Pojistné placené zaměstnavateli za zaměstnance představuje v příjmech zdravotních pojišťoven zásadní položku, nicméně – zcela v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění – nalezneme situace, kdy zaměstnavatelé za zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce žádné pojistné neodvedou.
Zaměstnavatel neplatí pojistné například tehdy, pokud:
- pojištěnec nemá příjem a patří mezi osoby vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, pro které neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. Například se může jednat o osobu, která již není na rodičovské dovolené a ani nepobírá rodičovský příspěvek, splňuje však podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku a je jí vykazováno neplacené volno do té doby, než bude moci po dohodě se zaměstnavatelem do práce opět nastoupit. (Mimochodem, pokud tato „pečující osoba“ nemá žádný příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je za ni plátcem pojistného stát);
- se pojištěnec nepovažuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance dle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy se kupříkladu jedná o osobu pracující na dohodu o pracovní činnosti s příjmem nižším než 3 500 Kč nebo na dohodu o provedení práce při příjmu maximálně 10 000 Kč;
- je zaměstnanci zúčtován příjem dani nepodléhající nebo od daně osvobozený dle ustanovení § 6 odst. 7 a odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nebo se jedná o plnění definované jako výjimka v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.
Podívejme se nyní formou příkladů blíže na některé situace, ve kterých nebude povinností zaměstnavatele platit v právních podmínkách roku 2021 pojistné na zdravotní pojištění.
U zaměstnance trvá po celý kalendářní měsíc překážka v práci na jeho straně dle ustanovení § 191 a násl. zákoníku práce.
Typicky se jedná o nemoc zaměstnance, karanténu, dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti apod. Pokud by však tato překážka (překážky) v práci netrvala po celý kalendářní měsíc, musela by být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za ty kalendářní dny, ve kterých tato překážka nebyla.
Zaměstnanec končí zaměstnání k datu 30. 4. V měsíci dubnu je do 13. 4. nemocen, od 14. 4. je mu přiznán starobní důchod a od tohoto data má neplacené volno.
Za měsíc duben nebude odvedeno žádné pojistné proto, že nemoc i „státní kategorie“ poživatele starobního důchodu (jako skutečnosti snižující minimální vyměřovací základ) na sebe plynule navazují a trvají po celý kalendářní měsíc.
V následujících čtyřech příkladech se zaměříme na některé situace související s poskytnutím neplaceného volna zaměstnanci.
Zaměstnanci je po celý kalendářní měsíc poskytnuto v zaměstnání neplacené volno, přičemž tento současně podniká a platí minimální zálohy (od ledna 2021 ve výši 2 393 Kč).
Zaměstnanec dokládá zaměstnavateli čestným prohlášením, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy. V tomto případě nemusí být v zaměstnání dodržen minimální vyměřovací základ, což znamená, že zaměstnavatel, disponující takovým čestným prohlášením, žádné pojistné v dané situaci neplatí. Lze také konstatovat, že zaměstnavatele začíná podnikatelská činnost jeho zaměstnance fakticky zajímat až ve chvíli, kdy příjem v zaměstnání poklesne pod úroveň minimální mzdy, anebo tehdy, když je takový příjem sjednán při nástupu zaměstnance do zaměstnání
Zaměstnanci je poskytnuto neplacené volno za účelem výkonu práce pro jiného zaměstnavatele.
Zaměstnanec se dohodne se svým (stálým) zaměstnavatelem na poskytnutí neplaceného volna například na určitou dobu a po tuto dobu bude v České republice vykonávat práci pro jiného (přechodného) zaměstnavatele. S tímto přechodným zaměstnavatelem uzavře pracovněprávní vztah a svému stálému zaměstnavateli doloží, že tento jeho přechodný zaměstnavatel za něj odvádí pojistné na zdravotní pojištění, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.
Stálý zaměstnavatel neplatí po dobu poskytnutého neplaceného volna za zaměstnance žádné pojistné (resp. se nezabývá problematikou minimálního vyměřovacího základu), což pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny dokladuje výše zmíněným potvrzením od přechodného zaměstnavatele.
