Zaměstnávání osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody

V době přezaměstnanosti mohou osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody znamenat řešení pro zaměstnavatele s nedostatkem pracovníků. Jejich zaměstnávání se často jeví jako problematické, avšak ve spolupráci zaměstnavatelů s příslušnými odborníky se zvyšuje šance, že konkrétní osoby při návratu do pracovního prostředí uspějí.

Výzkum, z kterého autorky článku čerpají data, se vztahuje k situaci osob propuštěných z výkonu trestu v roce 2015, proto jsou používány i údaje související s tímto rokem. Byť uplynuly další čtyři roky, v oblasti zaměstnávání osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody žádná zásadní změna nenastala.

Nevyužitá skupina na pracovním trhu?

V současné době mnohým zaměstnavatelům chybí pracovníci, u nichž se nevyžaduje žádná zvláštní kvalifikace, a z výkonu trestu odnětí svobody jsou propouštěny osoby, které práci nutně potřebují, aby nerecidivovaly. Je problém řešitelný tím, že se náboráři zaměstnanců zahledí k vězeňským branám? Odpověď zní ano, ale…

Jedná se totiž o specifickou skupinu osob, která se v mnohém může od běžného uchazeče o zaměstnání lišit. Odsouzení jsou zbaveni řady svých práv a svobod, které jsou jim deklarovány Listinou základních práv a svobod a Ústavou České republiky. Mezi ně patří dle ustanovení § 27 odst. 1 a 2 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, i právo svobodné volby povolání či právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Osoby, které nastupují do výkonu trestu odnětí svobody, přicházejí nejen o svoji svobodu, dosavadní kontakty a vztahy s rodinou, ale i o svoji roli zaměstnance. Řada z nich ztrácí zažité pracovní návyky, někteří je naopak získávají (včetně kvalifikačních kurzů a vzdělání v učebních oborech), a pokud jsou ve věznici zaměstnáni, tak často vykonávají spíše podřadnější manuální práce.

Jedním z dlouhodobě uplatňovaných kritérií hodnocení Vězeňské služby České republiky (Vězeňská služba, VS ČR) je míra zaměstnanosti vězňů. Pokud bychom se pak na jejich práci podívali pohledem podnikatele, jedná se o levnou pracovní sílu. Nevztahuje se na ně totiž ustanovení zákoníku práce o minimální mzdě, ale výše jejich odměny za práci upravuje nařízení vlády o výši a podmínkách odměňování odsouzených zařazených do práce ve výkonu trestu odnětí svobody.

Porovnáme-li rozdíly mezi minimální mzdou a minimální pracovní odměnou odsouzených v roce 2015, zjistíme, že nařízením vlády č. 204/2014 Sb. byla od 1. ledna 2015 pro první skupinu stanovena minimální mzda 9 200 Kč za měsíc, zatímco pracovní odměna odsouzených upravená tehdy platným nařízením vlády (nařízení vlády č.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Zrušení povolení k pobytu cizince
Trest vyhoštění cizince
Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dovolená po mateřské dovolené
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Evidence pracovní doby
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce
Práce přesčas při kontu pracovní doby
Práce přesčas při pružném rozvržení pracovní doby

Související články

Fáze kontroly, 2. část
Inspekce práce - novely v oblasti zaměstnanosti
Novela zákona o zaměstnanosti a zdravotní pojištění
Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele z pohledu rozhodovací praxe správních soudů
Novely zákona o zaměstnanosti a zákona o inspekci práce přijaté v souvislosti s novelou zákoníku práce
Fáze kontroly, 2. část
Vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence úřadu práce
Co přináší novela zákoníku práce
Zaměstnanci z Evropské unie a zdravotní pojištění - tři důležité otázky
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Zaměstnávání migrantů/cizinců v zemědělské oblasti
Sociální pojištění zaměstnanců v Evropské unii a některých dalších zemích Evropy
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Vybrané situace ve zdravotním pojištění v kontextu působnosti nařízení Evropské unie
Evropská unie a vybrané formuláře v souvislostech zdravotního pojištění
Novela zákoníku práce stručně v bodech
Evropská unie a určení příslušnosti k právním předpisům
Význam soustavné přípravy na budoucí povolání v určitých oblastech zákona o zaměstnanosti
Fáze kontroly, 1. část
Zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele z pohledu zdravotního pojištění

Související otázky a odpovědi

Bezdlužnost agentury práce
Doručování u ukončení dočasného přidělení
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Zaměstnání malého rozsahu
Sleva na dani za zaměstnance invalidního
Dočasné přidělení zaměstnance
Nepřítomnost v zaměstnání pro údajné zadržení
Vysílání zaměstnanců na Slovensko
Zaměstnávání občanů EU s místem výkonu práce v Rusku
Cestovní náhrady při pracovních cestách dočasně přiděleného zaměstnance
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Dodavatel náhradního plnění
Člen výboru SVJ a podpora v nezaměstnanosti
Stálý byt a přechodné ubytování cizinců
Zaměstnávání občanů z Ukrajiny
Švarc systém
Započítání dlouhodobého ošetřovného a otcovské dovolené do průměrného počtu zaměstnanců
Cestovní náhrady při mimořádné cestě
Dohoda o práci na dálku se zaměstnancem žijícím na Slovensku
Pojistné zahraničního zaměstnance

Související předpisy

1/1993 Sb. Ústava České republiky
169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů
262/2006 Sb., zákoník práce
204/2014 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
171/2008 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody, ve znění nařízení vlády č. 414/2000 Sb.
365/1999 Sb. o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody
414/2000 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody
87/2019 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 361/2017 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených zařazených do práce ve výkonu trestu odnětí svobody
10/2000 Sb. o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů
111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi

Související komentovaná judikatura

Převedení na jinou práci pro zahájení trestního řízení