
Společná prohlášení a prohlášení manžela jsou učiněna dnem, kdy byly územní správou
sociálního zabezpečení ověřeny podpisy těch, kteří tato prohlášení činí, nebo dnem,
v němž společné prohlášení nebo prohlášení manžela s úředně ověřenými podpisy došlo
kterékoliv územní správě sociálního zabezpečení nebo orgánu sociálního zabezpečení
příslušnému k rozhodování o přiznání důchodů; je-li těchto příslušných orgánů více,
rozumí se tímto dnem den, kdy došlo prvnímu z nich. Ke společným prohlášením nebo
k prohlášení manžela, která nesplňují stanovené náležitosti, se nepřihlíží; orgán
sociálního zabezpečení, kterému tato prohlášení došla, je povinen upozornit oba manžele
na tuto skutečnost.“.
15. § 19a zní:
„§ 19a
(1) Starobní a invalidní důchod pojištěnce, který v rozhodném období
získal náhradní doby pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst.
2 písm. c) a d), § 102a odst. 1 nebo § 104 odst. 1, nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového
základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený podle § 15 z osobního vyměřovacího
základu vypočteného podle odstavců 2 a 3 a podle § 16. Pro účely věty první se doba
účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c) a v § 104 odst. 1 zohledňuje
jen v rozsahu do dosažení 3 let věku dítěte, a to nejvýše u prvních 2 těchto dětí,
o které pojištěnec osobně pečoval v rozhodném období; pořadí dětí se určuje ode dne
počátku této doby účasti na pojištění, přičemž spadá-li tato doba do rozhodného období
jen zčásti, považuje se za den počátku této doby první den této doby, který spadá
do rozhodného období.
(2) U pojištěnce uvedeného v odstavci 1 se náhradní doba pojištění
uvedená v odstavci 1 pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu považuje
a) za vyloučenou dobu, a to i když se kryje s dobou účasti na pojištění osob uvedených
v § 5 odst. 1 písm. e), s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se
zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené
v § 16 odst. 3 větě čtvrté, nebo
b) za dobu pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zohledňují pro účely
ročního vyměřovacího základu.
(3) Náhradní doba uvedená v odstavci 1 se pro účely stanovení osobního
vyměřovacího základu považuje za vyloučenou dobu podle odstavce 2 písm. a) nebo za
dobu pojištění podle odstavce 2 písm. b) při výpočtu
a) starobního důchodu podle toho, co je pro pojištěnce výhodnější se zřetelem na
§ 34a,
b) invalidního důchodu podle toho, co je pro pojištěnce výhodnější.
(4) Za příjem pojištěnce uvedeného v odstavci 1 se pro účely odstavce
2 písm. b) považuje též ocenění za péči. Ocenění za péči v kalendářním roce se přičítá
k úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za tento kalendářní rok uvedenému v § 16
odst. 2 větě první.
(5) Ocenění za péči se stanoví jako částka ve výši 12násobku všeobecného
vyměřovacího základu stanoveného za kalendářní rok, v němž byly získány náhradní
doby pojištění uvedené v odstavci 1, pokud tyto náhradní doby pojištění trvaly celý
kalendářní rok. V posledním kalendářním roce rozhodného období se ocenění za péči
stanoví ve výši součinu všeobecného vyměřovacího základu za předposlední kalendářní
rok rozhodného období a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího
základu. Pokud tyto náhradní doby pojištění netrvaly celý kalendářní rok, vydělí
se částka stanovená podle věty první a druhé počtem kalendářních dnů tohoto kalendářního
roku a poté vynásobí počtem kalendářních dnů, po které v tomto kalendářním roce tyto
náhradní doby trvaly.
(6) Ocenění za péči stanovené podle odstavce 5 se vynásobí koeficientem
0,5, pokud se jedná o náhradní doby pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených
v § 5 odst. 2 písm. d), jde-li o péči o osobu mladší 10 let, která je závislá na
pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na
pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo osob uvedených v §
102 odst. 1, jde-li o péči o částečně bezmocnou osobu starší 80 let.
(7) Ocenění za péči se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(8) Kryje-li se v kalendářním roce více náhradních dob pojištění uvedených
v odstavci 1, přihlíží se k ocenění za péči pouze za tu z překrývajících se náhradních
dob pojištění, za kterou se stanoví ocenění za péči v nejvyšší částce.“.
16. V § 24 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Za manžela (manželku) se pro účely tohoto zákona považuje též partner
(partnerka) a registrovaný partner (registrovaná partnerka) podle zvláštního zákona
a za manželství se považuje též partnerství a registrované partnerství.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
17. V § 29 odst. 2 písm. f) se slova „po roce 2013“ nahrazují slovy „v
období 2014 až 2024“.
18. V § 29 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno g), které zní:
„g) 20 let a dosáhl po roce 2024 věku aspoň o 2 roky vyššího, než je důchodový
věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození.“.
19. V § 29 odst. 3 písmeno b) zní:
„b) odstavci 2 písm. b) až g), má nárok na starobní důchod též, jestliže
dosáhl věku uvedeného v odstavci 2 písm. b) až g) a získal aspoň 15 let doby pojištění
uvedené v § 11 a § 13 odst. 1.“.
20. V § 29 odst. 4 a v § 38 úvodní části ustanovení se za slova „věku 65
let“ vkládají slova „nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let,“.
21. V § 29 odst. 5 se za slova „s výjimkou náhradních dob pojištění“ vkládají
slova „za dobu účasti na pojištění osob“ a slova „a v § 102 odst. 5 a 6“ se nahrazují
slovy „ , § 102 odst. 5 a 6 a v § 105 odst. 2“.
22. V § 32 odst. 2 větě první se číslo „1971“ nahrazuje číslem „1973“ a
za slovo „přílohy“ se vkládá text „č. 1“.
23. V § 32 odstavec 3 zní:
„(3) U pojištěnců narozených v období let 1974 až 1988 se důchodový věk
stanoví tak, že se k věku 65 let a 8 měsíců přičte takový počet kalendářních měsíců,
který se stanoví jako rozdíl v počtu let mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1973;
ustanovení odstavce 2 věty druhé platí zde obdobně. U pojištěnců narozených po roce
1988 důchodový věk činí 67 let.“.
24. V § 33 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Procentní výměra starobního
důchodu včetně zvýšení podle § 34a činí nejméně částku ve výši základní výměry starobního
důchodu.“.
25. V § 34 odstavec 1 zní:
„(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok
podle § 29 odst. 1 až 3, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku
nároku na tento důchod,
a) spadá-li rok přiznání důchodu do období před rokem 2026, 1,5 % výpočtového základu
měsíčně,
b) je-li rokem přiznání důchodu rok 2026, 1,495 % výpočtového základu měsíčně,
c) je-li rokem přiznání důchodu rok 2027, 1,490 % výpočtového základu měsíčně,
d) je-li rokem přiznání důchodu rok 2028, 1,485 % výpočtového základu měsíčně,
e) je-li rokem přiznání důchodu rok 2029, 1,480 % výpočtového základu měsíčně,
f) je-li rokem přiznání důchodu rok 2030, 1,475 % výpočtového základu měsíčně,
g) je-li rokem přiznání důchodu rok 2031, 1,470 % výpočtového základu měsíčně,
h) je-li rokem přiznání důchodu rok 2032, 1,465 % výpočtového základu měsíčně,
i) je-li rokem přiznání důchodu rok 2033, 1,460 % výpočtového základu měsíčně,
j) je-li rokem přiznání důchodu rok 2034, 1,455 % výpočtového základu měsíčně,
k) spadá-li rok přiznání důchodu do období po roce 2034, 1,450 % výpočtového základu
měsíčně“.
26. V § 34 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Do doby pojištění se pro účely odstavce 1 započítávají náhradní doby
pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti
na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), d) a h), § 102 odst. 5 a 6 a
v § 105 odst. 2 a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996; počet
dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom
zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.“.
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.
27. V § 34 odst. 4 až 8 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce
3“.
28. V § 34 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 5 až 8.
29. V § 34 odst. 6 větě druhé se slova „nebo 4“ zrušují.
30. V § 34 odst. 6 se část věty druhé za středníkem včetně středníku a
věta třetí zrušují.
31. V § 34 odst. 7 větě první se slova „ , jehož důchodový věk se stanoví
podle § 37e,“ nahrazují slovy „se sníženým důchodovým věkem“.
32. V § 34 odst. 7 se ve větě druhé slova „v plné výši nebo“ a slova „nebo
4“ zrušují a ve větě třetí se slova „odstavců 2 až 4 a 6“ nahrazují slovy „odstavců
3, 4 a 6“.
33. V § 34 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Sníženým důchodovým věkem
se rozumí důchodový věk stanovený podle § 37c odst. 1, § 37e, § 74 a § 74a nebo podle
nařízení vlády o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých
horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993.“.
34. V § 34 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) Pokud pojištěnec vykonával po vzniku nároku na starobní důchod výdělečnou
činnost a procentní výměra starobního důchodu se zvyšuje podle odstavců 3 až 6, zvyšuje
se podle odstavců 3 až 6 procentní výměra před úpravou podle § 33 odst. 2 věty třetí.“.
35. V § 34a odst. 2 se věty druhá a třetí zrušují.
36. § 34a zní:
„§ 34a
(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok
podle § 29 odst. 1 až 4 nebo podle § 31, se pojištěnci na jeho žádost zvyšuje ode
dne, od něhož se tento důchod přiznává,
a) za každé dítě, které pojištěnec vychoval, pokud výše procentní výměry tohoto důchodu,
která byla stanovena z výpočtového základu, při jehož stanovení se vycházelo z osobního
vyměřovacího základu stanoveného při použití postupu podle § 19a odst. 2 písm. a),
s přičtením tohoto zvýšení je vyšší než výše procentní výměry tohoto důchodu, která
byla stanovena z výpočtového základu, při jehož stanovení se vycházelo z osobního
vyměřovacího základu stanoveného při použití postupu podle § 19a odst. 2 písm. b),
s přičtením zvýšení podle písmene b), nebo
b) za třetí a každé další dítě, které pojištěnec vychoval.
(2) Zvýšení za 1 vychované dítě, které se zohledňuje podle odstavce 1,
činí 500 Kč měsíčně.