Přechodný zaměstnavatel plní za tohoto svého zaměstnance všechny povinnosti ve zdravotním pojištění, zejména pak řádně platí pojistné z dosaženého příjmu a oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání.
Kdyby však byl vyměřovací základ u přechodného zaměstnavatele nižší než 15 200 Kč, pak
- potvrzení o odvodu pojistného alespoň z minima nelze tímto přechodným zaměstnavatelem vystavit,
- dopočet a doplatek do zákonného minima provede zaměstnavatel zvolený zaměstnancem.
Zaměstnanec je uvolněn pro výkon veřejné funkce.
V tomto případě nedochází k rozvázání pracovního poměru, ale zaměstnanci je poskytnuto neplacené volno. Do počtu zaměstnanců na Přehledech je tento zaměstnanec započítáván s nulovým vyměřovacím základem.
Z titulu tohoto neplaceného volna nebude muset zaměstnavatel platit žádné pojistné, pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny však musí mít ve své evidenci doloženo, že příslušný úřad za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Poživateli důchodu je v zaměstnání poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno.
Pokud je poskytnuto neplacené volno osobě, za kterou je po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného stát, neodvede zaměstnavatel žádné pojistné z toho důvodu, že pro tuto osobu neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ. Pojistné by se u takové osoby neodvedlo ani v případě, kdyby měla po celý kalendářní měsíc neomluvenou absenci. Kdyby však osoba nebyla po celý kalendářní měsíc ve „státní kategorii“, muselo by být přihlédnuto k poměrné části minima za ty kalendářní dny, ve kterých pojištěnec jako osoba, za kterou platí pojistné stát, registrován nebyl.
Žádné pojistné neodvede zaměstnavatel ani tehdy, když:
- zúčtuje žákovi nebo studentovi příjem pouze ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,
- se jedná o člena okrskové volební komise. Za zaměstnance se ve zdravotním pojištění nepovažují členové okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky.
To znamená, že odměny členů těchto komisí nepodléhají (od 1. 12. 2011) povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění v souladu ustanovením § 5 písm. a) bodu 7 zákona č. 48/1997 Sb. Příslušné úřady tak nepřihlašují tyto osoby u zdravotních pojišťoven jako zaměstnance. Z uvedeného mj. vyplývá, že člen okrskové volební komise může být současně i osobou bez zdanitelných příjmů, což v období od 1. 1. 2008 do 30. 11. 2011 nepřicházelo v úvahu. Naproti tomu se pojistné odvede z odměn vyplacených členům komise při obecním referendu, protože tyto osoby nejsou uvedeny mezi výjimkami v § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.
Osoby, za které platí pojistné stát
Z hlediska placení pojistného se specificky postupuje u osob, za které je plátcem pojistného stát. V případě těchto „státních pojištěnců“ platí, že pokud tito nejsou zaměstnáni nebo nepodnikají jako OSVČ, pak je jediným příjmem zdravotní pojišťovny platba pojistného od státu, což je od 1. ledna 2021 měsíčně částka 1 767 Kč. Tyto zaměstnané osoby jsou při své výdělečné činnosti zvýhodněny v tom smyslu, že zaměstnavatelé odvádějí pojistné ze skutečné výše příjmu bez nutnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Rovněž v podnikatelské činnosti těchto osob nemusí být stanovené minimum respektováno a pojistné za rozhodné období kalendářního roku činí 13,5 % z 50 % daňového základu.
Opatření v oblasti příjmů
Systém veřejného zdravotního pojištění se samozřejmě musí vyrovnat s tím, že v některých případech pojistné za zaměstnance od zaměstnavatele neobdrží. Také z tohoto důvodu se za účelem jeho bilanční vyrovnanosti přijímají další opatření, jako je například průběžné (a v roce 2020 razantní) zvyšování vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát, nebo třeba také zrušení maximálního vyměřovacího základu, fakticky účinné od data 1. 1. 2013.