Znaky minimálního vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění

Vydáno: 11 minut čtení

V přímé návaznosti na výši příjmů zaměstnance musejí zaměstnavatelé důsledně dohlížet na to, aby byl za rozhodné období kalendářního měsíce zabezpečen odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, případně z jeho poměrné části, s výjimkou těch osob, jako zaměstnanců, u kterých požadované minimum nemusí být dodrženo dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Účinnost

Institut minimálního vyměřovacího základu zaměstnance (i OSVČ) byl do právní úpravy začleněn již od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění, tedy od 1. 1. 1993, a to s tím záměrem, aby (velmi) nízké příjmy neměly ve svém důsledku negativní dopad na naplňování příjmové stránky systému. Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance se v průběhu uplynulých let průběžně zvyšovala, naposledy k 1. lednu 2017 na částku 11 000 Kč.

Rozhodné období

U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 (a navazujících) zákona č. 592/1992 Sb. Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (11 000 Kč), musí zaměstnavatel při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc odvést za tento měsíc pojistné nejméně ve výši 1 485 Kč, od roku 2013 již bez omezení horní hranicí.

Kterých zaměstnanců se hodnota minima nedotýká?

Minimální vyměřovací základ sleduje zaměstnavatel u všech zaměstnanců s výjimkou těch osob, na které se ustanovení o odvodu pojistného alespoň z minima nevztahuje. Jedná se o tyto osoby:

  1. s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P,
  2. které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
  3. které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
  4. které současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2017 nejméně v částce 1 906 Kč),
  5. za které je plátcem pojistného stát,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem.

Vznik přeplatku

Přeplatek může v daných souvislostech fakticky vzniknout tím, že zaměstnavatel provede dopočet do minima dle ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., avšak pro zaměstnance tato povinnost neplatila, což zaměstnavateli nebylo známo (například neměl k dispozici doklad o nároku na některou ze „státních kategorií“ nebo o případném příjmu u jiného zaměstnavatele). Analogicky může dojít i k nesprávnému dopočtu do poměrné části minimálního vyměřovacího základu, třeba v situaci, kdy zaměstnání trvá pouze po část kalendářního měsíce.

Doplatek pojistného

Vztahuje-li se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být za rozhodné období kalendářního měsíce odvedeno v roce 2017 pojistné alespoň z částky 11 000 Kč, tedy i včetně případného doplatku podle ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., pokud zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc.

Odvod pojistného v případě neplaceného volna

Od 1. 1. 2015 již zaměstnavatelé neodvádějí pojistné z neplaceného volna nebo z neomluvené absence (resp. nenavyšují z těchto důvodů vyměřovací základ zaměstnance), nicméně s ohledem na platnou právní úpravu je zapotřebí brát v úvahu například tyto aspekty:

  • pokud se na zaměstnance a zaměstnavatele vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna nebo neomluvené absence;
  • u osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (viz výše), není důležité, zda neplacené volno nebo neomluvená absence trvají po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část. V takových případech se pojistné vždy odvede ze skutečné výše příjmu, případně může být vyměřovací základ zaměstnance stanoven i v nulové hodnotě – bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci.
  • v souvislosti s placením pojistného se – na rozdíl od podmínek platných do konce roku 2014 – identicky nahlíží na oblast neplaceného volna a neomluvené absence v tom smyslu, zda u těchto případů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání (ne)musí být při odvodu pojistného dodrženo zákonné minimum.

Sčítání příjmů

Pro účely stanovení minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají dosažené příjmy zaměstnance u jednoho nebo u více zaměstnavatelů, zakládající účast na zdravotním pojištění. Do vyměřovacího základu zaměstnance se naopak nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně nebo příjmy od daně osvobozené (zejména plnění dle § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), a dále plnění taxativně vyjmenovaná jako výjimky v ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. V úvahu se neberou ani příjmy osob, které se z pohledu zdravotního pojištění nepovažují za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah pracovního úvazku nerozhoduje

Při řešení minimálního vyměřovacího základu je pro zaměstnavatele směrodatná výše zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce. Nepřihlíží se k rozsahu pracovního úvazku, takže pokud zaměstnanec například nedosáhne při polovičním úvazku hrubého příjmu alespoň na úrovni minimální mzdy, provádí se (mimo výše uvedených výjimek) dopočet a doplatek tak, aby bylo odvedeno minimální pojistné.

Platnost nejen pro české zaměstnance

Pokud jsou osoby ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ze Švýcarska zaměstnány pouze v České republice podle koordinačních pravidel Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, dotýká se problematika minimálního vyměřovacího základu i těchto osob, které tak z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele podléhají českým právním předpisům platným ve zdravotním pojištění. Totéž platí i v případě zaměstnávání osob z ostatních, tzv. třetích zemí (jedná se o cizince bez trvalého pobytu na území ČR) za podmínky, že jsou zaměstnány u zaměstnavatele se sídlem nebo s trvalým pobytem na území ČR s příjmy zakládajícími účast na zdravotním pojištění. Pokud je například zaměstnanci ze Slovenska (nebo i z Ukrajiny) pracujícímu na základě pracovní smlouvy zúčtován příjem ve výši 9 000 Kč, provede se příslušný dopočet. Minimální vyměřovací základ musí být dodržen i v případě pracovněprávního vztahu uzavřeného podle cizích právních předpisů.

