V tomto článku si připomeneme informace související s cestovními náhradami, zejména povinnost jejich poskytování, postup při vysílání zaměstnanců na pracovní cesty, daňové souvislosti a sankce při neposkytování cestovních náhrad. Zaměříme se také na případy, kdy dochází k záměně cestovních náhrad s odměnou za práci zaměstnanců. Závěrečná část článku bude obsahovat příklady z praxe a odpovědi na nejčastější související dotazy.
Cestovní náhrady v pracovněprávních vztazích: povinnost jejich poskytování, sankce, postup při vysílání, daňové souvislosti
Jaroslava
Pfeilerová
Účelem cestovních náhrad je uhradit zaměstnanci výdaje, které mu vzniknou při výkonu práce pro zaměstnavatele mimo sjednané místo výkonu práce nebo mimo pravidelné pracoviště. Povinnost poskytovat zaměstnancům cestovní náhrady vyplývá ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“).
Daňové posouzení cestovních náhrad
Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), upravuje daňové posouzení cestovních náhrad na straně zaměstnance i na straně zaměstnavatele.