Když ve zdravotním pojištění vznikne dluh

Vydáno: 15 minut čtení

Pokud zaměstnavatel nebo fyzická osoba jako podnikatel či osoba bez zdanitelných příjmů neplatí pojistné (zálohy na pojistné u OSVČ) včas a ve správné výši, vzniká dluh na pojistném se souvisejícím penále, jehož výše činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

Při dluhu na pojistném zaměstnavatele ve výši 200 000 Kč tak penále představuje za jeden den prodlení s touto platbou částku 100 Kč. V následujících situacích si předvedeme, jak se mohou zaměstnavatel i pojištěnec stát dlužníky ve zdravotním pojištění včetně postupů ať už dotyčného subjektu jako dlužníka, nebo zdravotní pojišťovny při řešení těchto nežádoucích stavů.

Příklad č. 1:

Zaměstnavatel se dostal do druhotné platební neschopnosti v důsledku opožděných úhrad vystavených faktur, z tohoto důvodu provedl platby pojistného za leden-duben až koncem května.

Povinnost zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance je právní úpravou zdravotního pojištění jednoznačně stanovena - za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a to již připsáním platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny. Z tohoto důvodu není zdravotní pojišťovna oprávněna posunout či dokonce odpustit zaměstnavateli či jinému plátci úhradu pojistného. Penále takto vzniklé může být řešeno podáním žádosti o jeho prominutí v rámci institutu odstranění tvrdosti (viz dále).

Příklad č. 2:

Namísto zdravotní pojišťovně provedl zaměstnavatel nedopatřením úhradu pojistného za zaměstnance na účet okresní správy sociálního zabezpečení. S odstupem času na tuto svoji chybu přišel a vše uvedl do patřičného souladu. Jaký je postup zdravotní pojišťovny v takovém případě?

Pokud zaměstnavatel uhradí pojistné jinému subjektu než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik dlužného pojistného a penále. Jestliže plátce pojistného tento dluh na pojistném vůči zdravotní pojišťovně dodatečně vyrovná, může následně požádat o prominutí vyměřeného penále. Platí-li zaměstnavatel pojistné pod nesprávným variabilním symbolem, ale na správný účet, nepředepisuje z tohoto důvodu zdravotní pojišťovna penále, nicméně zaměstnavatel tímto způsobuje potíže jak sobě, tak zdravotní pojišťovně. Po vzájemné dohodě, resp. na základě žádosti zaměstnavatele pak musí být tato platba zdravotní pojišťovnou dohledána a plátci přiřazena.

Příklad č. 3:

Občan je zaměstnán u zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s příjmem nepřevyšujícím 10 000 Kč, žádné další zaměstnání nemá, není OSVČ a není ani „státním pojištěncem“. Jaký je postup zaměstnavatele i zaměstnance v návaznosti na řešení zaměstnancova pojistného vztahu?

Pojištěnec pracující na základě dohody o provedení práce při příjmu maximálně 10 000 Kč se nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance, pojistné se z tohoto příjmu neodvádí. To znamená, že zaměstnavatel nepřihlašuje tohoto zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny a rovněž není povinen činit žádné další úkony. Protože však zaměstnanec nemá u zdravotní pojišťovny řešen tímto zaměstnáním svůj pojistný vztah, musí se touto svojí osobní záležitostí zabývat sám, a to v podstatě tak, že se v zákonné osmidenní lhůtě přihlásí u své zdravotní pojišťovny, kde se zaregistruje jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů a bude platit v roce 2018 měsíční pojistné ve výši 1 647 Kč (jako 13,5 % z minimální mzdy 12 200 Kč).

Jestliže pojištěnec není v českém systému veřejného zdravotního pojištění evidován v některé ze tří zákonem určených kategorií (tj. zjednodušeně zaměstnanec, podnikatel nebo osoba, za kterou platí pojistné stát), pohlíží se na něho jako na osobu bez plátce pojistného. V takových případech pak zdravotní pojišťovna pojištěnce vyzývá, aby si dal vše do pořádku. Na základě praktických zkušeností mohu konstatovat, že příčinou vzniku takového problému může být skutečnost, kdy zaměstnavatel nesplní oznamovací povinnost a zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě nepřihlásí u zdravotní pojišťovny. Tímto chybným postupem vznikne pojištěnci v informačním systému zdravotní pojišťovny takzvaně „mezera“, tedy určité období, po které nemá pojištěnec řešen svůj pojistný vztah. Pojištěnec pak dokladuje, že je zaměstnán, přičemž zaměstnavatel dodatečně splní oznamovací povinnost, čímž popisovaný problém (ve své podstatě zbytečný) fakticky zanikne. U pojištěnce je tedy zaregistrováno zaměstnání a žádné komplikace tak nenastávají.

Pokud má občan sjednánu dohodu o pracovní činnosti a příjem nedosáhne částky 2 500 Kč, účast na zdravotním pojištění v takovém případě nevzniká, a pro pojištěnce nastupuje povinnost řešit si svoje zdravotní pojištění jiným relevantním způsobem. Totéž platí i při sjednání dohody o provedení práce s příjmem maximálně 10 000 Kč (viz výše).

V této souvislosti podotýkám, že pro účel vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění se sčítají příjmy z více dohod o pracovní činosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele - musí se však jednat o typově stejné dohody. Takže u jednoho zaměstnavatele nelze v jednom kalendářním měsíci sečíst například příjem na základě dohody o pracovní činnosti ve výši 2 400 Kč s příjmem na dohodu o provedení práce 9 900 Kč.

Nejrůznější životní situace včetně případné kombinace s výkonem výdělečné činnosti mohou způsobit, že se občan - pojištěnec nebo podnikatel také mohou stát dlužníky ve zdravotním pojištění.

Příklad č. 4:

Žena v domácnosti nemá příjmy ze zaměstnání ani z podnikání a pečuje o malé dítě, tedy splňuje podle zákona podmínky celodenní osobní a řádné péče.

Pokud žena (nebo i muž) celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě, kterému dosud není 7 let, přičemž nemá další příjmy ze zaměstnání ani z podnikání, má při splnění dalších stanovených podmínek [tzv. celodenní, osobní a řádné péče dle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů] nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné na zdravotní pojištění stát. Dovršením 7 let věku dítěte tento nárok zaniká. Pokud však žena nesplňuje podmínky této celodenní osobní a řádné péče a:

  • není zaměstnána nebo
  • není osobou samostatně výdělečně činnou anebo
  • nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát (například nepobírá některý z důchodů, není evidována na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání aj.),

musí se přihlásit u zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna, jako již zmíněná osoba bez zdanitelných příjmů a platit měsíční pojistné 1 647 Kč.

Druhou alternativou, umožňující zařazení do této specifické „státní kategorie“, je celodenní osobní a řádná péče alespoň o dvě děti do 15 let věku, děti však mj. nesmějí navštěvovat školní družinu. Jestliže však jedno ze dvou dětí dovrší 15 let (a další má alespoň 7 let), platí pro tuto osobu podmínky uvedené v přecházejícím odstavci, to znamená, že si musí sama řešit ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.

Příklad č. 5:

Bezdětná vdaná žena v domácnosti nepracuje, nepodniká (nevykonává tedy žádnou výdělečnou činnost), nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát. Manžel je úspěšný podnikatel, který platí na zdravotní pojištění měsíčně zálohy vyšší než 10 000 Kč. Žena byla přesvědčena, že v této vysoké platbě záloh je zahrnuto i její zdravotní pojištění.

Ačkoli manžel platí jako osoba samostatně výdělečně činná vysoké zálohy na pojistné, musí být i žena v domácnosti zařazena u zdravotní pojišťovny v některé z kategorií systému zdravotního pojištění a případně platit pojistné. Povinnosti platit pojistné na zdravotní pojištění se může vyhnout tehdy, pokud by patřila mezi osoby, za které platí pojistné stát podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Jestliže tato žena není zaměstnána, nepodniká a ani není „státním pojištěncem“, přičemž si sama neplatí pojistné na zdravotní pojištění, porušuje právní předpisy platné ve zdravotním pojištění. Proto by se měla ve vlastním zájmu urychleně dostavit do své zdravotní pojišťovny a dořešit tam svůj pojistný vztah.

Ostatně u osob, které nejsou zaměstnány, není na škodu nechat si čas od času „pro klid duše“ například vystavit od zdravotní pojišťovny na své rodné číslo vyúčtování, čímž si potvrdí, že u nich zdravotní pojišťovna neeviduje žádné pohledávky. Tento postup obzvláště doporučuji proto, že ve zdravotním pojištění platí desetiletá promlčecí doba na řešení případných nesrovnalostí.

Platit pojistné včas a ve správné výši

Jak je výše uvedeno, nejdůležitější povinností každého plátce pojistného (tedy zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů) je platit pojistné na zdravotní pojištění včas a v zákonem stanovené výši. Dluh na pojistném - včetně souvisejícího penále - vzniká při:

  • placení pojistného opožděně,
  • placení pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem,
  • kombinaci těchto chybných postupů,
  • neplacení pojistného.

Postup zdravotních pojišťoven

Nároky na vzniklé pohledávky jsou uplatňovány ve smyslu zákona, neboť informační a kontrolní systémy zdravotních pojišťoven (případně v součinnosti s jinými institucemi) zcela relevantně umožňují evidovat a následně vyčíslit příslušnou pohledávku. Pokud zdravotní pojišťovna zjistí u plátce nepromlčený dluh na pojistném nebo na penále (často na obojím), pak je plátce - dlužník zpravidla nejprve vyzván k dobrovolné úhradě konkrétního dluhu, typicky formou zaslaného vyúčtování pohledávek a plateb. Není-li tento dluh ve stanovené lhůtě uhrazen, zahájí zdravotní pojišťovna v předmětné záležitosti správní řízení a následně vystaví platební výměr. Jedná-li se o nezpochybnitelné pohledávky, může zdravotní pojišťovna využít institutu výkazu nedoplatků. Pravomocné a vykonatelné tituly, nejsou-li plně uhrazeny, se stávají předmětem vymáhání, a to třeba i prostřednictvím exekutorských úřadů.

Urychlená úhrada dlužného pojistného

Pokud plátce uznává dlužné pojistné co do důvodu a výše, měl by toto ve svém vlastním zájmu urychleně zaplatit, popřípadě se domluvit se zdravotní pojišťovnou na splátkovém kalendáři (viz dále). Zaplacení dlužné částky pojistného má totiž dvě výhody - jednak dnem úhrady dluhu přestává běžet penále, jednak je zaplacení dlužné částky pojistného v plné výši nezbytným předpokladem pro rozhodování o odstranění tvrdosti ve věci dlužného penále, pokud si zaměstnavatel tuto žádost podá. Pro úplnost je zapotřebí uvést, že v žádném případě nelze podat žádost o odstranění tvrdosti u dlužného pojistného.

Splátkový kalendář

Základním smyslem sjednání splátkového kalendáře je především umožnit plátci určitou konsolidaci jeho vnitřní hospodářské situace. Z pohledu jak věřitele (zdravotní pojišťovny), tak dlužníka je smysl tohoto postupu naplněn v případě, kdy plátce dojednaný harmonogram splátek dodrží. Na uzavření dohody o splátkách dluhu není právní nárok, proto záleží na postoji zdravotní pojišťovny, zda ke sjednání splátkového kalendáře vůbec přistoupí. Racionálním důvodem pro splátky dluhu může být například závažná osobní či firemní situace, druhotná platební neschopnost apod., přičemž se přihlíží i k tomu, zda se jedná o první případ splátek, v případě opakované žádosti o splátky se bere v úvahu platební morálka minulého období, především pak dodržení/nedodržení dříve sjednaných splátkových kalendářů. Naopak pádným důvodem pro nevyhovění žádosti o splátky mohou být zejména negativní zkušenosti z předcházejících let. Vždy platí, že zdravotní pojišťovna k uzavření splátkové dohody přistoupit může, ale také nemusí.

Důsledky nedodržování splátkového kalendáře

Sjednání splátek je vstřícným krokem zdravotní pojišťovny, která tak vcelku logicky očekává obdobný přístup i ze strany plátce - dlužníka. Základní podmínkou splátkové dohody zpravidla je:

  • včasné splácení jednotlivých splátek podle harmonogramu a
  • řádné placení běžného pojistného (záloh na pojistné u OSVČ).

Pokud plátce neplní třeba jen jednu z těchto podmínek, má zdravotní pojišťovna právo odstoupit od sjednané dohody, vždy však záleží na konkrétně dohodnutých náležitostech, neboť každá ze zdravotních pojišťoven může mít „svoji“ podobu splátkového kalendáře.

Podání žádosti o odstranění tvrdosti

Ve smyslu právních norem platných ve zdravotním pojištění lze cestou odstranění tvrdosti požádat o prominutí vyměřeného penále. Odstranění tvrdosti je však možné jen u penále, pokut a přirážek k pojistnému, a to na základě písemné žádosti plátce nebo jiné oprávněné osoby, přičemž tato žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci rozhodnutí (platebního výměru), kterým byla uložena pokuta, vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále. V praxi to znamená, že žádost o odstranění tvrdosti může (resp. musí být) podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které zaměstnavatel bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí. Pokud bylo zaměstnavateli stanoveno penále výkazem nedoplatků, může si rovněž podat žádost o odstranění tvrdosti, a to ve lhůtě do osmi dnů.

