Roční zúčtování za rok 2025

Kdy zaměstnavatel neprovádí roční zúčtování

Z hlediska situací, které mohou nastat, jde o tyto případy:

• poplatník není oprávněn požádat o RZ, neboť má povinnost podat daňové přiznání (dále také jen „DP“),
• poplatník je oprávněn požádat posledního plátce o provedení RZ,
• nežádá o provedení RZ a dobrovolně podá DP,
• nežádá o provedení RZ a není povinen podat DP. Úhrn jeho sražených záloh se považuje za výslednou roční daňovou povinnost dle § 38h odst. 9 ZDP.

Kdo musí podat daňové přiznání

Daňové přiznání musí podat:

1. Zaměstnanec, který vedle příjmů ze závislé činnosti má ještě jiné příjmy vyšší než 20 000 Kč podle § 7 až 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, (dále také jen „ZDP“). Jde o příjmy bez odečtení daňově uznatelných výdajů.
2. Poplatník, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 ZDP). Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
3. Poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.
4. Poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP – dar poskytnutý na vymezené účely do států EU, EHP (Norsko, Island, Lichtenštejnsko).
5. Zaměstnanec, který měl souběžně alespoň v jediném kalendářním dni příjem od dvou nebo více plátců najednou (např. pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele trval od 1. 1. do 30. 6. kalendářního roku a od 29. 6. téhož roku byl uzavřen jiný pracovní poměr) a příjem byl zdaněn zálohovou daní.
6. Poplatník, který měl příjmy ze závislé činnosti od zahraničního zastupitelského úřadu v tuzemsku.
7. Poplatník, český daňový rezident, který měl příjmy ze zahraničí. Není rozhodující, zda se jedná o práci v zahraničí pro zahraničního zaměstnavatele nebo pro zahraniční subjekt v rámci podnikatelské činnosti. Podstatné je, že měl příjmy v zahraničí.
8. Poplatník, jestliže jeho zaměstnavatel oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP,
9. Poplatník, kterému v rámci navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří vznikl příjem podle § 6 ZDP. Jde o případy, kdy předčasně ukončil daňově podporovaný produkt na stáří, na který přispíval zaměstnavatel.
10. Poplatník, který je daňovým nerezidentem a uplatňuje kromě slevy na poplatníka ještě slevy dle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP, nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně.
11. Poplatník, který byl alespoň po část zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu a jehož daň za toto období není rovna paušální dani.

Příjmy nezahrnované do ročního zúčtování

Do ročního zúčtování se nezahrnují tyto příjmy:

1. Příjmy od daně osvobozené (§ 4, § 4a,§ 6 odst. 9 a § 10 odst. 3 ZDP). Sem patří například veškeré důchody z důchodového pojištění nepřesahující v celoročním úhrnu částku 734 440 Kč, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, příjmy přijaté v rámci vyživovací povinnosti podle občanského zákoníku, náhrady škody s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku, výsluhové náležitosti vojáků a policistů, stipendia ze státního rozpočtu, částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem ke spotřebě na pracovišti, atd.
2. Příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmu ( § 3 odst. 4 a § 6 odst. 7 zákona). Jde především o náhrady cestovních výdajů poskytované do výše stanovené zvláštním předpisem, hodnota ochranných pracovních pomůcek v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem, náhrady přijaté za opotřebení vlastního nářadí, náhrada nákladů při výkonu práce na dálku, úhrada vstupní lékařské prohlídky zaplacené poplatníkem za zaměstnavatele, částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel atd.
3. Příjmy, které podléhají zvláštní sazbě daně. Sem patří především podíly na zisku společníků společností s ručením omezeným (§ 36 ZDP), úroky z vkladů, dividendy, příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi, který neučinil Prohlášení, pracuje na základě DPP a odměna v kalendářním měsíci nepřekročila částku 11 499 Kč, příjmy z pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti, odměny přísedícího u soudu apod. bez učiněného Prohlášení, pokud zdanitelný příjem v měsíci byl nižší než výše rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění (v roce 2025 do výše 4 499 Kč), autorské honoráře za příspěvky do novin a časopisů, televize a rozhlasu, pokud úhrn honorářů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč. Srážkové dani podléhaly v roce 2025 i odměny daňového nerezidenta za výkon funkce v orgánu právnické osoby. Od 1. 1. 2026 došlo ke zrušení srážkové daně u těchto poplatníků.

Podmínky pro provedení ročního zúčtování

Pokud měl zaměstnanec v uplynulém roce více zaměstnavatelů postupně za sebou, může poslední zaměstnavatel provést RZ, doloží-li poplatník potvrzení o výši příjmů ze závislé činnosti od všech předchozích postupných zaměstnavatelů. V případě, že vznikne oprávněný nedoplatek při provedení RZ, od poplatníka se nevybírá.

Poplatník může při žádosti o provedení RZ učinit dodatečně Prohlášení, nejpozději do 16. 2. 2026, a to i v případě, že v průběhu zdaňovacího období roku 2025 byl jeho příjem u tohoto plátce zdaňován srážkovou daní. Pro dodatečné Prohlášení je nutné použít formulář 5457 B2. Nejde-li o dodatečné prohlášení, kolonka „dodatečně činím“ se nevyplňuje. Podepisujete-li poplatník dodatečně, uvede se do této kolonky „XD“.

Neuplatnil-li poplatník v průběhu roku v „Prohlášení“ daňové zvýhodnění na nezaopatřené dítě, může je uplatnit dodatečně při RZ. Pokud měl zaměstnanec nárok na některé daňové slevy, které měsíčně neuplatňoval, protože chyběly příslušné doklady pro uplatnění slev, může poplatník dodatečně k termínu pro roční zúčtování (do 16. 2. 2026) předložit doklady poslednímu plátci. Může se jednat o rozhodnutí o pobírání invalidního důchodu příslušného stupně invalidity, předložení průkazu ZTP/P atd. Zaměstnavatel je povinen provést roční zúčtování do 31. 3. po ukončení zdaňovacího období. Plátce provede roční zúčtování jen na základě dokladů za uplynulé zdaňovací období, pokud byly předloženy poplatníkem do 16. 2. 2026.   

Postup při provedení ročního zúčtování

Do ročního zúčtování vstupuje úhrn všech zdanitelných příjmů s výjimkou příjmů, které byly zdaněny srážkovou daní, příjmů od daně osvobozených a příjmů, které nejsou předmětem daně.

Úhrn zdanitelných příjmů tvoří základ daně, který se sníží o nezdanitelné části, zaokrouhlí se na stokoruny dolů a vypočte se daň. Do výše 36násobku průměrné mzdy pro účely důchodového pojištění se použije sazba 15 %, nad tuto výši 23 %. Dílčí součiny se sečtou a součet se zaokrouhlí na celou korunu nahoru. Vypočtená daň se sníží o slevy na dani podle prokázaného nároku dle § 35ba ZDP. Tyto slevy mohou být poskytnuty jen do výše daňové povinnosti, tzv. do nuly.

Vypočtená daň po slevě podle § 35ba ZDP se sníží o daňové zvýhodnění na vyživované děti podle nároku a porovná se s úhrnem záloh na daň po slevě. Dále plátce porovná (nárokový) daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů, pokud činí alespoň 100 Kč. Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech nižší než nárokový daňový bonus, zvýší plátce daně o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtenou částku přeplatku na dani po slevě nebo sníží nevyplacenou částku na daňovém bonusu o vypočtenou částku nedoplatku na dani po slevě. Přeplatek na dani vyšší než 50 Kč se vrátí poplatníkovi, případný nedoplatek se nevybírá. 

V případě, že zaměstnanec za rok 2025 nedosáhne zdanitelného příjmu alespoň ve výši 122 400 Kč, nelze mu provést roční zúčtování daňového bonusu. Plátce provede RZ zálohy daně a vrátí jen případný přeplatek na dani. Vyplacené měsíční daňové bonusy se poplatníkovi ponechají.

Pokud v rámci ročního zúčtování vyplyne přeplatek vyšší než 50 Kč, vrátí jej plátce nejpozději se zúčtováním mzdy za březen – výplatní termín duben. Případný nedoplatek se poplatníkovi nesráží, pokud daňová povinnost byla v průběhu roku provedena správně. V případě zjištění chyby v průběhu roku je nutné nejprve provést opravu zálohy daně v konkrétním kalendářním měsíci a až pak provést RZ.  

