Dlouhodobé ošetřovné, 1. část

Vydáno: 23 minut čtení

Před dvěma lety předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh Ministerstva práce a sociálních věcí na zavedení nové dávky nemocenského pojištění - dlouhodobého ošetřovného, který jako zákon č. 310/2017 Sb. nabyl účinnosti od 1. 6. 2018 a novelizoval dosavadní zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Přestože od zavedení dlouhodobého ošetřovného již uběhla doba 9 kalendářních měsíců, dosud stále přetrvávají otázky k nároku a čerpání této dávky.

Z důvodové zprávy1) k zavedení dlouhodobého ošetřovného lze zjistit, že tehdejší vláda v rámci prorodinné politiky předložila návrh ke schválení, když účelem zavedení nové dávky bylo především odstranit překážky, které omezují nebo znemožňují péči o rodinné příslušníky v domácím prostředí, u nichž dojde k takovému zhoršení zdravotního stavu, které vyžaduje po propuštění z nemocnice po určitou dobu přítomnost další osoby zajišťující její ošetřování. Cílem bylo zejména poskytnout přiměřenou náhradu za ztrátu příjmu z výdělečné činnosti, která musela být z důvodu potřeby péče o blízkou osobu přerušena, a umožnit zaměstnanci získat nárok na pracovní volno s ochranou před výpovědí na dobu této péče.

Označení nové, v pořadí již šesté dávky nemocenského pojištění, pojmem "dlouhodobé ošetřovné" přináší odlišení od delší dobu známé dávky "ošetřovné" zejména z pohledu čerpání po delší dobu. Právní úprava přináší nový pojem dlouhodobá péče, kterou se pro tyto účely rozumí poskytování celodenní péče ošetřované osobě spočívající v každodenním ošetřování, provádění opatření spojených se zajištěním léčebného režimu stanoveného poskytovatelem zdravotních služeb nebo pomoci při péči o vlastní osobu ošetřované osoby. Péčí o vlastní osobu se rozumí zejména péče spojená s podáváním jídla a pití, oblékáním, svlékáním, tělesnou hygienou a pomocí při výkonu fyziologické potřeby.2)

Shodu označení dlouhodobé péče lze najít v jiném systému oblasti sociálního zabezpečení, konkrétně u poskytování příspěvku na péči ve smyslu zákona o sociálních službách. Účelem dlouhodobého ošetřovného však není nahradit tuto dávku, nýbrž krátkodobě překlenout období nutné k vyřízení nároku a výplaty příspěvku na péči.

Ošetřovaná osoba

Z hlediska dlouhodobého ošetřovného se ošetřovanou osobou rozumí fyzická osoba, u které došlo k závažné poruše zdraví (vážná akutní nemoc, úraz), která si vyžádala hospitalizaci,

  • při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, přičemž se nesmí jednat o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně, a
  • je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče (ošetřování jinou osobou nebo pomoc při péči o vlastní osobu) po dobu alespoň 30 kalendářních dnů, a to na základě rozhodnutí lékaře.

Hospitalizace může být uskutečněna u poskytovatele zdravotních služeb typu nemocnice, léčebna dlouhodobě nemocných, sanatorium či hospic. Vždy se musí jednat o lůžkovou péči ve smyslu § 9 zákona o zdravotních službách.3) Pro účely dávky se za den hospitalizace považuje též den přijetí ošetřované osoby do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení.

Aby mohla být uplatňována dávka nemocenského pojištění dlouhodobé ošetřovné, je základní podmínkou týkající se ošetřované osoby rozhodnutí ošetřujícího lékaře poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče (dále jen "ošetřující lékař lůžkové péče") o vzniku potřeby dlouhodobé péče. Toto rozhodnutí vydává na žádost ošetřující lékař lůžkové péče na příslušném tiskopise při ukončení hospitalizace ošetřované osoby, konkrétně pouze v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace. Právní úprava neobsahuje možnost rozhodnout v jiný den než v den propuštění z lůžkové péče. Z právní úpravy nelze spoléhat na dodatečné či náhradní rozhodnutí, jak je tomu např. při rozhodování o vzniku dočasné pracovní neschopnosti 3 kalendářní dny před dnem jejího vzniku nebo po souhlasu lékaře okresní správy sociálního zabezpečení i za pozdější dobu.

