Průměrný a pravděpodobný výdělek

Vydáno: 16 minut čtení

Právní úprava

Zákoník práce

Způsob zjišťování průměrného výdělku

Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu zúčtovaného zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období, pokud zaměstnanec odpracoval v tomto období alespoň 21 pracovních dnů. Hrubou mzdou nebo platem se rozumí mzdová a platová plnění za výkon práce. Jedná se o základní mzdu, tarifní plat, příplatkové mzdy (práce přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za práci v sobotu a neděli, příplatek za práci v noci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí atd.) a odměny poskytnuté za výkon práce nebo v souvislosti s výkonem práce. Za mzdu nebo plat se pro účely zjištění průměrného hodinového výdělku považuje i odměna z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Do započitatelného příjmu pro výpočet průměrného výdělku se tedy nezapočtou veškeré náhrady mzdy (platu), odměna za pracovní pohotovost (není výkonem práce) a též odměny, které zaměstnavatel poskytl z jiného důvodu, než je výkon práce (například odměna k jubileu 50 let, k odchodu do důchodu, sociální výpomoc apod.).

Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Do odpracované doby se tedy zahrnuje i práce přesčas, pokud za práci přesčas nebylo poskytnuto náhradní volno. Dojde-li k zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby v tomto období také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta.

Průměrný hodinový výdělek se stanoví na dvě desetinná místa, aby nedocházelo ke zkreslování výpočtů, které z tohoto ukazatele vycházejí.

Rozhodné období

Rozhodným obdobím je, až na výjimky uvedené dále, předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí a takto zjištěný průměrný výdělek platí po celé toto období. Znamená to, že průměrný výdělek se zjišťuje k 1. 1., 1. 4, 1. 7. a 1. 10. kalendářního roku.

Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí, ovšem za podmínky, že bylo odpracováno alespoň 21 pracovních dnů.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dne 15. 11. a do konce tohoto roku odpracuje 192 hodin v rámci 24 pracovních dnů. Výše mzdy bez náhrad činí za celé období 26 500 Kč.

Průměrný hodinový výdělek činí: 16 500 : 192 = 138,02 Kč.

Příklad č. 2:

Zaměstnavatel uplatnil konto pracovní doby na dobu 26 týdnů s účinností od 1. 3. Pro stanovení výše stálé mzdy a náhrady mzdy u těchto zaměstnanců bude rozhodným obdobím doba od 1. 3. předchozího roku do 28. 2. (respektive do 29. 2.) běžného roku, protože u konta pracovní doby je rozhodné období předchozích 12 kalendářních měsíců před začátkem vyrovnávacího období.

Odchylně je stanoveno rozhodné období u dohod konaných mimo pracovní poměr, pokud je sjednána jednorázová splatnost odměny. V takovém případě je rozhodným obdobím celá doba, po kterou provedení sjednaného pracovního úkolu trvalo. Pokud jsou odměny vypláceny pravidelně měsíčně, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

Příklad č. 3:

Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána na dobu od 1. 1. do 31. 5. kal. roku s výší měsíční odměny 15 000 Kč a rozsahem pracovní doby 20 hodin týdně. V jednotlivých měsících bylo odpracováno a vyplaceno:

  • leden - 80 hodin, 15 000 Kč,
  • únor - 80 hodin, 15 000 Kč,
  • březen - 88 hodin, 15 000 Kč,
  • duben - 80 hodin, 15 000 Kč,
  • květen - 84 hodin, 15 000 Kč.

K 31. 5. kal. roku bude potřeba zjistit průměrný hodinový výdělek. Ten bude vypočten z rozhodného období I. čtvrtletí kal. roku.

Výpočet: 15 000 x 3 : 248 = 181,45 Kč/hod.

V případě, že bude sjednána jednorázová splatnost odměny ve výši 75 000 Kč po vykonání celého úkolu, pak průměrný výdělek k 31. 5. kal. roku bude vypočten z rozhodného období od 1. 1. do 31. 5. kal. roku a bude činit: 75 000 : 412 = 182,04 Kč/hod.

Rozdíl mezi průměrnými hodinovými výdělky (182,04 - 181,45 = 0,59 Kč) je způsoben různou délkou rozhodného období v důsledku jiné splatnosti odměny.

Příklad č. 4:

Předpokládejme, že zaměstnanec byl v pracovním poměru po celé předchozí čtvrtletí a odpracoval 501,5 hodiny včetně práce přesčas, dovolenou čerpal ve výši 4 dnů, jeden den měl omluvené neplacené volno. Za odpracovanou dobu dostal mzdu ve výši 79 920 Kč a náhrada mzdy za dovolenou činila 2 780 Kč.

Výpočet průměrného hodinového výdělku: 79 920 : 501,5 = 159,36 Kč/hod.

Příklad č. 5:

Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou a odpracoval v březnu kal. roku práci přesčas v rozsahu 32 hodin, přičemž souhlasil s poskytnutím náhradního volna. Z provozních důvodů však nebylo možné náhradní volno poskytnout, a tak byl zaměstnavatel povinen za práci přesčas poskytnout mzdu včetně příplatku za práci přesčas do tří měsíců po vykonání této práce. Tento mzdový nárok zúčtoval proto zaměstnanci v červnu. Mzda za práci přesčas včetně odpracovaných hodin práce přesčas (32 hodin) bude započtena při výpočtu průměrného výdělku k 1. 7. kal. roku.

S účinností od 1. 1. 2008 se stanoví, že při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání se použije průměrný výdělek z rozhodného období předchozího kalendářního roku, pokud je to pro zaměstnance výhodnější - viz § 271m zákoníku práce.

Pokud zaměstnanec vykonává práci u téhož zaměstnavatele na základě více pracovněprávních vztahů (např. pracovní poměr a dohoda o pracovní činnosti), posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém takovém vztahu samostatně.

Započítávání odměn za delší časové období

Je-li zaměstnanci zúčtována mzda (plat) za delší časové období než čtvrtletí, zahrne se do výpočtu průměrného výdělku pouze poměrná část této mzdy připadající na kalendářní čtvrtletí a ostatní části se zahrnou do dalších období podle počtu období, za něž se mzda poskytuje. Do hrubé mzdy se v rozhodném období zahrne tato poměrná část jen ve výši odpovídající odpracované době. Poskytuje-li tedy zaměstnavatel odměny za delší období, než je kalendářní čtvrtletí, je nutné, aby současně stanovil, jakého počtu období se odměna týká. Není-li tato skutečnost uvedena nebo nevyplývá-li z dalších okolností periodicita příslušné odměny, má se za to, že je poskytnuta jako jednorázová. Tato skutečnost má zásadní vliv na výpočet průměrného výdělku.

Příklad č. 6:

Zaměstnanec odpracoval ve 2. čtvrtletí, v němž fond pracovní doby dle individuálního harmonogramu směn (jeho předpokládaná pracovní doba) činil 520 hodin, jen 480 hodin. Základní mzda činila 48 500 Kč. Zúčtovaná pololetní odměna činila 17 200 Kč.

Výpočet průměrného výdělku k 1. 7.:

48 500 + (17 200 : 2 x 480 : 520) = 48 500 + 7 938,46 = 56 438,46 Kč

56 438,46 : 480 = 117,58 Kč

Druhá část odměny (17 200 : 2 = 8 600 Kč) se zahrne do výpočtu průměrného výdělku v dalším období (k 1. 10.) s ohledem na odpracovanou dobu ve 3. čtvrtletí. Pokud zaměstnanec ve 3. čtvrtletí odpracuje pouze 250 hodin (harmonogramem směn byl stanoven počet hodin ve výši 520), za které náleží mzda ve výši 25 260 Kč, bude průměrný výdělek činit:

25 280 + (8 600 x 250 : 520) = 25 280 + 4 134,62 = 29 414,62 Kč

29 394,62 : 250 = 117,65 Kč.

Průměrný výdělek ve vztahu k minimální mzdě

Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě. To platí také při uplatnění pravděpodobného výdělku.

Příklad č. 7:

Zaměstnanec je odměňován měsíční formou mzdy ve výši minimální mzdy (12 200 Kč) a stanovený rozsah týdenní doby je 37,5 hodiny. Jeho průměrný hodinový výdělek k 1. 1. kal. roku činí např. 70,65 Kč (vypočteno z rozhodného období, kterým bylo 4. čtvrtletí 2017). V měsíci lednu bude čerpat dovolenou. Vzhledem k tomu, že výše hodinové minimální mzdy (73,20 Kč/hod.) je vázána na stanovenou týdenní pracovní dobu v rozsahu 40 hodin, bude nutné upravit tuto hodinovou výši minimální mzdy podle stanovené týdenní pracovní doby, tj. 73,20 x 40 : 37,5 = 78,08 Kč. Pro účely náhrady mzdy bude použit průměrný výdělek odpovídající výši minimální mzdy, a proto za jeden den dovolené v rozsahu 7,5 hodiny bude zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy ve výši 78,08 x 7,5 = 585,60 Kč.

Pravděpodobný výdělek

Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek můžeme stanovit několika způsoby:

  1. z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období,
  2. z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl. Přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance,
  3. z hrubé mzdy nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Vzhledem k tomu, že zákoník práce uvádí 3 možné způsoby výpočtu průměrného výdělku, měl by každý zaměstnavatel stanovit postup při určování pravděpodobného výdělku jako výběr z možných variant, a ten pak používat při výpočtu pravděpodobného výdělku u všech zaměstnanců. Tímto způsobem se vyvaruje případným sporům se zaměstnanci.

Příklad č. 8:

Po rodičovské dovolené zaměstnankyně ukončila pracovní poměr dohodou z organizačních důvodů. Při výpočtu odstupného zaměstnavatel vycházel ze základní měsíční mzdy. Před nástupem mateřské dovolené jí byl každoročně přiznáván individuální bonus ve výši čtyřnásobku základní měsíční mzdy (pravidla výplaty i počet násobků je stanoven ve mzdovém řádu) a také započítáván poměrnou částí do průměrného výdělku. Nyní, při výpočtu pravděpodobného výdělku, nebyl tento roční bonus zohledněn s tím, že „rozhodnutí, zda bude zaměstnanci jakákoliv variabilní složka vyplacena, záleží na schválení generálního ředitele zaměstnavatele. Platby učiněné podle tohoto bodu záleží čistě na uvážení zaměstnavatele, jsou volitelné a zrušitelné a budou vždy zachovávat tuto nezávislou povahu bez ohledu na částku nebo četnost plateb. Zaměstnanec nesmí za žádných podmínek považovat takovouto platbu za právo získané i do budoucna. Z uvedeného nelze v žádném případě dovodit, že roční bonus lze zahrnout do výpočtu pravděpodobného výdělku podle § 355 zákoníku práce."

Bonusy byly vyplaceny každý rok i v nepřítomnosti zaměstnankyně a dá se proto předpokládat, že pokud by byla zaměstnána, byly by jí vyplaceny.

Řešení: V tomto případě nebylo možné použít postup uvedený v odst. 1). Zbývá tedy rozhodnout, zdali bude použit postup uvedený pod odst. 2), nebo 3). Protože volba příslušného postupu uvedeného v § 355 ZP závisí plně na zaměstnavateli, je nutné se pro případ neshody v názorech smluvních stran opřít o vnitřní předpis, který jednoznačně stanoví, která varianta bude v jednotlivých situacích použita a která část nadstavbové složky mzdy se z důvodu oprávněného důvodu nikdy nezapočte.

To, že je ve mzdovém řádu uveden pouze postup pro výpočet ročního bonusu, není podstatné pro započtení této mzdové složky do výpočtu pravděpodobného výdělku. Podstatné je, zdali se o tomto mzdovém titulu hovoří ve mzdovém předpisu pro výpočet pravděpodobného výdělku, či nikoliv. Pokud takový vnitřní předpis chybí, vzniká popisovaný problém. Zaměstnavatel argumentuje logicky a možná i správně. Pokud se však s odpovědí zaměstnavatele zaměstnankyně nespokojí, je jediným východiskem soudní žaloba. Lze jen těžko dovozovat výsledek takového sporu, i když čím dál častěji se setkáváme s rozsudky, které se opírají o zásadu uvedenou v odst. 2) výše, tj. že by pravděpodobný výdělek měl zahrnovat i části mzdy, kterých by zaměstnanec zřejmě dosáhl.

Postup při výpočtu průměrného hrubého měsíčního výdělku

Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se vychází z průměrného hodinového výdělku a průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce.

Příklad č. 9:

Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 113,91 Kč a pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby.

Průměrný měsíční výdělek činí: 113,91 x 4,348 x 40 = 19 811,23 Kč, po zaokrouhlení 19 812 Kč. V souladu s § 142 ZP se mzda zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Analogicky může být postupováno i v případě měsíčního výdělku pro pracovněprávní účely. Lze však použít i matematického způsobu zaokrouhlování.

Průměrný měsíční hrubý výdělek se použije při výpočtu odstupného (§ 67 ZP), při stanovení náhrady škody podle § 257 a § 258 ZP, v případě okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem, kterému náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající délce výpovědní doby (§ 56 odst. 2 ZP), a v případě odškodňování pracovních úrazů, pokud trvá dočasná pracovní neschopnost po několik kalendářních měsíců.

Postup při výpočtu průměrného čistého měsíčního výdělku

Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.

Příklad č. 10:

Průměrný hrubý měsíční výdělek činil u zaměstnance 21 205 Kč k 28. 2. 2018, kdy též dochází k rozvázání PP. Zaměstnanec učinil „Prohlášení poplatníka" a uplatnil slevu na poplatníka, daňové zvýhodnění na 2 děti a dále má vlastní invaliditu druhého stupně, kterou doložil potvrzením z finančního úřadu, avšak není poživatelem invalidního důchodu.

Výpočet

Průměrný měsíční hrubý výdělek: 21 205 Kč

Pojistné na ZP zaplacené zaměstnavatelem: 1 908 Kč

Výpočet: 21 205 x 13,5 % = 2 862,67 Kč, po zaokrouhlení 2 863 Kč, 2 863 : 3 = 954,33 Kč, po zaokrouhlení 955 Kč, 2 863 - 955 = 1 908 Kč

Pojistné na SZ zaplacené zaměstnavatelem: 5 302 Kč

Výpočet: 21 205 x 25 % = 5 301,25 Kč, po zaokrouhlení 5 302 Kč

Základ daně: 21 205 + 1 908 + 5 302 = 28 415 Kč

Zaokrouhlení základu daně na celé 100 Kč nahoru: 28 500 Kč

Záloha daně ve výši 15 % : 28 500 x 15 % = 4 275 Kč

  • základní sleva 2 070 Kč
  • sleva na invaliditu 210 Kč

Záloha daně po slevě 1 995 Kč

Daňové zvýhodnění na 2 děti: 1 267 + 1 617 = 2 884 Kč, z toho:

  • sleva na záloze 1 995 Kč
  • daň po slevě 0 Kč
  • daňový bonus 889 Kč (2 884 - 1 995)

Pro účely podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci není případný daňový bonus součástí čistého průměrného výdělku.