O podané žádosti rozhoduje buď příslušná pojišťovna (když výše penále nepřesahuje 20 000 Kč), nebo její Rozhodčí orgán, jedná-li se o penále vyšší než 20 000 Kč.

Kdy nelze podané žádosti vyhovět

V zákonem vyjmenovaných případech je vyloučena možnost odstranění tvrdosti. Jedná se o tyto případy:

  • nebude-li předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o prominutí penále, přirážky k pojistnému nebo pokuty (plátce nesmí v době projednávání žádosti o prominutí penále dlužit na pojistném),
  • na plátce již byl podán insolvenční návrh nebo návrh na prohlášení konkurzu,
  • plátce vstoupil do likvidace.

Rozhodne-li o odstranění tvrdosti ať již Rozhodčí orgán, nebo sama zdravotní pojišťovna, je toto rozhodnutí konečné.

Podání odvolání

Pokud plátce podá odvolání proti platebnímu výměru, kterým mu byla stanovena povinnost zaplatit vyměřené penále, namítá, že penále nemělo být buď vyměřeno vůbec, nebo bylo vypočteno v nesprávné výši. V takovém případě rozhoduje o odvolání plátce vždy Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny, i když vyměřené penále nedosahuje částky 20 000 Kč.

Bezproblémový vztah plátce se zdravotní pojišťovnou

Chce-li plátce předejít sankčním úkonům ze strany zdravotní pojišťovny, pak musí platit pojistné:

  • včas (připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce u zaměstnavatele a nejpozději 8. dne následujícího kalendářního měsíce u samoplátce),
  • ve správné výši (13,5 % z vyměřovacího základu),
  • na správný účet (určený pro hromadné nebo individuální platby pojistného),
  • pod správným variabilním symbolem (IČ, rodné číslo, nebo číslo přidělené zdravotní pojišťovnou).

Závěr

Zdravotní pojišťovna je dle § 8 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. povinna vymáhat dlužné pojistné i penále vůči všem dlužícím subjektům. Naopak v případě pokuty je její uložení nárokem fakultativním (volitelným), takže k jejímu uložení zdravotní pojišťovna s ohledem na okolnosti přistoupit může, ale také nemusí.

Právní předpisy citované v rubrice ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
  • zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
  • Nařízení vlády č. 140/2017 Sb., o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát
  • zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Související dokumenty

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy

Související články

Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Výdělečná činnost pojištěnce a zdravotní pojištění
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Pohledávky nevymáhané zdravotními pojišťovnami
Lze utéct před dluhy u zdravotní pojišťovny?
Dluhy a přeplatky ve zdravotním pojištění
Zahájení a ukončení podnikání a zdravotní pojištění v roce 2021
Kontrola jako důležitá součást činnosti zdravotních pojišťoven
Zdravotní pojištění - chyby zaměstnavatele a jejich důsledky
Povinnosti pojištěnce ve zdravotním pojištění
Jak se tvoří příjmy zdravotních pojišťoven
Promlčení pohledávek ve zdravotním pojištění
Evropský průkaz zdravotního pojištění a "nové kartičky" VZP ČR
Předávání informací mezi institucemi a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění v době koronavirové
Zaměstnanci a příjmy zdravotní pojišťovny
Zdravotní pojištění a platba chybně provedená zaměstnavatelem
Co je ve zdravotním pojištění vyloučeno
Platby státu a odpočty od 1. 1.2020 ve zdravotním pojištění
Zaměstnavatelé a postupy ve zdravotním pojištění v roce 2020
Zaměstnavatel dlužníkem ve zdravotním pojištění
Struktura pohledávek zdravotní pojišťovny

Související otázky a odpovědi

Nezaplacené odvody za zaměstnance a firmu
Výkon vazby a vztah ke zdravotnímu pojištění
Odměna členům komise při konání referenda a zdravotní pojištění
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč
Ukončení HPP v průběhu měsíce a přečerpaná dovolená - zdravotní pojištění
Příspěvek zaměstnanci na penzijní nebo životní pojištění
Evidence na Úřadu práce, příjem na DPČ a zdravotní pojištění
Provize z obratu v době dočasné pracovní neschopnosti
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Zálohy na zdravotní pojištění - konec rodičovského příspěvku
DPČ - přihláška a odhláška ZP a SP
Přehled OSSZ a ZP
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Zdravotní pojištění invalidního zaměstnance
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Zaměstnankyně na rodičovské dovolené a práce na stejné pozici jako před ní

Související předpisy

48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů