V následujícím textu bychom chtěli upozornit zaměstnavatele na některé chyby, kterých se dopouštějí v souvislosti s placením pojistného a plněním zákonných povinností ve zdravotním pojištění se zdůrazněním správného postupu při řešení konkrétních situací.
Zaměstnavatelé si musejí být vědomi skutečnosti, že jakákoli chyba ve výpočtu a následném odvodu pojistného se dříve nebo později reálně projeví se všemi důsledky. Každopádně vzniká penále tehdy, pokud není pojistné za příslušný kalendářní měsíc zaplaceno včas (připsáno na účet zdravotní pojišťovny standardně nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce) a ve správné výši, tj. sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance, stanoveného zejména ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Přitom je důležité, aby zaměstnavatel při odvodu pojistného dodržel:
- minimální vyměřovací základ (trvá-li zaměstnání celý kalendářní měsíc),
- poměrnou část tohoto minima ve smyslu ustanovení§ 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.,
pokud pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) tato povinnost ve zdravotním pojištění platí.
Je třeba vzít na vědomí, že dlužné pojistné a penále je zdravotní pojišťovna ze zákona povinna plošně uplatňovat a v případě nezaplacení vymáhat vůči všem plátcům-dlužníkům, zatímco pokutu za porušení zákonných povinností s ohledem na okolnosti a dle charakteru provinění uložit může, ale také nemusí.
Neoznámením nástupu zaměstnance do zaměstnání může vzniknout problém i u pojištěnce, který tímto pochybením zaměstnavatele nemusí mít řešen svůj pojistný vztah. Po čase totiž zdravotní pojišťovna pojištěnce osloví s tím, že u něj není evidována žádná z kategorií zdravotního pojištění