(3) Dítě se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle
odstavce 1 (dále jen „zvýšení za vychované dítě“) považuje za vychované, jsou-li
splněny podmínky výchovy dítěte podle § 32 odst. 4; tyto podmínky platí i v případě,
že o dítě osobně pečuje nebo pečoval muž. Výchovu téhož dítěte nelze pro účely zvýšení
za vychované dítě současně započítat více osobám; vychovávalo-li dítě více osob,
přihlíží se k výchově dítěte jen u té osoby, která o dítě osobně pečovala v největším
rozsahu. Při zvýšení za vychované dítě se přihlíží jen k výchově toho dítěte, které
jako vychované pojištěnec uvedl v žádosti o přiznání starobního důchodu; není-li
tato podmínka splněna, zvýšení za vychované dítě nenáleží. Za dítě, které pojištěnec
vychoval, se pro účely zvýšení podle odstavce 1 nepovažuje dítě, které vychoval jiný
pojištěnec a k němuž se u tohoto jiného pojištěnce nepřihlíží pro účely stanovení
výše zvýšení podle odstavce 1 jen proto, že se jedná o první nebo druhé vychované
dítě. Při stanovení zvýšení procentní výměry starobního důchodu za vychované děti
se přihlíží k celkovému počtu dětí vychovaných pojištěncem; pořadí vychovaných dětí
není přitom rozhodné. Pojištěnec je v žádosti o přiznání starobního důchodu povinen
uvést všechny děti, které se považují za vychované.
(4) Pro účely stanovení počtu vychovaných dětí podle odstavce 1 se nepřihlíží
k tomu vychovanému dítěti, vůči němuž se pojištěnec dopustil jako pachatel, spolupachatel
nebo účastník úmyslného trestného činu proti životu a zdraví, proti svobodě a právům
na ochranu osobnosti, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo proti rodině
a dětem podle trestního zákoníku nebo obdobných úmyslných trestných činů podle dříve
platných právních předpisů.“.
37. V § 36 odstavec 1 zní:
„(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle
§ 31 pojištěnci, který získal aspoň 45 let doby pojištění, se stanoví podle § 34
odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů
z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku
o 0,75 % výpočtového základu; výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být
nižší, než je částka stanovená podle § 33 odst. 2 věty třetí. Do doby pojištění se
pro tyto účely započítávají pouze doby pojištění uvedené v § 11, § 13 s výjimkou
doby studia před dosažením věku 18 let, § 102 odst. 2, § 102a odst. 3, § 102b a §
103 a náhradní doby pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst.
2 písm. c), d) a h), § 102 odst. 5 a 6 a § 102a odst. 1 a obdobné doby podle předpisů
platných před 1. lednem 1996.“.
38. V § 36 odst. 2 se slova „odst. 2 až 4“ nahrazují slovy „odst. 3 a 4“.
39. V § 36 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle
§ 31 pojištěnci, který nesplnil podmínku získání doby pojištění podle odstavce 1,
se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje za každých i započatých
90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení
důchodového věku o 1,5 % výpočtového základu; výše procentní výměry po tomto snížení
však nesmí být nižší, než je částka stanovená podle § 33 odst. 2 věty třetí.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
40. V § 36 odst. 3 větě první se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „nebo
2“ a za větu první se vkládá věta „Pokud pojištěnec, jehož výše procentní výměry
byla stanovena podle odstavce 2, touto výdělečnou činností splnil podmínku získání
doby pojištění podle odstavce 1, provede se při tomto přepočtu snížení procentní
výměry starobního důchodu podle odstavce 1.“.
41. V § 36 odst. 3 větě poslední se slova „odst. 3 a 4“ nahrazují slovy
„odst. 3, 4 a 8“.
42. § 37a zní:
„§ 37a
Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok pojištěncům se sníženým
důchodovým věkem, nenáleží do dosažení důchodového věku stanoveného pro tohoto pojištěnce
podle § 32 na ten kalendářní měsíc, v němž pojištěnec odpracoval 1 směnu v zaměstnání
v hlubinném hornictví podle § 37b odst. 2 nebo aspoň 1 směnu v rizikovém zaměstnání
podle § 37d odst. 5 věty první. Ustanovení věty první se nevztahuje na kalendářní
měsíc, v němž pojištěnec dosáhl důchodového věku uvedeného ve větě první.“.
43. V části čtvrté hlavě první nadpis dílu pátého zní: „Zvláštní ustanovení
o důchodovém věku některých pojištěnců“.
44. V § 37d odstavec 1 zní:
„(1) Ustanovení tohoto dílu se vztahují na pojištěnce, který v rizikovém
zaměstnání nebo v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského
záchranného sboru podniku odpracoval aspoň 2 200 směn.“.
45. V § 37d se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky
pod čarou č. 54 zní:
„(2) Rizikovým zaměstnáním se rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. prosinci
2014 vykonávány rizikové práce. Rizikovou prací se pro účely tohoto zákona rozumí
práce, která je podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví54)
zařazena do čtvrté kategorie.
54) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,
kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií,
limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického
materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací
s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
46. V § 37d se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Směnou v rizikovém zaměstnání
se rozumí 8 hodin výkonu rizikové práce.“.
47. V § 37d odst. 5 větě třetí se za slovo „směn“ vkládají slova „v rizikovém
zaměstnání a“.
48. V § 37e odstavec 1 zní:
„(1) Důchodový věk pojištěnce uvedeného v § 37d se stanoví tak, že od
důchodového věku stanoveného podle § 32 se odečte
a) 15 kalendářních měsíců, odpracoval-li pojištěnec v zaměstnáních uvedených v §
37d odst. 1 2 200 až 4 399 směn, nebo
b) 30 kalendářních měsíců, odpracoval-li pojištěnec v zaměstnáních uvedených v §
37d odst. 1 alespoň 4 400 směn, s tím, že odpracoval-li pojištěnec v těchto zaměstnáních
více než 4 400 směn, přičte se k tomuto počtu kalendářních měsíců za každých dalších
74 směn odpracovaných v těchto zaměstnáních další 1 kalendářní měsíc.“.
49. V § 41 odstavec 2 zní:
„(2) Výše procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně
činí za každý celý rok doby pojištění procentní hodnotu výpočtového základu měsíčně
stanovenou ve výši procentních hodnot uvedených v § 34 odst. 1; ustanovení § 33 odst.
2 věty druhé a třetí a § 34 odst. 2 se použijí obdobně. Jde-li o invalidní důchod
pro invaliditu prvního stupně, činí procentní výměra tohoto důchodu třetinu procentní
výměry stanovené podle věty první a jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého
stupně, činí procentní výměra tohoto důchodu polovinu procentní výměry stanovené
podle věty první.“.
50. V § 41 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Výše procentní výměry invalidního důchodu činí nejméně částku ve
výši
a) třetiny základní výměry invalidního důchodu, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu
prvního stupně,
b) poloviny základní výměry invalidního důchodu, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu
druhého stupně,
c) základní výměry invalidního důchodu, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu
třetího stupně.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
51. V § 41 odstavec 3 zní:
„(3) Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše procentní výměry
invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová
výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry
invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož dochází
ke změně stupně invalidity, a koeficientu přepočtu podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.“.
52. V § 41 odst. 5 větě první se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
53. V § 49 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Vdova má dále nárok na vdovský důchod po partnerce nebo registrované
partnerce, která splňovala podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b). Vdovec má dále
nárok na vdovecký důchod po partnerovi nebo registrovaném partnerovi, který splňoval
podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b).“.
54. V § 50 odst. 4 se slovo „dvou“ nahrazuje číslem „5“.
55. V § 50 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Ustanovení odstavců 1 až 6 platí přiměřeně pro vdovský a vdovecký
důchod, na který vznikl nárok podle § 49 odst. 3.“.
56. V § 54 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Nejnižší částky procentních
výměr se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.“.
57. V § 57 se věta poslední zrušuje.
58. V § 59 odst. 2 se slova „odst. 2 až 4“ nahrazují slovy „odst. 3 a 4“.
59. V § 59 odst. 2 se text „§ 36 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 36 odst.
3“.
60. V § 59 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Zvýšení za 1 vychované
dítě se pro účely věty první stanoví ve výši, která náležela v den vzniku nároku
na toto zvýšení podle § 34a nebo podle čl. II bodů 1 a 6 zákona č. 323/2021 Sb.,
nejvýše však ve výši 500 Kč.“.
61. V § 61 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Procentní výměra dílčího
důchodu se stanoví podle věty první po úpravě podle § 33 odst. 2 věty třetí a § 41
odst. 3.“.
62. V § 61a odst. 1 se za slova „věku 65 let“ vkládají slova „nebo důchodového
věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let“.
63. V § 61a odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; procentní
výměra tohoto důchodu náleží přitom vždy nejméně ve výši stanovené podle § 33 odst.
2 věty třetí“.
64. V § 64 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10) Plátce důchodu, který vyplácí důchod osobě uvedené v § 66 odst. 2
poukazem na účet u banky v zahraničí, hradí úplatu za tuto výplatu důchodu svému
poskytovateli platebních služeb; úplatu bance příjemce důchodu hradí příjemce důchodu.“.
65. V § 67 se na začátek odstavce 8 vkládá věta „Při zvýšení procentní
výměry starobního důchodu podle odstavců 6 a 7 se vychází z výše procentní výměry
důchodu, která náleží pojištěnci v den, od něhož dochází k tomuto zvýšení, po snížení
o částku zvýšení procentní výměry podle § 34a nebo podle čl. II bodů 1 a 6 zákona
č. 323/2021 Sb., která náležela v den vzniku nároku na toto zvýšení; toto snížení
činí přitom nejvýše 500 Kč za každé dítě, které pojištěnec vychoval.“.
66. V § 67 se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který zní:
„(14) Je-li po zvýšení podle odstavců 6 a 7 procentní výměra poživatele
a) starobního důchodu nižší než částka stanovená podle § 33 odst. 2 věty třetí, zvýší
se procentní výměra starobního důchodu ještě tak, aby činila tuto částku,
b) invalidního důchodu nižší než částka stanovená podle § 41 odst. 3 písm. a) až
c), zvýší se procentní výměra invalidního důchodu ještě tak, aby činila tuto částku,
c) vdovského nebo vdoveckého důchodu nižší než 50 % částky stanovené podle § 33 odst.
2 věty třetí, zvýší se procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu ještě tak,
aby činila 50 % této částky,
d) sirotčího důchodu nižší než 40 % částky stanovené podle § 33 odst. 2 věty třetí,
zvýší se procentní výměra sirotčího důchodu ještě tak, aby činila 40 % této částky;
vychází se přitom z nejnižších částek procentních výměr důchodů platných pro kalendářní
rok, v němž se důchody zvyšují.“.
Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 15.
67. V § 67a se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Při zvýšení procentní
výměry starobního důchodu podle odstavce 4 se vychází z výše procentní výměry důchodu,
která náleží pojištěnci v den, od něhož dochází k tomuto zvýšení, po snížení o částku
zvýšení procentní výměry podle § 34a nebo podle čl. II bodů 1 a 6 zákona č. 323/2021
Sb., která náležela v den vzniku nároku na toto zvýšení; toto snížení činí přitom
nejvýše 500 Kč za každé dítě, které pojištěnec vychoval.“.
68. V § 67ab odst. 1 písm. a) se slova „splátky důchodu splatné v kalendářním
měsíci“ nahrazují slovy „prvního dne kalendářního měsíce“.
69. V § 76 odst. 1 větě čtvrté se text „odst. 2“ nahrazuje textem „odst.
3“.
70. V § 102 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Činí-li součet náhradních
dob pojištění podle věty první a podle § 5 odst. 2 písm. i) více než 6 let, omezí
se počet těchto náhradních dob pojištění na prvních 6 let.“.
71. V § 105 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Pojištění je účastna též manželka prezidenta republiky; to platí obdobně
i pro manžela prezidentky republiky. Doba účasti na pojištění podle věty první se
považuje za náhradní dobu pojištění a za vyloučenou dobu podle § 16 odst. 4.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
72. V § 106b odst. 3 větě druhé se text „§ 34 odst. 2“ nahrazuje textem
„§ 34 odst. 3“.
73. V § 106b odst. 3 větě druhé se text „§ 36 odst. 2“ nahrazuje textem
„§ 36 odst. 3“.
74. V § 107 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).
75. V § 107 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) nejnižší částku procentní výměry důchodu stanovenou podle § 33 odst.
2 věty třetí, § 41 odst. 3 a § 67 odst. 14 písm. c) a d) pro kalendářní rok,“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
76. V § 107 odst. 1 písm. e) se číslo „14“ nahrazuje číslem „15“.
77. Příloha zní:
„Příloha
Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1973
I----------I------------------------------------------------------------------I I Rok I Důchodový věk činí u I I narození I-----------I------------------------------------------------------I I I Mužů I žen s počtem vychovaných dětí I I I I----------I----------I----------I----------I----------I I I I 0 I 1 I 2 I 3 a 4 I 5 a více I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1936 I 60r+2m I 57r I 56r I 55r I 54r I 53r I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1937 I 60r+4m I 57r I 56r I 55r I 54r I 53r I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1938 I 60r+6m I 57r I 56r I 55r I 54r I 53r I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1939 I 60r+8m I 57r+4m I 56r I 55r I 54r I 53r I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1940 I 60r+10m I 57r+8m I 56r+4m I 55r I 54r I 53r I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1941 I 61r I 58r I 56r+8m I 55r+4m I 54r I 53r I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1942 I 61r+2m I 58r+4m I 57r I 55r+8m I 54r+4m I 53r I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1943 I 61r+4m I 58r+8m I 57r+4m I 56r I 54r+8m I 53r+4m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1944 I 61r+6m I 59r I 57r+8m I 56r+4m I 55r I 53r+8m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1945 I 61r+8m I 59r+4m I 58r I 56r+8m I 55r+4m I 54r I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1946 I 61r+10m I 59r+8m I 58r+4m I 57r I 55r+8m I 54r+4m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1947 I 62r I 60r I 58r+8m I 57r+4m I 56r I 54r+8m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1948 I 62r+2m I 60r+4m I 59r I 57r+8m I 56r+4m I 55r I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1949 I 62r+4m I 60r+8m I 59r+4m I 58r I 56r+8m I 55r+4m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1950 I 62r+6m I 61r I 59r+8m I 58r+4m I 57r I 55r+8m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1951 I 62r+8m I 61r+4m I 60r I 58r+8m I 57r+4m I 56r I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1952 I 62r+10m I 61r+8m I 60r+4m I 59r I 57r+8m I 56r+4m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1953 I 63r I 62r I 60r+8m I 59r+4m I 58r I 56r+8m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1954 I 63r+2m I 62r+4m I 61r I 59r+8m I 58r+4m I 57r I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1955 I 63r+4m I 62r+8m I 61r+4m I 60r I 58r+8m I 57r+4m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1956 I 63r+6m I 63r+2m I 61r+8m I 60r+4m I 59r I 57r+8m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1957 I 63r+8m I 63r+8m I 62r+2m I 60r+8m I 59r+4m I 58r I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1958 I 63r+10m I 63r+10m I 62r+8m I 61r+2m I 59r+8m I 58r+4m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1959 I 64r I 64r I 63r+2m I 61r+8m I 60r+2m I 58r+8m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1960 I 64r+2m I 64r+2m I 63r+8m I 62r+2m I 60r+8m I 59r+2m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1961 I 64r+4m I 64r+4m I 64r+2m I 62r+8m I 61r+2m I 59r+8m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1962 I 64r+6m I 64r+6m I 64r+6m I 63r+2m I 61r+8m I 60r+2m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1963 I 64r+8m I 64r+8m I 64r+8m I 63r+8m I 62r+2m I 60r+8m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1964 I 64r+10m I 64r+10m I 64r+10m I 64r+2m I 62r+8m I 61r+2m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1965 I 65r I 65r I 65r I 64r+8m I 63r+2m I 61r+8m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1966 I 65r+lm I 65r+lm I 65r+lm I 65r+lm I 63r+8m I 62r+2m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1967 I 65r+2m I 65r+2m I 65r+2m I 65r+2m I 64r+2m I 62r+8m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1968 I 65r+3m I 65r+3m I 65r+3m I 65r+3m I 64r+8m I 63r+2m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1969 I 65r+4m I 65r+4m I 65r+4m I 65r+4m I 65r+2m I 63r+8m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1970 I 65r+5m I 65r+5m I 65r+5m I 65r+5m I 65r+5m I 64r+2m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1971 I 65r+6m I 65r+6m I 65r+6m I 65r+6m I 65r+6m I 64r+8m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1972 I 65r+7m I 65r+7m I 65r+7m I 65r+7m I 65r+7m I 65r+2m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 1973 I 65r+8m I 65r+8m I 65r+8m I 65r+8m I 65r+8m I 65r+8m I I----------I-----------I----------I----------I----------I----------I----------I Vysvětlivky: „r“ znamená rok „m“ znamená kalendářní měsíc“.
78. Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 1 a doplňuje se příloha
č. 2, která zní:
„Příloha 2
Koeficienty přepočtu nové výše procentní výměry invalidního důchodu při
změně stupně invalidity
I-------------------I--------------------------------------------------------I I Dosavadní stupeň I Nový stupeň invalidity a koeficienty přepočtu I I invalidity I------------------I------------------I------------------I I I Koeficient I Koeficient I Koeficient I I I přepočtu při I přepočtu při I přepočtu při I I I změně na I změně na I změně na I I I invaliditu I invaliditu I invaliditu I I I prvního stupně I druhého stupně I třetího stupně I I-------------------I------------------I------------------I------------------I I Invalidita I - I 1,5 I 3,0 I I prvního stupně I I I I I-------------------I------------------I------------------I------------------I I Invalidita I 0,6667 I - I 2,0 I I druhého stupně I I I I I-------------------I------------------I------------------I------------------I I Invalidita I 0,3333 I 0,5 I - I I třetího stupně I I I I I-------------------I------------------I------------------I------------------I “.
Čl.II
Přechodná ustanovení
1. O nárocích na důchody, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí
nebo změně výše těchto důchodů za dobu před tímto dnem, i když o nich již bylo pravomocně
rozhodnuto, se rozhodne podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Splnil-li pojištěnec před 1. lednem 2025 podmínky nároku na starobní důchod
podle § 29 odst. 2 písm. g) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, nebo podle § 29 odst. 3 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká mu nárok na starobní
důchod ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Byl-li starobní důchod přiznán podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a tento důchod se přepočítává
podle § 36 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, za dobu výdělečné činnosti vykonávané před dosažením důchodového věku,
stanoví se výše procentní výměry starobního důchodu při tomto přepočtu podle zákona
č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Zanikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký důchod před 1. lednem 2025, vznikne
nárok na tento důchod znovu od 1. ledna 2025, pokud pojištěnec před 1. lednem 2025
splnil podmínky pro nový vznik nároku na tento důchod podle § 50 odst. 4 zákona č.
155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a tyto podmínky
splňuje i po 31. prosinci 2024. Pro tyto účely se za nárok na vdovský nebo vdovecký
důchod, který zanikl před 1. lednem 2025, považuje i nárok na tento důchod, který
by vznikl a zanikl před 1. lednem 2025, pokud by platila lhůta pro nový vznik nároku
na vdovský nebo vdovecký důchod podle § 50 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. V případě vyhlášení tohoto zákona po 30. září 2024 se částka zvýšení za
1 vychované dítě pro rok 2025 stanoví podle § 34a odst. 2 věty druhé a třetí a §
107 odst. 1 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
6. Pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29
odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a po vzniku nároku na tento důchod vykonával
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní
důchod v plné výši, se procentní výměra starobního důchodu zvýší za výdělečnou činnost
vykonávanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 34 odst. 4 zákona č.
155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Věta první
platí obdobně pro pojištěnce, který po vzniku nároku na starobní důchod podle § 31
zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
vykonával přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona výdělečnou činnost po dosažení
důchodového věku a pobíral přitom starobní důchod v plné výši.
7. Splnil-li pojištěnec před 1. lednem 2025 podmínky pro stanovení důchodového
věku podle § 37d zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, a starobní důchod mu nebyl přiznán ode dne, který spadá do období
před 1. lednem 2025, považuje se za důchodový věk tohoto pojištěnce věk, kterého
dosáhl v den 1. ledna 2025, je li důchodový věk stanovený podle § 32 zákona č. 155/1995
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vyšší.
8. Zvýšení procentní výměry starobního důchodu pojištěnce, jehož důchodový
věk se stanovil podle § 37c odst. 1, § 37e, § 74 a § 74a zákona č. 155/1995 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle nařízení vlády
č. 363/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých
horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993, ve znění nařízení
vlády č. 69/2015 Sb., za výdělečnou činnost vykonávanou v období od vzniku nároku
na tento starobní důchod do 31. prosince 2025, pokud tento pojištěnec nepobíral při
výkonu této výdělečné činnosti starobní důchod, se provede podle zákona č. 155/1995
Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2026.
9. Ustanovení § 105 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a pravidla pro hodnocení vyloučené doby podle
zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se použijí též pro starobní důchod, který byl přiznán manželce prezidenta republiky
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Plátce důchodu upraví starobní důchod
podle věty první bez žádosti ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. Nárok na vdovský nebo vdovecký důchod vzniká ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona po registrované partnerce nebo po registrovaném partnerovi, kteří zemřeli
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podmínky vzniku nároku na vdovský
nebo vdovecký důchod podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, byly splněny ke dni úmrtí registrované partnerky nebo registrovaného
partnera a jsou splněny i ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl.III
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve
znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona
č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995
Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona
č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000
Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona
č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000
Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona
č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002
Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona
č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004
Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona
č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005
Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona
č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006
Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu
Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona
č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007
Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona
č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009
Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona
č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního
soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011
Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona
č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011
Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona
č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012
Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona
č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.,
zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č.
251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015
Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona
č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016
Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona
č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017
Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona
č. 111/2019 Sb. zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019
Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona
č. 270/2021 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 216/2022
Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb., zákona
č. 455/2022 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 412/2023
Sb. a zákona č. 414/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 3 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f).
2. V § 4a se věta poslední zrušuje.
3. § 4b se zrušuje.
4. V § 5 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a podle zákona o
důchodovém pojištění“.
