Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákoník práce") rozlišuje ve věci náhrady majetkové újmy (škody) způsobené zaměstnancem zaměstnavateli několik druhů a typů jeho povinnosti nahradit zaměstnavateli škodu.
Zřejmě nejběžnějším druhem povinnosti zaměstnance nahradit zaměstnavateli vzniklou škodu je obecná povinnost nahradit škodu. Za poněkud méně frekventovanou lze považovat povinnost zaměstnance podílet se na náhradě škody, která vznikla zaměstnavateli v případě, že zaměstnanec vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno jejímu bezprostřednímu vzniku. V třetím pořadí pak přichází v úvahu schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a ztráta svěřených věcí.
Aby zaměstnanci vznikla obecná povinnost nahradit zaměstnavateli způsobenou škodu, musí být současně naplněny všechny její předpoklady, a to
- vznik škody na straně zaměstnavatele (za škodu se považuje majetkový úbytek, tedy to, oč se majetek v důsledku škodní události zmenšil),
- porušení povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,
- zavinění, a to přinejmenším ve formě nedbalosti, a
- příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody (za škodu vzniklou z titulu vyšší moci zaměstnanec neodpovídá).
Na zaměstnavateli je, aby zaměstnanci všechny tyto čtyři předpoklady jeho obecné povinnosti nahradit škodu prokázal. Jedná-li se však o schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (a rovněž o ztrátu svěřených věcí), kterému budeme v tomto příspěvku věnovat zvýšenou pozornost, zaměstnavatel nemusí zaměstnanci prokazovat zavinění, neboť to je presumováno zákonem.
V příspěvku jsou uváděna i některá soudní rozhodnutí, která byla vydána v době, kdy právní úprava používala jiné pojmy - například dnes se již nejedná o dohodu o hmotné odpovědnosti, ale o dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty apod. Rovněž uváděné odkazy odpovídají tehdy účinné právní úpravě.
Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty
Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, je druhem tzv. zvláštní (objektivní) odpovědnost