Ve zdravotním pojištění je v některých případech pro zaměstnavatele (a pro zaměstnance) důležitá výše příjmu zúčtovaná za rozhodné období kalendářního měsíce. Naproti tomu u OSVČ je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní rok, přičemž podnikatelé primárně řeší placení záloh, pokud je to jejich zákonnou povinností. Na které konkrétní částky by se měly obě tyto skupiny plátců zaměřit po změnách účinných od 1. 1. 2026? Jakou částku pojistného obdrží zdravotní pojišťovny měsíčně za tzv. státní pojištěnce? V jaké výši budou platit pojistné osoby bez zdanitelných příjmů?
Zdravotní pojištění od 1. 1. 2026 – změny a důležité částky příjmu
Ing.
Antonín
Daněk
I. Zaměstnavatelé a zaměstnanci
Pojistné odvádí zaměstnavatel za zaměstnance z vyměřovacího základu, což je úhrn příjmů podléhajících odvodu pojistného zejména za podmínek daných ustanovením § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“).
Sazba pojistného činí 13,5 % z tohoto úhrnu příjmů, přičemž jednu třetinu (případně zaokrouhlenou na celou korunu směrem nahoru) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny, neboli rozdíl, hradí zaměstnavatel ze svých zdrojů.
V přímé reakci na změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2026 se v dalším textu zaměříme na důležité částky příjmu (vyměřovacího základu zaměstnance), které v roce 2026 zaujímají v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem specifické postavení.
0 Kč
Vyměřovací základ zaměstnance a návazně pak částku pojistného v nulové hodnotě registrujeme v situacích, kdy u pracovní smlouvy po celé rozhodné období (kalendářní měsíc) například trvá:
*
překážka v práci na straně zaměstnance – nemoc (dočasná pracovní neschopnost), karanténa, mateřská nebo rodičovská dovolená, ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiné fyzické osoby a další dle § 191 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
*
neplacené volno nebo neomluvená absence u osob nebo situací vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., například u osob, za které platí pojistné stát,
*
výkon funkce člena statutárního orgánu bez příjmu.
Výše uvedené platí, pokud zaměstnanci není do příslušného kalendářního měsíce například zúčtována odměna.
I když se žádné pojistné neodvádí, započítává se taková osoba v případě pracovní smlouvy do celkového počtu zaměstnanců, uváděného na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, neboť se z pohledu zdravotního pojištění jedná o zaměstnance (resp. pracovněprávní vztah trvá). Tímto zaměstnáním má osoba rovněž vyřešen svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny.
Pokud však při trvající dohodě o pracovní činnosti nedosáhne v roce 2026 příjem 4 500 Kč nebo u dohody o provedení práce nečiní alespoň 12 000 Kč