Novela zákona o zaměstnanosti a souvisejících zákonů

Vydáno: 14 minut čtení

Dne 14. července byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (ZOZ), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, mj. i zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP), a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (ZIP). Tato novela nabyla účinnosti dne 29. července 2017 - s několika výjimkami, především co se týče ustanovení ohledně plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Prostřednictvím tohoto článku chceme upozornit na praktické dopady novely na zaměstnavatele ve vybraných oblastech.

Novela zákona o zaměstnanosti

Hlavním cílem novely týkající se zákona o zaměstnanosti je provedení věcných změn v oblasti zprostředkování zaměstnání agenturami práce, změny však nejsou zdaleka limitovány pouze na agenturní zaměstnávání, ale i na jiné aspekty zaměstnanosti. Níže naleznete přehledné shrnutí nejzásadnějších přijatých změn.

I. Agenturní zaměstnávání

Přidělování držitelů zaměstnanecké karty

První ze změn se týká dočasného přidělování cizinců agenturami práce. Agenturám práce je staronově1) umožněno, aby dočasně přidělovaly k výkonu práce u uživatele cizince, kterým byla vydána zaměstnanecká karta, modrá karta nebo povolení k zaměstnání. Novela tak zrušila dosavadní znění zákona, konkrétně poslední větu § 66 ZOZ, který tento postup znemožňoval. Tato změna by, zvláště s ohledem na současný nedostatek pracovních sil na českém trhu, měla pomoci zaměstnavatelům získávat pracovní sílu ze třetích zemí rovněž prostřednictví agentur - samozřejmě vždy bude nutno počítat s časem, který bude potřeba na vyřízení nezbytných povolení (tedy oné zaměstnanecké karty atd.). Agentury a zaměstnavatelé (uživatelé) by v této souvislosti neměli zapomenout na stále platné nařízení vlády 64/2009 Sb., o stanovení druhů prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat, které v určitém rozsahu znovu obnovený § 66 ZOZ limituje.

Prodloužení povolení ke zprostředkování

Další významná změna se týká § 62 ZOZ, kdy agentury práce již nemají povinnost každé tři roky znovu žádat o povolení zprostředkování zaměstnání ve formě dočasného přidělování zaměstnanců. První povolení ke zprostředkování zaměstnání sice bude vydáváno na dobu tří let, ale následně již může být prodlouženo na dobu neurčitou, obdobně jako je tomu u povolení pro ostatní formy zprostředkování zaměstnání. To platí ovšem pouze za podmínky, že agentuře práce nebylo v předchozím období povolení odebráno.

Kauce

Přibyla i nová povinnost agentur, resp. právnických a fyzických osob žádajících o povolení ke zprostředkování zaměstnání skládat kauci plynoucí z § 60b ZOZ. Každá právnická nebo fyzická osoba, která bude žádat o povolení ke zprostředkování zaměstnání dle § 14 odst. 1 písm. b), bude povinna na výzvu generálního ředitelství Úřadu Práce a po splnění všech stanovených podmínek pro udělení povolení poskytnout kauci ve výši 500 000 Kč. Kauce bude muset být složena na zvláštní účet generálního ředitelství Úřadu práce po celou dobu trvání povolení ke zprostředkování zaměstnání.

Cílem nového institutu kauce je omezit účelové zakládání agentur práce, jejichž prostřednictvím dochází k obcházení zákonů v oblasti zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Povinnost složit kauci se bude vztahovat i na již existující agentury práce. Tyto agentury budou muset kauci zaplatit do tří měsíců od účinnosti novely, jinak by jim uplynutím této lhůty povolení ke zprostředkování zaměstnání automaticky zaniklo. Dojde-li k zániku povolení ke zprostředkování zaměstnání, stává se složená částka přeplatkem právnické nebo fyzické osoby, které povolení zaniklo. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej generální ředitelství Úřadu práce do 60 dnů ode dne zániku tohoto povolení.

Zastřené zprostředkování zaměstnání

Nově se vymezuje definice zastřeného zprostředkování zaměstnání. Tím se rozumí činnost právnické osoby nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b). Takto vymezené jednání je pak správním deliktem, za který lze uložit pokutu až 10 milionů korun.

Odpovědný zástupce

Aby agentura práce mohla v oboru podnikat, musí mít svého odpovědného zástupce. Podmínky pro vykonávání funkce tohoto odpovědného zástupce jsou nově v § 60 odst. 10 ZOZ doplněny a zpřísněny - nyní bude možné tuto funkci vykonávat pouze v pracovním poměru s pracovní dobou sjednanou v rozsahu nejméně 20 hodin týdně. Splnění této podmínky však nebude vyžadováno u osob, které jsou současně statutárním orgánem společnosti či jeho členy - je tedy zohledněna i skutečnost, že obchodní vedení nelze vykonávat v rámci pracovního poměru. Toto budou muset splnit i stávající agentury práce, které již povolení mají, a to do tří měsíců od účinnosti novely.

Výše uvedené změny, které na agentury práce kladou celou řadu nových povinností, by se však měly promítnout i do praxe samotných uživatelů, klientů agentur práce. V této souvislosti lze doporučit, aby si uživatelé ověřili, že vstupují do smluvních vztahů s agenturou práce, která má v tomto směru vše v pořádku a je tak agenturou práce plně způsobilou poskytovat služby v oblasti zprostředkování zaměstnání. Není na škodu si i jednou za čas ověřit, zda agentura figuruje ve veřejném seznamu agentur práce a případně tak včas předejít případným problémům.

II. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením a náhradní plnění

Novelou dochází k úpravě plnění povinného podílu formou odebírání výrobků nebo služeb, kdy se zavádí nová evidence, prostřednictvím které bude možné jednoduše ověřit, zda dodavatel v rámci náhradního plnění neposkytuje své výrobky, služby nebo zakázky nad rámec limitu stanoveného zákonem a zda si zaměstnavatel jako odběratel započítává jen ty dodávky, které mu byly dodány dodavatelem náhradního plnění.

Zaměstnavatelé již nebudou muset vyplňovat speciální přílohu, kterou v rámci pravidelného ročního hlášení plnění povinného podílu zasílali Úřadu práce. Údaje o odběru výrobků a služeb budou nově k dispozici v centrální evidenci. (Pozn. red.: Podrobněji viz článek Mgr. Evy Svěrčinové na str. 35)

Dosud tyto údaje sděloval zaměstnavatel po skončení kalendářního roku přílohou k tiskopisu Oznámení o náhradním plnění. Tiskopis se bude vyplňovat i nadále, ovšem bez této povinné přílohy. Informace o poskytnutém plnění bude totiž napříště vkládat zásadně dodavatel výrobků nebo služeb - tedy aby bylo vůbec možné dodávku výrobků nebo služeb započítat do náhradního plnění, musí dodavatel do 30 dnů od zaplacení vložit tyto informace do elektronické evidence. Odpovědnost za správnost údajů nese dodavatel.

V praxi to bude probíhat tak, že po vložení informací o realizované dodávce dodavatelem se automaticky odešle odběrateli mail s URL odkazem, na kterém bude moci fakturu a započítanou částku schválit.

Evidence bude vedena Ministerstvem práce a sociálních věcí a osobní údaje v ní uvedené budou uchovávány po dobu 6 let.

III. Společensky účelná pracovní místa

Rovněž je prodlužována doba poskytování příspěvků na tzv. společensky účelné pracovní místo.

Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s Úřadem práce a obsazuje uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem (tj. kterým je potřeba věnovat zvýšenou péči např. z důvodu věku, dlouhodobé nezaměstnanosti, nízkého vzdělání apod.). Na tato pracovní místa poskytuje Úřad práce zaměstnavatelům příspěvek.

Maximální doba poskytování příspěvku na společensky účelné pracovní místo se novelou prodlužuje ze stávajících 12 na 24 měsíců, aby došlo k rozumnému zvýšení šancí pro trvalé uplatnění těchto osob na trhu práce.

IV. Dohoda o provedení práce již není nekolidujícím zaměstnáním

Nekolidující zaměstnání je výkon činnosti uchazeče o zaměstnání na základě pracovního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti a doposud i na základě dohody o provedení práce, který nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Dle nové úpravy v § 25 odst. 3 písm. b) ZOZ již dohoda o provedení práce nadále nekolidujícím zaměstnáním není. Uzavření dohody o provedení práce je tedy nově překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Důvodem pro tuto změnu má být fakt, že v případě výkonu práce na základě dohody o provedení práce se totiž jedná o výkon zaměstnání, které poskytuje zaměstnanci „oslabenou ochranu“ např. ve vztahu k účasti na nemocenském pojištění. Zaměstnanci tím mají být motivováni k tomu, aby vyhledávali pracovněprávní vztah, který účast na nemocenském pojištění zakládá, což dohoda o provedení práce ve většině případů není. Rovněž tento způsob výkonu nekolidujícího zaměstnání ve většině případů nesměřuje k vytvoření podmínek pro to, aby se uchazeči o zaměstnání trvale uplatnili na trhu práce.

Lze předpokládat, že nová právní úprava bude mít pozitivní dopad na příjmovou složku státního rozpočtu v důsledku zvýšení počtu odvodů na sociální pojištění v případě nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání vykonávajících činnosti na základě pracovního či služebního poměru nebo dohody o pracovní činnosti.

Novela zákoníku práce

Novela přinese i změnu zákoníku práce, konkrétně pak zavádí nové ustanovení § 307b ZP, které obsahuje dva zákazy. Zaměstnanec agentury práce nově nemůže být dočasně přidělen k výkonu práce u uživatele:

  • u něhož je současně zaměstnán v základním pracovněprávním vztahu (tedy nejen na pracovní smlouvu, ale i obě dohody - DPP nebo DPČ), a to bez ohledu na pozici, ve které je zaměstnán a do které je přidělen. Může se jednat o pozici stejnou, nebo zcela rozdílnou, anebo
  • u něhož konal nebo koná v témže kalendářním měsíci práci na základě dočasného přidělení jinou agenturou práce - nejen souběžně, ale i postupně, tedy například prvních 15 dnů pro agenturu A a posledních 5 dnů v měsíci pro agenturu B.

Pro zaměstnavatele tato změna bude představovat větší administrativní zátěž, především pokud jde o propojení evidence jejich kmenových zaměstnanců se zaměstnanci agenturními. Zejména zaměstnavatelům s regionálním či celorepublikovým pokrytím to může přinést nemalé komplikace. Finanční postih pak nehrozí jen agentuře práce, ale i zaměstnavateli, ke kterému by byl zaměstnanec dočasně přidělen - přece jen to je právě on, který může dodržení výše uvedených zákazů ovlivnit více než agentura.

Novela neobsahuje žádná přechodná ustanovení, která by řešila osud současně nastavených právních vztahů, které se nyní ocitají v rozporu s těmito novými zákazy. Nelze proto než doporučit, aby se zúčastněné strany pokusily aktivně tento závadný stav odstranit a nastavit vzájemné vztahy v souladu se zákonem.

Zavedení nových skutkových podstat v zákoně o inspekci práce

Zákon o inspekci práce do této doby neobsahoval skutkové podstaty přestupků a správních deliktů porušení ustanovení § 316 odst. 2 až 4 ZP.

Ustanovení § 316 se přímo dotýká hned několika tematických okruhů. Nejdůležitějším z nich je ochrana soukromí zaměstnance. V § 316 odst. 2 a 3 je upraven výkon práva kontroly, resp. právo zavést sledovací opatření (např. formou sledování, odposlechu a záznamu telefonických hovorů zaměstnanců, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek apod.), § 316 odst. 4 pak stanovuje obecný rámec pro získávání informací týkajících se zaměstnance, kdy zaměstnavatel zpravidla nesmí vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se vznikem, změnou, existencí či zánikem pracovněprávního vztahu. Zvláštní režim pak platí pro informace týkající se sexuální orientace zaměstnance, jeho původu, členství v odborové organizaci, členství v politických stranách nebo hnutích a příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti - na tyto informace se zaměstnavatel dle předmětného ustanovení nesmí ptát vůbec.

Novela již však tyto skutkové podstaty přestupků respektive správních deliktů na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců obsahuje, a to v ustanoveních § 11a a § 24a ZIP, kdy seřazení skutkových podstat odpovídá struktuře výše uvedených ustanovení ZP. Za přestupky a správní delikty porušení povinností v § 316 odst. 2 a 4 ZP lze uložit pokutu ve výši až 1 000 000 Kč a za nesplnění informační povinnosti o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění podle § 316 odst. 3 ZP pak pokutu ve výši až 100 000 Kč.

Současně jsou v § 20a a § 33a ZIP rozpracovány přestupky a správní delikty na úseku agenturního zaměstnávání, kdy tyto bylo mj. nutné rozšířit o sankci za porušení nového ustanovení § 307b ZP. Za všechny přestupky a správní delikty na úseku agenturního zaměstnávání je možné uložit pokutu ve výši až 1 000 000 Kč.

V souvislosti s novým zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, došlo v ZIP i k drobným terminologickým změnám.

Shrnutí

Novela přináší důležité legislativní změny především v oblasti regulace agentur práce, kdy dochází ke zpřísnění požadavků na ně kladených. Neméně důležité jsou však i další změny, mj. úprava plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, zvýšení podpory tzv. společensky účelných pracovních míst či zpřísnění podmínek pro výkon nekolidujících zaměstnání.

Významnou změnou pro zaměstnavatele je i další rozšiřování skutkových podstat přestupků a správních deliktů v pracovněprávních vztazích na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců. Nové skutkové podstaty a hlavně vysoké sankce by měly být vítaným posunem v upevnění práv zaměstnanců a poskytnout dostatečné záruky pro ochranu jejich soukromí. Rovněž zpřísnění sankcí na úseku agenturního zaměstnávání by mělo dát inspekci práce prostředek, jak omezit nekalé praktiky, které se na trhu agentur práce bohužel stále v některých případech objevují.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • ZOZ - zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
  • ZP - zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
  • ZIP - zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce
  • nařízení vlády 64/2009 Sb., o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat

Související dokumenty

Související pracovní situace

Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Doba trvání pracovního poměru
Jmenování na pracovní místo (do funkce)
Práce přesčas nařízená vs. práce přesčas dohodnutá
Zkušební doba
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Den vzniku pracovního poměru, den nástupu do práce
Dočasné přidělení zaměstnance
Druh a místo výkonu práce
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Informování o právech a povinnostech zaměstnance
Konkurenční činnost (souhlas zaměstnavatele)
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Délka pracovní doby (obecně)
Odstupné

Související články

Agenturní zaměstnávání z pohledu zaměstnavatele (uživatele)
Agenturní zaměstnávání po novele
Nesplnění speciální oznamovací povinnosti agentury práce jako důvod k odejmutí povolení ke zprostředkování agentuře práce
Kauce agentur práce
Nová pravidla dočasného přidělování zaměstnanců v Německu
Aktuální změny právních předpisů v oblasti zaměstnanosti, 1. část
Zánik povolení ke zprostředkování zaměstnání
Několik poznámek k agenturnímu zaměstnávání
Rizika práce na dobu určitou a agenturního zaměstnávání
Nesplnění speciální oznamovací povinnosti agentury práce jako důvod k odejmutí povolení ke zprostředkování agentuře práce
Vybrané důvody pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání
Přechodnost agenturního zaměstnávání podle SDEU
Pracovní cesty v agenturním zaměstnávání
Posuzování agentur práce prostřednictvím závazného stanoviska ministerstva vnitra
Vybrané otázky nadnárodního poskytování služeb
Daňové aktuality
Odškodňování pracovních úrazů agenturních zaměstnanců
Umožnění zastřeného zprostředkování zaměstnání
Notifikační povinnosti agentury práce podle zákona o zaměstnanosti
Agenturní zaměstnávání cizinců a zaměstnávání uprchlíků
Úpadek personální agentury v praxi
Agenturní zaměstnávání z pohledu zaměstnavatele (uživatele)

Související otázky a odpovědi

Cestovní náhrady u agentury práce
Zahraniční agentura práce
Náklady na agenturní zaměstnance
Agenturní zaměstnanci
Agenturní zaměstnanci
Doručování u ukončení dočasného přidělení
Cestovní náhrady při mimořádné cestě
Agentura práce
Srážky ze mzdy - ubytování dočasně přidělených zaměstnanců
Bezdlužnost agentury práce
Povinný podíl osob se zdravotním postižením
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zkrácený úvazek na 37,5 hod týdně
Zaměstnání malého rozsahu
Sleva na dani za zaměstnance invalidního
Zaměstnání na DPP zdravotně postižené osoby
Oznamovací povinnost při zaměstnání slovenské pracovnice na DPP
Dodavatel náhradního plnění
Cizinci - prodloužení pracovního poměru

Související předpisy

206/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
435/2004 Sb. o zaměstnanosti
262/2006 Sb., zákoník práce
251/2005 Sb. o inspekci práce
64/2009 Sb. o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat
250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich