Zdravotní pojištění - neplacené volno a nulový vyměřovací základ zaměstnance

Vydáno: 9 minut čtení

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je platit pojistné (mimo výjimek) i tehdy, poskytne-li zaměstnanci neplacené volno.

Při řešení problematiky neplaceného volna (a neomluvené absence) je pro zaměstnavatele prioritní otázkou dodržení minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, pro které tato povinnost platí. Dřívější 22 let trvající praxe, podle které byly při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance brány v úvahu celé kalendářní dny (nebo i měsíce) neplaceného volna nebo neomluvené absence zaměstnance, byla opuštěna 1. ledna 2015.

Nicméně i nadále existují výjimky, tedy situace, kdy zaměstnavatel v případě poskytnutého neplaceného volna neodvede zdravotní pojišťovně žádné pojistné, což si v následujícím textu předvedeme formou příkladů.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec byl na základě výsledků voleb uvolněn pro výkon veřejné funkce.

V tomto případě bude ze strany zaměstnavatele uplatněn postup, podle kterého nedojde k rozvázání pracovního poměru, nýbrž zaměstnanci bude v souvislosti s touto novou skutečností poskytnuto neplacené volno. Z titulu takto poskytovaného neplaceného volna nemusí zaměstnavatel dodržet povinné minimum, pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny však musí mít ve své evidenci doloženo, že příslušný úřad za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Příklad č. 2:

Zaměstnankyni-studentce bylo v měsíci březnu poskytnuto neplacené volno do 21. 3., přičemž dne 22. 3. nastoupila na mateřskou dovolenou.

Protože na sebe plynule navazují období „státních kategorií“ a zaměstnankyně nemá za měsíc březen zúčtovaný žádný příjem, bude její vyměřovací základ nulový, z pohledu placení pojistného nemá neplacené volno praktický význam.

Příklad č. 3:

Zaměstnanec s. r. o. se dohodl se svým zaměstnavatelem na poskytnutí neplaceného volna na období měsíců ledna a února. Na tuto dobu uzavřel pracovněprávní vztah s firmou provozující lyžařské vleky (takzvaný dočasný zaměstnavatel), kde bude prodávat ve stánku s občerstvením. Tuto skutečnost zaměstnanec oznámil svému zaměstnavateli (s. r. o.) a na základě jeho požadavku současně předložil doklad o tom, že jeho dočasný zaměstnavatel za něj v období měsíců ledna a února odvádí pojistné na zdravotní pojištění, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.

V návaznosti na ustanovení § 3 odst. 4 a odst. 6 a § 13 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, musí být dodržen minimální vyměřovací základ, současně však platí, že v případě souběžných zaměstnání se pojistné odvádí ze všech příjmů, zakládajících povinnost placení pojistného. Na základě těchto skutečností neplatí stálý zaměstnavatel (s. r. o.) po dobu poskytnutého neplaceného volna za zaměstnance pojistné, což pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny zdokladuje výše zmíněným potvrzením od dočasného zaměstnavatele. Dočasný zaměstnavatel plní za tohoto svého zaměstnance všechny povinnosti ve zdravotním pojištění, zejména pak oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání a řádně platí pojistné. Kdyby příjem u dočasného zaměstnavatele nedosáhl hodnoty minimálního vyměřovacího základu, provedl by příslušný dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima ten zaměstnavatel, který by byl k tomuto účelu pověřen.

Příklad č. 4:

Osobě celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku bylo poskytnuto po celý měsíc březen 2017 neplacené volno, žádné další příjmy tato osoba v měsíci březnu nevykázala, v měsíci dubnu jí byl zúčtován hrubý příjem 7 800 Kč.

Jestliže osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku nemá v průběhu zaměstnání v určitém měsíci po dobu celého tohoto měsíce žádný příjem ze zaměstnání (nemoc, neplacené volno aj.) ani z podnikání, sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Za použití kódu „L“ (v tomto případě k datu 1. 3. 2017) oznámí její zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato zaměstnaná osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, oznámí zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně kódem „T“ (tj. k datu 31. 3. 2017) ukončení nároku na zařazení této osoby do kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát. Pojistné za měsíc duben se odvede ze skutečné výše příjmu v částce 1 053 Kč, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, neboť pro tohoto zaměstnance neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu [viz § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.].

Příklad č. 5:

Zaměstnanec je současně OSVČ a v rámci této své samostatné výdělečné činnosti platí v roce 2017 minimální měsíční zálohy na pojistné v částce 1 906 Kč. Po celý měsíc květen bude mít neplacené volno.

Dle § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen v zaměstnání ani tehdy, pokud je zaměstnanec současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy. Jelikož je tato podmínka splněna, je v případě neplaceného volna trvajícího po celý kalendářní měsíc květen vyměřovacím základem 0 Kč.

Příklad č. 6:

Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí déletrvajícího neplaceného volna a na zdravotní pojišťovně se odhlásil z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí. Pracovní poměr nadále trvá.

