Vše podstatné o minimu zaměstnance a zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v roce 2026

Vydáno: 15 minut čtení

Jaký je rozdíl mezi minimálním vyměřovacím základem a jeho poměrnou částí? Musí být minimum dodrženo i tehdy, když zaměstnanec při rozvázání pracovního poměru přečerpal zákonný nárok na dovolenou? Ovlivňuje poskytnuté neplacené volno odvod pojistného zaměstnavatelem? Může být v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání sjednána dohoda o provedení práce?

Vše podstatné o minimu zaměstnance a zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v roce 2026
Ing.
Antonín
Daněk
Institut minimální mzdy určuje ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část, jak je dále rozvedeno. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být v roce 2026 odvedeno zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce pojistné nejméně ve výši 3 024 Kč (13,5 % z 22 400 Kč) při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, případně alespoň z poměrné části tohoto minima v situacích vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“).
Od výše minimální mzdy jako minimálního vyměřovacího základu zaměstnance se v mnoha situacích odvíjí placení pojistného zaměstnavatelem. Veškeré platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí.
Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel, mimo výjimek dále uvedených, dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až § 209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.
Odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu musí být zabezpečen i v případech,

Související dokumenty

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Určení daňové rezidence
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani

Související články

Dohody ve zdravotním pojištění na přelomu let 2025/2026 v příkladech
Změny v zákonech zdravotního pojištění od 1. 1. 2026
Zdravotní pojištění od 1. 1. 2026 - změny a důležité částky příjmu
Kdy je ve zdravotním pojištění dodrženo povinné minimum?
Vyměřovací základ, souběžné příjmy a "státní kategorie" zdravotního pojištění v roce 2020
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká
Nová minimální mzda a postupy ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění a dva pracovněprávní vztahy v kalendářním měsíci
Souběžné příjmy a zdravotní pojištění v roce 2025
Zaměstnavatelé a minimum ve zdravotním pojištění
Písemnosti nad rámec právní úpravy zdravotního pojištění
Dopady dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance do zdravotního pojištění
Co je ve zdravotním pojištění vyloučeno
Pojistné placené zaměstnavatelem z dosaženého příjmu
Platby OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2022
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Dohody a nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění od 1. ledna 2020
Nepřípustný souběh ve zdravotním pojištění
Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2018 - vybrané situace
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016

Související otázky a odpovědi

Minimální vyměřovací základ ZP u studenta
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Vrácení přeplatku ze zdravotního pojištění
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Změny v odvodu sociálního a zdravotního pojištění u dohod o provedení práce
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Minimální zdravotní pojištění
Neomluvená absence a krácení dovolené
Neplacené volno
Zdravotní pojištění po návratu z rodičovské dovolené
Povinnost doplatku do minimálního vyměřovacího základu při práci na dohodu o provedení práce a účasti na pojištění
Zdravotní pojištění
Ukončení studia na SŠ, DPP a DPČ
Výkon vazby a vztah ke zdravotnímu pojištění
Zdravotní pojištění - minimální vyměřovací základ
Zdanění příjmu z USA
Příjem za poskytnutí receptur
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Konkurenční doložka
Částečná nezaměstnanost a zdravotní pojištění

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
435/2004 Sb. o zaměstnanosti
262/2006 Sb., zákoník práce
206/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
363/2021 Sb. , kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Prémiové články

Chyby zaměstnavatele ve zdravotním pojištění