Sociální pojištění studentů je každoročním tématem objevujícím se na konci školního roku, kdy studenti zjišťují, zda a jak platit pojistné na sociální zabezpečení, či nikoli. V tomto článku nejen studentům, ale i jejich rodičům odpovíme na otázky typu: Jaké mám povinnosti, když při studiu pracuji nebo podnikám? Mám ohlásit správě sociálního zabezpečení, že odjíždím pracovat nebo na stáž do zahraničí? Musím po skončení studia platit sociální pojištění?
Zejména mladí lidé pojem důchod či důchodové pojištění často spojují se stářím a považují ho za velmi vzdálené. Důchod však není jen a výhradně otázkou stáří. Mezi důchodové dávky patří kromě starobního důchodu i důchody invalidní a důchody pozůstalostní. Ty jsou spojeny se situacemi, jako je vážná nemoc, těžký úraz nebo úmrtí blízké osoby, k nimž může dojít v jakémkoliv věku. I nárok na tyto důchody je ve většině případů podmíněn získáním určité doby důchodového pojištění.
Studenti zpravidla nerozlišují nemocenské pojištění od zdravotního pojištění. Jejich účel je ale odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění v případě nemoci či mateřství v zásadě pracujícím lidem. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli okresní správy sociálního zabezpečení. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.
Kdo je z pohledu sociálního zabezpečení studentem
Studentem se rozumí osoba, která se studiem soustavně připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do 26 let věku. Za zmíněnou přípravu se považuje zejména:
- studium na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice s výjimkou dálkového, distančního, večerního a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo pobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil;
- studium na jazykových školách, které jsou uvedeny v seznamu vedeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT);
- studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí MŠMT je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice;
- teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti.
Podrobnější informace o tom, co je považováno za přípravu na budoucí povolání, je uvedeno v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zda má osoba tzv. statut studenta, sdělí studentovi škola samotná nebo lze tuto skutečnost ověřit u MŠMT.
Studenti a důchodové pojištění
Studenti důchodové pojištění povinně platit nemusí. Podle platné právní úpravy není doba studia v období od 1. 1. 2010 dobou důchodového pojištění ani tzv. náhradní dobou, což znamená, že se nezapočítává do doby potřebné pro nárok na důchod. Pokud však student při studiu vykonává výdělečnou činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění, je povinen odvádět pojistné a v těchto situacích se mu tato doba započítá do důchodu.
Pokud student chce, aby se mu doba studia započítávala do doby pojištění pro nárok na starobní důchod, může se přihlásit k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění. Přihláška se podává prostřednictvím OSSZ podle místa trvalého pobytu. Pro účast je však nutné uhradit pojistné na dobrovolné důchodové pojištění alespoň v minimální výši, která se každoročně mění. Tuto možnost mají studenti připravující se soustavně na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v ČR i zpětně před podáním přihlášky (nejdříve od 1. 1. 2002). V praxi to znamená, že si student může až po ukončení studia (kdy už má vlastní příjem) touto formou doplatit důchodové pojištění za takovou dobu svého studia, která by se mu jinak nezapočítala do doby pojištění pro účely nároku na budoucí důchod.
Studenti a nemocenské pojištění
Účelem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní osoby v okamžiku, kdy kvůli nemoci, mateřství, rodičovství nebo ošetřování ztratí příjem. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Osoby samostatně výdělečně činné si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně. Dokud student není výdělečně činný, není účasten nemocenského pojištění a nemá tedy ani povinnost odvádět pojistné. To znamená, že během studia nemá nárok na žádné dávky nemocenského pojištění, tj. především na nemocenské nebo na peněžitou pomoc v mateřství. Je-li student při studiu zaměstnaný a má uzavřenou běžnou pracovní smlouvu, zpravidla je nemocensky pojištěn z této činnosti a má na dávky nemocenského pojištění nárok. Také student, který podniká (vykonává samostatnou výdělečnou činnost) a dobrovolně si platí nemocenské pojištění, má při splnění stanovených podmínek nárok na dávky nemocenského pojištění. Je tedy zřejmé, že účast na pojištění a placení pojistného je vázáno na výkon výdělečné činnosti.