Schéma ročního zúčtování bez uplatnění daňového zvýhodnění

Schéma ročního zúčtování s uplatněním daňového zvýhodnění

Příklad 1

Zaměstnanec měl za rok 2025 zdanitelné příjmy ve výši 580 350 Kč. Měl učiněné Prohlášení, uplatňoval daňové zvýhodnění na první dítě po celý rok. Požádal o provedení ročního zúčtování a doložil doklad o poskytnutém daru ve výši 3 000 Kč. Pojistné na soukromé životní pojištění činilo 24 000 Kč a na dlouhodobý investiční produkt si poplatník vložil 24 000 Kč. Vyplacené daňové bonusy za rok činily 504 Kč. Sražená záloha byla ve výši 35 250 Kč.

Příklad 2

Poplatník učinil Prohlášení a uplatňoval po celý rok 2025 slevu na invaliditu I. stupně a daňové zvýhodnění na tři nezaopatřené děti. Do 16. 2. 2026 požádal o provedení ročního zúčtování a doložil potvrzení o daru ve výši 6 000 Kč, potvrzení o soukromém životním pojištění ve výši 18 700 Kč. Za rok byla jeho hrubá mzda 230 105 Kč. Sleva na dani podle § 35ba ZDP činila 33 360 Kč, tj. /30 840 + (210 × 12)/. Nárok na daňové zvýhodnění byl ve výši 58 812 Kč [(1 267 + 1 617 + 2 017) × 12]. Skutečně sražené zálohy činily 1 335 Kč, skutečně vyplacené daňové bonusy byly ve výši 39 820 Kč.

Nezdanitelné částky podle § 15 ZDP snižující ročný daňový základ

V rámci RZ lze uplatnit slevy na dani dle § 35 ba ZDP

Slevu na manžela lze uplatnit pouze tehdy, pokud

1. poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, a
2. manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

Slevu lze uplatnit za měsíce, na jejichž počátku je manžel ve společné domácnosti s vyživovaným dítětem, které nedovršilo 3 let.

Do příjmu manžela se započítávají tyto příjmy:

hrubá mzda a odměny z pracovních dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

příjmy z podnikání, příjmy z pronájmu, starobní a invalidní důchod, dávky nemocenského pojištění, dávky v nezaměstnanosti, přijaté dary, příjmy podléhající srážkové dani (např. výplata podílů na zisku, dividendy).

Do příjmu manžela se nezapočítávají:

rodičovský příspěvek,

• dávky v hmotné nouzi a příspěvek na péči,
• zvýšení důchodu pro bezmocnost,
• státní příspěvky na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a stavební spoření,
• vrácená daň z příjmů za minulé zdaňovací období,
• dávky státní sociální podpory a sociální péče.

Příjmy se vyčíslují vždy za uplynulé zdaňovací období. Problematické bývají přijaté částky na přelomu roku. Jde o tyto případy:

• Mzda za prosinec 2025, výplatní termín leden 2026, se pro účely stanovení příjmu jednoho z manželů započítává do příjmů roku 2025.
• Peněžitá pomoc v mateřství a ostatní dávky nemocenského pojištění, starobní a invalidní důchod se započítávají do měsíce, ve kterém byly vyplaceny. Dávky přijaté v lednu 2026 se pro účely stanovení příjmů započítávají do roku 2026.

Daňové zvýhodnění na dítě dle § 35c a § 35d ZDP

Měsíční daňový bonus lze uplatnit jen při dosažení měsíčního zdanitelného příjmu alespoň ve výši ½ minimální mzdy (10 200 Kč).

Roční daňový bonus lze uplatnit jen při dosažení ročního zdanitelného příjmu ve výši alespoň šestinásobku minimální mzdy (122 400 Kč).

Důležité poznámky na závěr

Daňový nerezident může v rámci měsíčního i ročního zúčtování dosáhnout jen na základní slevu na poplatníka. Je-li daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího EHP, může uplatnit snížení ročního daňového základu o nezdanitelné částky, slevu na manželku/manžela, daňové zvýhodnění na nezaopatřené děti a další daňové výhody jen v rámci daňového přiznání a za podmínky, že příjmy ze zdrojů na území ČR budou činit nejméně 90 % všech jeho celosvětových příjmů.

Poplatník (čs. rezident), který měl v průběhu roku některé (nebo všechny) příjmy zdaněné srážkovou daní, může v rámci daňového přiznání zahrnout do zdanitelných příjmů i tyto příjmy. Jedná se o příjmy z DPP bez Prohlášení do 11 499 Kč měsíčně nebo tzv. ostatní příjmy dle § 6 ZDP bez učiněného Prohlášení, pokud měsíční příjem nepřesáhl 4 499 Kč. Jde například o mzdu z pracovního poměru s nízkým úvazkem, odměnu z dohody o pracovní činnosti, odměnu jednatele, odměnu přísedícího u soudu atd.

Pro uplatnění nezdanitelných částí základu daně při ročním zúčtování není rozhodující počet měsíců trvání pracovněprávního vztahu. Zaměstnání může trvat jen část roku a poplatník přesto může dosáhnout na veškeré daňové výhody, které ZDP umožňuje. Vždy je rozhodující celkový zdanitelný příjem.

Zákon o daních z příjmů stanoví odpovědnost plátců daně za správnost vybírání a odvodu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. A právě z tohoto důvodu je nutné vyžadovat i další neuvedené doklady, kterými bude nárok na daňovou výhodu jasně prokázán. Jde například o čestné prohlášení manželky poplatníka, který uplatňuje slevu na nepracující manželku. Obdobně je nutné mít čestné prohlášení zletilého nezaopatřeného dítěte, se kterým rodičem sdílí společně hospodařící domácnost, pokud došlo k rozvodu rodičů. Rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jednomu z rodičů pozbývá platnosti dosažením zletilosti dítěte a zletilé dítě si samo určuje, se kterým z rodičů sdílí společnou domácnost.

Zaměstnanec může spolu se žádostí o RZ učinit Prohlášení dodatečně do 16. 2., pokud jej u tohoto plátce neučinil. Zpětným podpisem v části II potvrzuje splnění podmínek a z tiskopisu musí být jasné, za jaké období Prohlášení dodatečně podepisuje. Skutečnosti rozhodné pro RZ za dobu u předchozích plátců vyplývají z potvrzení o zdanitelných příjmech (závazný formulář). Při dodatečném podpisu se mění i případná sražená 15% srážková daň u inkriminovaného (posledního) zaměstnavatele. Při dodatečné změně srážkové daně na daň zálohovou není třeba o této změně informovat správce daně. Tato skutečnost se uvádí pouze správným vyplněním Vyúčtování daně vybírané srážkou daně, kde zůstává původně správně sražená daň zvláštní sazbou beze změny. Daň vázající se ke zpětnému učiněnému Prohlášení se uvádí ve sloupci 6 tiskopisu Vyúčtování daně u příjmů ze závislé činnosti.

V případě pochybení v rámci ročního zúčtování za rok 2025 lze přeplatek na dani nebo nedoplatek na daňovém bonusu vrátit poplatníkovi nejpozději do 2 let do konce lhůty pro podání Vyúčtování daně ze závislé činnosti za rok 2025, tj. do 1. 3. 2028 nebo do 20. 3. 2028 v závislosti na typu podání.

Přeplatek zálohy daně a nedoplatek na měsíčním daňovém bonusu lze vyrovnat za rok 2025 do lhůty pro podání Vyúčtování daně, tj do lhůty pro daný typ podání, tedy do 1. 3. 2026 nebo do 22. 3. 2026.

Nedoplatek zálohy daně nebo přeplatek na měsíčním daňové bonusu za rok 2025 lze vybrat do lhůty pro podání Vyúčtování daně, tj. do 1. 3. 2026 nebo do 22. 3. 2026 v závislosti na typu podání.

Nedoplatek na dani nebo přeplatek na daňovém bonusu z důvodu chyby plátce za rok 2025 lze srazit z poplatníkovy mzdy do 2 let od konce lhůty pro podání Vyúčtování daně, tedy do 1. 3. 2028 nebo do 20. 3. 2028 v závislosti na typu podání.

Přeplatky z ročního zúčtování daňových záloh jsou příjmem zaměstnance pro účely státní sociální podpory. Doplatky měsíčních a doplatky i přeplatky ročních daňových bonusů v rámci daňového zvýhodnění nejsou považovány za příjem pro státní sociální podporu.