Jak se tvoří příjmy zdravotních pojišťoven

Vydáno: 9 minut čtení

Financování veřejného zdravotního pojištění je primárně založeno na principu solidarity, kdy plátci pojistného (zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů a stát) přispívají pravidelnými platbami do příjmové stránky tohoto systému.

Suma těchto plateb pak následně slouží k úhradám za poskytnuté a vykázané hrazené služby, a to na základě smluv uzavřených zdravotními pojišťovnami s jejich poskytovateli. Jelikož systém hospodaří i s veřejnými prostředky, kterými jsou platby za „státní pojištěnce“, jsou zdravotní pojišťovny za účelem zajištění transparentnosti jednotlivých procesů mj. povinny zveřejňovat smlouvy s poskytovateli o poskytování a úhradě hrazených služeb způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 60 dnů ode dne uzavření takové smlouvy. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě zveřejní zdravotní pojišťovna každý dodatek nebo změnu smlouvy, z nichž vyplývá výše úhrady zdravotní pojišťovny poskytovateli za poskytnuté hrazené služby nebo rozsah poskytovaných hrazených služeb. Smlouva nebo dodatek nabývají účinnosti dnem zveřejnění.

Zdravotní pojišťovny vydají na hrazené služby každoročně cca 250 miliard korun neboli přibližně jednu miliardu korun každý pracovní den. A protože musí být trvale zajištěna průběžná bilanční vyrovnanost systému, musejí tyto prostředky zdravotní pojišťovny získat.

Trend meziročního nárůstu

Protože každoročně rostou výdaje systému, musejí se zvyšovat i jeho příjmy. Rozhodující skupinu plátců pojistného představují zaměstnavatelé, takže průběžné zvyšování mezd (a tedy v globálu průměrné mzdy) se následně projeví ve vyšších odvodech pojistného. A svoji roli hraje i poměrně razantní zvyšování minimální mzdy v posledních letech.

Příjmy jednotlivých zdravotních pojišťoven se odvíjejí od struktury jejich pojistného kmene. Z jednoduché matematiky (viz závěrečný bod) je porovnáním logické, že příjmy té zdravotní pojišťovny, která má poměrově více zaměstnanců než osob, za které hradí pojistné stát, budou růst progresivněji než u té zdravotní pojišťovny, která vykazuje tento poměr nižší. Mimoto, velmi důležitým aspektem pro zajištění bilanční vyrovnanosti je v daných souvislostech nákladovost neboli finanční náročnost výdajové stránky.

Platby státu

Tyto platby jsou druhou nejvýznamnější položkou příjmové stránky systému, neboť stát platí pojistné za více než polovinu populace. Proto při narůstajících výdajích systému zaujímá v rámci nutné finanční rovnováhy významnou roli průběžné zvyšování vyměřovacího základu pro platby pojistného státem. Mezi osoby, za které stát pojistné platí, řadíme například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku, uchazeče o zaměstnání a další. Kompletní výčet všech těchto osob naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Za účelem zajištění ekonomické stability systému deklarovala vláda ve svém programovém prohlášení návrat ke koncepci pravidelné valorizace platby pojistného za „státní pojištěnce“, od níž bylo ustoupeno v roce 2009 přijetím zákona č. 362/2009 Sb., kterým došlo na dlouhou dobu ke zmrazení výše platby za státní pojištěnce na 723 Kč za osobu a kalendářní měsíc tím, že byl vyměřovací základ stanoven na 5 355 Kč. Výpadek příjmů, které dříve zajišťovala valorizace platby za státní pojištěnce, činil jen za roky 2011 až 2013 cca 19 miliard Kč a byl částečně nahrazen opatřeními v rámci systému.

Nařízením vlády č. 181/2016 Sb. ze dne 30. 5. 2016 se od 1. ledna 2017 zvýšil vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, na částku 6 814 Kč. To znamená, že za každého tzv. státního pojištěnce obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2017 měsíčně 920 Kč, což je o 50 Kč více než v roce 2016. Tento postup je legislativně v souladu s ustanovením § 3c odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kdy částku vyměřovacího základu může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu roku následujícího.

I když principiálně respektujeme solidární povahu systému, je třeba vzít v úvahu reálný fakt, že mezi „státními pojištěnci“ je poměrně velký počet osob, u kterých je objem čerpané zdravotní péče (hrazených služeb) ve srovnání s jinými skupinami plátců – mnohdy i výrazně – vyšší, zejména u starobních důchodců, což však není v souladu s částkami placeného pojistného. Nicméně mimo situace uvnitř systému jsou v této souvislosti závažným faktorem možnosti státního rozpočtu, na což znění ustanovení § 3c odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. taktéž pamatuje.

Osoby samostatně výdělečně činné

Podnikatelská sféra jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné formou záloh, je-li to ze zákona povinností, a (případného) doplatku pojistného. Zákonem je stanovena minimální výše zálohy, která činí v roce 2017 částku 1 906 Kč. Vyšší zálohy platí ty OSVČ, které za předcházející kalendářní rok vykážou ve své samostatné výdělečné činnosti takové příjmy (po odpočtu výdajů), které stanoví zálohu vyšší než minimální. Ze statistik zdravotních pojišťoven vyplývá, že právě minimální zálohu platí převážná většina podnikatelů, tedy těch, pro které tato povinnost platí.

Osoby bez zdanitelných příjmů

Platby těchto osob představují velmi malou položku příjmů zdravotních pojišťoven. S účinností od 1. 7. 2002 se z hlediska zdravotního pojištění považuje za osobu bez zdanitelných příjmů takový pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky, který nemá v rámci celého kalendářního měsíce příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti nebo není za něj plátcem pojistného stát. Jinak řečeno, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů. Do 30. 6. 2002 se v této kategorii mohl ocitnout pojištěnec i v případě, kdy nebyl zaměstnán, nepodnikal anebo za něj neplatil pojistné stát po dobu kratší než celý kalendářní měsíc, dokonce mohl být registrován v této skupině plátců pojistného u příslušné zdravotní pojišťovny třeba jen jeden kalendářní den.

Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy 11 000 Kč. To znamená, že měsíční platba pojistného osob bez zdanitelných příjmů představuje v roce 2017 částku 1 485 Kč.

Další příjmy

Neplacení pojistného (záloh na pojistné u OSVČ), jeho odvádění opožděně nebo v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, způsobuje vznik penále. Porušení některé z povinností může být důvodem k uložení pokuty. Zdravotní pojišťovna má také vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči jejímu pojištěnci. Tyto a jiné příjmy nelze naplánovat, jen odhadnout.

Dlužné pojistné a penále jsou zdravotní pojišťovny ze zákona povinny plošně uplatňovat vůči všem plátcům. Naproti tomu pokuta za porušení zákonných povinností být uložena může, ale také nemusí, v těchto případech vždy záleží na posouzení zdravotní pojišťovny, případně včetně dopadů pochybení plátce do příjmové stránky systému.

Odepsání pohledávek

Pokud nastane u zdravotní pojišťovny v rámci vymáhacího řízení situace, kdy je její pohledávka nedobytná, může zdravotní pojišťovna u plátce evidované dlužné pojistné, penále, pokutu nebo přirážku k pojistnému odepsat. Za nedobytný se považuje takový dluh na pojistném a penále, který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, nebo pokud by z vymáhání tohoto dluhu bylo patrné, že by náklady na jeho vymáhání přesáhly očekávaný výtěžek. Za nedobytný se považuje například i dluh na pojistném a penále u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice. O odpisu pro nedobytnost není plátce pojistného informován a dluh na pojistném a penále nadále trvá, dokud nedojde k promlčení práva tento dluh vymáhat.

Srovnání jednotlivých skupin plátců

Budeme-li problematiku naplňování příjmové stránky systému posuzovat i z prostého pohledu výše částek, které jednotlivé skupiny plátců hradí, pak lze také konstatovat, že za státní pojištěnce je do systému fakticky odváděno nejnižší pojistné, aktuálně tedy 920 Kč. Naproti tomu osoby bez zdanitelných příjmů platí v roce 2017 měsíčně 1 485 Kč, což je jako 13,5 % z minimální mzdy zároveň i nejnižší platba zaměstnavatele za zaměstnance v případě, kdy pro zaměstnanou osobu platí minimální vyměřovací základ a zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc. A výše záloh, měsíčně placených osobami samostatně výdělečně činnými, činí v letošním roce nejméně 1 906 Kč za předpokladu, že podnikatelská činnost je jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů pojištěnce. Tyto zálohové platby OSVČ (jakož i celkové roční pojistné) však mohou být i několikanásobně vyšší, což se odvíjí od výsledků podnikatelské činnosti dosažených v předcházejícím roce. Mimoto, počínaje rozhodným obdobím kalendářního roku 2013 již ve zdravotním pojištění neplatí pro zaměstnavatele ani pro OSVČ maximální vyměřovací základ, což má již pátý rok nepochybně pozitivní dopad do příjmové stránky systému.

Související dokumenty

Související články

Kdy a jak hraje roli změna zdravotní pojišťovny?
Lze utéct před dluhy u zdravotní pojišťovny?
Zohlednění nedostatků v plnění povinností zaměstnavatele zdravotní pojišťovnou
Povinnosti pojištěnce ve zdravotním pojištění
Pohledávky nevymáhané zdravotními pojišťovnami
Kontrola jako důležitá součást činnosti zdravotních pojišťoven
Evropský průkaz zdravotního pojištění a "nové kartičky" VZP ČR
Zaměstnavatelé a postupy ve zdravotním pojištění v roce 2020
Co je ve zdravotním pojištění vyloučeno
Zaměstnanci a příjmy zdravotní pojišťovny
Lze utéct před dluhy u zdravotní pojišťovny?
Předávání informací mezi institucemi a zdravotní pojištění
Dluhy a přeplatky ve zdravotním pojištění
Zahájení a ukončení podnikání a zdravotní pojištění v roce 2021
Zdravotní pojištění - chyby zaměstnavatele a jejich důsledky
Změna zaměstnavatele a dopady pro pojištěnce ve zdravotním pojištění
Jak předejít sankcím ze strany zdravotní pojišťovny
Zdravotní pojištění - co se k 1. 1. 2018 nemění
Kdy a jak hraje roli změna zdravotní pojišťovny?
Platby státu a odpočty od 1. 1.2020 ve zdravotním pojištění
Chyby zaměstnavatele při plnění oznamovací povinnosti ve zdravotním pojištění a jejich náprava
Změna zdravotní pojišťovny a její dopady

Související předpisy

48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
362/2009 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010
181/2016 Sb. o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

Související komentovaná judikatura

Právo zdravotní pojišťovny na náhradu nákladů na léčení v souvislosti s pracovním úrazem

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy

Související otázky a odpovědi

Výkon vazby a vztah ke zdravotnímu pojištění
Účast na zdravotním pojištění
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Oznámení přiznání důchodu zdravotní pojišťovně
Přihláška na OSSZ a ZP
Sleva na poplatníka u zaměstnance ze Slovenska
Neuvolněný zastupitel pracující v Německu a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění u dohody o provedení práce
Dodržení minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění u zaměstnanců s předčasným starobním důchodem
Odměna za jednatelství a odvody na zdravotní a sociální pojištění
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Zdravotní pojištění u zaměstnankyně pečující o dítě do 7 let nedosahující minimální mzdy
Dohoda o provedení práce od roku 2024 – sociální a zdravotní pojištění
Zrušení pracovního poměru – fikce doručení
Neplatné rozvázání pracovního poměru a odvod zdravotní pojišťovně
Odměna v době mateřské dovolené
Přihlášení k sociálnímu a zdravotnímu pojištění u dohody o provedení práce
Dohoda o placení zdravotního pojištění
Přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele - odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ
Smlouva o výkonu funkce do 3 500 Kč a paušální daň