Na druhou stranu o vydání rozhodnutí může požádat jakákoliv osoba, která vyhoví zákonné specifikaci omezení výběru osoby. Nejčastěji se bude jednat o žádost ošetřované osoby, jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby určené ošetřovanou osobou. Ve specifických případech, zejména pokud ošetřovaná osoba není schopna ze zdravotních důvodů sama požádat o vydání rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče nebo určit jinou osobu, může žádost učinit také jiná vhodná osoba jako osoba určená ošetřovanou osobou, např. osoba, která bude poskytovat ošetřované osobě péči. Musí však učinit žádost v den propuštění ošetřované osoby. Bližší vymezení způsobu žádosti směrem k ošetřujícímu lékaři lůžkové péče při propuštění z hospitalizace není určeno, v dosavadní praxi se ukazuje, že nejčastějším způsobem je učiněno ústní formou rychlou cestou před fyzickým propuštěním ze zařízení lůžkové péče.

Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče vydává ošetřující lékař lůžkové péče na třídílném propisovacím tiskopise Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče (dále jen "RPDP"). Současně tento lékař stanoví termín kontroly zdravotního stavu a potřeby dlouhodobé péče u ošetřujícího lékaře poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče (dále jen "ošetřující lékař ambulantní péče"), a to nejdéle do 15 dnů ode dne propuštění z hospitalizace.4)

Vyplněný I. díl RPDP ošetřující lékař lůžkové péče zasílá okresní správě sociálního zabezpečení k evidenci, a to nejpozději třetí pracovní den následující po dni, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno. Zbývající II. a III. díl RPDP je povinen předat ošetřované osobě, popřípadě jejímu zákonnému zástupci, opatrovníku anebo osobě určené ošetřovanou osobou. Následně ošetřovaná osoba (její zákonný zástupce, opatrovník anebo osoba určená ošetřovanou osobou) při první kontrole zdravotního stavu a potřeby dlouhodobé péče u ošetřujícího lékaře ambulantní péče předá II. díl RPDP, do kterého tento lékař zapíše datum převzetí ošetřované osoby do své péče, datum provedení kontroly a termín příští kontroly se zřetelem na zdravotní stav ošetřované osoby, a následně jej vrátí ošetřované osobě. Poslední III. díl RPDP se předává ošetřující osobě, která jej použije za účelem vyřízení omluvy své nepřítomnosti v zaměstnání po dobu poskytování dlouhodobé péče.

Okruh osob pro uplatnění nároku

rávní úprava přinesla poměrně široké vymezení okruhu ošetřujících osob, na základě kterého mohou uplatnit nárok na dlouhodobé ošetřovné. Tímto krokem je umožněno v rámci rodinných vazeb a vztahů učinit svobodné rozhodnutí, kdo bude ošetřovat rodinného příslušníka vyžadujícího dlouhodobou péči v domácím prostředí. Základní a důležitá podmínka zařazení do okruhu ošetřujících osob je existence nemocenského pojištění osob z titulu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, neboť dávka je určena výhradně pro pojištěnce. Ošetřující osoby jsou vymezeny do několika skupin s dalšími omezujícími podmínkami nároku.

  1. skupina - manžel (manželka) ošetřované osoby nebo registrovaný partner (registrovaná partnerka) ošetřované osoby,
  2. skupina - příbuzný v linii přímé s ošetřovanou osobou (rodič, prarodič, děti, vnoučata apod.) nebo její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,
  3. skupina - manžel (manželka), registrovaný partner (registrovaná partnerka) fyzické osoby uvedené v 2. skupině.

Mezi společné vlastnosti těchto tří skupin patří skutečnost, že pro zařazení do okruhu ošetřovaných osob nemusí být splněna podmínka, aby ošetřovaná a ošetřující osoba žila v domácnosti5) či měla shodné místo trvalého pobytu6), případně jde-li o cizince shodné místo hlášeného pobytu7) v České republice nebo obdobného pobytu v cizině.

Příklad č. 1:

Třicetiletá vnučka s místem trvalého pobytu v Chomutově se z důvodu ošetřování své babičky na krátkou dobu přestěhuje do jejího bytu v Praze. Vnučka spadá jako příbuzná v přímé linii do okruhu ošetřujících osob pro uplatnění nároku na dlouhodobé ošetřovné. Není vyžadována ani změna trvalého pobytu vnučky či babičky, ani podmínka domácnosti. Prokázání jejich vzájemného rodinného stavu je uskutečněno formou uvedení vztahu ošetřující osoby k ošetřované osobě v části A tiskopisu Žádosti o dlouhodobé ošetřovné.

