Zdravotní pojištění - neplacené volno a nulový vyměřovací základ zaměstnance

Zaměstnanec byl na základě výsledků voleb uvolněn pro výkon veřejné funkce.

V tomto případě bude ze strany zaměstnavatele uplatněn postup, podle kterého nedojde k rozvázání pracovního poměru, nýbrž zaměstnanci bude v souvislosti s touto novou skutečností poskytnuto neplacené volno. Z titulu takto poskytovaného neplaceného volna nemusí zaměstnavatel dodržet povinné minimum, pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny však musí mít ve své evidenci doloženo, že příslušný úřad za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Zaměstnankyni-studentce bylo v měsíci březnu poskytnuto neplacené volno do 21. 3., přičemž dne 22. 3. nastoupila na mateřskou dovolenou.

Protože na sebe plynule navazují období „státních kategorií“ a zaměstnankyně nemá za měsíc březen zúčtovaný žádný příjem, bude její vyměřovací základ nulový, z pohledu placení pojistného nemá neplacené volno praktický význam.

Zaměstnanec s. r. o. se dohodl se svým zaměstnavatelem na poskytnutí neplaceného volna na období měsíců ledna a února. Na tuto dobu uzavřel pracovněprávní vztah s firmou provozující lyžařské vleky (takzvaný dočasný zaměstnavatel), kde bude prodávat ve stánku s občerstvením. Tuto skutečnost zaměstnanec oznámil svému zaměstnavateli (s. r. o.) a na základě jeho požadavku současně předložil doklad o tom, že jeho dočasný zaměstnavatel za něj v období měsíců ledna a února odvádí pojistné na zdravotní pojištění, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.

V návaznosti na ustanovení § 3 odst. 4 a odst. 6 a § 13 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, musí být dodržen minimální vyměřovací základ, současně však platí, že v případě souběžných zaměstnání se pojistné odvádí ze všech příjmů, zakládajících povinnost placení pojistného. Na základě těchto skutečností neplatí stálý zaměstnavatel (s. r. o.) po dobu poskytnutého neplaceného volna za zaměstnance pojistné, což pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny zdokladuje výše zmíněným potvrzením od dočasného zaměstnavatele. Dočasný zaměstnavatel plní za tohoto svého zaměstnance všechny povinnosti ve zdravotním pojištění, zejména pak oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání a řádně platí pojistné. Kdyby příjem u dočasného zaměstnavatele nedosáhl hodnoty minimálního vyměřovacího základu, provedl by příslušný dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima ten zaměstnavatel, který by byl k tomuto účelu pověřen.

Osobě celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku bylo poskytnuto po celý měsíc březen 2017 neplacené volno, žádné další příjmy tato osoba v měsíci březnu nevykázala, v měsíci dubnu jí byl zúčtován hrubý příjem 7 800 Kč.

Jestliže osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku nemá v průběhu zaměstnání v určitém měsíci po dobu celého tohoto měsíce žádný příjem ze zaměstnání (nemoc, neplacené volno aj.) ani z podnikání, sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Za použití kódu „L“ (v tomto případě k datu 1. 3. 2017) oznámí její zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato zaměstnaná osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, oznámí zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně kódem „T“ (tj. k datu 31. 3. 2017) ukončení nároku na zařazení této osoby do kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát. Pojistné za měsíc duben se odvede ze skutečné výše příjmu v částce 1 053 Kč, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, neboť pro tohoto zaměstnance neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu [viz § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.].

Zaměstnanec je současně OSVČ a v rámci této své samostatné výdělečné činnosti platí v roce 2017 minimální měsíční zálohy na pojistné v částce 1 906 Kč. Po celý měsíc květen bude mít neplacené volno.

Dle § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen v zaměstnání ani tehdy, pokud je zaměstnanec současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy. Jelikož je tato podmínka splněna, je v případě neplaceného volna trvajícího po celý kalendářní měsíc květen vyměřovacím základem 0 Kč.

Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí déletrvajícího neplaceného volna a na zdravotní pojišťovně se odhlásil z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí. Pracovní poměr nadále trvá.

Pokud si zaměstnanec vyřídí u zdravotní pojišťovny tzvakzvaný dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, musí tento pobyt nepřetržitě trvat déle než šest měsíců. Zaměstnaná osoba vyplní před odjezdem u zdravotní pojišťovny formulář „Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině“, čímž je vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v České republice neplatí a pojistné neplatí ani zaměstnavatel z důvodu poskytnutého neplaceného volna. Současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytování hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.

Obdobným způsobem se postupuje i tehdy, pokud se zaměstnanec s bydlištěm v České republice rozhodne pracovat, případně podnikat v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku podle koordinačních nařízení Evropské unie (883/2004 a 987/2009). Tato osoba je na základě principu pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti účastna všech systémů sociálního zabezpečení státu, ve kterém vykonává výdělečnou činnost, což musí po návratu zdravotní pojišťovně doložit příslušným dokladem. Zdravotní péče (hrazené služby) je čerpána za podmínek platných pro použití Evropského průkazu zdravotního pojištění. Na rozdíl od podmínek stanovených pro uplatnění institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině může být toto vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění i kratší než šest měsíců.

Kdyby byla zaměstnanci zúčtována odměna do kalendářního měsíce, ve kterém je odhlášen, pojistné by se neodvádělo proto, že osoba není účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění.

Na dobu, kdy je zaměstnanec odhlášen z českého systému, jej taktéž zaměstnavatel odhlašuje jako zaměstnance kódem „O“ a po návratu pak přihlašuje kódem „P“.