Pracovní doba nejenom z pohledu novely zákoníku práce

Pracovní doba, její rozvržení, jakož i doba odpočinku představují významnou pracovní podmínku, za které zaměstnanec práci pro zaměstnavatele koná, a to vedle pracovního prostředí, vlivu rizikových faktorů či rizikovosti vykonávané práce. Jedná-li se o pracovní podmínku, znamená to, že zaměstnavatel je povinen ve vztahu k pracovní době dodržovat zákonnou zásadu rovného zacházení. Pracovní doba je rovněž jedním z institutů, jichž se dotkla novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), provedená zákonem č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony, dále jen „novela zákoníku práce“.

V jiných souvislostech jsme uvedli, že zmíněná novela zákoníku práce má rozdělenou účinnost - zatímco jedna skupina změn nabyla účinnosti dnem 30. července 2020, další změny nabydou účinnosti dnem 1. ledna 2021. Změny účinné od 30. července 2020 se týkají mj. pracovní doby, byť se jedná o změny víceméně formální povahy.

Pracovní doba je v zákoníku práce upravena v ust. § 78 a násl. a byť se změny nedotkly mladistvých zaměstnanců, tedy zaměstnanců mladších 18 let, považuji za nutné připomenut,…

Tento článek je jen pro předplatitele

Registrujte se nyní a získejte 14 denní přístup ZDARMA

  • Přístup k placeným článkům
  • Týdeník Podtrženo, sečteno
  • Časové řezy předpisů
  • Přístup k Otázky a odpovědi
Registrujte se zdarma

Heslo by mělo obsahovat alespoň 6 znaků