Studenti a zaměstnání z pohledu sociálního pojištění
Studenti si mohou během studia přivydělávat, a to jak dlouhodobě v běžném pracovním poměru, tak formou příležitostných zaměstnání, jako jsou dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Jestli jsou studenti z této pracovní činnosti nemocensky a důchodově pojištěni a je za ně odváděno pojistné na sociální pojištění, záleží na tom, na základě jaké smlouvy či dohody (pracovněprávního vztahu) pracují. Zaměstnání studenta zakládá účast na nemocenském a důchodovém pojištění za stejných podmínek jako u ostatních zaměstnanců. Účast na pojištění může vzniknout při splnění stanovených podmínek z pracovního poměru, z dohody o pracovní činnosti nebo z dohody o provedení práce.
Účast zaměstnance na nemocenském a tím i důchodovém pojištění vzniká, pokud výkon činnosti probíhá na území České republiky a minimální výše sjednaného měsíčního příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem) činí alespoň 3 500 Kč. Nemocenské pojištění vzniká zaměstnanci v běžném pracovním poměru dnem, ve kterém začal vykonávat práci a splňuje podmínky pro založení účasti na pojištění. Za vznik pojištění se přitom považuje u zaměstnanců v pracovním poměru i den před započetím výkonu práce, za který přísluší náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí. Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, popřípadě dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Pojistný poměr u zaměstnanců v pracovním poměru vzniká až dnem skutečného vstupu do zaměstnání. Z uvedeného je zřejmé, že vznik pracovního poměru nemusí být vždy totožný se vznikem pojistného poměru. Nemocenské pojištění zaměstnance zaniká dnem skončení doby zaměstnání, to znamená skončením takové činnosti, která založila účast na nemocenském pojištění.
Pokud se týká placení pojistného na sociální zabezpečení (zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), poplatníkem je zaměstnanec, který je z titulu pracovního vztahu účasten pojištění.
Pojistné na sociální zabezpečení za zaměstnance, tj. i za studenta, bude odvádět zaměstnavatel. Zaměstnanec (ani student) jako poplatník pojistného není odpovědný za odvod pojistného a nemá ve vztahu k placení pojistného žádné povinnosti. Veškerou odpovědnost a povinnosti související s odvodem pojistného na sociální zabezpečení za něho nese a plní zaměstnavatel. Pokud si zaměstnavatel tyto své povinnosti neplní a pojistné neplatí, nejde o dluh na pojistném k újmě konkrétního zaměstnance, není tím dotčena jeho účast na pojištění a případně poskytování dávek ze systému nemocenského a důchodového pojištění.
Jak je to u dohody o pracovní činnosti
Také dohoda o pracovní činnosti je vztahem zakládajícím účast na nemocenském pojištění, pokud sjednaná částka měsíčního příjmu dosahuje částky 3 500 Kč. Dohoda o pracovní činnosti však velmi často bývá tzv. zaměstnáním malého rozsahu, kterým je míněno zaměstnání, kde sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než 3 500 Kč, anebo příjem nebyl sjednán vůbec. Zaměstnanec je pak pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu alespoň 3 500 Kč. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění též, pokud vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu. Pokud jsou započitatelné příjmy zúčtovány po skončení zaměstnání malého rozsahu, považují se za příjmy zúčtované do posledního kalendářního měsíce, ve kterém toto zaměstnání trvalo.
Pokud je tedy u dohody o pracovní činnosti sjednaná částka měsíčního započitatelného příjmu nižší než 3 500 Kč, anebo příjem nebyl sjednán vůbec, je zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhl příjmu alespoň 3 500 Kč. V měsíci, kdy nedosáhl částky příjmu ve výši aspoň 3 500 Kč, není účasten nemocenského pojištění, neodvádí se z jeho příjmu pojistné na sociální zabezpečení a vznikne-li proto v tomto měsíci zaměstnanci dočasná pracovní neschopnost, nemá při této dočasné pracovní neschopnosti nárok na nemocenské.
Jak je to u dohody o provedení práce
V případě činnosti na základě uzavřené dohody o provedení práce platí pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění odlišné podmínky oproti podmínkám platícím pro ostatní zaměstnání (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti). Zaměstnání vykonávaná na základě dohody o provedení práce se nerozlišují na zaměstnání běžná a tzv. malý rozsah. Činnost vykonávaná na základě dohody o provedení práce zakládá účast na nemocenském pojištění jen v těch kalendářních měsících, ve kterých zaměstnanec dosáhl započitatelného příjmu v částce vyšší než 10 000 Kč. Zaměstnanci jsou účastni pojištění také, jestliže vykonávají v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod přesáhl v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč. Odměna zúčtovaná do kalendářního měsíce, ve kterém již dohoda o provedení práce netrvala, se pro posouzení účasti na nemocenském pojištění považuje za odměnu zúčtovanou do posledního kalendářního měsíce, ve kterém dohoda ještě trvala.
Pokud zaměstnanec činný na základě uzavřené dohody o provedení práce je nemocensky pojištěn v kalendářním měsíci, ve kterém nastala sociální událost, pak má při splnění všech podmínek nárok na dávky nemocenského pojištění kromě ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.
Nárok na nemocenské u studentů po dobu školních prázdnin
Oproti běžným zaměstnancům mají studenti – zaměstnanci svá specifika. Týkají se poskytování dávek nemocenského pojištění. Při výdělečné činnosti v době školních prázdnin platí pravidlo, že z tohoto zaměstnání neplyne ochranná lhůta. V případě nemoci poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy pouze za dobu trvání pracovního poměru či dohody a rovněž poskytování nemocenského končí dnem, v němž mělo končit zaměstnání.
Studenti a podnikání z pohledu sociálního pojištění
Student může podnikat a stát se osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ). Pokud je takovému studentovi méně než 26 let, může být považován za tzv. nezaopatřené dítě. To je důvod, aby mohl být považován za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Při výkonu vedlejší výdělečné činnosti se hradí pojistné na důchodové pojištění, pouze pokud se k němu OSVČ sama přihlásí nebo v případě, kdy daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhne výše zakládající povinnou účast na tomto pojištění. Rozhodná částka pro povinnost pojistné na důchodové pojištění platit činí pro rok 2021 částku 85 058 Kč s odečtením částky 7 089 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vedlejší činnost OSVČ vykonávána.
Doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole se od 1. ledna 2010 již nezapočítává do doby pojištění pro důchod. Studentům, kteří při studiu pracují, se doba výdělečné činnosti pro důchod započítá, pokud taková výdělečná činnost zakládá účast na pojištění.
Studenti a pobyt v zahraničí z pohledu sociálního pojištění
Pokud studenti plánují vycestovat do zahraničí za účelem výdělečné činnosti, nemusí tuto skutečnost oznamovat okresní správě sociálního zabezpečení (pokud však ukončují odjezdem výkon samostatné výdělečné činnosti, jsou povinni tuto skutečnost oznámit). V České republice v tomto případě nevzniká ani povinnost hradit pojistné. V zemích Evropské unie podléhají zaměstnané či podnikající osoby zpravidla právním předpisům toho členského státu, na jehož území pracují. Na práva a povinnosti související se sociálním zabezpečením v dané zemi je třeba se informovat u příslušné instituce v konkrétním státě (to platí i pro země mimo Evropskou unii). Kontakty na tyto instituce v zemích Evropské unie lze najít na internetových stránkách www.cssz.cz.
Také v případě, že student nebude v zahraničí vykonávat výdělečnou činnost (vycestuje za účelem studijní stáže, na jazykový kurz apod.), nevzniká mu vůči okresní správě sociálního zabezpečení žádná (ani ohlašovací) povinnost. V případě dlouhodobějšího setrvání v zahraničí je možné se ještě před plánovaným odjezdem přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění, má-li student zájem, aby se mu tato doba započítala pro účely budoucích důchodových nároků.
Ukončení studia a sociální pojištění
Pokud absolventi po ukončení studia nezahájí výdělečnou činnost, nemají povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Pojistné neodvádí, ani když jsou vedeni v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je náhradní dobou pro účely důchodového pojištění, její zápočet do doby potřebné pro nárok na důchod je však omezen. Od nástupu do zaměstnání vzniká ze zákona účast na nemocenském a důchodovém pojištění a pojistné na sociální zabezpečení odvádí za zaměstnance jeho zaměstnavatel. V případě zahájení podnikání, které je hlavní samostatnou výdělečnou činností, je OSVČ (absolvent) povinna zaregistrovat se u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště a sama odvádět pojistné ve stanovené výši.