Příklad č. 2:

Nezaměstnaný syn manželky z předchozího manželství ve věku 19 let si způsobil těžký úraz hlavy. Byl ošetřen v nemocnici s následnou 14denní hospitalizací a po propuštění bylo potřebné o něj každodenně pečovat ještě minimálně 2 měsíce. Spadá manžel mezi okruh ošetřujících osob? Ano, vztah syna manželky z předchozího vztahu a současného manžela lze zařadit mezi okruh osob s možností nároku na dlouhodobé ošetřovné bez dalších omezujících podmínek týkajících se společného místa trvalého pobytu nebo života v domácnosti. Pokud by se jednalo o opačnou situaci, kdyby pojištěný syn chtěl ošetřovat manžela své matky, nelze tuto situaci podřadit pod některou z výše uvedených tří skupin, mohlo by se však jednat o situaci uvedenou v dalších skupinách oprávněných osob.

  1. skupina - druh (družka) fyzické osoby uvedené v 2. skupině.

V zásadě se jedná o podobný vztah, jako je uveden ve 3. skupině, nicméně je nutné splnit ještě dodatečnou další podmínku spočívající ve shodném místě trvalého pobytu se svým druhem (družkou), a jde-li o cizince, shodné místo hlášeného pobytu v České republice nebo obdobného pobytu v cizině, a to po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. V daném případě se nesleduje stejné místo trvalého pobytu s ošetřovanou osobou. Prokázání shodného místa trvalého pobytu pro uplatnění nároku na dlouhodobé ošetřovné se uplatňuje prohlášením v části B tiskopisu Žádost o dlouhodobé ošetřovné. V případě pochybností orgánu nemocenského pojištění o pravdivosti tohoto prohlášení si tento může vyžádat konkrétní osobní údaje o druhovi (družce), o délce trvalého pobytu shodného s druhem (družkou) a jeho rodinných vazeb směrem k ošetřované osobě.

Pro ilustraci možných rodinných vztahů v případě okruhu ošetřovaných osob s podmínkou shodného trvalého pobytu lze uvést například situace, kdy

  • družka bude ošetřovat neteř nebo synovce svého druha (strýc),
  • druh sestry bude ošetřovat jejího bratra či družka bratra bude ošetřovat jeho staršího bratra,
  • družka bude ošetřovat otce svého druha.
Příklad č. 3:

Družka se přestěhovala ke svému druhovi do společného bytu a vyřídila si shodné místo trvalého pobytu od 30. 11. 2018. Od 18. 1. 2019 po rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče druh ošetřuje svého syna, který vyžaduje dlouhodobou péči. Může družka spadat do okruhu osob pro případné vystřídání péče o syna svého druha? Pro případ zařazení do okruhu možných osob pro dlouhodobé ošetřovné v daném případě splní podmínku až po třech měsících shodného trvalého pobytu se svým druhem, tj. převzetí péče o syna druha může být uskutečněno až ode dne 1. 3. 2019.

  1. skupina - druh (družka) ošetřované osoby
  2. skupina - jakákoliv jiná fyzická osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

Další podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že tento pojištěnec má s ošetřovanou osobou shodné místo trvalého pobytu, a jde-li o cizince, shodné místo hlášeného pobytu v České republice nebo obdobného pobytu v cizině, a to po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. Souvislost shodného místa trvalého pobytu je výhradně vázána na ošetřovanou osobu. Prokázání shodného místa trvalého pobytu pro uplatnění nároku na dlouhodobé ošetřovné s ošetřovanou osobou se uplatňuje prohlášením v části B tiskopisu Žádost o dlouhodobé ošetřovné.

Poslední skupina okruhu možných osob pro uplatnění nároku musí splnit kromě potřebné délky shodného místa trvalého pobytu také podmínku života v domácnosti s ošetřovanou osobou. V daném případě nebude postačovat pouze krátkodobý přesun do domácnosti ošetřované osoby bez dalšího, ale musí se jednat o situaci společenství fyzických osob (minimálně ošetřované a ošetřující osoby), které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Prokázání domácnosti se speciálně při uplatnění dávky nevyžaduje, žadatel o splnění podmínky domácnosti dává své prohlášení v žádosti o tuto dávku. Nicméně v rámci pochybností u sporných případů může být ze strany orgánu nemocenského pojištění (nejčastěji příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení) při zkoumání zařazení žadatele do okruhu osob pro uplatnění nároku na dávku vyžadováno doložení dokladů, ze kterých by bylo patrné uhrazování společných nákladů na své potřeby či jiných dokumentů o trvalém žití v domácnosti.

U některých skupin osob, přestože mohou patřit do okruhu osob pro uplatnění nároku a jsou účastny nemocenského pojištění, stav nebo povaha činnosti, kterou tyto osoby vykonávají, dle právní úpravy vylučuje nárok na dlouhodobé ošetřovné. Jedná se o následující osoby:

  • zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,
  • zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu,
  • odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,
  • pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,
  • vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby,
  • osoby pečující a osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Poskytování dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění pěstouna namísto odměny pěstouna nemůže přicházet v úvahu.

Příklad č. 4:

Zaměstnanec má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti od 1. 2. 2017 na dobu neurčitou s tím, že rozsah pracovní doby činí maximálně 20 hodin týdně a odměna činí 150 Kč/hod. Každý kalendářní měsíc od nástupu do zaměstnání však dosáhl započitatelného příjmu (vyměřovacího základu pro odvod pojistného na nemocenské pojištění) minimálně ve výši 5 000 Kč. Může získat nárok na dlouhodobé ošetřovné?

Posouzení zaměstnání na základě uvedené dohody o pracovní činnosti svým charakterem spadá do zaměstnání malého rozsahu (§ 7 zákona o nemocenském pojištění) a v případě uvedený zaměstnanec právní úpravy vylučuje možnost nároku na dlouhodobé ošetřovné.

Nárok na dlouhodobé ošetřovné dále nebude mít ani ošetřující osoba při poskytování dlouhodobé péče dítěti, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo na rodičovský příspěvek. Pokud však tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, byla přijata k poskytnutí lůžkové péče nebo komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, je průvodcem nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat, může vzniknout nárok na dlouhodobé ošetřovné při péči o dítě jiné ošetřující osobě.

Příklad č. 5:

Otec jednoročního syna má zájem vystřídat se v dlouhodobé péči s matkou dítěte, která pobírá na toto dítě rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu.8) Může získat nárok na ošetřovné?

V dané situaci právní úprava vylučuje možnost získání nároku na dlouhodobé ošetřovné pro otce, poněvadž matka pobírá rodičovský příspěvek. Právní úprava obecně eliminuje možnost čerpání státních prostředků v souvislosti s péčí o jednu osobu dvěma oprávněným. Jiná situace by nastala, kdyby matka dítěte např. onemocněla a nemohla by o syna pečovat, v tomto případě by mohl vzniknout nárok na dlouhodobé ošetřovné otci dítěte.

Pro úspěšné zajištěné péče o ošetřovanou osobu právní úprava předpokládá možnost neomezeného i opakovaného střídání jednotlivých osob z výše popisovaného okruhu možných osob, nejčastěji rodinných příslušníků ošetřované osoby. Základní podmínkou pro získání nároku na dávku při střídání péče je skutečnost, že v jednom kalendářním dnu může poskytovat dlouhodobou péči s nárokem na dlouhodobé ošetřovné jen jeden oprávněný.

Potřebné podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné

Nárok na dávku dlouhodobého ošetřovného splní ošetřující osoba s účastí na nemocenském pojištění, která z důvodu péče o ošetřovanou osobu v domácím prostředí nemůže vykonávat žádné zaměstnání, jde-li o zaměstnance, nebo nemůže osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, a současně splní další zákonem stanovené podmínky. Z předchozí věty je zřejmé, že nárok na dávku lze dosáhnout jen za trvání pojištění, ochranná lhůta se zde vůbec neuplatňuje.

Dalším předpokladem pro čerpání této dávky při poskytování dlouhodobé péče je zákaz výkonu jakéhokoliv dalšího zaměstnání, tedy i činnosti, která nezakládá účast na nemocenském pojištění. Obecně se předpokládá, že poskytování dlouhodobé péče ošetřované osobě, která vyžaduje každodenní dlouhodobou péči, je časově a pravděpodobně i fyzicky či psychicky namáhavé, neboť tato péče bývá ze strany pojištěnce poskytována v průběhu celého dne, tedy např. i v noci, a musí být zachován prostor pro regeneraci pojištěnce poskytujícího dlouhodobou péči.

Příklad č. 6:

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v pracovním poměru na plný úvazek (40 hodin týdně). Vedle svého hlavního zaměstnání vypomáhá s úklidem v domě svého bydliště na základě dohody o provedení práce uzavřené s bytovým družstvem každý týden v rozsahu 4 hodiny týdně. Pokud požádá o nárok na dlouhodobé ošetřovné z titulu pracovního poměru (účasti na nemocenském pojištění), nesmí pro vznik nároku na dávku vykonávat po dobu poskytování dlouhodobé péče činnost úklidu na základě této dohody o provedení práce.

Hlavní podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je jednak existence rozhodnutí ošetřujícího lékaře o potřebě dlouhodobé péče, a také potřebná doba účasti na nemocenském pojištění zaměstnance, pokud je nárok uplatňován z pojištěného zaměstnání, nebo osoby samostatně výdělečně činné, pokud je nárok uplatňován z pojištěné samostatně výdělečné činnosti. Aby nedocházelo k možnému ovlivnění výše dávky při určování počátku doby ošetřování, musí žadatel o dávku být účasten nemocenského pojištění alespoň po dobu 90 kalendářních dnů (KD) v posledních 4 měsících bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. U zaměstnanců se zohledňuje, že zaměstnanec může v této době změnit zaměstnání a že zaměstnání nemusí na sebe bezprostředně navazovat. U osob samostatně výdělečně činných se stanoví stejná čekací doba pro vznik nároku na dlouhodobé ošetřovné, která platí pro nemocenské. Je-li uplatňován nárok z více pojištění, musí být podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění.

Příklad č. 7:

Zaměstnanec vykonával zaměstnání s účastí na nemocenském pojištění od 15. 10. 2018 do 28. 11. 2018. Poté dne 3. 1. 2019 nastoupil do pracovního poměru na plný úvazek k novému zaměstnavateli. Ode dne 1. 2. 2019 má v úmyslu poskytovat dlouhodobou péči osobě z okruhu možných osob. Splní potřebnou dobu pojištění pro vznik nároku na dlouhodobé ošetřovné, příp. od kterého dne se může vystřídat v péči, aby získal nárok na dávku, pokud dosavadní zaměstnání bude nadále trvat?

Mezi posuzované měsíce pro posouzení potřebné doby pojištění patří kalendářní měsíce říjen až prosinec 2018 a měsíc leden 2019. V tomto období byl účasten 17 KD (říjen 2018) + 28 KD (listopad 2018) + 29 KD (leden 2019), tj. celkem 74 KD, což nepostačuje na splnění potřebné doby pojištění pro nárok. Získání nároku na dlouhodobé ošetřovné vznikne až při převzetí péče u stejné osoby ode dne 3. 4. 2019 (90 KD), a to za předpokladu, že potřeba dlouhodobé péče stále trvá a neuplynula podpůrčí doba pro poskytování dávky.

Zvláštní podmínka platí pro pojištěnce, který v minulosti čerpal dlouhodobé ošetřovné. Nárok na další dlouhodobé ošetřovné může pojištěnci vzniknout nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy v průběhu trvání jiného případu potřeby dlouhodobé péče nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného. Při druhém a dalším vystřídání ošetřujících osob v péči o tutéž osobu v období trvání potřeby dlouhodobé péče se tedy uplynutí období 12 měsíců nezjišťuje a toto období začíná kalendářním dnem, který následuje po dni, za který měl pojištěnec naposledy nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného. Důvodem tohoto omezení je především ochrana v zájmu zaměstnavatele, ale i zaměstnance před jeho dlouhodobou opakovanou absencí v práci, nicméně v praxi tato restrikce může způsobit komplikaci v situaci, kdy v případě potřeby dlouhodobé péče u dvou postupně vyžadujících rodinných příslušníků nelze po vyčerpání prvního případu poskytování péče nalézt žádnou jinou vhodnou osobu, která by mohla pečovat v domácím prostředí.

Specifickou podmínkou pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je udělení souhlasu ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče ošetřující osobě na předepsaném tiskopisu. U nezletilých, kteří nenabyli plné svéprávnosti, se souhlas s poskytováním dlouhodobé péče nevyžaduje. Udělení souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče tedy musí ošetřovaná osoba učinit výhradně písemně. Nemůže-li psát, použije se pro udělení souhlasu (také pro dále popsané odvolání souhlasu) § 563 občanského zákoníku ve spojitosti s využitím dvou nezúčastněných svědků, kdy učiní namísto podpisu před alespoň dvěma svědky na listině vlastní znamení, ke kterému jeden ze svědků připíše jméno jednajícího. Na jeden kalendářní den trvání potřeby dlouhodobé péče lze udělit souhlas jen jedné ošetřující osobě.

Pokud ošetřovaná osoba uděluje souhlas s poskytováním dlouhodobé péče ošetřující osobě, může kdykoliv tento souhlas písemně odvolat. V odvolání souhlasu musí ošetřovaná osoba uvést den, ke kterému souhlas odvolává, tj. den ukončení poskytování dlouhodobé péče ošetřující osobou. Ošetřující osoba po seznámení s odvoláním souhlasu písemně stvrzuje, že byla o odvolání informována, a uvede den, kdy informaci obdržela. V případě možných obstrukčních situací pamatuje právní úprava také na využití podpisu dvou svědků, kteří potvrdí, že tento pojištěnec byl o odvolání souhlasu informován. Odvolání souhlasu je účinné nejdříve ode dne následujícího po dni informování ošetřující osoby o tomto odvolání. Písemné odvolání souhlasu ošetřující osoba bezodkladně předá orgánu nemocenského pojištění (příslušné OSSZ), který jí vyplácí dlouhodobé ošetřovné.

Otázce doby a délky poskytování (podpůrčí doby), výše dávky a způsobu uplatňování nároku v souvislosti s tiskopisy k této dávce se budeme podrobněji věnovat v navazujícím článku v příštím čísle.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
  • zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
  • zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dlouhodobé ošetřovné
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu

Související články

Dlouhodobé ošetřovné, 2. část
Dlouhodobé ošetřovné - nová dávka v systému nemocenského pojištění od 1. 6. 2018
Dlouhodobé ošetřovné - nárok na vyplácení dávky a podpůrčí doba
Přehled věcných změn v nemocenském pojištění
Daňové aktuality
Dlouhodobé ošetřovné - nová dávka nemocenského pojištění
Dlouhodobé ošetřovné z pohledu pracovního práva
Dlouhodobé ošetřovné
Ke změnám nemocenského pojištění od roku 2022
Dávky nemocenského pojištění při vzniku sociální události v cizině
Podpůrčí doba u dávek nemocenského pojištění - 2. část
Co vás zajímá - nové dávky nemocenského pojištění
Krizové ošetřovné od listopadu 2021
Co vás zajímá v nemocenském pojištění
Změny u ošetřovného v praxi
Co vás aktuálně zajímá ke krizovému ošetřovnému
Změny v dávkách nemocenského pojištění od ledna 2022
Podpora státu při mimořádných opatřeních - nemocenské při karanténě, ošetřovné, sociální výpomoc
Změny v ošetřovném od 1. dubna 2020

Související otázky a odpovědi

Ošetřovné
Započítání dlouhodobého ošetřovného a otcovské dovolené do průměrného počtu zaměstnanců
Rozhodné období pro ošetřovné
Rodičovský příspěvek x ošetřovné
Ošetřovné na matku
Dítě družky - překážka v práci, ošetřovné
Ošetřování člena rodiny z důvodu uzavření škol kvůli koronaviru a odměna zaměstnavatele
Ošetřovné pro jednatele v souvislosti s nouzovým stavem kvůli Covid-19
Ošetřovné pro dítě
Dovolená - výpočet nároku v souvislostí s ošetřovným kvůli koronaviru
Ošetřovné kvůli uzavření škol v nouzovém stavu - 2 rodiče a 2 děti
Ošetřovné: Covid-19
Výplata odměny z dohody o provedení práce v souvislosti s čerpáním ošetřovného
Krácení dovolené a ošetřovné
Vyplacené peníze tělesně postiženému, které mu nenáležely
Plat za odpracovanou část směny první den nemoci
Výkon práce během pracovní neschopnosti
Rodičovská dovolená a další těhotenství
Souběh HPP a DPP při rodičovské dovolené
Nárok na daňový bonus při dlouhodobé nemocenské

Související předpisy

310/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
108/2006 Sb. o sociálních službách
372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
89/2012 Sb. občanský zákoník