Jak u dohod?

U dohod zaměstnavatel primárně přihlíží k tomu, zda výší příjmu vzniká účast na zdravotním pojištění s navazujícími povinnostmi zaměstnavatele. To znamená, že zaměstnavatel plní zákonné povinnosti u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 2 500 Kč a u dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč. Pro účel vzniku zaměstnání není důležité, zda:

  • zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc nebo jen jeho část anebo dokonce jen jeden den,
  • je zaměstnanec v průběhu daného měsíce nemocen,
  • má jiné zaměstnání či současně podniká atd.,

vždy rozhoduje pouze výše příjmu, zúčtovaná za rozhodné období kalendářního měsíce. Platí, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

U dohody o pracovní činnosti musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, zda je částkou vyměřovacího základu a odvedenou výší pojistného dodržen u zaměstnance minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je příjem za rozhodné období kalendářního měsíce alespoň ve výši 2 500 Kč.

Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem.

Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace změnila. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než 11 000 Kč, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet do minima 11 000 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 téže právní normy.

Aktivní součinnost zaměstnance

Za účelem zabezpečení odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu zaměstnanec při souběžných příjmech buď pověřuje zaměstnavatele dopočtem do minima, nebo případně dokládá potvrzení o výši příjmu u jiného zaměstnavatele. Například v situaci, kdy jiný zaměstnavatel vystavil potvrzení o odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, by si měl zaměstnavatel s příjmem nižším než minimum (tedy neprovádějící dopočet) pohlídat buď prostřednictvím jiného zaměstnavatele, nebo samotného zaměstnance, zda toto zaměstnání nebylo ukončeno. V takovém případě by pro zaměstnavatele nastupovala povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, tedy s prováděním příslušného dopočtu a doplatku pojistného.

Závěr

Pokud se hrubý příjem (vyměřovací základ) zaměstnance pohybuje kolem „magické“ částky minimálního vyměřovacího základu, musí zaměstnavatel (mzdová účetní) výrazně zvýšit pozornost. Jestliže by totiž nebyl uplatněn postup v souladu se zákonem, vznikne při nedodržení minima dluh na pojistném včetně penále. Zjistí-li zaměstnavatel jakoukoli nesrovnalost, musí tuto ve vlastním zájmu promptně opravit a rozhodně doporučuji si prověřit, zda ke stejnému (nebo obdobnému) pochybení nedošlo v rámci desetileté promlčecí doby i dříve. Při každé opravě vyměřovacího základu podává zaměstnavatel za příslušný kalendářní měsíc opravný Přehled proto, že zdravotní pojišťovny musejí disponovat validními údaji již z toho důvodu, že pro každou z nich je důležité vědět úhrn pojistného, na které mají ze zákona nárok za tím účelem, aby mohly být prostřednictvím výdajové stránky systému řádně placeny hrazené služby vykázané smluvními poskytovateli.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské

Související články

Sčítání příjmů a minimální vyměřovací základ zaměstnance ve zdravotním pojištění
Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Zdravotní pojištění a minimální vyměřovací základ zaměstnance - nejčastější chyby zaměstnavatelů
Znaky minimálního vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění v roce 2022
Zaměstnavatelé, konflikt na Ukrajině a zdravotní pojištění
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Přečerpaná dovolená a zdravotní pojištění
Chybné postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění a správná řešení
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Důležitost kalendářního dne ve zdravotním pojištění
Důležité částky a změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2021
Zaměstnavatelé a minimum ve zdravotním pojištění
Písemnosti nad rámec právní úpravy zdravotního pojištění
Dopady dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance do zdravotního pojištění
Jak s nemocí zaměstnance ve zdravotním pojištění?
Jeden den ve zdravotním pojištění v roce 2016
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020
Dohody a zdravotní pojištění

Související otázky a odpovědi

Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Minimální zdravotní pojištění
Neomluvená absence a krácení dovolené
Neplacené volno
Zaměstnávání občanů EU s místem výkonu práce v Rusku
Vrácení přeplatku ze zdravotního pojištění
Odměny členů orgánů právnických osob
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Odměna členům komise při konání referenda a zdravotní pojištění
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Zdanění příjmu divadelního inspicienta (pomocník režiséra)
Sleva na poplatníka u zaměstnance ze Slovenska
Neuvolněný zastupitel pracující v Německu a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění u dohody o provedení práce
Dodržení minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění u zaměstnanců s předčasným starobním důchodem
Odměna za jednatelství a odvody na zdravotní a sociální pojištění
Výkon vazby a vztah ke zdravotnímu pojištění

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
586/1992 Sb. o daních z příjmů
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů