Zrušení tzv. karenční doby a jiné změny

Vydáno: 9 minut čtení

Novelou zákoníku práce provedenou zákonem č. 32/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byla zrušena právní úprava, kdy v době prvních 14 kalendářního dnů (dále „dvou týdnů“) dočasné pracovní neschopnosti (dále DPN), v níž zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu, tuto neposkytuje za první tři pracovní dny (směny), respektive za svátky, za které jinak přísluší náhrada mzdy, nebo se mu plat nebo mzda nekrátí. Jde o tzv. karenční dobu, tj. dobu, po kterou se nárok vylučuje.

Tato změna byla dlouhá léta předmětem diskusí mezi politickými stranami a není k ní vyjadřován ani nadále všeobecný souhlas, přestože nakonec díky programovému prohlášení vlády byla přijata. Nepovedl se ale záměr, aby tato úprava byla spojena se zavedením elektronických neschopenek, k čemuž dojde pravděpodobně až k 1. lednu 2020. Zákon č. 32/2019 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. července 2019.

Uvedenou novelou zákoníku práce v něm byly provedeny konkrétně tyto změny:

  1. V § 192 odst. 1 byla zrušena část věty druhé za středníkem, která vyjadřovala právě onu karenční dobu, tedy že zaměstnanci náhrada mzdy nepřísluší v době prvních 3 pracovních dnů (nejvýše však 24 hodin), včetně tzv. placených svátků v době prvních dvou týdnů DPN. Napříště tak bude zaměstnanci i v tyto dny příslušet náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku. Jeho zjištění se nemění, a platí proto výpočty uveřejněné pro rok 2019 na portálu Práce a mzda (www.praceamzda.cz) pod názvem Výpočty pro náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě v roce 2019. Ani v době uvedených prvních 3 pracovních dnů (směn) DPN nebude náhrada mzdy či platu podléhat odvodu daně z příjmu ze závislé činnosti a pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Změna se vůbec nedotýká práva zaměstnavatele kontrolovat, zda zaměstnanci v době prvních dvou týdnů DPN dodržují povinnosti práce neschopného pojištěnce zdržovat se v místě pobytu uvedeném ošetřujícímu lékaři a dobu a rozsah povolených vycházek (toto právo má zaměstnavatel nyní podle § 192 odst. 5 a 6 ZP i v karenční době).
  2. Byla vypuštěna již nadbytečná textace, která v některých ustanoveních ZP odkazovala na právní úpravu, podle níž zaměstnavatel v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 poskytoval náhradu mzdy v době prvních 21 kalendářních dnů (v § 66 odst. 1, § 192 odst. 1, a to větě první, třetí a čtvrté, v § 192 odst. 5 a 6, § 194 a v § 301a). Tato změna je jen legislativně technická.
  3. V § 271a odst. 1 se zrušuje věta druhá, která stanovila, že náhrada za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání přísluší zaměstnanci i za takzvanou karenční dobu (v plné výši do průměrného výdělku před vznikem škody).

Zrušení tzv. karenční doby bylo promítnuto i do dalších zákonů, které upravují pracovní či služební podmínky zaměstnanců v jiných právních vztazích než pracovněprávních. To se konkrétně týká zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších právních předpisů, zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších právních předpisů (v tomto případě ale karenční doba byla prvních 24 hodin doby, kdy měla být služba podle rozvrhu služeb konána), zákonů o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze (č. 128/2000 Sb., č. 129/2000 Sb. a č. 131/2000 Sb. – ve všech případech ve znění pozdějších právních předpisů), zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších právních předpisů a zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších právních předpisů.

Snížení pojistného na sociální zabezpečení

Zákonem č. 32/2019 Sb. byl změněn i zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů, a to konkrétně v jeho § 7 odst. 1. Novela zakotvila snížení sazby pojistného u zaměstnavatele z 25 % vyměřovacího základu na 24,8 %, a to konkrétně u pojistného na nemocenské pojištění z 2,3 % vyměřovacího základu na 2,1 %. Jde o určitou kompenzaci zaměstnavatelům, kteří budou mít zvýšené výdaje za poskytování náhrady mzdy zaměstnancům v době původní tzv. karenční doby. Snížilo se rovněž pojistné u osob samostatně výdělečně činných, a to stejným procentem jako u zaměstnavatele. Rovněž u zahraničního zaměstnance došlo ke snížení pojistného z 2,3 % vyměřovacího základu na 2,1 %.

Přechodná ustanovení

Podle článku II. novelizačního zákona č. 32/2019 Sb. náhrada mzdy nebo platu v době DPN, která vznikla před účinností zákona č. 32/2019 Sb. a trvá za jeho účinnosti (tj. po 30. červnu 2019), se řídí podle dosavadních právních předpisů.

Příklad č. 1:

DPN zaměstnance, který pracuje od pondělí do pátku, vznikla ve čtvrtek 27. června 2019. Doba prvních dvou týdnů končí ve středu 10. července 2019. Protože DPN vznikla ještě před účinností novely zákoníku práce, uplatní se ještě první 3 karenční dny, kdy náhrada mzdy zaměstnanci nepřísluší, což jsou v jeho případě dny 27. a 28. června a 1. července 2019. Náhrada mzdy tak bude příslušet za dny 2., 3., 4. července, za tzv. placený svátek 5. července a za pracovní dny 8., 9. a 10. července 2019.

Příklad č. 2:

Zaměstnanec bude uznán práce neschopným dne 1. července 2019 a doba prvních dvou týdnů DPN bude trvat do 14. července 2019. Zaměstnanec za první 3 pracovní dny DPN již obdrží od zaměstnavatele náhradu mzdy.

Pracovní úraz a nemoc z povolání

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu prvních dvou týdnů DPN poskytovaná z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, jestliže DPN vznikla před 1. červencem 2019 a trvá za jeho účinnosti, se řídí rovněž podle dosavadních právních předpisů. To znamená, že za první 3 pracovní dny zaměstnanec dostane náhradu za ztrátu na výdělku v plné výši průměrného výdělku před vznikem škody.

Příklad č. 3:

Ve výše uvedeném příkladu č. 1 zaměstnanci za dny 27. a 28. června a 1. července 2019 náhrada mzdy při DPN nepřísluší, a proto náhrada za ztrátu na výdělku bude činit plný průměrný výdělek před vznikem škody (což je průměrný výdělek, který pro zaměstnance platil dne 27. června 2019, tedy zjištěný z I. čtvrtletí 2019). Za dny od 2. července 2019 do 10. července 2019 bude zaměstnanci příslušet náhrada za ztrátu na výdělku jako rozdíl mezi tímto průměrným výdělkem a plnou výší náhrady mzdy při DPN.

Příklad č. 4:

V druhém výše uvedeném příkladu bude zaměstnanci příslušet náhrada za ztrátu na výdělku od prvního dne DPN po dobu jejích prvních 2 týdnů ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a plnou výší náhrady mzdy. (Pojem „plná výše náhrady mzdy“ má význam pro případ, že by zaměstnanci příslušela snížená výše náhrady mzdy, a to buď proto, že zaměstnavatel náhradu mzdy zaměstnanci snížil z důvodu porušení povinnosti dočasně práce neschopného zaměstnance, nebo že by došlo k jejímu snížení na polovinu z důvodu podle § 31 zákona o nemocenském pojištění. Takové snížení není zaměstnanci náhradou za ztrátu na výdělku kompenzováno.)

Změna zákona o vysokých školách

Do zákona č. 32/2019 Sb. byla vložena též novela zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů (šlo o takzvaný přílepek k vládnímu návrhu). Změna zákona o vysokých školách vůbec nesouvisí s náhradou mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, ale týká se pracovní doby akademických pracovníků. Tuto změnu lze ale ocenit jako účelnou. Do zákona o vysokých školách byl vložen nový § 70a, který říká, že akademičtí pracovníci vykonávají v pracovní době přímou pedagogickou činnost, práce související s přímou pedagogickou činností a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou a další tvůrčí činnost. Akademický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti a v případech, které stanoví zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce (např. při poradách).

Jde-li o výkon jiné práce, než je dána rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti, a v dalších případech, které stanovil zaměstnavatel, vykonává ji akademický pracovník v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Tuto část pracovní doby zaměstnavatel neeviduje. Eviduje tak jen pracovní dobu při výkonu práce na pracovišti (což je rozdíl například oproti pedagogickým pracovníkům mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol podle školského zákona).

Významné je též pravidlo, že náklady, které akademickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce a není-li dohodnuto jinak, hradí je akademický pracovník. I tato právní úprava nabývá účinnosti dnem 1. července 2019.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Vlastní svatba
Úmrtí blízké osoby
Prostoj
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Dovolená po mateřské dovolené
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Ošetřovné
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu

Související články

Nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění v roce 2022
Zaměstnanec v době dočasné pracovní neschopnosti
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě, izolaci) v roce 2022
Změny od 1. 7. 2019 spojené se zrušením karenční doby
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) od roku 2021
Vyměřovací základ, osobní péče, posuzování zdravotního stavu i náhrada starobního důchodu v aktuální judikatuře NSS
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 1. část
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2020
Změny výpočtů náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě v roce 2017
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2018
Problémy mzdových účetních a personalistů v otázkách a odpovědích
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2017
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě, izolaci) v roce 2023
Pozměňování údajů v dokladech pro uplatnění nemocenského
Vliv nemoci ve zdravotním pojištění
Přechod na eNeschopenky. Elektronická evidence dočasných pracovních neschopností - 1. část
Přechod na eNeschopenky. Elektronická evidence dočasných pracovních neschopností – 2. část
Postih za porušení režimu nemocného
Co vás zajímá - co zajímá zaměstnavatele a zaměstnance z oblasti sociálního pojištění

Související otázky a odpovědi

Nevyplacení náhrady mzdy za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti
Náhrada mzdy během DPN
Zrušení karenční doby od 1. 7. 2019
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době a náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti
Náhrada mzdy u DPN
Náhrada mzdy při DPN
Odměna při dočasné pracovní neschopnosti
Náhrada nemoci a výplata dávek nemocenského pojištění jednatele
Plat za odpracovanou část směny první den nemoci
Nárok na daňový bonus při dlouhodobé nemocenské
Vyplacené peníze tělesně postiženému, které mu nenáležely
Pracovní neschopnost zaměstnance
Pracovní neschopnost
Pokračující nebo nová dočasná pracovní neschopnost
Pozbytí zdravotní způsobilosti a odstupné
Další mateřská dovolená v době rodičovské dovolené
Ukončení dočasné pracovní neschopnosti
Platnost ukončení pracovního poměru zaměstnancem ve zkušební době při dočasné pracovní neschopnosti
Práce během prvních dní dočasné pracovní neschopnosti (izolace)
Počátek dočasné pracovní neschopnosti

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
32/2019 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu
221/1999 Sb. o vojácích z povolání
128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení)
129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení)
131/2000 Sb. o hlavním městě Praze
361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
234/2014 Sb. o státní službě
589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)