Novelou zákoníku práce provedenou zákonem č. 32/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byla zrušena právní úprava, kdy v době prvních 14 kalendářního dnů (dále „dvou týdnů“) dočasné pracovní neschopnosti (dále DPN), v níž zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu, tuto neposkytuje za první tři pracovní dny (směny), respektive za svátky, za které jinak přísluší náhrada mzdy, nebo se mu plat nebo mzda nekrátí. Jde o tzv. karenční dobu, tj. dobu, po kterou se nárok vylučuje.
Tato změna byla dlouhá léta předmětem diskusí mezi politickými stranami a není k ní vyjadřován ani nadále všeobecný souhlas, přestože nakonec díky programovému prohlášení vlády byla přijata. Nepovedl se ale záměr, aby tato úprava byla spojena se zavedením elektronických neschopenek, k čemuž dojde pravděpodobně až k 1. lednu 2020. Zákon č. 32/2019 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. července 2019.
Uvedenou novelou zákoníku práce v něm byly provedeny konkrétně tyto změny:
- V § 192 odst. 1 byla zrušena část věty druhé za středníkem, která vyjadřovala právě onu karenční dobu, tedy že zaměstnanci náhrada mzdy nepřísluší v době prvních 3 pracovních dnů (nejvýše však 24 hodin), včetně tzv. placených svátků v době prvních dvou týdnů DPN. Napříště tak bude zaměstnanci i v tyto dny příslušet náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku. Jeho zjištění se nemění, a platí proto výpočty uveřejněné pro rok 2019 na portálu Práce a mzda (www.pr