Pracovní pohotovost podle judikatury Soudního dvora EU

V roce 2018 jste možná zaznamenali rozhodnutí Soudního dvora EU (SDEU) ve věci hasiče Rudyho Matzaka. Pracovní pohotovost tohoto dobrovolného hasiče z Belgie byla unijním soudem posouzena jako pracovní doba, a to především z důvodu, že do šibeničních 8 minut nejenže musel reagovat na výzvu zaměstnavatele, ale musel být již na své stanici. Letos na jaře se unijní soud ve dvou podobných případech opět zabýval otázkou, zda pracovní pohotovost „na zavolání“ (tedy ta, během které nemá zaměstnanec povinnost zůstat na pracovišti – tj. pracovní pohotovost i ve smyslu našeho zákoníku práce) představuje ve smyslu unijní směrnice (viz níže) dobu odpočinku, nebo pracovní dobu. Přitom velmi názorně ukázal, k čemu je nutno přihlížet a jaké okolnosti jsou naopak při tomto posuzování irelevantní.

Česká právní úprava

Zmíněné případy byly posuzovány dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby, která byla implementována i do českého zákoníku práce. Pracovní pohotovost podle českého zákoníku práce představuje dobu, kdy zaměstnanec práci nekoná, ale je připraven k jejímu případnému výkonu nad rámec rozvrhu jeho pracovních směn. Od pracovní doby, během které se také může stát, že zaměstnanec práci nekoná (neboť zrovna…

Tento článek je jen pro předplatitele

Registrujte se nyní a získejte 14 denní přístup ZDARMA

  • Přístup k placeným článkům
  • Týdeník Podtrženo, sečteno
  • Časové řezy předpisů
  • Přístup k Otázky a odpovědi
Registrujte se zdarma

Heslo by mělo obsahovat alespoň 6 znaků