5. Nadpis pod označením § 9 zní: „Ministerstva obrany a vnitra“.
6. V § 9 odst. 1 písm. b) se za slova „příslušníků Hasičského záchranného
sboru České republiky,“ vkládají slova „příslušníků Celní správy České republiky,
příslušníků Vězeňské služby České republiky,“.
7. V § 9 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno
c) se zrušuje.
8. V § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení a odst. 6 se slova „ , Ministerstva
vnitra a Ministerstva spravedlnosti“ nahrazují slovy „a Ministerstva vnitra“.
9. V § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „ , příslušníků uvedených
v odstavci 1 písm. b), příslušníků Vězeňské služby České republiky“ nahrazují slovy
„a příslušníků uvedených v odstavci 1 písm. b)“.
10. V § 9 odst. 3 až 5, § 37 odst. 1 písm. g), § 39 odst. 1, § 41 odst.
3, § 51 odst. 1 a v § 117 se slova „ , vnitra a spravedlnosti“ nahrazují slovy „a
vnitra“.
11. V § 10b větě druhé se slova „a údaj o podílu očekávané střední délky
života při dosažení důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění a součtu
tohoto věku a této střední délky života, a to pro všechny generace, které dosáhnou
v následujícím kalendářním roce věku 25 až 54 let“ zrušují.
12. V § 14 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů podle § 18b zákona
o důchodovém pojištění se považuje za souhlas pojištěnce se zpřístupněním údajů týkajících
se sdílení vyměřovacích základů osobě, s níž učinil toto společné prohlášení, a osobě,
jejíž výše důchodu se stanoví se zřetelem na sdílený vyměřovací základ pojištěnce,
který učinil toto společné prohlášení.“.
13. V § 16c odst. 2 se za písmeno w) vkládá nové písmeno x), které zní:
„x) údaje o společných prohlášeních o sdílení vyměřovacích základů,“.
Dosavadní písmena x) až z) se označují jako písmena y) až za).
14. V § 36 písm. i) se za slovo „republiky“ vkládají slova „a manželky
prezidenta republiky (manžela prezidentky republiky)“.
15. V § 37 odst. 1 písm. g) se za slovo „pojištění“ vkládají slova „nebo
starobní důchod se sníženým důchodovým věkem“.
16. V § 37 odst. 1 písm. i) se za slova „o důchodovém pojištění“ vkládají
slova „nebo uplatnil-li zaměstnanec, který byl nebo je účasten důchodového pojištění
v cizině, nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění z důvodu pobírání starobního
důchodu v plné výši“.
17. V § 37 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „zaměstnává“ vkládají
slova „zaměstnance, kteří vykonávají rizikové práce podle § 37d odst. 2 zákona o
důchodovém pojištění (dále jen „rizikové práce“), nebo“.
18. V § 37 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; jde-li
o výkon rizikových prací, vede pro účely § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění
zaměstnavatel ve své evidenci též údaje o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví,
jímž byla práce zařazena do čtvrté kategorie“.
19. V § 37 odst. 4 písm. b) se za slova „evidenci o“ vkládají slova „době
výkonu rizikových prací a o“.
20. V § 37 odst. 4 písm. c) části věty před středníkem se za slova „počet
směn“ vkládají slova „v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém
pojištění a“, číslo „4“ se nahrazuje číslem „5“ a v části věty za středníkem se za
slova „úhrn hodin“ vkládají slova „výkonu rizikových prací a“.
21. V § 37 odst. 4 písm. c) se slova „roce; tento“ nahrazují slovy „roce,
přičemž tento“ a na konci písmene c) se doplňují slova „ ; doba výkonu rizikové práce,
při které působí na zaměstnance současně více faktorů pracovních podmínek, pro které
se práce považuje za rizikovou práci, se pro účely postupu podle části věty před
středníkem hodnotí pouze jednou“.
22. V § 37a se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Zaměstnavatelé jsou povinni vystavit na předepsaných tiskopisech potvrzení
podle § 37 odst. 4 písm. c) o počtu směn v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst.
2 zákona o důchodovém pojištění vykonávaném v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince
2024 a toto potvrzení do 31. prosince 2026 předložit příslušnému orgánu sociálního
zabezpečení postupem podle § 39 a zároveň předložit zaměstnanci stejnopis tohoto
potvrzení; pro tento stejnopis platí obdobně postup podle § 38 odst. 5. Povinnosti
podle věty první mají i bývalí zaměstnavatelé s tím, že bývalému zaměstnanci nepředkládají
stejnopis potvrzení. Evidence o počtu těchto směn se považuje za záznam podle § 35a.
(4) Občan může požádat do 31. prosince 2026 o vystavení potvrzení podle
odstavce 1. Zaměstnavatel je povinen toto potvrzení vystavit a předložit do 30 dnů
ode dne obdržení žádosti občana.“.
23. V § 38 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Evidenční list se nevede,
jde-li o občana, který má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, pokud
tento občan nebyl nebo není účasten důchodového pojištění v cizině.“.
24. V § 40a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Orgán sociálního zabezpečení nezasílá informativní list podle odstavců
1 a 2, jestliže zpřístupní údaje podle odstavce 1 věty třetí prostřednictvím své
elektronické aplikace s využitím elektronické identifikace určené orgánem sociálního
zabezpečení; způsob elektronické identifikace jsou orgány sociálního zabezpečení
povinny zveřejnit na své úřední desce. Žádá-li občan o výpis těchto údajů v listinné
podobě, zašle mu jej orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 3 odst. 3 písm. e)
až g) do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti, a je-li k výplatě důchodu příslušná
Česká správa sociálního zabezpečení, poskytne občanu tento výpis na jeho vyžádání
kterákoliv územní správa sociálního zabezpečení. Předloží-li občan doklady o době
účasti na důchodovém pojištění uvedené v odstavci 2, zpřístupní mu orgán sociálního
zabezpečení prostřednictvím své elektronické aplikace opravené údaje ve lhůtě a za
podmínek podle odstavce 2 nebo mu v této lhůtě a za těchto podmínek poskytne na jeho
žádost výpis opravených údajů v listinné podobě způsobem uvedeným ve větě druhé anebo
postupuje obdobně podle odstavce 3.“.
25. V § 41 odst. 1 se za slova „podle § 31 zákona o důchodovém pojištění“
vkládají slova „nebo poživatel starobního důchodu se sníženým důchodovým věkem“ a
za slova „podle § 37 odst. 2“ se vkládají slova „nebo § 37a“.
26. V § 45 se věta první nahrazuje větou „Orgány ministerstev obrany a
vnitra zasílají České správě sociálního zabezpečení evidenční list příslušníka ozbrojených
sil, pokud nejsou příslušné k přiznání důchodu tomuto příslušníkovi.“.
27. V § 54 odst. 3 písm. m) se za slova „podle § 37a odst. 1“ vkládají
slova „a 3“,
28. V § 54 odst. 3 písm. n) se za slova „podle § 37a odst. 2“ vkládají
slova „a 4“.
29. V § 82 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Ustanovení odstavce 1 části věty první za středníkem platí obdobně,
sepisuje-li územní správa sociálního zabezpečení s občanem jiné podání než žádost
o přiznání dávky důchodového pojištění.“.
30. V § 82a odst. 4 větě poslední se slova „až do vydání rozhodnutí o dávce
důchodového pojištění“ zrušují.
31. V § 83 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „V žádosti o dávku důchodového
pojištění může občan požádat o hodnocení vyloučených dob postupem podle § 16 odst.
7 zákona o důchodovém pojištění.“.
32. V § 83a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec
2, který zní:
„(2) V řízení o přiznání starobního důchodu není účastníkem řízení osoba,
s níž pojištěnec, který žádá o přiznání tohoto důchodu, uzavřel dohodu o sdílení
vyměřovacích základů.“.
33. V § 85 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno i), které zní:
„i) doba účasti na důchodovém pojištění podle § 105 odst. 2 zákona o důchodovém
pojištění potvrzením Kanceláře prezidenta republiky.“.
34. V § 85 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Práce v cizině, ke které se má podle přímo použitelných předpisů Evropské
unie73d) nebo mezinárodních smluv přihlédnout v České republice a která by podle
právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví splňovala podmínky pro hodnocení
práce jako rizikové práce, se pro účely důchodového pojištění prokazuje vyjádřením
Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví vydá toto vyjádření na žádost
orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k přiznání důchodu.“.
35. V § 85a se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) V řízení o přiznání starobního důchodu, pokud se starobní důchod vyměřuje
s použitím sdíleného vyměřovacího základu za kalendářní rok, je osoba, s níž pojištěnec,
který žádá o přiznání tohoto důchodu, učinil společné prohlášení o sdílení vyměřovacích
základů, povinna poskytnout orgánu sociálního zabezpečení, který rozhoduje o tomto
důchodu, potřebnou součinnost k vyměření tohoto důchodu, a to ve lhůtě stanovené
tímto orgánem, která nesmí být kratší než 8 dnů. Tato součinnost spočívá zejména
v poskytnutí údajů o dobách pojištění a vyměřovacích základech za období, za které
dochází ke sdílení vyměřovacích základů. Tento orgán sociálního zabezpečení je povinen
po ukončení tohoto řízení tuto osobu písemně informovat o výši jejích vyměřovacích
základů upravených na základě tohoto společného prohlášení.“.
36. V § 86 odst. 2 větě první se slova „obdrží občan písemné oznámení“
nahrazují slovy „je občan podle § 86a informován“ a ve větě druhé se slova „oznámení
zaslal“ nahrazují slovy „je plátcem dávky“.
37. V § 86 odst. 5 větě první se slova „ , aby se doby uvedené v § 16 odst.
4 větách první až třetí zákona o důchodovém pojištění považovaly“ nahrazují slovy
„o hodnocení vyloučených dob postupem“ a slova „za vyloučené doby“ se zrušují.
38. V § 86 odst. 5 větě poslední se slova „doby uvedené v § 16 odst. 4
větách první až třetí zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby nepovažovaly“
nahrazují slovy „hodnocení vyloučených dob postupem podle § 16 odst. 7 zákona o důchodovém
pojištění neprovedlo“.
39. Za § 86 se vkládá nový § 86a, který včetně nadpisu zní:
„§ 86a
Oznámení při hromadném zvyšování vyplácených dávek důchodového pojištění
(1) Oznámení o zvýšení vyplácených dávek důchodového pojištění při hromadném
zvyšování zasílají plátci důchodů občanům do jejich datové schránky, pokud ji mají
zřízenu.
(2) Oznámení podle odstavce 1 může plátce důchodů zpřístupnit občanům
prostřednictvím své elektronické aplikace s využitím elektronické identifikace určené
plátcem důchodu. Způsob elektronické identifikace jsou plátci důchodů povinni zveřejnit
na své úřední desce.
