Zaměstnanci bez minima ve zdravotním pojištění: situace z praxe

Vydáno: 15 minut čtení

Jednou z důležitých zásad, platných při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a následném odvodu pojistného zaměstnavatelem, je existence minimálního vyměřovacího základu. Nicméně právní úprava zdravotního pojištění v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. taxativně vyjmenovává osoby (zaměstnance), na které se povinnost platit pojistné zaměstnavatelem alespoň ze zákonného minima nevztahuje. Mají neplacené volno nebo neomluvená absence vliv na výši vyměřovacího základu zaměstnance? Jak se ukončení evidence pojištěnce na úřadě práce projeví při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance? Do jaké míry je ve zdravotním pojištění důležitý pojem zaměstnání malého rozsahu? Může si zaměstnanec prodloužit rodičovskou dovolenou do čtyř let věku dítěte?

Zaměstnanci bez minima ve zdravotním pojištění: situace z praxe
Ing.
Antonín
Daněk
Osoby bez minima ve zdravotním pojištění
Měsíční minimální vyměřovací základ (v roce 2025 minimální mzda 20 800 Kč) neplatí pro:
a)
Osobu s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu.
b)
Osobu, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání.
c)
Osobu, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,
d)
Osobu, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné.
e)
Osobu, za kterou je plátcem pojistného stát.
f)
Osobu, která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Nařízení práce přesčas

Související články

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele 2026
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem bez dopočtu do minima
Zdravotní pojištění: letní brigády studentů a sezónní zaměstnávání
Ukončení studia na vysoké škole a postupy ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem s dopočtem a doplatkem do minima
Význam minimální mzdy ve zdravotním pojištění
Vyměřovací základ, souběžné příjmy a "státní kategorie" zdravotního pojištění v roce 2020
Karanténa v souvislostech zdravotního pojištění
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Zdravotní pojištění - nízké příjmy a minimum zaměstnance
Subjekty bez minima ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody
Výkon funkce a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Jak se mohou zaměstnavatelé vyvarovat nejčastějších chyb ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká
Zdravotní pojištění a minimální vyměřovací základ zaměstnance - nejčastější chyby zaměstnavatelů
Znaky minimálního vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění
Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát, od 1. ledna 2018
Minimální mzda a zdravotní pojištění po 1. lednu 2018
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Přečerpaná dovolená a zdravotní pojištění
Chybné postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění a správná řešení

Související otázky a odpovědi

Doplatek zdravotního pojištění do minimální mzdy DPČ
Slováci zaměstnání v ČR na DPP a pojištění
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Zdravotní pojištění
Povinnost doplatku do minimálního vyměřovacího základu při práci na dohodu o provedení práce a účasti na pojištění
Zdravotní pojištění po návratu z rodičovské dovolené
Neplacené volno
Neomluvená absence a krácení dovolené
Minimální zdravotní pojištění
Ukončení studia na SŠ, DPP a DPČ
Minimální vyměřovací základ ZP u studenta
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Účast na zdravotním pojištění
Zaměstnávání občanů EU s místem výkonu práce v Rusku
Vrácení přeplatku ze zdravotního pojištění
Odměny členů orgánů právnických osob
Opravné přehledy na zdravotní a sociální pojištění u OSVČ
Přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele - odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ
Smlouva o výkonu funkce do 3 500 Kč a paušální daň
Odvody za zaměstnance, který má trvalý pracovní poměr v EU u českého zaměstnavatele
Sociální a zdravotní pojištění z funkční odměny předsedy představenstva

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů