Sociální pojištění studentů je každoročním tématem objevujícím se na konci školního roku, kdy studenti zjišťují, zda a jak platit pojistné na sociální zabezpečení, či nikoli. V tomto článku nejen studentům, ale i jejich rodičům odpovíme na otázky typu: Jaké mám povinnosti, když při studiu pracuji nebo podnikám? Mám ohlásit správě sociálního zabezpečení, že odjíždím pracovat nebo na stáž do zahraničí? Musím po skončení studia platit sociální pojištění?
Zejména mladí lidé pojem důchod či důchodové pojištění často spojují se stářím a považují ho za velmi vzdálené. Důchod však není jen a výhradně otázkou stáří. Mezi důchodové dávky patří kromě starobního důchodu i důchody invalidní a důchody pozůstalostní. Ty jsou spojeny se situacemi, jako je vážná nemoc, těžký úraz nebo úmrtí blízké osoby, k nimž může dojít v jakémkoliv věku. I nárok na tyto důchody je ve většině případů podmíněn získáním určité doby důchodového pojištění.
Studenti zpravidla nerozlišují nemocenské pojištění od zdravotního pojištění. Jejich účel je ale odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění v případě nemoci či mateřství v zásadě pracujícím lidem. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli okresní správy sociálního zabezpečení. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.
Kdo je z pohledu sociálního zabezpečení studentem
Studentem se rozumí osoba, která se studiem soustavně připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do 26 let věku. Za zmíněnou přípravu se považuje zejména:
- studium na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice s výjimkou dálkového, distančního, večerního a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trván