Dlouhodobé ošetřovné - nová dávka v systému nemocenského pojištění od 1. 6. 2018

Vydáno: 14 minut čtení

Od 1. června 2018 nabude účinnosti zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a další související zákony. Novelou zákona se zavádí nová dávka ze systému nemocenského pojištění - dlouhodobé ošetřovné.

Dlouhodobé ošetřovné je nová dávka v systému nemocenského pojištění, jejímž účelem je přiměřeně nahrazovat příjem nemocensky pojištěným osobám, které poskytují péči jiné osobě v rodině. Tato dávka umožní výrazně posílit možnosti rodiny při péči o její členy v případech těžké nemoci, po úrazu nebo operaci. Jedná se o prorodinnou dávku, která může přispět ke stmelování rodiny a k formování příznivějších sociálních vztahů ve společnosti, protože umožňuje řešit i ty případy péče, u nichž potřeba péče trvala déle než 9 (respektive 16) kalendářních dnů, tj. i za období, za které již nenáleží ošetřovné, a to tím, že odstraňuje překážky, které takovou péči dosud znemožňovaly. Zavedení dlouhodobého ošetřovného umožní poskytovat celodenní péči v domácím prostředí mnohem většímu počtu rodinných příslušníků než dosud, protože se významně rozšiřuje okruh osob oprávněných takovou péči poskytovat. Široký okruh oprávněných osob a možnost vystřídat se v péči vyvažují poměrně přísné podmínky pro vznik nároku na dávku a jeho výplatu.

Dlouhodobá péče - co je dlouhodobá péče a kdy vzniká

Dlouhodobá péče, tak jak ji definuje zákon o nemocenském pojištění, a její potřeba, jsou zásadními aspekty pro nárok na dlouhodobé ošetřovné. Podle zákona o nemocenském pojištění se za dlouhodobou péči považuje poskytování celodenní péče ošetřované osobě, jež spočívá v každodenním ošetřování nemocné osoby, provádění opatření souvisejících se zajištěním léčebného režimu ošetřované osoby, a dále také s péčí o sebe sama. Jedná se zejména o úkony související s podáváním jídla a pití, oblékáním a svlékáním, tělesnou hygienou a fyziologickými potřebami.

Potřeba dlouhodobé péče vzniká dnem propuštění ošetřované osoby z hospitalizace. O vzniku potřeby dlouhodobé péče rozhoduje ošetřující lékař poskytovatele lůžkové péče (dále také zdravotnické zařízení, respektive nemocnice). Ošetřující lékař zdravotnického zařízení nerozhodne o potřebě dlouhodobé péče, pokud o to buď propouštěný pacient (ošetřovaná osoba), nebo jeho zákonný zástupce, opatrovník, či jiná osoba (rodinný příslušník nebo budoucí ošetřující osoba) nepožádá. To znamená, že Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče může být vystaveno jedině v den propuštění ošetřované osoby z nemocnice (žádný z následujících dnů již lékař rozhodnutí vydat nemůže) a pouze na základě žádosti.

Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče má unifikovanou podobu ve formě předepsaného tiskopisu (obdobně jako např. Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti nebo Rozhodnutí o potřebě ošetřování). Pokud ošetřující lékař takové rozhodnutí vystaví, je povinen odeslat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení patřičný díl trojdílného tiskopisu. Další díl předá ošetřované osobě (slouží jako její průkaz) a poslední díl bude sloužit jako doklad prokazující potřebu dlouhodobé péče rodinného příslušníka ošetřující osoby (ošetřující osoba jej předloží k nahlédnutí svému zaměstnavateli, ale nepředává mu jej).

Jestliže ošetřující lékař i přes podanou žádost neshledá důvody pro dlouhodobou péči, vystaví rozhodnutí o tom, že taková potřeba nevznikla, ovšem pouze tehdy, pokud na tom ošetřovaná osoba trvá.

Rozhodování ošetřujícího lékaře o vzniku nebo ukončení potřeby dlouhodobé péče je vázáno zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec má nemocnou matku, která byla hospitalizována pro náhlou mozkovou příhodu po dobu 14 dnů. Žena při propuštění z nemocnice ještě nebude soběstačná. Zaměstnanec, který svoji matku vyzvedává z nemocnice, proto požádá jejího ošetřujícího lékaře v nemocnici, aby vystavil rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče. Protože ošetřující lékař po vyhodnocení aktuálního zdravotního stavu ženy usoudil, že bude potřebovat soustavnou péči v domácím prostředí minimálně dalších 30 kalendářních dnů, vystavil rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče. Zaměstnanec nebo i jiný rodinný příslušník tedy mohou o ženu pečovat v domácím prostředí a požádat o dlouhodobé ošetřovné.

Pokud by zaměstnanec nebo jeho matka v den propuštění z nemocnice nepožádali ošetřujícího lékaře o vystavení rozhodnutí a požádali by o něj až druhý den, lékař by již nemohl toto rozhodnutí vystavit, protože mu to zákon již neumožňuje. Rovněž není možné, aby požádali o vystavení rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče jejího praktického lékaře. Tuto pravomoc praktický lékař podle zákona o nemocenském pojištění nemá.

Podmínky nároku na dávku dlouhodobé ošetřovné

Aby vznikl pojištěnci nárok na dávku, musí být splněna řada podmínek nejen na straně žadatele o dávku (ošetřující osoby), ale také na straně nemocného rodinného příslušníka (ošetřované osoby). Nejprve se seznámíme s tím, kdo je ošetřovanou osobou.

Za ošetřovanou osobu se považuje fyzická osoba, u níž došlo k závažné poruše zdraví, jako např. akutní nemoc, závažné zhoršení chronického onemocnění, úraz, doléčení po operačním zákroku, které vyžadují několikatýdenní péči v domácím prostředí. Podmínkou je, že tato porucha zdraví si vyžádala hospitalizaci nemocného, přičemž léčebná péče v nemocnici byla poskytována alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. Nesmí se jednat o „akutní lůžkovou péči standardně poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně“. Za den hospitalizace se pro tyto účely považuje i den přijetí ošetřované osoby do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a také den propuštění z takového zařízení. Podmínkou je i předpoklad, že zdravotní stav ošetřované osoby po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu dalších alespoň 30 kalendářních dnů.

O tom, zda osoba bude potřebovat každodenní péči alespoň po dobu 30 dnů, bude rozhodovat výhradně ošetřující lékař zdravotnického zařízení (nemocnice), ve kterém byla nemocná osoba hospitalizována, a nikoli „praktický lékař“ této osoby. Pokud lékař neshledá za splněné všechny výše uvedené podmínky (např. prognóza pro domácí léčení bude pouze 14 dnů), může ošetřující lékař rozhodnout o potřebě krátkodobého ošetřovného, kdy lze při splnění podmínek pro krátkodobé ošetřovné zaměstnanci proplatit maximálně 9 (respektive 16) kalendářních dnů.

Na dlouhodobé ošetřovné má nárok pojištěnec (na rozdíl od krátkodobého ošetřovného nejen zaměstnanec, ale i OSVČ), pečující o osobu, jež nezbytně potřebuje poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, a který přitom nevykonává žádné zaměstnání ani žádnou jinou výdělečnou činnost. Osoba samostatně výdělečně činná nesmí samostatnou výdělečnou činnost vykonávat osobně.

Kdo patří do okruhu oprávněných osob

Okruh osob, které mohou při splnění dalších podmínek využít dlouhodobého ošetřovného, vymezuje zákon o nemocenském pojištění poměrně široce (na rozdíl od krátkodobého ošetřovného). Je stanovena určitá vazba pojištěnce k osobě, která dlouhodobou péči potřebuje. V první řadě se jedná o příbuzné osoby v linii přímé, u kterých se nevyžaduje podmínka společné domácnosti. Okruh osob lze vymezit do několika skupin.

Jednak pojištěnec, který uplatňuje nárok na dlouhodobé ošetřovné, může být manželem/manželkou ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem/registrovanou partnerkou ošetřované osoby. U těchto osob se nevyžaduje podmínka trvalého bydliště a domácnosti.

Další skupinou jsou příbuzní v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo její sourozenci, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc. Ani u těchto osob se nevyžaduje podmínka trvalého bydliště a domácnosti.

Další skupinu tvoří manžel/manželka, registrovaný partner/registrovaná partnerka nebo druh/družka osob uvedených v předchozí skupině. Poslední skupinou ošetřujících osob jsou druh/družka ošetřované osoby nebo jiné fyzické osoby žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

Pokud však nárok na dlouhodobé ošetřovné uplatňuje druh/družka příbuzného ošetřované osoby, je další podmínkou nároku na tuto dávku shodné místo trvalého pobytu druha/družky s příbuzným po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházejících vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. Obdobně se pro nárok na dlouhodobé ošetřovné vyžaduje podmínka shodného místa trvalého pobytu s ošetřovanou osobou po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházejících vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče u druha/družky ošetřované osoby a u jiné fyzické osoby žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

Příklad č. 2:

Zaměstnankyně žije společně se svým strýcem v jeho domě. Její strýc náhle závažně onemocněl, byl hospitalizován a při propuštění z nemocnice lékař rozhodl o potřebě dlouhodobé péče. Neteř bude o svého strýce pečovat. Nárok na dlouhodobé ošetřovné by při splnění dalších podmínek neteři vznikl, protože je jeho příbuznou v linii přímé, a to i tehdy, pokud by žila jinde než její strýc.

Tato zaměstnankyně má druha, který žije s ní a jejím strýcem v jeho domě již půl roku. Má zde hlášený trvalý pobyt. Pokud by se zaměstnankyně chtěla se svým druhem vystřídat v péči o svého strýce, bylo by to možné a jejímu druhovi by vznikl rovněž nárok na dlouhodobé ošetřovné (při splnění ostatních podmínek), a to proto, že žije se svojí družkou a má zde hlášený trvalý pobyt alespoň po dobu 3 měsíců.

Pokud by však druh neteře neměl hlášený trvalý pobyt po dobu alespoň 3 měsíců na stejné adrese jako jeho družka, nárok na dlouhodobé ošetřovné by mu nevznikl.

Jestliže by neteř byla vdaná, mohl by její manžel o jejího strýce pečovat a nárok na dlouhodobé ošetřovné by mu při splnění ostatních podmínek vznikl i v případě, že by neměl hlášený trvalý pobyt na stejné adrese s manželkou.

Pokud by strýc žil s družkou, musí s ním mít družka shodné místo trvalého pobytu po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházejících vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.

Souhlas ošetřované osoby

Nezbytnou podmínkou pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je udělení písemného souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče na předepsaném tiskopise ošetřovanou osobou osobě ošetřující. V případě, že se rodinní příslušníci budou střídat, musí ošetřovaná osoba udělit souhlas na stejnou dobu vždy jen jedné osobě. Odvolat souhlas s poskytováním dlouhodobé péče lze výhradně písemně. V odvolání musí být uveden den skončení dlouhodobé péče, podpis osoby, která dosud o nemocného pečovala, a rovněž den podpisu. Tento podpis slouží jako stvrzení přijetí informace o tom, že byla o odvolání souhlasu informována. Lze využít i podpisu dvou svědků, kteří potvrdí, že dosud ošetřující osoba byla o odvolání souhlasu informována. Této možnosti lze využít např. v situacích, kdy pojištěnec (ošetřující osoba) odmítá odvolání podepsat.

U nezletilých, kteří nenabyli plné svéprávnosti, se souhlas s poskytováním dlouhodobé péče nevyžaduje.

Další vybrané podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné

Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je u zaměstnance účast na pojištění alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo ke dni prvního převzetí do této péče. Pokud pojištěnec uplatňuje nárok na dlouhodobé ošetřovné z více pojištění, musí být podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění samostatně.

U osoby samostatně výdělečně činné je podmínka účasti na pojištění stanovena stejně jako u všech ostatních dávek, tedy alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. Stejná čekací doba platí také pro zahraničního zaměstnance.

Osoba, která pobírá dlouhodobé ošetřovné, nesmí z pojištění, ze kterého nárok na dávku uplatňuje, ale ani z jiného zaměstnání, vykonávat práci, případně samostatnou výdělečnou činnost.

Příklad č. 3:

Zaměstnanec, který požádal o dlouhodobé ošetřovné, je zaměstnán 6 měsíců. Současně vykonává samostatnou výdělečnou činnost. K dobrovolnému nemocenskému pojištění OSVČ je přihlášen 2,5 měsíce. Nárok na dlouhodobé ošetřovné mu vznikne pouze ze zaměstnání, protože splňuje podmínku čekací doby 90 dnů kalendářních dnů v posledních čtyřech měsících. Z dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ mu nárok nevznikne, protože podmínku čekací doby z tohoto pojištění (3 měsíce) nesplňuje. Aby však zaměstnanec neztratil nárok na dlouhodobé ošetřovné z pojištění zaměstnance, nesmí osobně vykonávat ani činnosti z titulu osoby samostatně výdělečně činné.

Příklad č. 4:

Zaměstnanec má uzavřeny dva pracovní poměry. Jeden trvá od roku 2016 dosud, druhý trvá ke dni uplatnění nároku na dlouhodobé ošetřovné teprve dva měsíce (nástup do zaměstnání nastal 2. 5. 2018). Od 2. 1. 2018 do 30. 4. 2018 však trvalo jiné nemocensky pojištěné zaměstnání tohoto zaměstnance. Zaměstnanec si žádá o dlouhodobé ošetřovné z obou zaměstnání od 1. 7. 2018. Zaměstnanci vznikne nárok na dlouhodobé ošetřovné z obou trvajících zaměstnání, protože zaměstnanci se k druhému kratšímu zaměstnání přičtou dny pojištění z již ukončeného zaměstnání.

Shrnutí

V tomto článku jsme se seznámili s nejzákladnějšími pojmy a některými podmínkami týkajícími se nároku na dlouhodobé ošetřovné. V dalších číslech se seznámíme s dalšími podmínkami, povinnostmi, s tím, jak probíhá potřeba a ukončování dlouhodobé péče, s těmi, kdo nárok na dlouhodobé ošetřovné nemají, s možností střídání se při poskytování dlouhodobé péče a souvisejícími povinnostmi, s výší dávky, s uplatňováním nároku na dávku a dalšími aspekty této složité dávky nemocenského pojištění.

Související dokumenty

Související články

Dlouhodobé ošetřovné - nová dávka nemocenského pojištění
Dlouhodobé ošetřovné, 1. část
Dlouhodobé ošetřovné, 2. část
Dlouhodobé ošetřovné - nárok na vyplácení dávky a podpůrčí doba
Dlouhodobé ošetřovné
Přehled věcných změn v nemocenském pojištění
Dlouhodobé ošetřovné, 2. část
Dlouhodobé ošetřovné - nová dávka nemocenského pojištění
Dlouhodobé ošetřovné z pohledu pracovního práva
Dlouhodobé ošetřovné - nárok na vyplácení dávky a podpůrčí doba
Dlouhodobé ošetřovné
Dlouhodobé ošetřovné, 1. část
Ke změnám nemocenského pojištění od roku 2022
Shrnutí nejdůležitějších změn v oblasti nemocenského pojištění účinných v roce 2018
Co vás zajímá - nové dávky nemocenského pojištění
Podpůrčí doba u dávek nemocenského pojištění - 2. část
Daňové aktuality
Ošetřovné - posuzování nároku na dávku a její výplatu v příkladech
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 1. část
Parametry sociálního pojištění pro rok 2021
Změny u ošetřovného v praxi
Parametry sociálního pojištění pro rok 2022
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020
Krizové ošetřovné prakticky

Související předpisy

310/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách

Související pracovní situace

Dlouhodobé ošetřovné
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Ošetřovné
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu

Související otázky a odpovědi

Započítání dlouhodobého ošetřovného a otcovské dovolené do průměrného počtu zaměstnanců
Ošetřovné
Ošetřovné: Covid-19
Dávky nemocenského pojištění
Potvzení o trvání DPN
Rodičovská do 4 let věku dítěte
Paušální daň a nemocenské pojištění
Pracovní neschopnost
Rizikové těhotenství a výpočet nároku PPM
Vznik PN po ukončení pracovního poměru TZP zaměstnance
Odměna jednatele a nárok na ošetřovné
Náhrada nemoci a výplata dávek nemocenského pojištění jednatele
Výplata odměny z dohody o provedení práce v souvislosti s čerpáním ošetřovného
Promíjení pojistného na sociální zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii
Výdělek v průběhu nemocenské
Rodičovský příspěvek x ošetřovné
Uplatnění kompenzačního bonusu za únor a březen 2021
Výše podpory v nezaměstnanosti, poslední zaměstnání dohoda o provedení práce
Příloha k žádosti o dávku
Výkon práce a peněžitá podpora v mateřství