Právní věta
Platem zúčtovaným zaměstnanci k výplatě za rozhodné období ve smyslu ustanovení § 353 odst. 1 zákoníku práce je třeba rozumět zúčtování práva na plat v rozsahu, v jakém zaměstnanci vzniklo za práci vykonanou v rozhodném období. Z tohoto hlediska není významné, kdy k výplatě platu (jeho části) fakticky došlo.
(z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 21 Cdo 517/2015)
Předmět sporu
- Výpočet průměrného výdělku pro účely vyčíslení náhrady platu při neplatném rozvázání pracovního poměru.
- Zda je možné započítat do platu zaměstnance v rozhodném období část platu, na který vzniklo zaměstnanci právo v rozhodném období, ale k výplatě došlo až po jeho uplynutí.
Právní úprava
- § 69 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů - právo zaměstnance na náhradu mzdy nebo platu při neplatném rozvázání pracovního poměru.
- § 122 zákoníku práce - určení platu.
- § 353 odst. 1 zákoníku práce - základní pravidlo, že průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtovaného zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.
Skutkový stav (popis případu)
- Zaměstnavatel dal zaměstnanci v měsíci červnu 2007 výpověď z pracovního poměru, která byla posléze v soudním řízení shledána neplatnou; protože zaměstnanec oznámil v měsíci září 2007 zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, vzniklo mu v této souvislosti právo na náhradu platu ve smyslu ustanovení § 69 odst. 1 zákoníku práce.
- Předmětem dalšího soudního sporu se stala výše uvedené náhrady platu, zejména pak okolnost, nakolik lze do platu za rozhodné období pro účely výpočtu průměrného výdělku započítat částku odpovídající příplatku za vedení, na který vzniklo sice zaměstnanci právo za měsíc duben 2007, ale zaměstnavatel jej vyplatil se zpožděním až s platem za měsíc srpen 2007.
Argumenty zaměstnavatele
- Jestliže byl zaměstnanci průměrný výdělek stanoven ze zúčtovaného platu a z odpracované doby v rozhodném období, pak není nutné provádět další korekce náhrady platu, a to ani s ohledem na případné dorovnání; opačným postupem by došlo ke značnému zvýšení průměrného hodinového výdělku, protože právní úprava reflektuje poměrné rozdělení odměn až za delší období, než je právě kalendářní čtvrtletí.
Argumenty zaměstnance (a odvolacího soudu)
- Zaměstnanci vznikl podle ustanovení § 69 odst. 1 zákoníku práce nárok na náhradu platu ve výši průměrného výdělku zjištěného za druhé kalendářní čtvrtletí roku 2007, který se použije pro celé období, za něž mu náhrada platu náleží.
- K výši dosaženého hrubého platu v rozhodném období je třeba připočítat částku představující doplatek příplatku za vedení náležející zaměstnanci v měsíci dubnu 2007, který zaměstnavatel v dubnu 2007 zaměstnanci neoprávněně nevyplatil; byť tato částka byla zaměstnanci vyplacena až v srpnu 2007, jde o nárokovou složku platu náležející zaměstnanci za práci vykonanou v měsíci dubnu 2007, tedy v rozhodném období, a pro účely výpočtu průměrného výdělku se zahrnuje do výše zúčtovaného platu v tomto období.
- Setrvání na doslovném znění ustanovení § 353 odst. 1 zákoníku práce a nezapočítání výše neoprávněně nevyplaceného doplatku příplatku za vedení do platu zúčtovaného k výplatě v rozhodném období by vedlo k situaci, která by zaměstnavateli umožňovala ovlivnit výši průměrného výdělku a nepřípustně by poškozovala zaměstnance jako slabší stranu v pracovněprávním vztahu.
- Kdyby zaměstnavatel nemusel pochybení napravovat do všech souvisejících důsledků jen proto, že podle jeho výkladu k tomu doslovné znění ustanovení § 353 nedává prostor, mohl by potom zcela bez postihu účelově krátit zaměstnance na výplatě i o větší část platu, zejména v období, ze kterého by byl zjišťován průměrný výdělek pro náhrady platu za dobu, kdy zaměstnanci čerpají dovolenou, nebo by tak mohl postupovat u zaměstnance, kterému se rozhodl dát výpověď vázanou na vyplacení odstupného.
Z odůvodnění rozhodnutí soudu
- V projednávané věci vznikl zaměstnanci nárok na náhradu platu z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru výpovědí z června roku 2007, a to ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával; vzhledem k výše uvedenému lze přisvědčit názoru, že rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku je druhé čtvrtletí roku 2007; s názorem, že do hrubého platu zúčtovaného v tomto období nelze zahrnout i část platu, na kterou v tomto období vznikl nárok, byť byla vyplacena v jiném období, nelze vyslovit souhlas.
- Průměrný výdělek a způsob jeho zjišťování je právní kategorií, jejíž obsah je určován právním předpisem; otázka správné výše průměrného výdělku je tedy především otázkou právní; pro stanovení průměrného výdělku mají význam tři základní skutečnosti - rozhodné období, hrubá mzda (plat) zúčtovaná zaměstnanci k výplatě v rozhodném období, a odpracovaná doba v rozhodném období; rozhodným obdobím je zásadně předchozí kalendářní čtvrtletí, a výkladem nelze dovodit, že by rozhodným obdobím mohl být časový úsek jiný.
- Zaměstnanci přísluší za práci vykonanou v pracovním poměru pro zaměstnavatele, který je uveden v ustanovení § 109 odst. 3 zákoníku práce, za podmínek stanovených v zákoníku práce plat, nestanoví-li zákoník práce nebo zvláštní právní předpis jinak; plat se poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků; za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejný plat; plat přitom není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví tento zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení.
- Z uvedeného vyplývá, že zaměstnanci vzniká právní nárok na plat až následně za práci, kterou v pracovním poměru pro zaměstnavatele vykonal, a že tento nárok nemůže být určen v jiné výši, než stanoví pracovněprávní předpisy; vztaženo na posuzovaný případ to znamená, že nárok zaměstnance na plat za duben 2007 zahrnoval i příplatek za vedení, neboť bylo vyloučeno, aby byl tento plat určen v jiné výši, a že v této výši měl být také zúčtován; poukazuje-li zaměstnavatel na to, že k proplacení uvedené částky došlo jindy (s platem za srpen 2007), potom vlastně ztotožňuje fakticitu výplaty platu s jeho zúčtováním poté, co zaměstnanci na plat vzniklo právo.
- Je nepochybné, že pracovněprávní předpisy v tomto směru upravují a rozlišují mezi splatností platu (jeho náhrady) na straně jedné a výplatou platu (jeho náhrady) na straně druhé; zatímco splatnost (termín splatnosti) nastává podle ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na plat či jeho náhradu (tedy, řečeno jinak, uplynutím posledního dne takového měsíce), výplatu (pravidelný termín výplaty) určí podle ustanovení § 141 odst. 3 zákoníku práce zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací v mezích období uvedeného v ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce, nebyl-li pravidelný termín výplaty sjednán v kolektivní smlouvě (stávající znění daného ustanovení je jiné: „Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v odstavci 1.“); pro posouzení výše platu, který zaměstnanci přísluší za rozhodné období, však není významné, kdy se stal plat splatným nebo kdy měl být vyplacen (resp. kdy vůbec byl fakticky vyplacen), tedy - jinak řečeno - kdy byl nárok na plat uspokojen, neboť uvedený postup nebere náležitě v úvahu zákonnou povinnost zaměstnavatele zúčtovat plat po vykonané práci, a v rozporu s tím činí rozsah platu za rozhodné období - a tím i průměrného výdělku - odvislým od úvahy zaměstnavatele, v jaké období se rozhodne plat (jeho část) zaměstnanci vyplatit.
- Rozhodnutí odvolacího soudu je správné a dovolání zaměstnavatele se zamítá.