Vedle porušení povinnosti vyplývající zaměstnanci z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci („pracovní kázně“) je to další častý a známý důvod pro rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele - nadbytečnost zaměstnance v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně dle ustanovení § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Pro správnou aplikaci uvedeného výpovědního důvodu je třeba mít ale jasno v tom, kdy je zaměstnanec pro zaměstnavatele nadbytečným, resp. k jakému okamžiku se jeho nadbytečnost vlastně posuzuje. Právě touto otázkou se nedávno zabýval Nejvyšší soud a rozhodl o ní svým rozsudkem ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. 21 Cdo 3680/2020.
Popis případu
Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele (města coby územního samosprávného celku) jako „referent odboru investic a majetku - správce městských lesů“. Rada města jako příslušný orgán schválila dne 26. 11. 2018 dodatek k organizačnímu řádu městského úřadu a přílohu, která obsahovala schéma organizačního uspořádání zmíněného městského úřadu k 1. 1. 2019. Oproti schématu organizačního uspořádání ke dni 1. 12. 2018 existoval od 1. 1. 2019 pouze odbor investic a majetku, který se nedělil na oddělení a který neměl žádného referenta správy městských lesů, přičemž došlo i ke snížení počtu zaměstnanců odboru investic a majetku z 10 na 9.