V porovnání s ostatními členskými zeměmi EU není Česká republika, co se rovného přístupu k odměňování na základě pohlaví týče, žádným premiantem. Ba naopak, statistiky dokládají, že odměňování v prostředí českého trhu práce je stále založeno na významné genderové předpojatosti vyvěrající z tradičního nazírání na muže jako hlavní živitele rodiny a na ženy jako pečovatelky, kterým jejich mateřství mnohdy brání či podstatně ztěžuje plnohodnotné zapojení do pracovního života včetně souvisejícího kariérního růstu.
|
Článek vznikl jako vědecký výstup v rámci projektu GAČR s názvem Gig ekonomika a její normativní rozměr v oblasti pracovněprávních vztahů, č. projektu 21-30833S. JUDr. Petr Podrazil, Ph.D., působí jako odborný asistent a garant oboru pracovního práva na katedře soukromého práva a civilního procesu Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. |
Byť se postoj zaměstnavatelů v této věci za poslední roky významně pozitivně posunul a procentuální hodnota tzv. gender pay gap klesla z 20,1 % v roce 2018 na 15 % v roce 2021,1) realita je pro zaměstnankyně stále neúprosná. V průměru pobírají v ČR ženy o 6 500 Kč nižší odměnu než muži.2)
„Gender pay gap je ukazatel, který stanovuje hodnotu rozdílů v odměňování žen a mužů. Nemá jednotný způsob měření. Existuje celá řada způsobů (průměr/medián, poměr/rozdíl) a jednotek měření GPG (např. hodinová, měsíční mzda). Rozdíly existují také v definování vzorku (např. všichni ekonomicky aktivní obyvatelé ČR, pouze zaměstnaní na plný úvazek, lidé ve věku 25–55 let atd.). To vše ovlivňuje zjištěné výsledky a z tohoto důvodu se můžeme setkávat s různými hodnotami tohoto ukazatele. Zatímco využitá data z Eurostatu pracují s průměrnými mzdami mužů a žen, data z Českého statistického úřadu naopak pracují s mediány mezd mužů a žen.“3)
Rozdílné hladiny v úrovních odměňování mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci nelze brát na lehkou váhu. Nespravedlivé přístupy k výši mezd či platů vystavují pracující ženy zvýšenému riziku chudoby, a to zvláště v době, kdy se stále vypořádávají s dopady pandemie. Především pak pečující matky či matky samoživitelky mají postavení na trhu práce značně zranitelné a v kontextu nižších výdělků včetně pravděpodobnějšího výskytu částečných úvazků dosahují dlouhodobě nižších důchodů v porovnání s muži.4)
Evropská komise si je přetrvávající disparitou v odměňování dle pohlaví vědoma a v březnu 202