Pokud si zaměstnanec vyřídí u zdravotní pojišťovny tzvakzvaný dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, musí tento pobyt nepřetržitě trvat déle než šest měsíců. Zaměstnaná osoba vyplní před odjezdem u zdravotní pojišťovny formulář „Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině“, čímž je vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v České republice neplatí a pojistné neplatí ani zaměstnavatel z důvodu poskytnutého neplaceného volna. Současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.

Obdobným způsobem se postupuje i tehdy, pokud se zaměstnanec s bydlištěm v České republice rozhodne pracovat, případně podnikat v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku podle koordinačních nařízení Evropské unie (883/2004 a 987/2009). Tato osoba je na základě principu pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti účastna všech systémů sociálního zabezpečení státu, ve kterém vykonává výdělečnou činnost, což musí po návratu zdravotní pojišťovně doložit příslušným dokladem. Zdravotní péče (hrazené služby) je čerpána za podmínek platných pro použití Evropského průkazu zdravotního pojištění. Na rozdíl od podmínek stanovených pro uplatnění institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině může být toto vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění i kratší než šest měsíců.

Kdyby byla zaměstnanci zúčtována odměna do kalendářního měsíce, ve kterém je odhlášen, pojistné by se neodvádělo proto, že osoba není účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění.

Na dobu, kdy je zaměstnanec odhlášen z českého systému, jej taktéž zaměstnavatel odhlašuje jako zaměstnance kódem „O“ a po návratu pak přihlašuje kódem „P“.

Kdy se pojistné neplatí

Nemá-li zaměstnanec v příslušném kalendářním měsíci žádný příjem, neodvede se v souvislosti s případným poskytnutím neplaceného volna žádné pojistné u osoby, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.

Z povinnosti odvodu pojistného ze zákonného minima jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby – zaměstnanci:

  1. s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P,
  2. kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
  3. kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň a jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
  4. kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2017 nejméně v částce 1 906 Kč),
  5. za které je plátcem pojistného stát,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem. Netrvají-li příslušné skutečnosti po celý kalendářní měsíc (§ 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.), snižuje se minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část.

Závěr

Je-li naopak povinností zaměstnavatele odvést pojistné v případě poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci, stanoví se vyměřovací základ pro odvod pojistného:

  • z minimální mzdy (pokud zaměstnání a neplacené volno trvají celý kalendářní měsíc), nebo
  • z poměrné části tohoto minima za každý kalendářní den trvání zaměstnání, kdy se samozřejmě bere v úvahu dosažený příjem zaměstnance.

Takže pokud by například zaměstnanec nepatřící mezi výjimky výše zmíněné v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (tedy platí pro něj ve zdravotním pojištění povinné minimum) pracoval do 21. 4. 2017, musel by jeho vyměřovací základ za duben činit alespoň 7 700 Kč [(21 : 30) x 11 000] bez ohledu na počet vykázaných kalendářních dnů neplaceného volna v tomto měsíci.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Ošetřovné
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Dovolená po mateřské dovolené
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy
Délka pracovní doby (obecně)
Nařízení práce přesčas

Související články

Zdravotní pojištění a příjmy po skončení zaměstnání
Zaměstnavatelé a minimum ve zdravotním pojištění
Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Dopady legislativních změn do zdravotního pojištění od 1. 1. 2019
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Mateřská a rodičovská dovolená ve zdravotním pojištění
Zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele z pohledu zdravotního pojištění
Jak mají zaměstnavatelé správně vypočítat pojistné na zdravotní pojištění?
Jeden den ve zdravotním pojištění v roce 2016
Kdy zaměstnavatel neplatí pojistné za zaměstnance
Kdo se nepovažuje v roce 2016 ve zdravotním pojištění za zaměstnance?
Podnikání a zaměstnávání ve zdravotním pojištění v roce 2016
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Přečerpaná dovolená a zdravotní pojištění
Písemnosti nad rámec právní úpravy zdravotního pojištění
Neplacené volno ve zdravotním pojištění
Studentské brigády a zdravotní pojištění
Společenství vlastníků a zdravotní pojištění
Příjmy, ze kterých se v roce 2017 zdravotní pojištění neplatí
Zdravotní pojištění zaměstnavatele a související právní úprava v roce 2017
Zdravotní pojištění a zaměstnání po část kalendářního měsíce v příkladech
Některá ustanovení § 6 zákona o daních z příjmů z pohledu zdravotního pojištění

Související otázky a odpovědi

Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Neplacené volno po část dne
Neplacené volno
Zdravotní pojištění - student vysoké školy
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Konkurenční doložka
Částečná nezaměstnanost a zdravotní pojištění
Aplikování slevy na vyměřovacím základě u zdravotního pojištění
Metodika výpočtu zdravotního pojistného
Zdravotní pojištění
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Výkon vazby a vztah ke zdravotnímu pojištění
Zdravotní pojištění - minimální vyměřovací základ
Zdanění příjmu z USA
Příjem za poskytnutí receptur
Ukončení HPP v průběhu měsíce a přečerpaná dovolená - zdravotní pojištění
Příspěvek zaměstnanci na penzijní nebo životní pojištění
Evidence na Úřadu práce, příjem na DPČ a zdravotní pojištění

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů