Zdravotní pojištění a minimální vyměřovací základ zaměstnance - nejčastější chyby zaměstnavatelů

Vydáno: 16 minut čtení

Odvod pojistného v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ platný pro zaměstnance patří ve zdravotním pojištění mezi nejproblémovější oblasti. K nejčastějším chybám dochází v případech, když si zaměstnavatel neuvědomí, že musí odvést pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu za situace, kdy zúčtovaný hrubý příjem částky minima 13 350 Kč nedosahuje.

Nesprávně se provádí výpočet výše pojistného i tehdy, když má být dodržena pouze poměrná část minimálního vyměřovacího základu. Dalším pochybením bývá dopočítávání a doplácení pojistného do vyměřovacího základu 13 350 Kč v případech, kdy je naopak tímto vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem. Chybným postupem zaměstnavatele tak na jedné straně dochází ke vzniku nedoplatku na pojistném včetně penále, na druhé straně pak eviduje zdravotní pojišťovna u zaměstnavatele přeplatek na pojistném. Zaměstnavatel by měl (především ve svém vlastním zájmu) postupovat tak, aby bylo pojistné na zdravotní pojištění odvedeno přesně podle zákona.

Pouze jedno zaměstnání

Relativně jednodušší je pro zaměstnavatele situace, kdy má jeho zaměstnanec jediné zaměstnání. Má-li takový zaměstnanec v případě zaměstnání trvajícího po celý kalendářní měsíc příjem nižší než 13 350 Kč, musí zaměstnavatel tuto situaci odpovědně vyhodnotit, a pokud bude odvádět pojistné ze skutečného příjmu (tedy bez dopočtu do minima 13 350 Kč), musí mít tento svůj postup řádně podložen. Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je aktuálně platné zákonné minimum, musí mít k dispozici, a kontrolnímu orgánu na požádání předložit, některý z těchto dokladů, resp. dokumentů:

  1. veškeré příjmy započitatelné u téhož zaměstnavatele v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu zaměstnance (například příjem na základě pracovní smlouvy ve výši 10 000 Kč a příjem na základě dohody o pracovní činnosti ve výši 5 000 Kč). Pro účely minima se sčítají všechny příjmy, zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, ať už u jednoho zaměstnavatele, nebo u více zaměstnavatelů. Protože se každý typově odlišný pracovněprávní vztah posuzuje samostatně, nelze pro daný účel započítat například příjem na dohodu o pracovní činnosti nižší než 3 000 Kč a příjem na dohodu o provedení práce nepřevyšující 10 00

Související dokumenty

Související články

Dovolená v souvislostech zdravotního pojištění
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Kontrola jako důležitá součást činnosti zdravotních pojišťoven
Jak se mohou zaměstnavatelé vyvarovat nejčastějších chyb ve zdravotním pojištění
Dopady zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2017 ve zdravotním pojištění
Chybné postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění a správná řešení
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem s dopočtem a doplatkem do minima
Význam minimální mzdy ve zdravotním pojištění
Vyměřovací základ, souběžné příjmy a "státní kategorie" zdravotního pojištění v roce 2020
Desatero povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
Karanténa v souvislostech zdravotního pojištění
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Zdravotní pojištění - nízké příjmy a minimum zaměstnance
Subjekty bez minima ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody
Výkon funkce a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Znaky minimálního vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění
Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát, od 1. ledna 2018

Související předpisy

48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
262/2006 Sb. zákoník práce

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy

Související otázky a odpovědi

Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Neomluvená absence a krácení dovolené
Neplacené volno
Minimální zdravotní pojištění
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Přečerpaná dovolená a zdravotní pojištění
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Oznámení přiznání důchodu zdravotní pojišťovně
Přihláška na OSSZ a ZP
Sleva na poplatníka u zaměstnance ze Slovenska
Neuvolněný zastupitel pracující v Německu a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění u dohody o provedení práce
Dodržení minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění u zaměstnanců s předčasným starobním důchodem
Odměna za jednatelství a odvody na zdravotní a sociální pojištění
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Zdravotní pojištění u zaměstnankyně pečující o dítě do 7 let nedosahující minimální mzdy
Dohoda o provedení práce od roku 2024 – sociální a zdravotní pojištění
Zrušení pracovního poměru – fikce doručení
Neplatné rozvázání pracovního poměru a odvod zdravotní pojišťovně