Pojistné placené zaměstnavatelem z dosaženého příjmu

Vydáno: 15 minut čtení

Při placení pojistného musí zaměstnavatel vždy důkladně posoudit, zda se na zaměstnance vztahuje zákonná výjimka a pojistné pak nemusí být odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů – například se jedná o osoby, za které současně platí pojistné stát.

Každá výjimka musí být patřičně doložena, třeba právě dokladem o nároku na „státní kategorii“. V opačném případě musí být ze strany zaměstnavatele proveden v příslušném kalendářním měsíci dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, případně do jeho poměrné části, ve smyslu ustanovení § 3 odst. 10 citovaného zákona.

V následujícím textu si představíme situace, kdy zaměstnavatelé nemusejí dodržet při placení pojistného minimum v hodnotě 13 350 Kč platné v roce 2019 při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc (případně jeho poměrnou část), ale pojistné budou odvádět ze skutečné výše příjmu.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec s měsíčním příjmem 10 200 Kč na dohodu o provedení práce je současně zaměstnán u jiného zaměstnavatele, který provádí dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima provádí ten zaměstnavatel, kterého zaměstnanec k tomuto účelu pověří ve smyslu ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., nemusí to být nutně zaměstnavatel s (nej)vyšším příjmem. Tato okolnost může být případně zakotvena i ve sjednaném pracovněprávním vztahu jako jeho podstatná náležitost. Zaměstnavatel, u kterého tento „dohodář“ dosáhl příjmu 10 200 Kč, potvrdí zaměstnavateli provádějícímu dopočet výši příjmu, dosaženého v příslušném kalendářním měsíci. Současně by bylo velmi vhodné, kdyby si zaměstnavatel nechal od zaměstnavatele provádějícího dopočet vystavit potvrzení o tom, že tento za zaměstnance zmiňovaný dopočet a doplatek pojistného provádí. Dopočet by se prováděl například tehdy, kdyby příjem u jiného zaměstnavatele činil na základě pracovní smlouvy třeba 3 000 Kč.

Příklad č. 2:

Související dokumenty

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy

Související články

Studentské brigády a zdravotní pojištění
Studenti a zdravotní pojištění
"Státní kategorie" zdravotního pojištění v číslech a souvislostech
Dohody a zdravotní pojištění
Znaky minimálního vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění
Chybné postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění a správná řešení
Zaměstnavatelé a minimum ve zdravotním pojištění
Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění v roce 2022
Nová minimální mzda a postupy ve zdravotním pojištění
Subjekty bez minima ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody
Výkon funkce a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Jak se mohou zaměstnavatelé vyvarovat nejčastějších chyb ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem s dopočtem a doplatkem do minima
Význam minimální mzdy ve zdravotním pojištění
Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2020
Vyměřovací základ, souběžné příjmy a "státní kategorie" zdravotního pojištění v roce 2020
Karanténa v souvislostech zdravotního pojištění
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Zdravotní pojištění - nízké příjmy a minimum zaměstnance
Znaky minimálního vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění

Související otázky a odpovědi

hrubá mzda a zdravotní pojištění
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Doúčtování doplatku (přeplatku) pojistného za podnikatele na SP a ZP u FO vedoucích účetnictví
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Neplacené volno
Neomluvená absence a krácení dovolené
Minimální zdravotní pojištění
Odměna členům komise při konání referenda a zdravotní pojištění
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Minimální vyměřovací základ zdravotní pojištění
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč
Ukončení HPP v průběhu měsíce a přečerpaná dovolená - zdravotní pojištění
Příspěvek zaměstnanci na penzijní nebo životní pojištění
Evidence na Úřadu práce, příjem na DPČ a zdravotní pojištění
Krácení minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění - překážky zaměstnance
Provize z obratu v době dočasné pracovní neschopnosti
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
117/1995 Sb. o státní sociální podpoře
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů