V případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se při výpočtu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance postupuje stejně jako u pracovního poměru. U dohod o provedení práce je však třeba počítat s tím, že má dle zákoníku práce stanovenou pracovní dobu v hodinách.
Průměrný výdělek u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 361 ZP)
Při zjišťování průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se postupuje stejně jako u pracovního poměru, s výjimkou případu, kdy je sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu. V takovém případě je rozhodným obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu.
Dohoda o pracovní činnosti je uzavřena na období od 1. 1. do 31. 5. s úvazkem ve výši 1/2 stanovené týdenní pracovní doby, tj. 20 hodin týdně. V dohodě je dále sjednáno, že odměna bude vyplacena až v měsíci květnu ve výši 48 500 Kč. Celkem bylo za dobu od 1. 1. do 31. 5. odpracováno 436 hodin.
Výpočet
Průměrný hodinový výdělek: 48 500: 436 = 111,24 Kč
Průměrný měsíční výdělek: 111,24 x 4,348 x 20 = 9 673,43 Kč, po zaokrouhlení 9 674 Kč nebo také 9 673 Kč.
Jsou zadány stejné podmínky s výjimkou splatnosti odměny. Odměna je vyplácena každý měsíc ve výši 9 700 Kč. Při skončení pracovněprávního vztahu bude potřeba stanovit průměrný čistý měsíční výdělek.
Průměrný hodinový výdělek zjištěný k 1. 4. bude platit po celé 2. čtvrtletí, tedy i k 31. 5.
Výpočet
Započitatelný příjem v I. čtvrtletí: 9 700 x 3 = 29 100 Kč
Počet odpracovaných hodin v 1. čtvrtletí: 260 hodin
Průměrný hodinový výdělek: 29 100: 260 = 111,92 Kč/hod.
Průměrný měsíční výdělek: 111,92 x 20 x 4,348 = 9 732,56 Kč, po zaokrouhlení 9 733 Kč
Průměrný výdělek u dohody o provedení práce
Jak spočítat průměrný čistý měsíční výdělek u zaměstnance, který pracoval na základě dohody o provedení práce, která byla uzavřena od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 v rozsahu 260 hodin s hodinovou odměnou ve výši 130 Kč?
Zaměstnavatel musí u dohod o provedení práce postupovat obdobně jako v případě výpočtu průměrného měsíčního výdělku u pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti.
V souladu s § 356 zákoníku práce se průměrný měsíční výdělek vypočte jako součin průměrného hodinového výdělku, průměrného počtu týdnů v měsíci a týdenní pracovní doby zaměstnance. Problém výpočtu průměrného měsíčního výdělku u dohody o provedení práce spočívá v tom, že sjednaný objem výkonu práce uvedený v § 75 zákoníku práce je v hodinách (za kalendářní rok nejvýše 300 hodin) a pro výpočet průměrného měsíčního výdělku je nutné znát týdenní pracovní dobu zaměstnance. Pro výpočet průměrného měsíčního výdělku je proto nutné nejprve sjednaný objem výkonu práce v hodinách převést na týdenní objem výkonu práce a získat fiktivní týdenní pracovní dobu.
Za rok sjednáno: 260 hodin
Za jeden měsíc sjednáno průměrně: 260: 12 = 21,67 hod.
Za jeden týden sjednáno průměrně (fiktivní úvazek): 21,67: 4,348 = 4,98 hod.
Dále je nutné vypočítat hodinový výdělek. Téměř nikdy nebude splněna podmínka pro výpočet skutečného hodinového výdělku, protože pro výpočet skutečného hodinového výdělku musí zaměstnanec v rozhodném období odpracovat alespoň 21 dnů.
Pokud DPP končí 31. 12. roku, pak rozhodným obdobím pro výpočet průměrného hodinového výdělku je 3. čtvrtletí roku, v němž jistě zaměstnanec neodpracoval 21 dnů. Bude proto použit pravděpodobný hodinový výdělek, kterým bude obvykle sjednaná hodinová odměna.
Průměrný měsíční hrubý pravděpodobný výdělek činí: 130 x 4,348 x 4,98 = 2 814,90 Kč, zaokrouhleno 2 815 Kč.
Pro přepočet průměrného měsíčního hrubého výdělku na čistý průměrný měsíční výdělek se použije postup, který byl použit nebo by byl použit při výpočtu čisté mzdy v měsíci, kdy dohoda o provedení práce končí a kdy je potřeba průměrný měsíční výdělek také zjišťovat.
Odměna z dohody o provedení práce založí účast na nemocenském a zdravotním pojištění, pokud bude v kalendářním měsíci činit více než 10 000 Kč. Tato zásada se logicky promítne i do postupu při „zdanění“ průměrného hrubého měsíčního výdělku a výpočtu čistého měsíčního výdělku. Předpokládejme, že zaměstnanec neučinil Prohlášení.
Průměrný měsíční hrubý pravděpodobný výdělek: 2 815 Kč
Daňový základ: 2 815 Kč
Srážková daň 15 %: 422 Kč (zaokrouhluje se dolů na celé koruny)
Čistý měsíční pravděpodobný výdělek činí 2 815 - 422 = 2 393 Kč.
Jak spočítat průměrný čistý měsíční výdělek u zaměstnance, který pracoval na základě dohody o provedení práce, která byla uzavřena od 1. 3. 2018 do 16. 4. 2018 v rozsahu 260 hodin s hodinovou odměnou ve výši 125 Kč? V měsíci březnu bylo zúčtováno 20 000 Kč, v dubnu 12 500 Kč. Zaměstnanec neučinil Prohlášení.
K výpočtu bude nutné použít pravděpodobný hodinový výdělek, kterým bude hodinová odměna ve výši 125 Kč.
Dále bude nutné získat fiktivní týdenní pracovní dobu, kterou odvodíme z doby, na kterou byla dohoda uzavřena, a ze sjednaného objemu výkonu práce v hodinách.
Od 1. 3. do 16. 4. se jedná o 47 dnů.
Průměrný počet kalendářních dnů v měsíci činí [(365 x 3)+ 366]: 4: 12 = 30,44 dne
Počet měsíců: 47: 30,44 = 1,54 měs.
Průměrný počet hodin na jeden měsíc: 260: 1,54 = 168,83 hod.
Fiktivní týdenní pracovní doba: 168,83: 4,348 = 38,83 hod.
Výpočet pravděpodobného hrubého měsíčního výdělku: 125 x 4,348 x 38,83 = 21 104,11 Kč, zaokr. 21 105 Kč
Výpočet zdravotního pojištění: 21 105 x 13,5 % = 2 850 Kč (zaokr.) 2 850: 3 = 950 Kč
Výpočet nemocenského pojištění: 21 105 x 6,5 % = 1 372 Kč (zaokr.)
Daňový základ: 28 281 Kč (21 105 x 1,34 = 28 280,70)
Zaokrouhlený daňový základ: 28 300 Kč
Záloha daně 15 %: 4 245 Kč
Čistý měsíční pravděpodobný výdělek: 21 105 - 950 - 1372 - 4 245 = 14 538 Kč
V praxi však budou přicházet v úvahu složitější případy, kdy DPP nebude uzavřena na celé kalendářní měsíce, ale jen na jejich části. V takové situaci bude výpočet ještě komplikovanější.
Jak spočítat průměrný čistý měsíční výdělek u zaměstnance, který pracoval na základě DPP, která byla uzavřena od 3. 3. 2018 do 3. 5. 2018 v rozsahu 200 hodin s hodinovou odměnou ve výši 125 Kč? V měsíci březnu odpracoval 110 hodin a odměna činila 13 750 Kč, v dubnu odpracoval 81 hodin a odměna činila 10 125 Kč a v květnu odpracoval 9 hodin a odměna činila 1 125 Kč. Zaměstnanec neučinil Prohlášení.
