Pravděpodobně nejdiskutovanější a možná i nejzásadnější změny provedené tzv. flexinovelou zákoníku práce se týkají výpovědí z pracovního poměru. Flexinovela do zákona zákoníku práce přináší nejen v oblasti výpovědi z pracovního poměru některé poměrně revoluční změny. Zůstaneme-li pouze u tématu tohoto příspěvku, jedná se o:
- zásadní změnu týkající se běhu výpovědní doby,
- zkrácení výpovědní doby pro zaměstnavatele u některých výpovědních důvodů,
- sloučení výpovědních důvodů souvisejících se zdravotním stavem zaměstnance,
- zavedení jednorázové náhrady místo zvýšeného odstupného při výpovědi pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání a
- prodloužení lhůt pro dání výpovědi při porušování povinností zaměstnancem nebo okamžitého zrušení zaměstnavatelem. Všemi těmito změnami včetně jejich úskalí se podrobněji věnujeme v našem článku.
Tyto změny budou účinné od 1. 6. tohoto roku. Je nejvyšší čas se připravit.
Změny ve výpovědích po flexinovele
Mgr. Ing.
Radek
Matouš
Mgr. Ing.
Ondřej
Šudoma
Úvodem
Přestože se kontroverzní „výpověď bez uvedení důvodu“ do konečného znění novely dle očekávání nedostala, jsou schválené změny v mnoha ohledech přesto zásadní a pro všechny zaměstnavatele je určitě důležité o nich vědět a náležitě se na ně připravit. Tento příspěvek se zabývá jednotlivými novinkami v této oblasti a poukazuje také na mnohá úskalí některých změn. Nová pravidla pro běh výpovědní doby
Způsob počítání výpovědní doby podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“), před flexinovelou představuje dlouho zavedenou a známou praxi. Výpovědní doba u výpovědi doručené do 31. 5. 2025 vždy začíná
prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce
. Specifické případy a výjimky z tohoto obecného pravidla jsou upraveny v § 51a, § 53 odst. 2, § 54 písm. c) a § 63 ZP.Výše popsané nastavení běhu výpovědní doby v praxi přináší komplikace zejména při doručování výpovědi ke konci kalendářního měsíce, a to zejména při způsobech doručení, které zaměstnavatel nemůže zcela kontrolovat (typicky doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb). Velmi jednoduše se totiž může stát, že dojde k doručení výpovědi namísto do skončení kalendářního měsíce až na začátku měsíce dalšího.
De facto
tak dojde k „prodloužení“ výpovědní doby o další měsíc.Výše uvedené vedlo (mimo jiné s poukázáním na nerovnost mezi zaměstnanci s tím spojenou – k tomu viz důvodová zpráva flexinovely k novelizovanému § 51 ZP) ke zcela zásadní změně:
výpovědní doba
jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance
bude nově z