Minimální vyměřovací základ zaměstnance a potvrzení vystavované zaměstnavatelem

Potvrzení zaměstnavatele

Na základě poznatků z výkonu kontrolní činnosti u zaměstnavatelů se domnívám, že většina mzdových účetních či jiných specialistů se v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění ve své praxi již setkala se situací, kdy vystavovala zaměstnanci potvrzení o skutečnosti, že za svého zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Tímto způsobem potvrzovaná výše zaměstnancova příjmu slouží jinému zaměstnavateli (případně zaměstnavatelům), u kterého zaměstnanec současně pracuje. Takové potvrzení vyžaduje ten zaměstnavatel, u kterého hrubý příjem zaměstnance nedosahuje minimální mzdy. Pokud tedy zaměstnanec předloží zaměstnavateli, u kterého je jeho příjem nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), potvrzení o tom, že v jiném („hlavním“) zaměstnání je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nemusí v tomto dalším zaměstnání odvádět zaměstnavatel pojistné nejméně ze zákonného minima, ale vyměřovacím základem je za takové situace skutečný příjem zaměstnance.

Tento postup obecně vychází z potřeby zajištění odvodu pojistného v příslušném kalendářním měsíci alespoň z minimálního vyměřovacího základu, samozřejmě za situace, kdy se na zaměstnance (a současně i na zaměstnavatele) ze zákona vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň v minimální povinné výši. Naopak, pokud nemusí být u zaměstnance minimální vyměřovací základ dodržen (viz výše), stává se tato problematika pro zaměstnavatele bezpředmětnou.

Odpovědnost zaměstnavatele vystavujícího potvrzení

Z praktického hlediska nepovažuji za nevyhnutelné, aby se vystavené potvrzení obnovovalo například při každém zvýšení minimální mzdy, nicméně je - podle situace - vhodný průběžný kontakt příslušných zaměstnavatelů. Pokud zaměstnavatel vystaví toto potvrzení, fakticky deklaruje, že vyměřovací základ zaměstnance je vyšší než minimální vyměřovací základ, případně je přinejmenším na jeho úrovni. Tímto potvrzením vlastně garantuje, že u konkrétního zaměstnance je minimální vyměřovací základ dodržen, tudíž jiný zaměstnavatel již nemusí provádět případný dopočet a doplatek pojistného. Kontrolou ze strany zdravotní pojišťovny si lze ze mzdových podkladových materiálů plátců pojistného - zaměstnavatelů poměrně snadno ověřit, zda je u příslušného zaměstnance v daném rozhodném období (kalendářním měsíci) minimální vyměřovací základ dodržen, či nikoliv.

Aby zaměstnavatel nemusel provádět dopočet a doplatek do minimálního vyměřovacího základu (nebo případně i do poměrné části minimálního vyměřovacího základu), musí být každé vystavované potvrzení založeno ve mzdové evidenci zaměstnavatele u příslušného zaměstnance, neboť slouží jako rozhodný doklad pro výpočet výše pojistného a jeho předložení je kontrolními orgány odůvodněně vyžadováno. Zaměstnavatel, který potvrzení vystavuje, by si měl vést evidenci o tom, kterému zaměstnanci (a podle okolností případně pro kterého zaměstnavatele) potvrzení vystavil, zejména s ohledem na skutečnost, že pokud poklesne v některém kalendářním měsíci příjem zaměstnance pod minimální vyměřovací základ, musí být informován jiný zaměstnavatel tak, aby byl v tomto měsíci zabezpečen odvod pojistného nejméně z minimální mzdy. Zejména v případech, kdy příjem zaměstnance „balancuje“ na hranici minimální mzdy, by měl zaměstnavatel vědět, u kterého dalšího zaměstnavatele jeho zaměstnanec současně pracuje, aby mohl řešit situaci, kdyby příjem zaměstnance poklesl pod úroveň minimální mzdy. Dost často se totiž v takových případech stává, že ačkoliv hrubý příjem zaměstnance nedosahuje ani v jednom ze zaměstnání minimální mzdy, úhrn příjmů tuto výši přesahuje.

Každopádně musí být informován další zaměstnavatel v případě, kdy je pracovněprávní vztah ukončen a jiné zaměstnání (s příjmem nižším než minimální vyměřovací základ) se tak stává jediným zaměstnáním.

Příjem nedosahující minima

Vezměme si situaci, že příjem zaměstnance pracujícího u více zaměstnavatelů nedosahuje u žádného zaměstnavatele částky 12 200 Kč, ale v úhrnu je tato hodnota dodržena, resp. překročena. Za tohoto stavu je v příslušném kalendářním měsíci zajištěn odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto případě u každého zaměstnavatele částka skutečně zúčtovaného hrubého příjmu a minimální vyměřovací základ nemusí být u žádného ze zaměstnavatelů brán v úvahu. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály dokladující příjmy v daném rozhodném období, tj. včetně dokladu o zúčtované hrubé mzdě u jiného zaměstnavatele (zaměstnavatelů). Za dané situace je tedy bezpodmínečně nutná průběžná spolupráce obou (všech) zaměstnavatelů, neboť u žádného zaměstnavatele nelze vystavit výše popisované potvrzení o tom, že by za zaměstnance odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Souběh zaměstnání s podnikáním

Pojistné nemusí zaměstnavatel odvádět za zaměstnance alespoň v minimální zákonné výši ani tehdy, je-li zaměstnanec současně OSVČ a zaměstnavateli potvrdí (čestným prohlášením), že odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro OSVČ, aktuálně tedy nejméně v částce 2 024 Kč měsíčně.

Prohlášení zaměstnance

Podívejme se na možnost řešení této problematiky z pohledu zaměstnavatele, který výše zmíněné potvrzení o odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima jiným zaměstnavatelem vlastní. Na jednu stranu jej tedy minimální vyměřovací základ svým způsobem nezajímá a pojistné odvádí ze skutečně dosaženého příjmu, na druhou stranu by si však mohl (v podstatě „navíc“) ošetřit situaci, kdy by minimum u jiného zaměstnavatele dodrženo nebylo, typicky ukončením takového zaměstnání.

Pokud je pojištěnec zaměstnán třeba na dohodu o pracovní činnosti nebo na zkrácený pracovní úvazek s příjmem nižším než minimální mzda, může si zaměstnavatel vypomoci tím, že si nechá od zaměstnance vystavit prohlášení například tohoto znění:
 

Primárním účelem všech opatření je dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ a předejít tak vzniku dlužného pojistného a penále. Je pravdou, že pokud jedno zaměstnání skončí a další (jako jediné) pokračuje, pak zdravotní pojišťovna pouze na základě podávaných Přehledů nezjistí, že není dodržen minimální vyměřovací základ - výjimkou je pouze situace, kdy má zaměstnavatel jednoho zaměstnance.