Mzdy v ČR a u našich sousedů

Z členských zemí OECD je nejvyšší průměrná hrubá mzda ve Švýcarsku, v Lucembursku, na Islandu, v Dánsku a v Norsku, ve všech těchto zemích činí více než 120 tisíc korun měsíčně. Ve Švýcarsku dokonce téměř 200 tisíc korun měsíčně. Velmi vysoké průměrné mzdy v mezinárodním srovnání jsou však i u našich západních a jižních sousedů – tedy v Německu a Rakousku. Naproti tomu v Polsku i na Slovensku jsou průměrné mzdy nižší než v Česku.

Vývoj průměrné mzdy od roku 2015

V přiložené tabulce máme uveden vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v Česku a u našich sousedů v letech 2015 až 2019 dle databáze OECD v národní měně. Z hrubé mzdy se v Česku i u našich sousedů odvádí daň z příjmu a povinné pojistné. Nejvyšší průměrná hrubá měsíční mzda za rok 2019 byla dle aktuálního směnného kurzu v Německu (117 821 Kč) a v Rakousku (109 287 Kč). Nejnižší potom v Polsku (29 795 Kč) na Slovensku (29 801 Kč) a v Česku (34 063 Kč). V nominální hodnotě nejvíce stoupla průměrná hrubá měsíční mzda mezi roky 2015 až 2019 v Polsku (o 28,6 %), v Česku (o 27,5 %) a na Slovensku (o 23,8 %).

Pramen: OECD, OECD Tax Database,Table I.7. Top statutory personal income tax rates

Průměrnou mzdu nepobírá polovina zaměstnanců

V Česku i u našich sousedů dosáhne na průměrnou mzdu přibližně třetina zaměstnanců, neboť částka průměrné mzdy je nadhodnocena mzdami desetiny nejlépe vydělávajících zaměstnanců. Mzdy nejlépe placených odborníků přitom rostou v národním hospodářství nejrychleji a příjmové nůžky se neustále mírně rozevírají.

Důležitost minimální mzdy

Ve většině vyspělých zemí světa hraje institut minimální mzdy velmi důležitou roli, protože zaručuje i zaměstnancům vykonávajícím pomocné práce stanovený životní standard, který by měl být citelně vyšší než u občanů žijících pouze ze státních dávek. I z tohoto důvodu dochází k pravidelné každoroční valorizaci minimální mzdy. Rakousko je jedna z mála členských zemí Evropské unie, kde není minimální mzda pro celou národní ekonomiku stanovena přímo legislativou. Nejnižší mzdy jsou však zpravidla upraveny kolektivními smlouvami a činí zpravidla více než 1 500 eur měsíčně.

Vývoj minimální mzdy od roku 2015

V Německu, v Polsku, na Slovensku i v Česku je minimální mzda stanovena na národní úrovni a od roku 2015 se většinou vždy meziročně zvyšovala. V přiložené tabulce máme uvedenu minimální mzdu vždy k 1. lednu daného roku v letech 2015 až 2020 v Německu, v Polsku, na Slovensku a v Česku, vždy v národní měně. V Německu je uvedena zaokrouhlená hodnota na celá eura. V letošním roce je měsíční minimální mzda dle aktuálního směnného kurzu nejvyšší v Německu (41 802 Kč) a na Slovensku (15 717 Kč). Nejnižší je v Česku, kde činí 14 600 Kč. V Polsku je minimální měsíční mzda 15 666 Kč. Za rok 2019 dosahovala v Česku minimální mzda 39,2 % průměrné mzdy. Méně to bylo pouze v Německu (34,9 %). Na Slovensku i v Polsku dosahovala minimální mzda v loňském roce více než 47 % průměrné mzdy. Od roku 2015 nejvíce stoupla minimální mzda v Česku, dokonce o 59 %.

Pramen: Wirtschafts- und Sozialwissenschaftliches Institut (WSI) Deutschland- Mindestlohndatenbank 2020

Z členských zemí Evropské unie je minimální mzda nejvyšší v Lucembursku (2 142 EUR = 58 030 Kč), v Irsku (1 656 EUR = 44 864 Kč), v Nizozemí (1 654 EUR = 44 810 Kč), v Belgii (1 594 EUR = 43 184 Kč) a právě v Německu (1 543 EUR = 41 803 Kč). Nižší minimální mzda než v Česku je pouze v Chorvatsku (4 063 HRK = 14 525 Kč), v Rumunsku (2 230 RON = 12 386 Kč), v Maďarsku (161 000 HUF = 12 135 Kč), v Lotyšsku (430 EUR = 11 649 Kč) a v Bulharsku (610 BGN = 8 450 Kč).

Zdanění práce je nejnižší v Polsku

Rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance obdrženou na bankovní účet tvoří daně ze mzdy. Průměrná měsíční hrubá mzda v Česku za I. pololetí letošního roku činila 34 200 Kč. Zaměstnanec pracující za průměrnou mzdu uplatňující pouze základní daňovou slevu na poplatníka však obdržel na svůj bankovní účet 25 638 Kč a mzdové náklady zaměstnavatele činily 45 760 Kč. Celkové daně ze mzdy v takovém případě činí 20 122 Kč (45 760 Kč – 25 638 Kč) a zdanění práce dosahuje 43,97 % (20 122 Kč : 45 760 Kč).

V Česku je zaměstnancům z hrubé mzdy odvedeno sociální pojištění (6,5 % z hrubé mzdy), zdravotní pojištění (4,5 % z hrubé mzdy) a daň z příjmu (15 % ze superhrubé mzdy). Superhrubá mzda je hrubá mzda zaměstnavatele zvýšená o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance, přičemž při výpočtu daně z příjmu má každý zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani nárok na slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Zaměstnavatelé za zaměstnance odvádí sociální a zdravotní pojištění (souhrnná sazba 33,8 %).

Vyšší zdanění práce než v Česku mají zaměstnanci pracující za průměrnou mzdou a uplatňující pouze základní daňovou slevu nebo základní nezdanitelnou položku z našich sousedů v Německu (49,4 %) a v Rakousku (47,9 %). Naproti tomu zdanění práce u průměrné mzdy je nižší na Slovensku (41,9 %) i v Polsku (35,6 %).

Pramen: OECD, OECD Tax Database, Table I.5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income