(3) Nemá-li občan zřízenu datovou schránku a nezajistil-li plátce důchodu
zpřístupnění oznámení podle odstavce 2, zasílá plátce důchodu občanu písemné oznámení
podle odstavce 1 prostřednictvím držitele poštovní licence.
(4) Zajistil-li plátce důchodu zpřístupnění oznámení podle odstavce 2,
zasílá občanu písemné oznámení podle odstavce 1 prostřednictvím držitele poštovní
licence, pokud občan plátce důchodu písemně na předepsaném tiskopisu o zasílání tohoto
oznámení požádal. Občan je povinen uhradit plátci důchodu náklady plátce důchodu
spojené se zasíláním tohoto oznámení, nejde-li o občana narozeného před rokem 1955;
plátce důchodu je povinen zveřejnit tyto náklady na své úřední desce. Součástí tiskopisu
podle věty první je též poučení o povinnosti hradit náklady na zaslání tohoto oznámení.
Žádost podle věty první se týká všech následujících zvýšení důchodů po podání žádosti,
a to až do písemného zpětvzetí této žádosti. Plátce důchodu zašle písemné oznámení
nejdříve o tom zvýšení důchodů, jehož termín spadá do čtvrtého kalendářního měsíce
následujícího po kalendářním měsíci, v němž žádost došla plátci důchodu, a naposledy
o tom zvýšení důchodů, jehož termín spadá nejpozději do čtvrtého kalendářního měsíce
následujícího po kalendářním měsíci, v němž zpětvzetí došlo plátci důchodu.“.
40. V § 88 odst. 1 a v § 88a se slova „a e) až g)“ nahrazují slovy „ ,
e) a f)“.
41. V § 88 odst. 5 se slova „až 3“ nahrazují slovy „až 4“ a slova „6 a
7“ se nahrazují slovy „7 a 8“.
42. V § 90 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Za rozhodnutí doručené do vlastních rukou se považuje i rozhodnutí
zpřístupněné v elektronické aplikaci portálu České správy sociálního zabezpečení
uvedené v § 82a odst. 1, pokud žadatel o dávku důchodového pojištění o tento způsob
doručení rozhodnutí v žádosti o dávku požádal.
(5) Rozhodnutí, které bylo zpřístupněno v elektronické aplikaci podle odstavce
4, je doručeno okamžikem, kdy se do této aplikace přihlásí účastník řízení. Nepřihlásí-li
se do aplikace účastník řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí v aplikaci
zpřístupněno, považuje se rozhodnutí za doručené posledním dnem této lhůty.“.
43. V § 110 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Příslušník Policie České
republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky
nebo Vězeňské služby České republiky podává žádost o dávku důchodového pojištění
u útvaru, v němž koná službu; pozůstalý po těchto příslušnících podává žádost o tuto
dávku u útvaru, v němž zemřelý konal naposledy službu.“.
44. V § 110 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Ostatní oprávnění
podávají žádost o dávku důchodového pojištění u orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva
vnitra nebo u útvaru Policie České republiky, u Hasičského záchranného sboru České
republiky, u útvaru Celní správy České republiky anebo u útvaru Vězeňské služby České
republiky příslušného podle místa trvalého pobytu oprávněného, který přijímá žádosti
o dávky podle věty první.“.
45. V § 110 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.
46. V § 110 odst. 3 větě první, odst. 4 a odst. 5 se slova „1 až 3“ nahrazují
slovy „1 a 2“.
47. V § 110 odst. 3 větě poslední se slova „v odstavcích 1 a 2“ nahrazují
slovy „v odstavci 1“ a slova „nebo Ministerstva spravedlnosti“ se zrušují.
48. V § 115a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno d), které zní:
„d) přeplatku, za který podle § 118a odst. 3 odpovídá osoba, s níž oprávněný
učinil společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů.“.
49. V § 115a odst. 2 větě třetí se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
50. V § 116 odstavec 5 zní:
„(5) Dávky důchodového pojištění se oprávněnému, který se na území České
republiky podle § 66 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění obvykle nezdržuje, vyplácejí
a) na základě potvrzení o žití na účet vedený u zahraniční banky nebo u banky v České
republice nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České
republice, a to
1. zpětně za období ode dne vzniku nároku na výplatu dávky nebo ode
dne následujícího po posledním dni, za který náležela poslední vyplacená splátka
dávky, do konce kalendářního měsíce, v němž bylo potvrzení o žití vystaveno, jde-li
o oprávněného neuvedeného v bodě 2; potvrzení o žití zasílá tento oprávněný plátci
dávky nejvýše jednou za kalendářní měsíc, nebo
2. na kalendářní měsíc ve výplatním
termínu stanoveném plátcem dávky, jde-li o oprávněného, který se obvykle zdržuje
na území členských států Evropské unie a států, s nimiž Česká republika uzavřela
mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení; potvrzení o žití zasílá tento oprávněný
plátci dávky nejvýše dvakrát ročně, nebo
b) mezinárodní poštovní poukázkou na adresu oprávněného v cizině, a to zpětně za
období nepřesahující 3 kalendářní měsíce.“.
51. V § 116 odst. 6 se slova „uvedený v odstavci 5“ nahrazují slovy „ ,
jemuž se dávka důchodového pojištění vyplácí na účet podle odstavce 5 písm. a),“
a slova „zasílá oprávněný plátci dávky jednou ročně“ se nahrazují slovy „se v tomto
případě nezasílá“.
52. V § 116 odst. 7 větě první se slova „písm. b) a odstavci 6“ nahrazují
slovy „písm. a) bodě 2“ a ve větě druhé se za slova „odstavci 5“ vkládají slova „a
6“.
53. V § 118a odst. 2 větě první se slova „zákonem o důchodovém pojištění“
nahrazují slovy „v § 37 a 37a zákona o důchodovém pojištění“ a poznámka pod čarou
č. 57 se zrušuje.
54. V § 118a odst. 2 větě poslední se za slova „až páté“ vkládají slova
„a v odstavci 3“.
55. V § 118a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Plátce důchodu má dále nárok na vrácení vyplacených částek zvýšení
za vychované dítě, které nenáležely z důvodu, že se k dítěti nepřihlíží podle § 34a
odst. 4 zákona o důchodovém pojištění jako k vychovanému dítěti proto, že se občan
dopustil vůči dítěti úmyslného trestného činu. Jestliže byl občanu snížen starobní
důchod v důsledku nově stanoveného sdíleného vyměřovacího základu za kalendářní rok
v řízení o stanovení výše starobního důchodu osoby, s níž občan učinil společné prohlášení
o sdílení vyměřovacích základů, nebo v důsledku zjištění, že u osob, které učinily
společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů, se sdílený vyměřovací základ
nepoužije, má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených
částek starobního důchodu, které mu nenáležely.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
56. V § 118b větě druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
57. V § 123 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Proti rozhodnutí podle
věty první a druhé nelze podat námitky.“.
58. V § 123j se slova „3 a 4“ nahrazují slovy „4 a 5“.
Čl.IV
Přechodná ustanovení
1. Žádosti o zasílání písemného oznámení o zvýšení důchodů podle § 86a odst.
4 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2025, lze podat nejdříve od
1. října 2024.
2. Ministerstvo vnitra je od 1. září 2025 příslušné k výplatě důchodů a k
rozhodování ve věcech důchodů, které byly před 1. zářím 2025 přiznány Ministerstvem
spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti předá do 8. srpna 2025 a v odůvodněných
případech do 5. září 2025 spisovou dokumentaci k těmto důchodům Ministerstvu vnitra
a dále předá ve stejných termínech Ministerstvu vnitra v elektronické podobě data
vztahující se k těmto důchodům, a to ve formátu, struktuře a tvaru dohodnutém mezi
Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti.
3. Ministerstvo vnitra je od 1. září 2025 příslušné k výplatě důchodů a k
rozhodování ve věcech důchodů, které byly před 1. zářím 2025 přiznány Českou správou
sociálního zabezpečení příslušníkům Celní správy České republiky, kterým náleží výsluhový
příspěvek podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako bývalým
příslušníkům Celní správy České republiky. Vyplácí-li se těmto příslušníkům spolu
se starobním nebo invalidním důchodem vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod, vztahuje
se věta první i na důchod vdovský, vdovecký nebo sirotčí. Ministerstvo vnitra je
od 1. září 2025 příslušné též ve věcech doplatku důchodu a vypořádání přeplatku na
důchodu, pokud příslušník Celní správy České republiky uvedený ve větě první zemřel
před 1. zářím 2025. Česká správa sociálního zabezpečení předá do 8. srpna 2025 a
v odůvodněných případech do 5. září 2025 spisovou dokumentaci k těmto důchodům Ministerstvu
vnitra a dále předá ve stejných termínech Ministerstvu vnitra v elektronické podobě
data vztahující se k těmto důchodům, a to ve formátu, struktuře a tvaru dohodnutém
mezi Ministerstvem vnitra a Českou správou sociálního zabezpečení.
4. Celní správa České republiky předá České správě sociálního zabezpečení
do 30. dubna 2025 seznam osob, kterým náleží výsluhový příspěvek podle zákona č.
361/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako bývalým příslušníkům Celní správy
České republiky. V období od 1. května 2025 do 31. srpna 2025 předá Celní správa
České republiky České správě sociálního zabezpečení vždy do konce kalendářního měsíce
seznam osob, kterým byl tento příspěvek přiznán v tomto kalendářním měsíci.
5. Bylo-li před 1. zářím 2025 zahájeno řízení ve věcech důchodového pojištění
Ministerstvem spravedlnosti a nebylo-li toto řízení před tímto dnem pravomocně skončeno,
dokončí toto řízení Ministerstvo vnitra. Lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí,
které vydalo před 1. zářím 2025 Ministerstvo spravedlnosti, zůstává zachována i v
případě, že v jejím průběhu byly po 31. srpnu 2025 podány námitky u Ministerstva
spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti předá spisovou dokumentaci včetně námitek
podle věty druhé bezodkladně Ministerstvu vnitra.
6. Bylo-li před 1. zářím 2025 zahájeno řízení ve věcech důchodového pojištění
příslušníků Celní správy České republiky uvedených v bodě 3 a nebylo-li toto řízení
před tímto dnem pravomocně skončeno, dokončí toto řízení Česká správa sociálního
zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení je povinna v rozhodnutí o námitkách
vydaném v řízení podle věty první informovat účastníka řízení o tom, že v řízení
o žalobě je žalovaným správním orgánem Ministerstvo vnitra. Česká správa sociálního
zabezpečení je příslušná k výplatě důchodu podle věty první za dobu do 31. srpna
2025; za dobu od 1. září 2025 je příslušné k výplatě tohoto důchodu Ministerstvo
vnitra. Česká správa sociálního zabezpečení předá po skončení tohoto řízení spisovou
dokumentaci bezodkladně Ministerstvu vnitra.
