Pokles příjmu zaměstnance pod úroveň minimální mzdy má ve zdravotním pojištění zásadní dopady i v případě, když k němu dochází v důsledku překážek v práci na straně zaměstnavatele. Článek přehledně vysvětluje vazbu mezi minimální mzdou, překážkami v práci na straně zaměstnavatele podle zákoníku práce a povinnostmi zaměstnavatele při odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění.
Zdravotní pojištění a překážka v práci na straně zaměstnavatele
Ing.
Antonín
Daněk
Jakým opatřením zaměstnavatele může poklesnout příjem zaměstnance pod aktuální výši minimální mzdy? Kdy přechází při příjmu nižším než minimální mzda povinnost úhrady doplatku do minima na zaměstnavatele? Musí být proveden dopočet a doplatek i v situaci, když zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek? Je pravdou, že pokud příjem zaměstnance dosahuje, v praxi však spíše (výrazně) převyšuje minimální vyměřovací základ, odvádí zaměstnavatel pojistné z dosaženého příjmu, přičemž ve zdravotním pojištění není určen maximální vyměřovací základ. Ovšem zcela jinak musí postupovat tehdy, pokud příjem zaměstnance nedosáhne za příslušný kalendářní měsíc hodnoty minimální mzdy. Výše minimální mzdy (od 1. 1. 2026 v částce 22 400 Kč) bezprostředně ovlivňuje placení pojistného na zdravotní pojištění i při překážkách v práci na straně zaměstnavatele, jak bude dále rozvedeno.
Vliv překážky v práci na stanovení vyměřovacího základ