Pojistné na ZP zaplacené zaměstnancem: 21 205 x 13,5 % = 2 862,67 Kč, po za-okrouhlení 2 863 Kč, 2 863 : 3 = 954,33 Kč, po zaokrouhlení 955 Kč

Pojistné na SZ zaplacené zaměstnancem: 21 205 x 6,5 % = 1 378,33 Kč, po zaokr. 1 379 Kč

Průměrný měsíční čistý výdělek: 21 205 - 955 - 1 379 = 18 871 Kč.

Průměrný čistý měsíční výdělek (vždy bez daňového bonusu) se uvádí v příloze zápočtového listu a slouží pro výpočet podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci.

Průměrný výdělek při odškodňování pracovních úrazů

Při odškodňování pracovních úrazů po dobu pracovní neschopnosti i po skončení pracovní neschopnosti se vychází z průměrného výdělku pro pracovněprávní účely před vznikem škody (náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti), respektive ke dni přiznání invalidního důchodu (náhrada za ztrátu na výdělku po ukončení pracovní neschopnosti). Pro účely odškodňování pracovních úrazů se použije rozhodné období předchozí kalendářní rok, pokud je to pro zaměstnance výhodnější - viz § 271m ZP.

(Pozn. red.: V příštím čísle navážeme výkladem k výpočtu průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr)

Související dokumenty

Související pracovní situace

Výpočet průměrného čistého měsíčního výdělku
Výpočet pravděpodobného výdělku
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Určení rozhodného období při výpočtu průměrného výdělku
Práce přesčas při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku
Započítání odměn při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Výpočet pravděpodobného výdělku
Výpočet průměrného čistého měsíčního výdělku
Redukovaný průměrný výdělek pro náhradu mzdy při DPN
Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek
Splatnost a výplata mzdy
Stanovení úroku z prodlení při výplatě mzdy
Mzda za práci přesčas
Příplatek za noční práci
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Souběh příplatků
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Minimální mzda
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru

Související články

Průměrný výdělek u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Řešení některých problémů ve mzdové účtárně formou dotazů a odpovědí
Některé problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Průměrný výdělek u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Novela zákoníku práce stručně v bodech
Jaké jsou formy průměrného výdělku?
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Minimální mzda od 1. 1. 2019
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Výpočty pro náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě v roce 2018
Změny výpočtů náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě v roce 2017
Několik poznámek k valorizaci rent
Minimální mzda od 1. 1. 2018
Splatnost mzdy (nejenom) za práci přesčas
Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy od 1. 1. 2021
Odměňování zaměstnance a nejnižší úroveň zaručené mzdy
Nepeněžní a peněžní příspěvek na stravování v souvislostech
Stravovací paušál a pružná pracovní doba
Sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas

Související otázky a odpovědi

Výpočet odstupného
Pravděpodobný výdělek - hodinový/měsíční u dohod (DPP, DPČ)
Určení správného průměrného čistého výdělku pro úřad práce při změně pracovního úvazku po rozhodném období
Průměrný výdělek a zvýšení mzdy
Průměrný hrubý měsíční výdělek
Průměrný hodinový výdělek u dohod
Průměr pro proplacenou dovolenou při ukončení pracovního poměru
Postup výpočtu průměru pro pracovněprávní účely u DPP
Průměrný měsíční výdělek u DPČ
Potvrzení pro úřad práce – průměrný čistý měsíční výdělek
Průměrný hodinový výdělek a zaručená mzda
Průměrný/pravděpodobný měsíční výdělek pro odstupné
Výpočet průměrné hodinové mzdy u učitelů
Pravděpodobný výdělek
Pravděpodobný průměrný výdělek
Výpočet průměrného výdělku
Přechod zaměstnance a průměrný výdělek
Výpočet průměrné čisté mzdy
Výpočet průměrného hodinového výdělku u nového zaměstnance
Výpočet průměrného hodinového výdělku v DPČ

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce

Související komentovaná judikatura

Prodlení s výplatou části platu a průměrný výdělek
Průměrný výdělek a peněžité vyrovnání z konkurenční doložky