Vyměřovacím základem zaměstnance pro odvod pojistného je za rozhodné období kalendářního měsíce úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Pokud se na zaměstnance a zaměstnavatele (jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část, musí být stanovené zákonné minimum dodrženo. Jestliže příjem zaměstnance povinného minima nedosahuje, musí zaměstnavatel provést (mimo zákonných výjimek) dopočet a následný doplatek pojistného tak, aby byl zajištěn postup v souladu se zákonem.
V situacích, kdy nemusí být minimum ve zdravotním pojištění dodrženo (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), je vyměřovacím základem zaměstnance vždy dosažený příjem. Takže v takových případech může v právních podmínkách roku 2021 činit vyměřovací základ zaměstnance relevantně i méně než 15 200 Kč.
Postupy s dopočtem a doplatkem pojistného si v dalším textu předvedeme formou příkladů.
Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance
Dodržení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance je jednou ze základních povinností zaměstnavatele při placení pojistného na zdravotní pojištění. Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc minimální mzda, jejíž výše činí v roce 2021 částku 15 200 Kč. Tento minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., například tehdy, když zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc. Při odvodu pojistného musí být tato poměrná část minima dodržena. Dopočet se provádí v situaci, kdy příjem (vyměřovací základ zaměstnance) minimální povinné částky nedosahuje.
V následujícím textu si rozebereme situace z praxe, ve kterých musí zaměstnavatel dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část. Nedodržení tohoto minima zakládá nárok zdravotní pojišťovny na dlužné pojistné včetně penále, vše v rámci aktuálně desetileté promlčecí doby, ve které zdravotní pojišťovny řeší své pohledávky. Dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu (případně do poměrné části minimálního vyměřovacího základu) provádějí zaměstnavatelé zejména v následujících situacích.
Zaměstnání na základě pracovní smlouvy
Příjmy z pracovní smlouvy vždy podléhají povinnosti placení pojistnéh