7. Bylo-li před 1. zářím 2025 zahájeno řízení Českou správou sociálního zabezpečení
o přiznání vdovského, vdoveckého nebo sirotčího důchodu po příslušníku Celní správy
České republiky, je k rozhodování ve věcech těchto důchodů a k jejich výplatě i po
31. srpnu 2025 příslušná Česká správa sociálního zabezpečení. Pokud tyto důchody
byly přiznány před 1. zářím 2025, nárok na ně zanikl po 31. srpnu 2025 a po tomto
dni na tyto důchody znovu vznikne nárok, je ve věcech těchto důchodů včetně výplaty
těchto důchodů příslušná Česká správa sociálního zabezpečení.
8. V řízení o žalobě vedeném po 31. srpnu 2025 proti rozhodnutí Ministerstva
spravedlnosti ve věcech důchodového pojištění, které bylo vydáno před 1. zářím 2025,
a v řízení o žalobě vedeném po 31. srpnu 2025 ve věcech uvedených v bodech 3 a 6
stává se žalovaným správním orgánem Ministerstvo vnitra. Lhůta pro podání žaloby
proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti, které bylo vydáno před 1. zářím 2025,
nebo proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, které bylo vydáno před
1. zářím 2025 nebo v řízení podle bodu 6 věty první dokončeném po 31. srpnu 2025,
je zachována i v případě, že v jejím průběhu byla po 31. srpnu 2025 podána žaloba,
v níž byl jako žalovaný správní orgán označen orgán, který rozhodnutí vydal.
9. Jestliže rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdosti, která se vyskytla
při provádění sociálního zabezpečení, nebylo vydáno před 1. zářím 2025, rozhodne
o takové žádosti ten ministr, který je k rozhodování o žádosti o odstranění tvrdosti
příslušný od 1. září 2025; tato žádost se bezodkladně předá tomuto ministrovi.
10. O předání výplaty důchodů Ministerstvu vnitra a o příslušnosti Ministerstva
vnitra k dalšímu rozhodování ve věcech těchto důchodů informuje předávající orgán
sociálního zabezpečení písemně poživatele důchodu nejpozději do 31. srpna 2025. Dosavadní
způsob vyplácení důchodů zůstává zachován i po 31. srpnu 2025, a to včetně dosavadního
účtu příjemce důchodu, pokud je důchod vyplácen na tento účet.
11. Žádá-li pojištěnec o přiznání důchodu po 31. srpnu 2025 a den, od něhož
má být důchod přiznán, spadá do období před 1. zářím 2025, řídí se příslušnost k
přiznání tohoto důchodu a jeho výplatě zákonem č. 582/1991 Sb., ve znění účinném
od 1. září 2025.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti
Čl.V
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993
Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona
č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995
Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona
č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000
Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona
č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003
Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona
č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005
Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona
č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006
Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona
č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009
Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona
č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009
Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona
č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011
Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona
č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření
Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č.
332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb.,
zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017
Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona
č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020
Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona
č. 366/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 349/2023
Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 89/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 5a odst. 1 písm. a) se slova „nevykonávají práce“ nahrazují slovy
„nevykonávají činnost v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém
pojištění (dále jen „rizikové zaměstnání“) nebo činnost“.
2. V § 5a odst. 1 písm. b) se slovo „práce“ nahrazuje slovem „činnost“.
3. V § 5a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
c), které zní:
„c) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených
v § 3 odst. 3, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání.“.
4. V§ 5a odstavec 2 zní:
„(2) Vykonává-li zaměstnanec v kalendářním měsíci v témže zaměstnání vedle
činnosti v rizikovém zaměstnání nebo činnosti zdravotnického záchranáře nebo člena
jednotky hasičského záchranného sboru podniku též jiné činnosti, rozdělí se vyměřovací
základ tohoto zaměstnance pro účely odstavce 1 podle počtu odpracovaných hodin v
kalendářním měsíci na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával
činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena
jednotky hasičského záchranného sboru podniku, a na poměrnou část odpovídající odpracovaným
hodinám, v nichž vykonával jiné činnosti. Nemá-li tento zaměstnanec v kalendářním
měsíci žádnou odpracovanou hodinu, rozdělí se jeho vyměřovací základ za tento kalendářní
měsíc na poměrné části způsobem podle věty první podle počtu odpracovaných hodin
v nejbližším předcházejícím kalendářním měsíci. Poměrná část vyměřovacího základu
tohoto zaměstnance se pro účely odstavce 1 písm. a) zaokrouhluje na celé koruny směrem
dolů a pro účely odstavce 1 písm. b) a c) se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“.
5. V § 7 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) u zaměstnavatele
1. v roce 2025 26,8 % z vyměřovacího základu stanoveného
podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 23,5 % na důchodové
pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
2. v roce 2026 27,8 % z vyměřovacího
základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění,
24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
3. v roce
2027 28,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho
2,1 % na nemocenské pojištění, 25,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku
zaměstnanosti,
4. počínaje rokem 2028 29,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle
§ 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 26,5 % na důchodové
pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,“.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).
6. V § 7c odst. 1 se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“.
7. Za § 7c se vkládají nové § 7d a 7e, které včetně nadpisu znějí:
„Sleva na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu
§ 7d
(1) Zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu, má nárok
na slevu na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní měsíc, pokud dosáhl důchodového
věku a vznikl mu nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši podle zákona o důchodovém
pojištění; tyto podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který zaměstnanec
uplatňuje slevu na pojistném. Podmínka pobírání starobního důchodu po celý kalendářní
měsíc se považuje za splněnou, pokud zaměstnanec starobní důchod v plné výši pobíral
od počátku kalendářního měsíce, v němž zemřel, do dne jeho úmrtí.
(2) Sleva na pojistném náleží též z příjmů zúčtovaných za kalendářní
měsíce následující po kalendářním měsíci, v němž zaměstnání skončilo, pokud se tyto
příjmy zahrnují do vyměřovacího základu zaměstnance a v kalendářním měsíci, v němž
zaměstnání skončilo, byly splněny podmínky podle odstavce 1.
§ 7e
(1) Výše slevy na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního
důchodu, za kalendářní měsíc činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Sleva
na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(2) Slevu na pojistném uplatňuje zaměstnanec u zaměstnavatele, a to
nejdříve za kalendářní měsíc, v němž požádal o slevu na pojistném, a za kalendářní
měsíce následující; nárok na slevu nemůže zaměstnanec uplatnit u zaměstnavatele zpětně.
(3) Sleva na pojistném náleží zaměstnanci, jen pokud zaměstnavateli
prokázal splnění podmínek nároku na slevu na pojistném, a to
a) doložením rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestným prohlášením o nároku
na výplatu starobního důchodu v plné výši, nebo
b) potvrzením plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši s uvedením
dne, od něhož výplata starobního důchodu v plné výši náleží.“.
8. V § 9 odst. 2 větě první se slova „a vyměřovacího základu stanoveného
podle § 5a odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „ , podle § 5a odst. 1 písm. b) nebo
podle § 5a odst. 1 písm. c)“.
9. V § 9 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; stanoví-li
se pojistné z více vyměřovacích základů zaměstnavatele, uvádí se i výše pojistného
stanoveného z jednotlivých vyměřovacích základů zaměstnavatele“.
10. V § 9 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Uplatnil-li nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění podle
§ 7d u zaměstnavatele alespoň 1 zaměstnanec, je zaměstnavatel povinen na tiskopisu
podle odstavce 2 uvádět též počet zaměstnanců, kteří mají v kalendářním měsíci nárok
na slevu na pojistném, úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců, úhrn slev na
pojistném těchto zaměstnanců a úhrn pojistného po snížení o slevy na pojistném těchto
zaměstnanců.“.
11. V § 11 větě první se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“.
12. V § 14 odst. 1 větě druhé se text „d)“ nahrazuje textem „e)“.
13. V § 14 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Osoba samostatně výdělečně
činná, která dosáhla důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v
plné výši, může výši zálohy na pojistné za kalendářní měsíc stanovit procentní sazbou
ve výši 22,7 %; tyto podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který
se uplatňuje tato procentní sazba. Podmínka pobírání starobního důchodu po celý kalendářní
měsíc se považuje za splněnou, pokud osoba samostatně výdělečně činná pobírala starobní
důchod v plné výši od počátku kalendářního měsíce, v němž zemřela, do dne úmrtí.
Stanovit výši zálohy na pojistné podle věty třetí je možné nejdříve od kalendářního
měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná obdržela rozhodnutí o přiznání starobního
důchodu. K oznámení osoby samostatně výdělečně činné o uplatnění slevy na pojistném
pro účely placení záloh na pojistné se přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději v
přehledu podle § 15 odst. 1 za příslušný kalendářní rok; toto oznámení přitom platí
i pro další kalendářní roky, pokud jsou splněny bez přerušení podmínky pro nárok
na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.“.
14. Za § 14ba se vkládá nový §14bb, který zní:
„§ 14bb
(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která v kalendářním roce alespoň
po 1 celý kalendářní měsíc splňovala podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větách třetí
a čtvrté, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti za kalendářní rok ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu stanoveného
podle § 5b odst. 1 až 3. Pokud osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu
starobního důchodu v plné výši jen v některých kalendářních měsících kalendářního
roku, v nichž byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, náleží sleva na pojistném
jen z poměrné části vyměřovacího základu. Tato poměrná část vyměřovacího základu
se stanoví jako součin počtu kalendářních měsíců, v nichž po celý měsíc byly splněny
podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větě třetí, a podílu vyměřovacího základu a počtu
kalendářních měsíců, v nichž byla v kalendářním roce vykonávána samostatná výdělečná
činnost. U osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů byla v kalendářním
roce rovna paušální dani, se vychází z vyměřovacího základu, který odpovídá pásmu
paušálního režimu určujícího výši paušální daně v kalendářním roce. Ustanovení §
14 odst. 1 věty čtvrté zde platí obdobně. Sleva na pojistném na důchodové pojištění
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se zaokrouhluje na celé koruny směrem
nahoru.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž daň je rovna paušální dani,
má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti podle odstavce 1 za kalendářní rok, pokud uhradila pojistné na důchodové
pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti z vyměřovacího základu stanoveného
podle § 5b odst. 3 za tento rok.
(3) Nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok uplatňuje osoba samostatně výdělečně
činná na přehledu o příjmech a výdajích podle § 15.
(4) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž daň z příjmů byla v kalendářním
roce rovna paušální dani, uplatňuje nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za tento kalendářní rok v žádosti podané
územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu. V této žádosti osoba
samostatně výdělečně činná uvede výši slevy a údaje podle odstavce 1 potřebné pro
stanovení výše slevy. Žádost se podává od 1. května následujícího kalendářního roku;
žádost podaná před tímto dnem se považuje za žádost podanou 1. května tohoto roku.
Nárok na slevu zaniká, není-li žádost podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku,
za který vznikl nárok na slevu.
