Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem s dopočtem a doplatkem do minima

Vydáno: 15 minut čtení

Vyměřovacím základem zaměstnance pro odvod pojistného je za rozhodné období kalendářního měsíce úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Pokud se na zaměstnance a zaměstnavatele (jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část, musí být stanovené zákonné minimum dodrženo. Jestliže příjem zaměstnance povinného minima nedosahuje, musí zaměstnavatel provést (mimo zákonných výjimek) dopočet a následný doplatek pojistného tak, aby byl zajištěn postup v souladu se zákonem.

V situacích, kdy nemusí být minimum ve zdravotním pojištění dodrženo (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), je vyměřovacím základem zaměstnance vždy dosažený příjem. Takže v takových případech může v právních podmínkách roku 2021 činit vyměřovací základ zaměstnance relevantně i méně než 15 200 Kč.

Postupy s dopočtem a doplatkem pojistného si v dalším textu předvedeme formou příkladů.

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance

Dodržení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance je jednou ze základních povinností zaměstnavatele při placení pojistného na zdravotní pojištění. Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc minimální mzda, jejíž výše činí v roce 2021 částku 15 200 Kč. Tento minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., například tehdy, když zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc. Při odvodu pojistného musí být tato poměrná část minima dodržena. Dopočet se provádí v situaci, kdy příjem (vyměřovací základ zaměstnance) minimální povinné částky nedosahuje.

V následujícím textu si rozebereme situace z praxe, ve kterých musí zaměstnavatel dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část. Nedodržení tohoto minima zakládá nárok zdravotní pojišťovny na dlužné pojistné včetně penále, vše v rámci aktuálně desetileté promlčecí doby, ve které zdravotní pojišťovny řeší své pohledávky. Dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu (případně do poměrné části minimálního vyměřovacího základu) provádějí zaměstnavatelé zejména v následujících situacích.

Zaměstnání na základě pracovní smlouvy

Příjmy z pracovní smlouvy vždy podléhají povinnosti placení pojistnéh

Související dokumenty

Související pracovní situace

Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Minimální mzda
Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny
Výměra dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené

Související články

Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Zdravotní pojištění - neplacené volno a nulový vyměřovací základ zaměstnance
Znaky minimálního vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění
Minimální vyměřovací základ zaměstnance a potvrzení vystavované zaměstnavatelem
Zdravotní pojištění a minimální vyměřovací základ zaměstnance - nejčastější chyby zaměstnavatelů
Vyměřovací základ, souběžné příjmy a "státní kategorie" zdravotního pojištění v roce 2020
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Zdravotní pojištění - neobvyklé situace a poměrná část minima
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Důležité částky a změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2021
Zdravotní pojištění od 1. ledna 2020
Dopady zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2017 ve zdravotním pojištění
Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2018 - vybrané situace
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Zvýšení minimální mzdy v souvislostech
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění v roce 2022
Zaměstnavatelé, konflikt na Ukrajině a zdravotní pojištění
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Zaměstnavatelé a důležitost minima ve zdravotním pojištění
Postupy zaměstnavatele po změnách ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Význam minimální mzdy ve zdravotním pojištění

Související otázky a odpovědi

Zdravotní pojištění u dohody o provedení práce
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Zaměstnání malého rozsahu a platba sociálního a zdravotního pojištění
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Zdravotní pojištění u zaměstnankyně pečující o dítě do 7 let nedosahující minimální mzdy
Minimální zdravotní pojištění
Částečný úvazek a odvod minimálního pojistného
Neomluvená absence a krácení dovolené
Neplacené volno
Zdravotní pojištění
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Oznámení přiznání důchodu zdravotní pojišťovně
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Zaměstnankyně na rodičovské dovolené a práce na stejné pozici jako před ní
Zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění v zaměstnání - péče o děti

Související předpisy

586/1992 Sb. o daních z příjmů
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
262/2006 Sb., zákoník práce
253/2021 Sb. o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát