Kdy zaměstnavatel neplatí pojistné za zaměstnance

Vydáno: 7 minut čtení

Zaměstnání s povinnostmi zaměstnavatele vzniká ve zdravotním pojištění tehdy, jsou-li zaměstnané osobě, vykonávající pro zaměstnavatele činnost, zúčtovány příjmy zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Je pravdou, že v převážné většině případů je povinností zaměstnavatele odvádět za zaměstnance z úhrnu zúčtovaných příjmů pojistné na zdravotní pojištění, přesto však nalezneme varianty, kdy nebude povinností zaměstnavatele toto pojistné platit.

Zpravidla se jedná o situace do jisté míry specifické, které však praxe nezřídka přináší. Zaměstnavatel neplatí pojistné například tehdy, pokud:

  • pojištěnec nemá příjem a patří mezi osoby vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., pro které neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. Například se může jednat o osobu, která již není na rodičovské dovolené a ani nepobírá rodičovský příspěvek, splňuje však podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku a je jí vykazováno neplacené volno do té doby, než bude moci po dohodě se zaměstnavatelem do práce opět nastoupit. (Mimochodem, pokud tato „pečující osoba“ nemá žádný příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je za ni plátcem pojistného stát);
  • se pojištěnec nepovažuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance dle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kdy se kupříkladu jedná o osobu pracující na dohodu o pracovní činnosti s příjmem nižším než 2 500 Kč nebo na dohodu o provedení práce při příjmu maximálně 10 000 Kč;
  • je zaměstnanci zúčtován příjem dani nepodléhající nebo od daně osvobozený dle ustanovení § 6 odst. 7 a odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., nebo plnění definované jako výjimka v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.

Podívejme se nyní formou příkladů blíže na některé situace, ve kterých nebude povinností zaměstnavatele platit v právních podmínkách roku 2016 pojistné na zdravotní pojištění.

Příklad č. 1:

U zaměstnance trvá po celý kalendářní měsíc překážka v práci na jeho straně dle ustanovení § 191 a násl. zákoníku práce.

Typicky se jedná o situace, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti podle zvláštních právních předpisů, po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění apod. Pokud by však tato překážka v práci netrvala po celý kalendářní měsíc, musela by být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za ty kalendářní dny, ve kterých tato překážka nebyla.

Příklad č. 2:

Zaměstnanec končí zaměstnání k datu 31. 5. V měsíci květnu je do 10. 5. nemocen, od 11. 5. je mu přiznán starobní důchod a od tohoto data má neplacené volno.

Za měsíc květen nebude odvedeno žádné pojistné proto, že nemoc i „státní kategorie“ poživatele starobního důchodu na sebe plynule navazují a trvají po celý kalendářní měsíc.

V následujících čtyřech příkladech se zaměřím na některé situace související s poskytnutím neplaceného volna zaměstnanci.

Příklad č. 3:

Zaměstnanci je po celý kalendářní měsíc poskytnuto v zaměstnání neplacené volno, přičemž tento současně podniká a platí minimální zálohy (od ledna 2016 ve výši 1 823 Kč).

Zaměstnanec dokládá zaměstnavateli čestným prohlášením, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy. V tomto případě nemusí být v zaměstnání dodržen minimální vyměřovací základ, což znamená, že zaměstnavatel, disponující takovým čestným prohlášením, žádné pojistné neplatí. Lze také konstatovat, že zaměstnavatele začíná podnikatelská činnost jeho zaměstnance fakticky zajímat až ve chvíli, kdy příjem v zaměstnání poklesne pod úroveň minimální mzdy.

Příklad č. 4:

Zaměstnanci je poskytnuto neplacené volno za účelem výkonu práce pro jiného zaměstnavatele.

Zaměstnanec se dohodne se svým (stálým) zaměstnavatelem na poskytnutí neplaceného volna například na určitou dobu a po tuto dobu bude v České republice vykonávat práci pro jiného (přechodného) zaměstnavatele. S tímto přechodným zaměstnavatelem uzavře pracovněprávní vztah a svému stálému zaměstnavateli doloží, že tento jeho přechodný zaměstnavatel za něj odvádí pojistné na zdravotní pojištění, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.

Stálý zaměstnavatel neplatí po dobu poskytnutého neplaceného volna za zaměstnance žádné pojistné (resp. „neřeší“ minimální vyměřovací základ), což pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny zdokladuje výše zmíněným potvrzením od přechodného zaměstnavatele.

Přechodný zaměstnavatel plní za tohoto svého zaměstnance všechny povinnosti ve zdravotním pojištění, zejména pak řádně platí pojistné z dosaženého příjmu a oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání.

Kdyby však byl vyměřovací základ u přechodného zaměstnavatele nižší než 9 900 Kč, pak

  • potvrzení o odvodu pojistného alespoň z minima nelze tímto přechodným zaměstnavatelem vystavit,
  • dopočet a doplatek do zákonného minima provede zaměstnancem zvolený zaměstnavatel.
Příklad č. 5:

Zaměstnanec je uvolněn pro výkon veřejné funkce.

V tomto případě nedochází k rozvázání pracovního poměru, ale zaměstnanci je poskytnuto neplacené volno. Do počtu zaměstnanců na Přehledech je tento zaměstnanec započítáván s nulovým vyměřovacím základem.

Z titulu tohoto neplaceného volna nebude muset zaměstnavatel platit žádné pojistné, pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny však musí mít ve své evidenci doloženo, že příslušný úřad za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Příklad č. 6:

Poživateli důchodu je v zaměstnání poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno.

Pokud je poskytnuto neplacené volno osobě, za kterou je po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného stát, neodvede zaměstnavatel žádné pojistné z toho důvodu, že pro tuto osobu neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ. Kdyby však osoba nebyla po celý kalendářní měsíc ve „státní kategorii“, muselo by být přihlédnuto k poměrné části minima za ty kalendářní dny, ve kterých pojištěnec jako osoba za kterou platí pojistné stát, registrován nebyl. Pojistné by se u takové osoby neodvedlo ani v případě, kdyby měla po celý kalendářní měsíc neomluvenou absenci.

Žádné pojistné neodvede zaměstnavatel ani tehdy, když:

  • zúčtuje žákovi nebo studentovi příjem ze závislé činnosti pouze za práci z praktického výcviku,
  • se jedná o člena okrskové volební komise. Za zaměstnance se ve zdravotním pojištění nepovažují členové okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky.

To znamená, že odměny členů těchto komisí nepodléhají (od 1. 12. 2011) povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění v souladu s ustanovením § 5 písm. a) bodu 7 zákona č. 48/1997 Sb. Příslušné úřady tak již nepřihlašují tyto osoby u zdravotních pojišťoven jako zaměstnance. Z uvedeného mj. vyplývá, že člen okrskové volební komise může být současně i osobou bez zdanitelných příjmů, což v období od 1. 1. 2008 do 30. 11. 2011 nepřicházelo v úvahu.

Závěrem dodávám, že pokud zaměstnavatel zúčtuje zaměstnanci příjem nižší než minimální vyměřovací základ a z této hodnoty vypočte a odvede pojistné příslušné zdravotní pojišťovně, pak vždycky musí mít k dispozici doklad, který jej bude k takovému postupu opravňovat a který i předloží případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Potvrzení o zaměstnání
Doručování písemností
Pracovní posudek
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele
Doprovod do zdravotnického zařízení
Pohřeb spoluzaměstnance
Úmrtí blízké osoby
Vyhledání nového zaměstnání
Výkon práce pro účely dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské

Související články

Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Dopady legislativních změn do zdravotního pojištění od 1. 1. 2019
Zaměstnavatelé, konflikt na Ukrajině a zdravotní pojištění
Přečerpaná dovolená a zdravotní pojištění
Odstupné a zdravotní pojištění
Pracovněprávní vztahy na dobu určitou a zdravotní pojištění
Společenství vlastníků a zdravotní pojištění
Pojištěnci a porušení zákonných povinností ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - chyby zaměstnavatele a jejich řešení
Zaměstnávání studentů a zdravotní pojištění
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Zdravotní pojištění - specifické situace u neplaceného volna
Zaměstnavatelé a důležitost minima ve zdravotním pojištění
Neplacené volno ve zdravotním pojištění
Specifické případy nástupu zaměstnance do zaměstnání a zdravotní pojištění
Předdůchod a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - neplacené volno a nulový vyměřovací základ zaměstnance
Nejčastější pochybení zaměstnavatele při plnění povinností ve zdravotním pojištění
Zohlednění nedostatků v plnění povinností zaměstnavatele zdravotní pojišťovnou
Dopady legislativních změn do zdravotního pojištění od 1. 1. 2019
Zdravotní pojištění a příjmy po skončení zaměstnání

Související předpisy

586/1992 Sb. o daních z příjmů
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
262/2006 Sb., zákoník práce
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění

Související otázky a odpovědi

Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Spolupracující osoba v důchodu a vedlejší činnost
OSVČ - starobní důchodce
Neplacené volno po část dne
Oznámení přiznání důchodu zdravotní pojišťovně
Zdravotní pojištění - zaměstnání malého rozsahu starobního důchodce
Neplacené volno
Zdravotní pojištění - student vysoké školy
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Konkurenční doložka
Částečná nezaměstnanost a zdravotní pojištění
Aplikování slevy na vyměřovacím základě u zdravotního pojištění
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Metodika výpočtu zdravotního pojistného
Zdravotní pojištění
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Výkon vazby a vztah ke zdravotnímu pojištění
Zdravotní pojištění - minimální vyměřovací základ
Zdanění příjmu z USA