(5) Pokud starobní důchod nevyplácí Česká správa sociálního zabezpečení,
je osoba samostatně výdělečně činná povinna při prvním uplatnění nároku na slevu
uvést den, od něhož náleží výplata starobního důchodu v plné výši, a doložit přiznání
starobního důchodu a čestné prohlášení o nároku na výplatu starobního důchodu v plné
výši nebo doložit potvrzení plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši.“.
15. Za § 23f se vkládají nové § 23g až 23m, které včetně nadpisu znějí:
„Společná ustanovení ke slevám na pojistném poplatníka pojistného, který
je poživatelem starobního důchodu
§ 23g
(1) Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele zároveň více zaměstnání,
uplatňuje zaměstnanec nárok na slevu na pojistném z důvodu pobírání starobního důchodu
jen jednou pro všechna zaměstnání. Pokud po skončení zaměstnání bezprostředně navazuje
na skončené zaměstnání u téhož zaměstnavatele další zaměstnání, platí uplatnění nároku
na slevu na pojistném v předchozím zaměstnání i pro toto navazující zaměstnání.
(2) Za den uplatnění nároku na slevu na pojistném se považuje den,
ve kterém zaměstnanec předložil zaměstnavateli doklady podle § 7e odst. 3.
(3) Uplatnil-li zaměstnanec u zaměstnavatele nárok na slevu na pojistném,
může se písemným prohlášením nároku na slevu na pojistném vzdát, a to nejdříve za
kalendářní měsíc, v němž toto prohlášení předal zaměstnavateli. Vzdání se nároku
lze učinit též jen pro určité období.
§ 23h
(1) Zaměstnanec, který uplatnil nárok na slevu na pojistném, je povinen
oznámit zaměstnavateli všechny skutečnosti, které mají vliv na slevu na pojistném
zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, a to do 8 kalendářních dnů
ode dne, kdy tato skutečnost nastala.
(2) Pokud zaměstnanec sdělil nebo doložil zaměstnavateli nesprávné
údaje potřebné pro nárok na slevu na pojistném nebo neoznámil ve stanovené lhůtě
změnu skutečností, které mají vliv na nárok na slevu na pojistném, a v důsledku toho
byla zaměstnanci poskytnuta sleva na pojistném neprávem, je zaměstnanec povinen uhradit
zaměstnavateli pojistné, které mělo být odvedeno, a penále, které je zaměstnavatel
povinen v důsledku odvedení pojistného v nižší výši zaplatit.
§ 23i
(1) Byla-li z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnanec,
odečtena zaměstnavatelem vyšší částka, než měla být z důvodu slevy na pojistném odečtena,
nebo byla-li odečtena sleva na pojistném, aniž byly splněny podmínky pro tento odečet,
považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh zaměstnavatele
na pojistném.
(2) Byla-li z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnanec,
odečtena zaměstnavatelem nižší sleva na pojistném, než jaká měla být odečtena, považuje
se tento rozdíl za přeplatek na pojistném. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vrátit
tento přeplatek nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním
měsíci, v němž byl tento přeplatek zjištěn.
§ 23j
(1) Pokud zaměstnanec neuplatnil u zaměstnavatele nárok na slevu na
pojistném za kalendářní měsíc, v němž byly splněny podmínky pro nárok na slevu na
pojistném, považuje se pojistné, které zaplatil zaměstnanec, ve výši slevy na pojistném
za tento kalendářní měsíc za přeplatek zaměstnance na pojistném. Věta první se nepoužije,
jde-li o pojistné zaplacené zaměstnancem za dobu, která byla zhodnocena jako doba
důchodového pojištění pro účely jeho českého důchodového pojištění.
(2) Přeplatek podle odstavce 1 vrací zaměstnanci na základě jeho písemné
žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele vydaného podle odstavce 3 územní správa
sociálního zabezpečení. Pro vrácení tohoto přeplatku zaměstnanci se použijí § 17
odst. 1 věty první až třetí, § 17 odst. 2 věta druhá a § 17 odst. 6 obdobně. Pokud
však žádost o vrácení přeplatku na pojistném byla podána v období od podání žádosti
o zpětnou výplatu starobního důchodu do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí, na
jehož základě se důchod vyplatí zpětně, vrací se přeplatek za celou dobu, za kterou
byl starobní důchod zpětně vyplacen.
(3) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost
výši vyměřovacích základů zaměstnance a skutečnost, zda zaměstnancem byla uplatněna
sleva na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce, které zaměstnanec v této žádosti
uvedl, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto
potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.
Zaměstnavatel je povinen potvrzení obsahující údaje podle věty první zaslat také
územní správě sociálního zabezpečení na její žádost v této lhůtě, pokud územní správa
sociálního zabezpečení nestanovila delší lhůtu.
§ 23k
Zaměstnavatel je povinen mít ve své evidenci o zaměstnancích, kteří
uplatňují nárok na slevu na pojistném, tyto údaje a doklady:
a) jméno a příjmení,
b) doklady uvedené v § 7e odst. 3, § 23g odst. 3 a v § 23m.
§ 23l
(1) Neuplatnila-li osoba samostatně výdělečně činná na přehledu, který
byla povinna podat podle § 15, nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, v němž byly splněny
podmínky pro tuto slevu, považuje se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti zaplacené ve výši slevy, která náležela, za přeplatek
osoby samostatně výdělečně činné na pojistném. Ustanovení § 23j odst. 1 věty druhé
a § 23j odst. 2 se použijí obdobně.
(2) Slevu na pojistném na důchodovém pojištění a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, na kterou uplatnila nárok osoba samostatně výdělečně činná
podle § 14bb odst. 4, vyplatí územní správa sociálního zabezpečení do 1 měsíce ode
dne obdržení žádosti. Má-li osoba samostatně výdělečně činná splatný závazek vůči
územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije
se sleva na pojistném na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
na úhradu tohoto závazku.
(3) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna vrátit územní správě
sociálního zabezpečení slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti nebo její část vyplacenou podle odstavce 2, na kterou jí nevznikl
nárok, a to do 1 měsíce od doručení výzvy územní správy sociálního zabezpečení k
vrácení této slevy. Nevrátí-li osoba samostatně výdělečně činná tuto slevu v této
lhůtě, považuje se nevrácená sleva za dluh na pojistném na důchodové pojištění a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
(4) Osoba samostatně výdělečně činná se může písemným prohlášením vzdát
nároku na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti.
§ 23m
(1) Sleva na pojistném náleží, byl-li starobní důchod přiznán z českého
důchodového pojištění nebo orgánem sociálního zabezpečení státu, který postupuje
podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů
sociálního zabezpečení nebo podle mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení, kterou
je Česká republika vázána. V případě starobního důchodu přiznaného orgánem sociálního
zabezpečení tohoto cizího státu se přiznání starobního důchodu prokazuje rozhodnutím
nebo potvrzením vydaným orgánem sociálního zabezpečení cizího státu. Splnění podmínky
pobírání tohoto důchodu se prokazuje čestným prohlášením.
(2) Má-li zaměstnavatel pochybnosti o přiznání starobního důchodu orgánem
sociálního zabezpečení cizího státu, vydá Česká správa sociálního zabezpečení potvrzení
o přiznání tohoto důchodu na základě žádosti poživatele starobního důchodu doložené
rozhodnutím nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení cizího státu. Má-li Česká
správa sociálního zabezpečení pochybnosti o tomto rozhodnutí nebo potvrzení, vydá
potvrzení podle věty první po předchozím ověření u orgánu sociálního zabezpečení
cizího státu.“.
16. V § 25d odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo,
pokud byly uplatněny slevy na pojistném podle § 7d, neuvedl na tomto přehledu údaje
podle § 9 odst. 5“.
17. V § 25d odst. 1 písmeno f) zní:
„f) v rozporu s § 23j odst. 3 nepotvrdí zaměstnanci výši vyměřovacích základů
za jednotlivé kalendářní měsíce,“.
18. V § 25d odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „nebo podle
§ 23k“.
19. V § 25d odst. 1 písm. j) se slovo „nebo“ zrušuje.
20. V § 25d odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“
a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l) neposkytne zaměstnanci, který splňuje podmínky pro slevu na pojistném
podle § 7d a uplatnil nárok na slevu na pojistném podle § 7e odst. 2, slevu na pojistném.“.
Čl.VI
Přechodná ustanovení
1. Nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění z důvodu pobírání starobního
důchodu v plné výši podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, má zaměstnanec poprvé za leden 2025.
2. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
se za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stanoví podle zákona č. 589/1992
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu
Čl.VII
V § 12 odst. 9 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním
úřadu, se slova „věku 65 let“ nahrazují slovy „důchodového věku stanoveného pro muže
podle zvláštního právního předpisu“.
Čl.VIII
Přechodné ustanovení
Na skončení výkonu funkce člena Nejvyššího kontrolního úřadu, který se jejího
výkonu ujal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, z důvodu věku se použije §
12 odst. 9 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona; výkon funkce z tohoto důvodu mu však neskončí dříve než dosažením
věku 65 let.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Čl.IX
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998
Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona
č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního
soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000
Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona
č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003
Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona
č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004
Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona
č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005
Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona
č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006
Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona
č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č.
181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008
Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona
č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009
Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona
č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012
Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona
č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č.
60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb.,
zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015
Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona
č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod
č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019
Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona
č. 165/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 538/2020 Sb., zákona č. 540/2020
Sb., zákona č. 569/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona
č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 314/2022
Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona
č. 456/2023 Sb. a zákona č. 163/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 7 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
se písmeno u), které zní:
„u) manželku (manžela), partnera (partnerku) nebo registrovaného partnera
(registrovanou partnerku) podle jiného zákona prezidenta republiky (prezidentky republiky).“.
2. V § 7 odst. 2 se slova „a t)“ nahrazují slovy „ , t) a u)“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl.X
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů,
ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb.,
zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č.
413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006
Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona
č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011
Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona
č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016
Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona
č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod
č. 235/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 163/2019 Sb., zákona č. 277/2019
Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona
č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 29/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odstavec 5 zní:
„(5) Ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho
výplatou jménem státu jedná a rozhoduje vedoucí organizační části ministerstva.“.
2. V § 2 odst. 6 se za slova „ředitel bezpečnostního sboru“ vkládají slova
„ , vedoucí organizační části ministerstva“ a slova „a 3 až 5“ se nahrazují slovy
„ , 3 a 4“.
Čl.XI
Přechodná ustanovení
1. Výsluhový příspěvek bývalým příslušníkům Celní správy České republiky
a Vězeňské služby České republiky vyplácí od 1. září 2025 Ministerstvo vnitra.
2. Příslušnost k řízení ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek
a s jeho výplatou, v nichž byla podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, založena příslušnost služebních funkcionářů
Celní správy České republiky, popřípadě ministra financí (dále jen „služební funkcionáři
Celní správy“), nebo služebních funkcionářů Vězeňské služby České republiky, popřípadě
ministra spravedlnosti (dále jen „služební funkcionáři Vězeňské služby“), přechází
od 1. září 2025 na vedoucího organizační části Ministerstva vnitra, popřípadě ministra
vnitra (dále jen „služební funkcionáři Ministerstva vnitra“).
3. Služební funkcionáři Celní správy a služební funkcionáři Vězeňské služby
příslušní k řízení ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho
výplatou podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, předají podklady k vedení řízení příslušným služebním funkcionářům
Ministerstva vnitra do 8. srpna 2025 a v odůvodněných případech do 5. září 2025 a
ve stejných termínech předají v elektronické podobě data vztahující se k výsluhovým
příspěvkům, a to ve formátu, struktuře a tvaru dohodnutém mezi Ministerstvem vnitra,
Celní správou České republiky a Vězeňskou službou České republiky.
4. Bylo-li před 1. zářím 2025 zahájeno řízení ve věcech souvisejících s nárokem
na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou u služebního funkcionáře Celní správy nebo
u služebního funkcionáře Vězeňské služby a nebylo-li toto řízení před 1. zářím 2025
pravomocně skončeno, dokončí toto řízení příslušný služební funkcionář Ministerstva
vnitra. Lhůta pro podání odvolání proti rozhodnutí, které vydal před 1. zářím 2025
příslušný služební funkcionář Celní správy nebo příslušný služební funkcionář Vězeňské
služby, zůstává zachována i v případě, že v jejím průběhu bylo odvolání podáno u
služebního funkcionáře Celní správy nebo u služebního funkcionáře Vězeňské služby.
Služební funkcionáři Celní správy nebo služební funkcionáři Vězeňské služby předají
spisovou dokumentaci, včetně odvolání podle věty druhé, bezodkladně příslušným služebním
funkcionářům Ministerstva vnitra.
5. K vedení řízení o dalších opravných prostředcích proti rozhodnutím ve
věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou, vydaným
před 1. zářím 2025 služebními funkcionáři Celní správy nebo služebními funkcionáři
Vězeňské služby, jsou od 1. září 2025 příslušní služební funkcionáři Ministerstva
vnitra. Bylo-li takové řízení zahájeno před 1. zářím 2025 u služebního funkcionáře
Celní správy nebo u služebního funkcionáře Vězeňské služby, předá tento služební
funkcionář spisovou dokumentaci podle věty první bezodkladně příslušnému služebnímu
funkcionáři Ministerstva vnitra. V řízení o žalobách vedených proti rozhodnutím ve
věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek a s jeho výplatou vydaným služebním
funkcionářem Celní správy nebo služebním funkcionářem Vězeňské služby před 1. zářím
2025 se žalovanými správními orgány stávají od 1. září 2025 příslušní služební funkcionáři
Ministerstva vnitra. Dojde-li ke zrušení pravomocného rozhodnutí služebního funkcionáře
Celní správy nebo služebního funkcionáře Vězeňské služby, jsou od 1. září 2025 k
vedení řízení a vydání nového rozhodnutí příslušní služební funkcionáři Ministerstva
vnitra.
6. Celní správa České republiky a Vězeňská služba České republiky informují
písemně příjemce výsluhových příspěvků nejpozději do 31. srpna 2025 o převedení agendy
výsluhových příspěvků bývalých příslušníků Celní správy České republiky a bývalých
příslušníků Vězeňské služby České republiky a jejich výplaty na Ministerstvo vnitra.
Dosavadní způsob vyplácení výsluhového příspěvku zůstává zachován i po 31. srpnu
2025, a to včetně určení platebního účtu, na který je výsluhový příspěvek bývalému
příslušníkovi Celní správy České republiky nebo Vězeňské služby České republiky vyplácen.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákoníku práce
Čl.XII
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona
č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007
Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008
Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona
č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009
Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona
č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011
Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona
č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012
Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona
č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015
Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona
č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017
Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona
č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017
Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona
č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021
Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona
č. 432/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 321/2023
Sb., zákona č. 408/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 413/2023 Sb., se
mění takto:
1. V § 271b odst. 6 se za slova „věk 65 let nebo“ vkládají slova „důchodový
věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, anebo“.
2. V § 271h se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo důchodového
věku, je-li jeho důchodový věk vyšší než 65 let“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření
Čl.XIII
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č.
399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015
Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona
č. 119/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 462/2023
Sb. a zákona č. 31/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 3 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena
u) a v), která znějí:
„u) nemovitostní společností akciová společnost, společnost s ručením omezeným
nebo srovnatelná právnická osoba podle práva cizího státu, jejímž předmětem činnosti
je převážně nabývání nemovitostí, správa nemovitostí a úplatný převod vlastnického
práva k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku,
v) nemovitostí nemovitá věc včetně jejího příslušenství.“.
2. V § 15 odst. 2 písm. k) se za slovo „datum“ vkládají slova „vzniku a“.
3. V § 94 odst. 3 se slova „podle § 108a až 108c“ zrušují.
4. V § 104 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; to neplatí,
jestliže tyto cenné papíry vydala nebo za ně převzala záruku Česká republika nebo
Česká národní banka“.
5. V § 105 odst. 1 a v § 108c odst. 1 se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“.
6. V § 105 odst. 2 se číslo „60“ nahrazuje číslem „80“.
7. V § 105 odst. 3 se číslo „20“ nahrazuje číslem „30“.
8. Za § 108c se vkládají nové § 108d až 108f, které včetně nadpisů znějí:
„§ 108d
Omezení nakládání s majetkem v alternativním účastnickém fondu
(1) Alternativní účastnický fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností
nejdéle 12 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 25 % hodnoty
majetku v alternativním účastnickém fondu. Alternativní účastnický fond nesmí přijmout
úvěr nebo půjčku za účelem umožnění nákupu investičního nástroje; tím nejsou dotčeny
§ 100 až 102 a 108a.
(2) Majetek v alternativním účastnickém fondu nesmí být použit k poskytnutí
daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho
obhospodařováním; tím nejsou dotčeny § 100 až 102 a 108a.
(3) Z majetku alternativního účastnického fondu lze poskytnout zajištěný
úvěr nebo zajištěnou půjčku pouze nemovitostní společnosti, ve které má tento fond
účast. V případě pozbytí účasti fondu v nemovitostní společnosti musí být tento úvěr
splatný nebo tato půjčka splatná do 6 měsíců ode dne pozbytí této účasti.
(4) Součet hodnoty všech úvěrů a půjček poskytnutých z majetku alternativního
účastnického fondu jedné nemovitostní společnosti nesmí překročit 50 % hodnoty všech
nemovitostí v majetku této nemovitostní společnosti včetně hodnoty nabývaných nemovitostí.
(5) Součet hodnoty všech úvěrů a půjček poskytnutých z majetku alternativního
účastnického fondu nemovitostním společnostem nesmí překročit 55 % hodnoty jeho majetku.
(6) Pro alternativní účastnický fond se § 108 odst. 1 a 2 nepoužijí.
§ 108e
Oceňování majetku v alternativním účastnickém fondu a závazků alternativního
účastnického fondu
(1) Investiční nástroje v majetku v alternativním účastnickém fondu musí
být oceňovány pravidelně, a to ve lhůtě uvedené ve statutu tohoto alternativního
účastnického fondu; tato lhůta nesmí být delší než 1 měsíc.
(2) Pro alternativní účastnický fond se § 115 odst. 1 nepoužije.
§ 108f
Penzijní jednotka
(1) Alternativní účastnický fond je povinen stanovit hodnotu fondového
vlastního kapitálu a aktuální hodnotu penzijní jednotky nejméně jednou měsíčně a
uveřejnit je nejpozději do 2 pracovních dnů na internetových stránkách penzijní společnosti,
která jej obhospodařuje.
(2) Pro alternativní účastnický fond se § 123 odst. 3 nepoužije.“.
9. V § 114 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo účastnického
fondu se stejným nebo nižším rizikem, pokud úplata hrazená z majetku tohoto účastnického
fondu penzijní společnosti není vyšší než u povinného konzervativního fondu“.
10. V § 114 odst. 1 větě druhé se slova „povinného konzervativního“ nahrazují
slovem „tohoto“.
11. V § 114 odst. 2 se slova „v povinném konzervativním fondu“ nahrazují
slovy „ve fondu podle odstavce 1“.
12. V § 114 odst. 4 větě první se slova „povinného konzervativního“ zrušují.
13. V § 114 odst. 4 větě druhé se slova „v povinném konzervativním fondu“
nahrazují slovy „ve fondu“.
14. V § 114 odst. 4 větě poslední se slova „60 dnů“ nahrazují slovy „1
rok“.
15. V § 160 odst. 1 písm. y) se za číslo „60“ vkládají slova „nebo 108b“.
16. V § 160 odst. 2 se na konci textu písmene k) doplňují slova „nebo 108a
nebo 108c“.
17. V § 160 odst. 2 se na konci textu písmene n) doplňují slova „nebo 108d“.
18. V § 160 odst. 2 písm. s) se za text „§“ vkládají slova „108e nebo“.
19. V § 160 odst. 3 písm. b) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 108f
nebo“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti
Čl.XIV
V § 21 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve
znění zákona č. 277/2019 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
se písmeno f), které zní:
„f) vypracovává a vládě a Poslanecké sněmovně předkládá stanovisko k dopadu
navrhovaných úprav v oblasti důchodového pojištění na udržitelnost veřejných financí,
pokud tyto návrhy podle vyhodnocení Rady významně ovlivní dlouhodobou finanční udržitelnost
veřejných financí.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 321/2023 Sb.
Čl.XV
Zákon č. 321/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony, se mění takto:
1. V čl. V se body 20 a 21 zrušují.
2. V čl. X písm. b) se text „20, 21,“ zrušuje.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl.XVI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou ustanovení
a) čl. I bodů 35 a 74, čl. II bodu 5, čl. IV bodu 1 a čl. XIV, která nabývají účinnosti
dnem následujícím po dni jeho vyhlášení,
b) čl. IV bodu 4, které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2025,
c) čl. I bodu 68, čl. IV bodů 2, 3 a 10 a čl. XI bodů 3 a 6, která nabývají účinnosti
dnem 1. července 2025,
d) čl. III bodů 1, 5 až 10, 26, 40 a 43 až 47, čl. IV bodů 5 až 9 a 11, čl. X a čl.
XI bodů 1, 2, 4 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2025,
e) čl. I bodů 1, 5, 10, 11, 24, 31, 33, 34, 37, 39 až 42, 50, 52, 56, 59, 61, 63,
66, 70, 73, 75 a 76, čl. II bodů 3 a 8, čl. III bodů 15, 24, 25 a 50 až 53 a čl.
XIII bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026,
f) čl. I bodů 9, 12 až 15, 36, 57, 60, 65 a 67 a čl. III bodů 4, 12, 13, 31, 32,
35, 37, 38, 41, 48, 49, 54 až 56 a 58, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027.
Pekarová Adamová v. r.
Pavel v. r.
Fiala v. r.