K výpočtu bude nutné použít pravděpodobný hodinový výdělek, kterým bude hodinová odměna ve výši 125 Kč, protože v předchozím kalendářním čtvrtletí zaměstnanec neodpracoval 21 směn.
Dále bude nutné získat fiktivní týdenní pracovní dobu, kterou odvodíme z doby, na kterou byla dohoda uzavřena, a ze sjednaného objemu výkonu práce v hodinách.
Od 3. 3. do 3. 5. se jedná o 62 kalendářních dnů
Průměrný počet kalendářních dnů v měsíci činí 30,44 dne.
Počet měsíců: 62: 30,44 = 2,037 měs.
Průměrný počet hodin na jeden měsíc: 200: 2,037= 98,18 hod.
Fiktivní týdenní pracovní doba: 98,18: 4,348 = 22,58 hod.
Výpočet pravděpodobného hrubého měsíčního výdělku: 125 x 4,348 x 22,58 = 12 272,23 Kč, zaokrouhleno 12 273 Kč.
Přepočet na čistý pravděpodobný měsíční výdělek
Zdanitelný příjem: 12 273 Kč
Daňový základ: 12 273 x 1,34 = 16 445,82 Kč
Zaokrouhlený daňový základ: 16 500 Kč
Záloha daně: 2 475 Kč
Výpočet zdravotního pojištění za zaměstnance: 12 273 x 13,5 % = 1657 Kč (zaokr.), 1657: 3 = 553 Kč (zaokr.)
Výpočet nemocenského pojištění za zaměstnance: 12 273 x 6,5 % = 798 Kč (zaokr.)
Čistý měsíční pravděpodobný výdělek: 12 273 - 2 475 - 553 - 798 = 8 447 Kč
Poznámka: Odměna v měsíci, kdy bylo potřeba průměrný měsíční výdělek zjišťovat (květen 2018), činila 1 125 Kč a při výpočtu čisté mzdy se neuplatní brutace a též nebude odvedeno pojistné. Srážková daň bude činit 1 125 x 15 % = 168 Kč, čistá mzda bude činit 1 125 - 168 = 957 Kč.
Jak dokazuje výše uvedený výpočet, bylo z logického hlediska nutné se při výpočtu čistého průměrného měsíčního výdělku odklonit od zákonného postupu a nerespektovat postup, který se uplatnil při výpočtu čisté mzdy v měsíci, kdy bylo potřeba průměrný měsíční výdělek zjišťovat.
Zcela paradoxně může působit výpočet průměrného měsíčního pravděpodobného výdělku za těchto podmínek (taková skutečnost již nastala):
DPP byla uzavřena od 1. 4. do 4. 4. 2017 s rozsahem výkonu práce 48 hodin. Maximální limit počtu hodin na jeden den (až 12 hodin) nebyl překročen. Sjednaná odměna činila 125 Kč, která byla též použita jako pravděpodobný hodinový výdělek. Bylo učiněno Prohlášení a doložena sleva na studenta.
Výpočet
Nejprve je nutné získat počet měsíců, po které dohoda trvala: 4: 30,44 = 0,13 měsíců, kde 4 je počet kalendářních dnů, na které byla DPP uzavřena, 30,44 je průměrný počet kalendářních dnů v měsíci - výpočet (365 + 365 + 365 + 366): 48 = 30,44.
Počet sjednaných hodin připadající na jeden měsíc: 48: 0,13 = 369,23 hod./měsíc.
Fiktivní rozsah pracovní doby: 369,23: 4,348 = 84,92 hod./týden.
V souladu s odst. 1 § 79 zákoníku práce činí délka stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin týdně, která je též nejvyšším přípustným rozsahem týdenní pracovní doby, neboť dle ustanovení odst. 2 § 79 ZP nižší délky stanovené pracovní doby (38,75 hod. nebo 37,5 hod.) jsou uvedeny v závislosti na směnnosti pracovního režimu (dvousměnný, třísměnný a nepřetržitý) a na charakteru práce (práce v podzemí při těžbě uhlí a rud, v důlní výstavbě a na pracovištích geologického průzkumu).
Při výpočtu pravděpodobného průměrného měsíčního výdělku bude nutné provést redukci fiktivního rozsahu týdenní pracovní doby s ohledem na nejvyšší přípustný rozsah týdenní pracovní doby (40 hodin týdně), aby výpočet nebyl absolutním nesmyslem a nepostrádal alespoň částečně logiku.
Redukce fiktivní týdenní pracovní doby: 84,92 hodin týdně zredukujeme na 40 hodin týdně.
Pravděpodobný hrubý průměrný měsíční výdělek činí 125 x 4,348 x 40 = 21 470 Kč.
Fiktivní zdanění (zaměstnanec učinil Prohlášení a doložil potvrzení o studiu):
daňový základ: 21 470 x 1,34 = 28 770 Kč, zaokrouhleno na 28 800 Kč,
záloha daně: 28 800 x 15 % = 4 320 Kč,
základní sleva 2 070 Kč, sleva na studenta 335 Kč,
fiktivní záloha daně 4 320 - 2 070 - 335 = 1 915 Kč,
fiktivní pojistné na soc. zabezpečení: 21 470 x 6,5 % = 1 395,56 Kč, zaokr. 1 396 Kč,
fiktivní pojistné na zdravotní pojištění: 21 470 x 13,5 % = 2 898,45 Kč, zaokrouhleno na 2 899 Kč, 2 899: 3 = 966,33 Kč, zaokrouhleno na 966 Kč nebo na 967 Kč.
Pravděpodobný čistý průměrný měsíční výdělek činí 21 470 - 1 915 - 1 396 - 967 = 17 192 Kč.
Pro informaci lze uvést, že zaměstnanec odpracoval celý sjednaný objem počtu hodin (48) a obdržel odměnu ve výši 48 x 125 = 6 000 Kč brutto. V čistém mu bylo vyplaceno 6 000 Kč, protože daňová povinnost díky slevám na dani byla nulová a pojistné se z DPP do 10 000 Kč neodvádí.
Závěr
Výpočet čistého měsíčního výdělku u DPP bude obvykle zpracováván ručně, protože jeho algoritmizace v rámci uživatelského programu je obtížnější než u pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti. Příloha zápočtového listu je vydávána na žádost zaměstnance. S ohledem na význam přílohy zápočtového listu u DPP se dá předpokládat, že zaměstnanci zpravidla o přílohu zápočtového listu nepožádají, a nebude proto nutné výše uvedený složitý postup aplikovat.
Dosavadní praxe ukazuje, že většina zaměstnavatelů sleduje výši přiznané odměny v měsíci tak, aby nepřekročila limitní výši 10 000 Kč a nebylo nutné odvádět pojistné. Samotné zaměstnání v rámci DPP pak nezaloží účast na důchodovém pojištění a pro účely podpory v nezaměstnanosti je příslušné zaměstnání neúčinné.
Ustanovení § 52 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že uchazeči o zaměstnání, jehož poslední výdělečná činnost před podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebyla dobou důchodového pojištění, který však splnil podmínku celkové doby předchozího zaměstnání (alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění v posledních dvou letech), se podpora v nezaměstnanosti stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, kterého dosáhl v posledním zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, která byla dobou důchodového pojištění. Stejně se postupuje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání před zahájením rekvalifikace vykonával výdělečnou činnost, která není dobou důchodového pojištění.
Z výše uvedeného vyplývá, že úřad práce nemůže použít průměrný čistý měsíční výdělek u DPP, která nezaložila účast na důchodovém pojištění. Bylo by proto rozumné, aby v příloze zápočtového listu u DPP, která nezaložila účast na důchodovém pojištění, zaměstnavatel neuváděl čistý průměrný výdělek s odkazem na ustanovení § 52 zákona č. 435/2004 Sb. a neztrácel čas výpočtem nepoužitelného údaje.