Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance

Vydáno: 13 minut čtení

Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak nesporně bude tímto tématem odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Proto musejí zaměstnavatelé pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona.

Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část. S účinností od 1. ledna 2021 se zvýšila minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance na 15 200 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé v roce 2021 z této nové hodnoty minima. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být od platby pojistného za leden 2021 odvedeno zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce pojistné nejméně ve výši 2 052 Kč (13,5 % z 15 200 Kč). Zákonná úprava zdravotního pojištění však vyjmenovává situace, kdy se minimum u zaměstnance snižuje na poměrnou část, která musí být při odvodu pojistného dodržena. Jedná se o okolnosti uvedené v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kdy se minimum snižuje například tehdy, pokud zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc (viz dále).

Jestliže zaměstnanec není uveden mezi osobami – výjimkami, které minimální vyměřovací základ dodržet nemusí (viz dále), vztahuje se na zaměstnavatele takového zaměstnance povinnost postupovat při výpočtu a odvodu pojistného v přímé vazbě na zákonné minimum. Proto by měli zaměstnavatelé věnovat obzvláštní pozornost těm zaměstnancům a situacím, kdy se zúčtovaný hrubý příjem zaměstnance pohybuje kolem minimální mzdy nebo její poměrné části.

Stanovení vyměřovacího z

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské

Související články

Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Sčítání příjmů a minimální vyměřovací základ zaměstnance ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění a minimální vyměřovací základ zaměstnance - nejčastější chyby zaměstnavatelů
Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění v roce 2022
Zaměstnavatelé, konflikt na Ukrajině a zdravotní pojištění
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem s dopočtem a doplatkem do minima
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Přečerpaná dovolená a zdravotní pojištění
Chybné postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění a správná řešení
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Důležitost kalendářního dne ve zdravotním pojištění
Důležité částky a změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2021
Zaměstnavatelé a minimum ve zdravotním pojištění
Písemnosti nad rámec právní úpravy zdravotního pojištění
Dopady dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance do zdravotního pojištění
Jak s nemocí zaměstnance ve zdravotním pojištění?
Jeden den ve zdravotním pojištění v roce 2016
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020

Související otázky a odpovědi

Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Minimální zdravotní pojištění
Neomluvená absence a krácení dovolené
Neplacené volno
Zaměstnávání občanů EU s místem výkonu práce v Rusku
Vrácení přeplatku ze zdravotního pojištění
Odměny členů orgánů právnických osob
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Odměna členům komise při konání referenda a zdravotní pojištění
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Zdanění příjmu divadelního inspicienta (pomocník režiséra)
Sleva na poplatníka u zaměstnance ze Slovenska
Neuvolněný zastupitel pracující v Německu a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění u dohody o provedení práce
Dodržení minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění u zaměstnanců s předčasným starobním důchodem
Odměna za jednatelství a odvody na zdravotní a sociální pojištění

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
586/1992 Sb. o daních z příjmů
527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích
262/2006 Sb., zákoník práce
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů