Zaměstnanci bez minima ve zdravotním pojištění: situace z praxe

Vydáno: 15 minut čtení

Jednou z důležitých zásad, platných při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a následném odvodu pojistného zaměstnavatelem, je existence minimálního vyměřovacího základu. Nicméně právní úprava zdravotního pojištění v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. taxativně vyjmenovává osoby (zaměstnance), na které se povinnost platit pojistné zaměstnavatelem alespoň ze zákonného minima nevztahuje. Mají neplacené volno nebo neomluvená absence vliv na výši vyměřovacího základu zaměstnance? Jak se ukončení evidence pojištěnce na úřadě práce projeví při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance? Do jaké míry je ve zdravotním pojištění důležitý pojem zaměstnání malého rozsahu? Může si zaměstnanec prodloužit rodičovskou dovolenou do čtyř let věku dítěte?

Zaměstnanci bez minima ve zdravotním pojištění: situace z praxe
Ing.
Antonín
Daněk
Osoby bez minima ve zdravotním pojištění
Měsíční minimální vyměřovací základ (v roce 2025 minimální mzda 20 800 Kč) neplatí pro:
a)
Osobu s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu.
b)
Osobu, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání.
c)
Osobu, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,
d)
Osobu, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné.
e)
Osobu, za kterou je plátcem pojistného stát.
f)
Osobu, která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

Související dokumenty

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu

Související články

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele 2026
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem bez dopočtu do minima
Zdravotní pojištění: letní brigády studentů a sezónní zaměstnávání
Ukončení studia na vysoké škole a postupy ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Důležitost kalendářního dne ve zdravotním pojištění
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění v roce 2022
Zdravotní pojištění - souběžná zaměstnání a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Přečerpaná dovolená a zdravotní pojištění
Chybné postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění a správná řešení
Co je ve zdravotním pojištění vyloučeno
Pojistné placené zaměstnavatelem z dosaženého příjmu
Dohody a nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění od 1. ledna 2020
Sčítání příjmů a minimální vyměřovací základ zaměstnance ve zdravotním pojištění
Dohody a zdravotní pojištění
Důležité částky a změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2021
Zaměstnavatelé a minimum ve zdravotním pojištění
Písemnosti nad rámec právní úpravy zdravotního pojištění
Dopady dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance do zdravotního pojištění

Související otázky a odpovědi

Doplatek zdravotního pojištění do minimální mzdy DPČ
Slováci zaměstnání v ČR na DPP a pojištění
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Zdravotní pojištění
Povinnost doplatku do minimálního vyměřovacího základu při práci na dohodu o provedení práce a účasti na pojištění
Zdravotní pojištění po návratu z rodičovské dovolené
Neplacené volno
Neomluvená absence a krácení dovolené
Minimální zdravotní pojištění
Ukončení studia na SŠ, DPP a DPČ
Minimální vyměřovací základ ZP u studenta
Účast na zdravotním pojištění
Zaměstnávání občanů EU s místem výkonu práce v Rusku
Vrácení přeplatku ze zdravotního pojištění
Odměny členů orgánů právnických osob
Opravné přehledy na zdravotní a sociální pojištění u OSVČ
Přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele - odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ
Smlouva o výkonu funkce do 3 500 Kč a paušální daň
Odvody za zaměstnance, který má trvalý pracovní poměr v EU u českého zaměstnavatele
Sociální a zdravotní pojištění z funkční odměny předsedy představenstva

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů